Gravitace,Velký třesk,Megavesmír

[seestar]

Je otázka, jestli ten dokonalý hologram/nová realita bude dumat nad smyslem své existence jako my. A opravdu dumat, ne jen počítat pravděpodobnost výskytu slov jako nyní AI. (Pak vyvstává otázka, jestli i my pouze nepočítáme pravděpodobnost po sobě jdoucích slov a naše myšlení není "myšlení".)

Nejsem si tak jistý, zdali se vesmír řídí Božími pravidly, nebo nějakými jinými pravidly. Vše co vidíme, podle mě, může být dílem náhody. Ale to možná odbíhám od merita věci- ať je v kosmu řád, nebo vládne náhoda, zajímavý je ten prvotní impuls, kdy do "koule helia" někdo/něco/??? strčilo, aby se věci daly do pohybu.

Nejsem znalec Buddhova učení, ale je to cca 2600 let zpátky, jestli se nepletu. Pokud nemáme více nezávislých původních zdrojů, bude ověřování problematické. Nicméně nechci to rozporovat a jsem ochoten věřit většině informací od jeho žáků.

-------------------------------------------------------------------
Primitivní (jak správně píšete v uvozovkách, protože od "prim") národy spojení s Bohem mají, smysl života a vesmíru znají. Alespoň si to tedy myslí... Podobně asi věřící člověk má v těchto věcech jasno a skeptik zase důvěřuje vědě. V principu není tedy valného rozdílu- všichni něčemu věří, aby se z toho nezbláznili. Kdo má pravdu bude těžko rozsoudit. (Já jsem prostě asi agnostik...)

Pokud člověk ytvoří novou realitu, bude to stále jen on, kdo bude o něčem dumat, pokud nevytvoří kopii sebe sama, čemuž zatím moc nevěřím. My máme náš virtuální pojmový svět a v jeho rámci se naše myšlení pohybuje. Když člověk medituje a oprostí se od pojmového myšlení, pak se navrací k původním zdrojům a stává se opět součástí celku.
Rozdíl mezi vírou v něco a stavem, kdy jsem bytostně součástí celku, je asi takový, jako když se podíváš na dobrý kreslený vtip a tím, když ti ho budu popisovat. Jeden pohled vydá za tisíc slov.
Pojmy, zákony a náhoda, jsou dost ošidné. Nedávno parta studentů zadala AI rozluštit naprostou slátaninu, kterou zplodili zcela náhodným výběrem pismen. Očekávali naprosté selhání, ale jaké bylo jejich překvapení, když jim to AI přeložila a dokonce to dávalo jistý smysl. Aby to AI zvládla, tak v podstatě vytvořila umělý jazyk, který odpovídal syntaxi a sémantice daného textu.
Z matematického hlediska plyne, že mezi dvěma libovolnými množinami písmen existuje jednoznačná komverzní množina, která určuje smysluplný vztah těch dvou množin. Je to trochu jako když geniální matematik John Nash sledoval v kampusu pohyb holubů na trávníku, nebo kroužení ptáků na obloze. Ve všem zdánlivě náhodném lze najít nějaký řád, proto víra náhodu nemá v lásce a za vším vidí Boží záměr. Náš vesmír je limitován dvěma krajními stavy. Absolutní nulou, kdy přestane atom existovat, protože se zastaví pohyb a nějakou mezní extrémní teplotou, kdy se rozpadne i quark glounové plasma a zbyde jen čistá energie. Mezi těmito limity se odehrává celé dění našeho vesmíru.

[kuceraz]

S tímhle samozřejmě souhlasím, úplně by stačilo být schopen vnímat jiné vlnové délky, než naše viditelné světlo. Nic to ale nemění na tom, že i pro jiné vnímání platí stejné fyzikální zákony a tedy věda založená na těchto pozorováních musí dojít ke stejným závěrům, jako my (co se potvrzených věcí týče). Gravitační zákon na Zemi funguje stejně, ať ho popisujeme skrz pozorování ve viditelném světle nebo přes zvukové odrazy, kterými se řídí netopýři. Matematické vyjádření bude celkem určitě jiné, ale logicky to bude ekvivalentní.

Když půjdeme do extrému, jakou matematiku by vytvořil člověk, který by měl jen čich a chuť?
Jeho obraz reality by byl naprosto jiný. Je otázka, jestli by se takový mozek vůbec mohl normálně vyvíjet. Naše osobnost a potažno ve výsledku i věda je výsledek interakcí našeho vědomí skrze smysly s okolní realitou. Schizofrenik považuje za zcela reálné věci, které vnímá, i když neexistují. Jak víme, že naše forma vnímání světa, není jen obecně rozšířená forma schizofrenie? Když sníš, tvůj mozek generuje dokonalou realitu, bez potřeby vnější interakce.
Máme vědu, slušnou technologickou základnu, která nám umožňuje dělat spoustu zajímavých věcí, ale k poznání podstaty naší existence jsme se nepřiblížili ani o milimetr. Základem cesty k poznání je, a věděl to i soudruh Lenin, přeměna kvantity v kvalitu, jenže my zatím jen navyšujeme tu kvantitu a ten intelektuální skok, kdy získáme novou kvalitu, která zjednodušší pohled na svět stále nemáme. Možná to zvládne AI, protože lidský mozek tak široký záběr asi nemá. Bez poznání sebe sama, je všechno jen tápání ve tmě.

Rozumím, kam míříš.
Tohle už je spíš filozofie, než věda a je otázka, jestli jsme schopní podstatu vědomí a vnímání reality opravdu úplně pochopit.
Já zde zaujímám tradiční a optimistický názor, tedy že to lze, že současná věda je k tomuto poznání solidní nástroj, protože nám umožňuje nám chápat objektivní fungování přírody i za hranice smyslů (měříme rádiové vlny, aniž by je někdo vnímal nebo viděl, měříme zvlnění časoprostoru, ačkoliv jde o extrémně, vůči běžné zkušenosti, abstraktní věc atd.).

Pouhý čich a chuť nebudou dostatečné k popsání světa okolo, nedovolují dostatečně poznávat a interagovat.
My tímto omezením netrpíme, naše smysly nám umožňují solidní poznání i interakci s okolím, což je klíčem k poznání.
Zároveň si, možná naivně, myslím že našim možnostem poznání nic dramatického neuniká - zatím jsme téměř vše byli schopni vysvětlit, nikde se nám tu náhodně neobjevují objekty z další prostorové dimenze nebo nedějí nevysvětlitelné věci podobného typu ukazující na omezenost našeho poznání.

[seestar]

Když pominu ten malý detail, že se nám tu z ničeho nic objevil vesmír a naprosto netušíme jak a proč, není důvod nesouhlasit.

[hades]

Pan profesor Rak, fyzik, jenž dlouho působil v CERN, jde ve svých úvahách až tak daleko, že říká, že realitu si vědomí vytváří samo.

Tuto myšlenku najdeš už u starověkých stoiků

[seestar]

Když si prostuduješ starověké a antické filosofy, zjistíš, že někteří z nich uvažovali dost podobně. Platón ve svém podobenství o jeskyni zpochybňuje naší schopnost poznat realitu. I Immanuel Kant v 18. století věnoval velkou část své práce smyslovému a rozumovému poznávání světa. Hegel zase laškoval s kolektivním vědomím. I myšlenka jediné bytosti, která celý svět má jako svojí interní představu měla své zastánce. Základní filosofické otázky si lidé kladli od nepaměti. Je škoda, že dnes lidi zajímá jen plná lednice žrádla a čumění na televizi. Ve škole se místo filosofie učí LGBT demagogie a rozum se potírá jak mor.

[nou]

plná lednice žrádla

To bola starosť pre 99% populácie čo je svet svetom.

[Howking]

Je signifikantní, jak podobní lidé fyzikální témata přetáčejí na filozofická. Je jim jasné, že jsa bez vzdělání a intelektu, by jejich názory na fyziku byly snadno "sestřelitelné" a měli by jen ostudu. Ale nechápou, že i filozofie je věda, která vyžaduje obrovské znalosti a na něčem staví. Že jen "nenadhazuje" zajímavé myšlenky jen tak z voleje. To co oni vydávají za filozofii, je jen prachsprosté hospodské bezobsažné žvanění.

[peto]

Napriek tymto vypadom, teraz k teme....sadnite si vecer von, a pozrite na nebo. Rad by som pocul odpoved od kazdeho tunajsieho astronoma aku ma odpoved na otazku - jak je mozne, ze ja, oziveny prach to mozem vnimat a klast otazky....? Potrva to este chvilku a bude to pre mna fuc...zavriem oci a vsetko zmizne naveky...

[josr]

Zároveň si, možná naivně, myslím že našim možnostem poznání nic dramatického neuniká - zatím jsme téměř vše byli schopni vysvětlit, nikde se nám tu náhodně neobjevují objekty z další prostorové dimenze nebo nedějí nevysvětlitelné věci podobného typu ukazující na omezenost našeho poznání.

Nevysvětlitelné věci jsou například temná hmota a temná energie přitom tvoří 95 procent vesmíru a mi stále nevíme co to vůbec je.
Ale i tak se používá v současnem kosmologickém modelu fungovaní vesmíru.

[kuceraz]

Proto píšu "téměř vše". Vždycky bude něco aktuálně neznámého a zkoumaného.

[hades]

Odmazal jsem příspěvky mimo téma a osobní napadání. Nenuťte mě prosím to tu celé zamknout. Děkuji.

[seestar]

Proto píšu "téměř vše". Vždycky bude něco aktuálně neznámého a zkoumaného.

Nezapoměň na slavnou inflaci vesmíru. Ničím nepodloženou, nijak vysvětlitelnou a porušující všechny fyzikální zákony. Byl tu problém, tak se vymyslela inflace, která ho řeší, ale nikdo už neřeší to, že je kompletně vycucaná z prstu. Věda si často pomáhá i velmi nevědeckými metodami, jen aby si nemusela přiznat, že neví kudy kam.
Možná nám to vysvětlí kolega howking, který je tak erudovaný, že uráží renonované vědce. Rád si jeho vysvětlení přečtu. Bude jistě velmi poučné i pro dezoláty.