Re: Lidové hvězdárny - slouží nám?

janek950 · #31

Biba75 napsal:
Co mám informece ale nevím zda se zakládají na pravdě tak hvězdárna v Lounech měla fungovat v 60.letech ale podrobnosti nevím, nevím ani v jakých místech byla!Snad prý u gimnazia v Lounech.Připadá mi že jsem na Lounsku sám!Neznáte nějakého astronoma amatéra z okolí Loun nebo Žatce?
Je to školní hvězdárna a je na budově gymnázia (Poděbradova 661). Pokud se podíváte na letecký snímek, najdete ji jako zelenou kopulku vlevo od středního traktu.

Fungoval tam astronomický kroužek cca v letech 1948-1966. V posledních asi dvou letech se objevily snahy tu hvězdárničku nějak oživit. Na webových strankách gymnázia byly dokonce i skromné informace, ale momentálně tam opět nejsou.

Par snímků z hvězdárny najdete na http://www.glouny.cz/uspechy/hvezdarna/ ... /index.htm. Nejlepší bude, pokud si najdete vhodný kontak přímo na stránkách gymnázia http://www.glouny.cz/.

mn

janek950 · #32

QQ napsal:
Kde a kdy v Lounech byla ta hvezdarna??
Kde byla/je - mohl jste se kouknout i na stránky "Kde jsou české hvězdárny ?" http://home.tiscali.cz/~cz288450/seznam.html.

Tam najdete (v této chvíli) asi nejobsáhlejší seznam našich hvězdáren.

mn

Habl · #33

Chtěl by jsem se zeptat ve Rtyni v Podkrkonoší na Zadě byla soukromá hvězdárna s dalekohledy 820/20000 mm a 500/10000 mm. Dokonce obdrželi medaili od Francouzké astronomické společnosti za největší dalekohled (viz ŘH 1-2/96). V současném seznamu hvězdáren od Janka 950 jsou na www. stránkách údaje o
výrobní činnosti pana Drbohlava.
Vím, že když jsme tam byli na autobusovém zájezdu tak
nebylo možné se těmito přístroji podívat.
Habl

VK · #34

Pan Drbohlav je skutečně majitelem hvězdárny s těmito přístroji. Podívat se do této hvězdárny znamená domluvit se s panem Drbohlavem. To je teoreticky možné, ale prakticky to může být velký problém. Já jsem vždycky přes Rtyni jen projížděl vlakem, tu hvězdárnu jsem neviděl ani zvenku.

V. K.

Pito · #35

Inak by som podotýkal keby neboli v minulom storočií Ľudové hvezdarné tak by sme vedeli o astronómii veľmi málo a keď si pamätáte že západ nám niekedy to závidel ako sa niekedy budovali hvezdárne len škoda že teraz tak to nieje teraz dávaju prednosť krčmám a iným veciam a ne vede no uvideme ako to bude pokračovať .
Pito

Habl · #36

VK napsal: Pan Drbohlav je skutečně majitelem hvězdárny s těmito přístroji. Podívat se do této hvězdárny znamená domluvit se s panem Drbohlavem. To je teoreticky možné, ale prakticky to může být velký problém. Já jsem vždycky přes Rtyni jen projížděl vlakem, tu hvězdárnu jsem neviděl ani zvenku.

V. K.Teoreticky to máš napsáno poměrně dobře, ale prakticky si mne nepomohl.
Habl

QQ · #37

Biba75 napsal:
Co mám informece ale nevím zda se zakládají na pravdě tak hvězdárna v Lounech měla fungovat v 60.letech ale podrobnosti nevím, nevím ani v jakých místech byla!Snad prý u gimnazia v Lounech.Připadá mi že jsem na Lounsku sám!Neznáte nějakého astronoma amatéra z okolí Loun nebo Žatce?Ze bych nekdy potkal nejakeho astroamatera z Loun, nebo Zatce si nevzpominam, takze timto nemohu slouzit.
Ale ber to z te lepsi stranky: mas to blizko k ceskemu Stonehenge (Kounovske rady ;D )

P.S.: Mam takove tuseni, ze se tady na astroforu objevuje nekdo ze Zatce. Ale jeho nick si nevybavuji.

Bíba75 · #38

QQ napsal:
Ze bych nekdy potkal nejakeho astroamatera z Loun, nebo Zatce si nevzpominam, takze timto nemohu slouzit.
Ale ber to z te lepsi stranky: mas to blizko k ceskemu Stonehenge (Kounovske rady ;D )

P.S.: Mam takove tuseni, ze se tady na astroforu objevuje nekdo ze Zatce. Ale jeho nick si nevybavuji.Tak to máš pravdu byl jsem se tam už juknout a je to strašně moc zvláštní až podivuhodné místo!!!dopručuji všem!

QQ · #39

Biba75 napsal:
Tak to máš pravdu byl jsem se tam už juknout a je to strašně moc zvláštní až podivuhodné místo!!!dopručuji všem! ;)S tim plne souhlasim. Jednou jsem tam v zime zustal dost dlouho do vecera a pro mistni divocaky jsem byl zase podivuhodnost ja. Chrochtaly kolem mne nemile

.

A jen tak mimochodem, tady http://www.glouny.cz/uspechy/uspechy.htm je zprava o praci studentky z Lounskeho gymnazia v ramci SOC s nazvem "Dějiny astronomického kroužku při Gymnáziu v Lounech 1948 - 1966". Bylo by to zajiste zajimave cteni. Pokud by jsi to sehnal, dej vedet, taky si rad poctu

VK · #40

Připojuji se k názoru, že by to bylo zajímavé čtení. Také bych si to rád přečetl.

Také se mi líbí, jak gymnázium v Lounech propaguje úspěchy svých studentů. Když jsem já dělal SOČku r. 1994, o něčem takovém se mi ani nezdálo (dokonce bych byl býval mohl tu SOČku zvládnout r. 1993 (chybělo 14 dní), kdybych měl trochu lepší přístup k počítačům, ale tenkrát se prostě nepředpokládalo, že žák matematicko-fyzikální třídy bude potřebovat počítač, to byla doména žáků programovací třídy).

Zkrátka délka odstupu od r. 1989 hraje velkou roli.

3J · #41

Biba75 napsal:
Tak to máš pravdu byl jsem se tam už juknout a je to strašně moc zvláštní až podivuhodné místo!!!dopručuji všem! ;)Také jsem tam byl. Jen mě mrzí, že to je tak zarostlé stromy. Člověk nemá vůbec možnost uvidět víc, jak pár kamenů pohromadě, nemluvě o tom postavit se na pegase ( nebo jak se jmenuje ) a sledovat východ či západ slunce . :'(
Škoda - byla by to lákavá turistická atrakce a navíc i astronomická zajímavost. ;D

VK · #42

Ano, byla by to lákavá atrakce. V nějaké západní zemi by to určitě už udělali.

Byl jsem tam na kolech r. 2003. Musela by se vykácet velká lesní plocha.

Ale tak, jak je to teď, to taky má svoje výhody a kouzlo. Uvědomme si, že úprava areálu a zřízení takových věcí, jako občerstvení a prodej pohlednic něco stojí. Nakonec by se třeba ještě do Kounovských řad vybíralo vstupné (jako do Prachovských nebo Adršpašských skal).

V. K.

3J · #43

Ano, ale takle tato primitivní observatoř není funkční.
Není možné sledovat západ slunce v zákrytu dvou kamenů, když je přes stromy ani nevidíš! Veškeré souvztažnosti pozic jednotlivých kamenů jsou pouze teoreticky odvozené, ale prakticky neodzkoušené.
Nemluvě o tom, že kořenový systém stromů pomalu ale jistě narušuje tyto řady.

VK · #44

Ano, ale takle tato primitivní observatoř není funkční.
Není možné sledovat západ slunce v zákrytu dvou kamenů, když je přes stromy ani nevidíš! Veškeré souvztažnosti pozic jednotlivých kamenů jsou pouze teoreticky odvozené, ale prakticky neodzkoušené.
Nemluvě o tom, že kořenový systém stromů pomalu ale jistě narušuje tyto řady.
To je pravda.

V. K.

Duk · #45

Habl napsal: Chtěl by jsem se zeptat ve Rtyni v Podkrkonoší na Zadě byla soukromá hvězdárna s dalekohledy 820/20000 mm a 500/10000 mm. Dokonce obdrželi medaili od Francouzké astronomické společnosti za největší dalekohled (viz ŘH 1-2/96). V současném seznamu hvězdáren od Janka 950 jsou na www. stránkách údaje o
výrobní činnosti pana Drbohlava.
Vím, že když jsme tam byli na autobusovém zájezdu tak
nebylo možné se těmito přístroji podívat.
Habl

Tak koukám, že si se prostřednictvím V.K. moc nedozvěděl a na další připomínku reakce už samozřejmě nepřišla, pokusím se alespoň pomoci jak to půjde.
Ohledně dotazu na parametry, osmdesátka na hvězdárně skutečně je, akorát s tím ohniskem si nejsem až tak jistý.
V osmdesátých letech to byl u nás 2 ? -3? největší zrcadlový dalekohled.
Majitelem je skutečně pan Jiří Drbohlav.
Hvězdárnu začal stavět ještě s tehdy žijícím panem Středou, který byl rodilým občanem Rtyně v Podkr.
Pokud by jsi měl zájem o konkrétnější prohlídku hvězdárny včt. podívané, mohl bych Ti toto osobně dojednat, mohli bychom se i tak vlastně sejít.
Jak se zde psalo, z vlaku hvězdárnu skutečně neuvidíš, není vidět ani dole od cesty, jednak tomu brání lesík a osmimetrová kopule je spíš usazená v terénu, takže ji neuvidíš ani pod kopcem.
V případě dalších dotazů dej vědět, rád a konkrétně vyhovím.
S pozdravem D.