
Jejich problém by to byl snad v jen případě, kdyby čtenář toho článku nepochopil, co má autor na mysli. Ale vzhledem k tomu, že z výrazu "zatmění Slunce" je celkem jasné, o co jde, tak asi ani toto nehrozí.
Zatmění Slunce je technicky vzato přechod Měsíce před Sluncem, nebo zákryt Slunce Měsícem - Slunce se přece při něm nezatmí (nic na něj nevrhá stín), ale je zakryto. A to jak při částečném, tak při úplném. Přesto se mu ale říká zatmění, protože je to prostě všeobecně zaužívaný pojem. Máš pocit, že by používáním pojmu zatmění Slunce populace hloupla? Že by se měl používat "správný termín" zákryt Slunce?dvader píše: ↑21. 04. 2022, 16:05 Tímto principem pak široká populace hloupne… přílišným zjednodušováním a extrémní snahou “přiblížit se masám”.
Co je za problém použít správný termín a vzápětí jej vysvětlit - že to je něco jako zatmění, ale s jinými poměry velikostí těles a proto se “nezatmí”, ale lze pozorovat jiný jev.
A hned pak jde šikovně navázat a uvést, že na Zemi můžeme obdobně pozorovat tranzity Venuše a Merkuru…
A stejně tak je zajímavé, že při zatmění Slunce (tom našem pozemském) používáme nesprávnou (ale zaužívanou) terminologii, protože ve skutečnosti je to zákryt Slunce, případně přechod Měsíce před Sluncem.
Počkej, takže když nějaká z planet zmizí za Měsícem (tj. může dojít - a při pohledu ze Země taky vždy dojde - k úplnému překrytí vzdálenějšího tělesa), tak se nejedná o zákryt, ale o zatmění?dvader píše: ↑21. 04. 2022, 17:48 Já vidím rozdíl v tom, že termín zatmění se používá pro případ tranzitu, kdy může dojít k úplnému překrytí vzdálenějšího tělesa (k tomu nemusí u našich pozemských zatmění dojít pokaždé, jak víme).
Když k tomu principiálně dojít nemůže, přijde mi správné používat termín tranzit…
Souhlas. Navíc to beru i jako připomenutí, jak velká náhoda je to, že ze Země je úhlová velikost Měsíce a Slunce tak blízká, že i relativně malé výchylky vzdálenosti stačí k tomu, aby někdy Měsíc zakryl Slunce úplně a někdy ne.
No-neuniklo. Je to tu i v jiném vlákně