Psion píše: ↑03. 10. 2022, 14:03
Na zrcadla se práší stejně jako v Newtonu nebo korekční či planparalelní desku dalších zrcadlových systémů, jde jen o zvyk. Přijdou tam ještě rosnice a pozorování v noci nebude problém. Kryt žádný dělat nebudu, v případě vlhkosti bude mít dalekohled integrovaný anti-dew systém.
Zrcadla jsou z taveného křemíku od Ariel Optics PV min. lambda 1/20, cena samozřejmě vesmírná
Objektiv je dělaný kdysi dávno pro Antonína Mrkose, tedy dalekohled je jakousi poctou tomuto známému astronomovi.
Práší se stejně, ale v tomto případě na přední stranu objektivu, zadní stranu objektivu a dvě zrcadla- tedy 4 vrstvy prachu proti jedné (v případě plno tubusu). Parazitní světlo bude patrně také na obtíž. V době, kdy J. hevelius provozoval své dlouhé refraktory, bylo výrazně méně rušivých světel i v takovém městě jako byl Gdaňsk.
add. zrcadla- jak již v podstatě napsal Achernar, vzhledem k jejich ceně a možným komplikacím při výrobě a provozu takového dalekohledu bych nešel touto cestou. Mám také pocit, že za cenu těch zrcadel bych opatřil dostatečně dimenzovanou montáž na plno tubus se stejným objektivem a ještě by mi zbylo... Nicméně toto jsou možná relativně objektivní nedostatky a nevýhody, ovšem někdo může mít naprosto subjektivní důvody pro takové řešení (třeba chce jezdit malým autem, aby byl ohleduplnější k okolí a velký dalekohled a těžkou montáž by tam nenaložil).
Je to každopádně zajímavý projekt a budu se opakovat, ale hlavní je spokojenost majitele.
Že cena takových rovinných zrcadel nebude nízká, to je nasnadě... Ovšem ten objektiv "s příběhem", to je paráda. Předpokládám, že se jedná o dublet se vzduchovou mezerou a bez AR vrstev, nebo se mýlím? A je znám výrobce? p. Drbohlav?
A také bych se připojil k prosbě o nějaké foto - zaregistroval jsem pouze jakýsi snímek z loňského jarního MHV (?) (A zde si neodpustím menší rýpnutí, ale tubus byl provizorně přikrytý nějakým papírem, nebo tak něčím, protože za dne by obraz v otevřeném tubusu očividně dost utrpěl...)
Achernar píše: ↑03. 10. 2022, 17:46
Máš pravdu, řekl bych, že většina amatérských hvězdářů - přinejmenším tady - pozoruje planety spíš jako takový vedlejší program – když už tam něco svítí, tak se na to taky podívá. Ale systematických pozorovatelů, kteří by třeba kreslili, je opravdu málo. Vždyť i v té skupině pozorovatelů planet blahé paměti nás bylo jen pár. Z toho samozřejmě vyplývá i malá potřeba nějakého speciálu. Poctivě se přiznávám, že na Jupitera jsem si letos našel zatím jen pár chvilek a obrázek jsem neudělal žádný, prostě mi to nevychází a když už mi to vyjde, nemám žádnou vůli.
Já pozoruji primárně planety, pak Slunce, Měsíc a potom vše ostatní. Je to do jisté míry z nouze ctnost, protože bydlím v lokalitě se značným světelným znečištěním a nechce se mi jezdit daleko za tmou. Ovšem třeba letos je to u mě podobná mizérie- Jupiter jen párkrát, Mars jednou a Hladolet vůbec... je mi stydno...
astar píše: ↑03. 10. 2022, 21:33
Je to Johannes Hevelius dalekohled, f je cca 42m a průměr jsem nenašel, ale podle té rytiny to nebude víc jak 20cm, tak světelnost 1:200.
Možná se pletu, ale někde (P. Zamarovský 400 let astronomického dalekohledu?) jsem četl, že apertura byla 8 cm (?) Ale musel bych to dohledávat, vážně si teď nejsem jistý, tak to berte s rezervou.
Psion píše: ↑03. 10. 2022, 21:51
Kolimace není náročná a hlavně poměrně stabilní u všech kvalitně udělaných dalekohledů.
Tak to je dobře, z toho bych měl obavy. Aby se "blbu vzdorný" refraktor neproměnil v choulostivý katadioptr.
Ano, ta od Dr. Havelky je výborná.