Astronomické fórum

Při té úzkupásmové fotografii je pro snímaný objekt celkem jedno, jakou poošířku použiješ - světla od objektu dopadne vždy stejně.
Jediné, co odřežeš, je  záření oblohy- tam záleží na pološířce.
.......
.Pokud ti tam to záření oblohy tedy schází, stačí si přisvítit
Myslim, ze to Pavel docela pekne vysvetlil a taky jsem to tady v jednom prikladu rikal. Pokud mas kameru s nizkym sumem a fotis v rezimu, kdy nejvetsi prispevek k vyslednemu sumu je porad sum oblohy (coz je treba pripad Atiku314L), pak pokud zmensis polosirku filtru z 6nm na 3nm, zmensis pozadi faktorem 2x a vysledne SNR se zvetsi faktorem 1.4x. To je v moji skale efekt, ktery zacina stat za pozornost (ale nepobezim  si kvuli tomu ten 3nm filtr koupit, kdyz mam 7nm - i s nim si uziju dost).

Pokud by jsi uz ale s 6nm fotil v rezimu, kdy bude dominovat vycitaci sum kamery, tak prechodem na 3nm zvednes SNR treba jenom faktorem 1.1x (bude to zaviset na detailech jak moc ten vycitaci sum bude dominovat). Tam tech 10% proste nebude stat za to a s 6nm a 3nm filtrem budes delat prakticky podobne fotky.

To byl vlastne i hlavni message tech mych vypoctu. Je dobre si par svych Ha snimku promerit a pochopit z nich, co je hlavnim zdrojem sumu na vysledne fotografii. Od toho, co bude tim zdrojem, se pak bude vyvyjet pripadna strategie, jak se posunout dat.

Sasa3: Dá se pomocí SQM určit počet fotonů/úhlová vteřina oblohy tímto výpočtem?

Fotonový tok = 10^((24-MSA)/2,5)
V principu pro radovy vysledek asi jo, ale je to zbytecne slozite (musel by jsi znat QE kamery a SQM v zavislosti na vlnove delce. Mnohem jednodussi a presnejsi je si ten tok zmerit z nejake sve fotografie. Jediny problematicky parametr, ktery potrebujes znat, je gain kamery, aby jsi toky v ADU mohl prepocitat na e-. Jak se da takovy parametr urcit je demonstrovano v jednom z prvnich prispevku ohledne Atik314L.

Zajímavý příklad dvou dalekohledů kde SNR vyjde stejně, při stejné kameře a stejném fotonovém toku oblohy a objektu. Z toho tedy vyplývá, že pokud chceme zachovat zvýšením plochy objektivu SNR, je nutné zachovat stejné F (tedy světelnost - lépe řečeno relativní otvor). Tím je vysvětleno, proč si vlastně zvýšením plochy objektivu a zachování relativního otvoru vlastně k ničemu nepomůžeme.

Porovnavat SNR pro jede pixel u dalekohledu 100/400 a 200/800 sice muzes a to SNR budou mit opravdu stejne, ale z hlediska toho, jestli dany objekt/detail uvidis rozhoduje celkove SNR tohoto objektu. Takze pokud to bude detail velky v 100/400 jeden pixel, v 200/800 bude zaujimat plochu 4 pixelu a pak jeho SNR=SNRpx * sqrt(4) = 2* SNRpx bude 2x vetsi nez SNRpx jednoho pixelu a tedy i 2x vetsi nez u 100/400. Jinak receno dany objekt zaznamenas s 200/800 za 4x kratsi dobu nez v 100/400.

Je to jen jinak prevykladane pravidlo, ze o tom, jaky slaby objekt zachytis rozhoduje prumer (pro MiLAna, pokud fotis v rezimu, kdy dominuje sum oblohy - coz jsou prakticky vsechny LRGB snimky pres CCD kamery).

Sasa3 :  O tom , co píšeš v příspěvku 105, o tom nepochybuji. Co mi ale zásadně nesedí , je tvrzení  Konihlava v příspěvku 99 :

Nemit 4e- RMS readout noise, tak bych si nikdy nekoupil 3nm filtr, ale radeji 7nm a sirsi, jinak bych totiz nefotil zadny signal, ale jen sum kamery.
Domnívám se , že signál od objektu bude naprosto stejný

čím užší filtr, tím delší musí být expozice, ono totiž nejde jen o to, co propustí v daném frekvenčním rozsahu, ale i o to, že signál má danou modulační složku a tu ten super úzký filtr prostě nepropustí

Sasa3 :  O tom , co píšeš v příspěvku 105, o tom nepochybuji. Co mi ale zásadně nesedí , je tvrzení  Konihlava v příspěvku 99 :

Nemit 4e- RMS readout noise, tak bych si nikdy nekoupil 3nm filtr, ale radeji 7nm a sirsi, jinak bych totiz nefotil zadny signal, ale jen sum kamery.
Domnívám se , že signál od objektu  bude naprosto stejný
Jo tak to je opravu blbost. To jsem prehlid.

čím užší filtr, tím delší musí být expozice, ono totiž nejde jen o to, co propustí v daném frekvenčním rozsahu, ale i o to, že signál má danou modulační složku a tu ten super úzký filtr prostě nepropustí
Ne, Ha cara je docela uzka, takze pokud nechces fotit v Ha rychle se vzdalujici galaxie, tak se tim nemusis trapit. Spis jde o to, jak dobre kontroluji vlnovou delku maxima propustnosti filtru. Co jsem se tak koukal, tak vetsinou tak na 1nm. Pokud mas sirku 3nm, tak uz muze byt problem strefit se do Ha cary. Na druhou stranu, ta firma, co ten filtr vyrabi, tohle musi vedet a urcite to ma zmaknute, takze bych se toho nebal.

S OIII a 3nm uz bych byl opatrnejsi. To jsou cary 2, ktere jsou od sebe 5nm. Nevim ale, jak je rozdelena intenzita mezi ty dve cary.

Matne si jeste vzpominam ze na nejake WWW strance se resilo, ze tesne Ha cary je i nejaka cara dusiku(?), ve ktere emisni mlhoviny taky docela zari. Takze i u Ha si prilis uzkym filtrem clovek muze trochu ubrat signal.

ano, souhlasím, nicméně ten signál (ať už je vysílán ve frekvenčním pásmu Ha, OIII,SII....) nemá lineární charakter, ale je promodulován ostatními složkami, prostě ty ostatní prvky mají vliv na kotinuitu signálu-strhávají amplitudu chtěného a filtrovaného signálu, je to moje myšlenka,,,

Sasa: Já jsem dělal ještě jednu tabulku a trochu mi neodpovídá té černé, ale žádnou chybu nevidím. Pentax je uveden jako refereční dalekohled s reduktorem 0,8x. Pokud je to správně, pak si člověk moc prvními 6 dalekohledy nepomůže.

S OIII a 3nm uz bych byl opatrnejsi. To jsou cary 2, ktere jsou od sebe 5nm. Nevim ale, jak je rozdelena intenzita mezi ty dve cary.Takze u Ha je to jasne, tam je maximum kolem tech 656.3nm. No a kdyz vezmu 3nm Ha filtr, tak ten je prave urcen jen a jen na Ha caru 656.3nm. Bezny 5nm (a sirsi) Ha filtr ovsem pokryva i nitrogen caru (NII), ktera ma peak kolem 658.4nm. Takze vsichni co zde fotime (a o kom vim), fotime s Ha filtrem Ha+NII. Pokud ma nekdo 3nm Ha, tak se o NII ochuzuje (proto jsem si koupil 5nm ).

u OIII je to horsi v tom, ze jedna slozka (cca 1/4 intenzity, asi) ma peak kolem 487nm (ted si nejsem opravdu jist tim cislem, ale je hodne vzdalene te druhe OIII care) a to je od te druhe, silnejsi OIII cary proklade vzdaleno! Takze silnejsi cara je kolem 500.7nm a kolem te se prave delaji uzkopasmove filtry. Ja si koupil 3nm verzi proto, ze kdyz fotim pri Mesici, tak uzsi filtr vyhrava (dovoluje delsi expozici) a 5nm filtrem nic nez ten sum, resp. uroven pozadi navic (coz muze byt nekdy prinosem a nekdy ne).

takze doporucuji o filtrech neco nastudovat

Tak je evidentní, že pokud by mlhoviny zářily pouze v několika spektrálních čarách, nebyly by na obloze videt vubec, tedy na šířce filtru musí záležet.

docela by mě zajímalo, kolik z vás má různě široké např. H-alfa filtry a v reálu je testovalo (já ano), to je samá teórie a skutek utek, buďte trošku realističtí, takhle jsou to pouze dohady a matematika, určitě tím potěšíte i méně fundovaného čtenáře

Pavle, doporučuji Ti, abys sisi to celé ještě jednou přečetl. Trochu se Ti to nepovedlo, co tvrzení, to vedle
Ta Tvoje poslední věta bohužel patří teď spíše Tobě, než ostatním.

Tak je evidentní, že pokud by mlhoviny zářily pouze v několika spektrálních čarách, nebyly by na obloze videt vubec, tedy na šířce filtru musí záležet.A v kolika spektrálních čarách je pozoruješ, když si vezmeš OIII filtr ? Pouze ve 2 - NI a NII, jejichž vlastní pološířka je hluboko pod 1nm

Milane, to jsi mi špatně rozuměl, pokud by mlhovina zářila pouze např. v Ha, tak bys si ji viděl stejně v Ha filtru jako bez něj, ale tak to není.