Stránka 74 z 277
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 09. 12. 2013, 14:02
od Bill
Podle mne to vzniká v komakorektoru při skládání odrazů jednotlivých optických ploch.
Bill
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 09. 12. 2013, 14:37
od Konihlav
tohle ma dve priciny, nekdy se uplatni obe zaroven:
1. dvojity pavouk (drzak sekundaru), jak to ma ted ASA za poslednich par let na svych Newtonech standardne. TS rovnez dela dvojityho pavouka z karbonu... pri tomto systemu se krasne stridaji spektra (barvy) jedna po druhe a ted, kdyz z nich neco filtrem vyfiltrujes ti zustane prerusovana cara
2. pouziti narrow band filtru v pripade zminenem vyse nebo kombinace s uzkym/tlustym drzakem sekundaru (pavoukem) z jednoho kusu...
v podstate krasne to je videt na mych test-fotkach z newtona a 3nm uzkopasmovych filtru:
Pavel, ASA
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 09. 12. 2013, 15:19
od Bill
No ono to je asi jedno - mi dělá úplně stejné "obrázky" korektor od Vixenu:
http://www.astrofotky.cz/gallery.php?sh ... 427622.jpg
Jenom s tím rozdílem, že to mívám ještě pro zvýšení efektu většinou barevné
Bill
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 09. 12. 2013, 16:03
od MilAN
Ale to nemá nic společného s korektorem, Jsou to normální difrakční kříže. ( a je jedno , jestli tlusté , slabé nebo dvojité držáky) výsledek se bude jen lišit tím, jak jsou ostré dlouhé nebo silnější, krátké. Pokud tam bude spojité spektrum, budou se střídat barvy, pokud tam vložím pásmový filtr, bude tam mezera v pásmu, které filtr nepropustí .
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 09. 12. 2013, 16:21
od Bill
No každopádně u Vixenu to je jinak - já to mám přerušované i bez filtru a podobný obraz dělá i Laser, který bych asi ze spojitého/nespojitého spektra nepodezříval

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 09. 12. 2013, 16:42
od MilAN
Ale tak to má přece přesně být. Vznikají spektra 1. 2. 3. ...n. řádu
Vznikají na hraně, na štěrbině - viz interference, nebo rozklad ( ohyb) světla na štěrbině.... Maxima 1. 2. 3. ... n tého řádu. Bez korektoru to tam budeš mít také. Interference má maxima a minima
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 10. 12. 2013, 09:12
od MMys
Ono ještě ke všemu záleží podle poměru tloušťky ramen a apertury, jak to interferuje, takže při některých tloušťkách jsou spektra jednotlivých řádů překrytá tak, že se to zdá bez mezer, a při jiných tloušťkách mezery vzniknou. Spektra vyšších řádů se pak překrývají už vždy, takže dál od hvězdy už mezery skoro či úplně zmizí.
Zparcování (doostření, dekonvoluce) dokáže ty struktury jen zvýraznit, ale přítomné tam jsou vždy.
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 17. 12. 2013, 11:03
od Rudohor
Je ucebnicovy vzorec pre sosovku 1/ohnisko = 1/vzdialenost_obrazu + 1/vzdialenost_objektu pouzitelny pre realny zlozitejsi fotoobjektiv? Pridanim 2cm dlheho adaptera k polmetrovemu objektivu mi podla vzorca vychadza maximalna vzdialenost objektu 13 metrov (zanedbam hlbku ostrosti). To je na hrane mojho planovaneho pouzitia. Suciastky nemam pokope, nemozem otestovat a bol by som rad, keby to vyslo na prvy pokus. S akou realnou vzdialenostou mozem pocitat? Da sa to vobec odhadnut?
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 17. 12. 2013, 11:48
od KpS
Učebnicový vzorec je jen pro jednu nekonečně tenkou čočku. Pro libovolně složitou soustavu platí vzorec, který jsem napsal zde. O tom, kde přesně leží hlavní roviny H, H', nemáme u složitého objektivu ponětí. Známe ale polohu ohniskových rovin F, F'. Ve Vašem případě bude f=f'=50 cm a x'=2 cm => x=1250 cm. Aby tedy byl obraz za ohniskem F' dál než 2cm, musí být vzdálenost vzoru od ohniska F menší než 12,50 m.
Tento výsledek je přesný i pro jakkoliv složitý objektiv. Kde ovšem leží ohnisko F vzhledem k objektivu byste zjistil až ho budete mít. Teď se dá jen přibližně usoudit, že to bude tak nějak půl metru. Váš přibližný odhad byl správný.
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 17. 12. 2013, 21:59
od Rudohor
Dakujem. Este jedna lama otazka. Na poslednej HAF odznela myslienka, ze ADU je logaritmicka jednotka a preto delenie flatom je v skutocnosti odcitanie. Ako mam potom rozumiet udaju 2e-/ADU?
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 17. 12. 2013, 22:09
od Honza Ebr (honza42)
Dakujem. Este jedna lama otazka. Na poslednej HAF odznela myslienka, ze ADU je logaritmicka jednotka a preto delenie flatom je v skutocnosti odcitanie. Ako mam potom rozumiet udaju 2e-/ADU?
Tak ADU je v principu úplně jaká koliv jednotka, kterou vyžblebtne AD převodník. Ale u foťáků/CCD, kde vás to zajímá, je to samozřejmě lineární, takže ta myšlenka je pěkná ptákovina

Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 17. 12. 2013, 22:34
od Rudohor
Mozno mi unikol nejaky dolezity kontext, bolo to tam obcas narocne na sledovanie paralelnych debat.
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 17. 12. 2013, 23:01
od MMys
U toho jsem byl a oponoval. ADU je lineární jednotka, pokud je A/D převodník lineární a s obrazem se dodatečně neudělala žádná nelineární operace. Na HAF jsme si to ve finále vyjasnili. Problém byl v tom, že kolega zpracovával (odečet DF, dělení FF) až snímky převedené přes Adobe Camera RAW, a nějak (resp. vůbec) mu ty výpočty nevycházely. Jenže ACR standardně při převodu prožene snímky přes nějakou gamma křivku, a pak už to v tom obraze lineární opravdu neměl.
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 18. 12. 2013, 12:00
od Karell
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napsal: 21. 12. 2013, 00:04
od Honza Ebr (honza42)
Kdysi tady někdo psal o takovym dyvajsu, kterej si dáte do pokoje a ono to promítá hvězdičky. Ten dotyčný se s tim hrozně bavil, možná to byl psion, nebo vla? Každopádně to zaboha nemůžu najít a moje švagrová by něco takovýho chtěla, poradí někdo?