Jak a s čím začít pointovat?

[MilAN]

Ten sw počítá centroid z celého definovaného pole, nejen z těch 2x2 pixelů.

[astar]

No pokud jsou ty pixely v okolí těch 4 slabé, klidně i 10-20x a vůči pozadí třeba jen 2x , tak to už nemá pro výpočet středu význam význam.

[Pupak]

můj problém je,že nemám s čím srovnávat,když chybí zkušenosti,takže raději konzultuji se zkušenějšími, než bych hned kupoval jinou kameru. Nejde o to,že by to nefungovalo,ale pořád mám pocit,že je to jaksi na hraně spolehlivosti. Zatím stále testuji na CS RASA, ED100/600,N200/800. Žádná dlouhá ohniska nezkouším.S kamerou QHY163CCol se zatím do nějakých superdlouhých expozic nepouštím. Max 300-600 s. Montáž NEQ6.Na montáži jsem vyměnil strašná čínská ložiska,nechal udělat nová ozubená kolečka.Ta stará byla běs a hrůza.PE je asi slušná a při kvalitním ustavení hvězda stojí jak přibitá 10 min,nicméně až budu zkoušet delší časy s Canonem 60D,tak bych rád,aby pointace fungovala naprosto spolehlivě.Takže opět otázka. Je nějaká vhodnější kamera, která nestojí majlant a poskytne vyšší spolehlivost?

[MilAN]

Pointace a její přesnost zrovna nestojí na kameře, ale na sw a seeingu a na montáži. To, že sedí 10 minut montáž v pointaci, ještě nic neznamená pro to, co dělá obraz na hlavním dalekohledu. Zkus dt potom třeba 1. a 10. snímek na sebe bez registrace a uvidíč, co se děje s celou sestavou během focení.
Nevím, co si slibuješ od výměny kamery - co by se mělo dít lépe ?

[Pupak]

No,já měl na mysli,že hvězda sedí 10 minut bez pointace a tu kontrolu jsem dělal právě srovnáním 1. a 30. snímku.U sebekvalitnější montáže je zásadní přesné ustavení. Když dokonale ustavím,10 minut to sedí dokonale,ale stačí ustavit s větší odchylkou a už to plave po pár minutách. Programy jsem vyzkoušel asi všechny,které jsou běžně dostupné a výsledky v nich jsou skoro totožné. Ty algoritmy se nejspíše moc neliší. Změřil jsem si přesně mrtvoly v obou osách,po výměně šmajdavých čínských koleček klesly na třetinu,mrtvoly jsou jen ve šneku a to vcelku přijatelné. Dneska zkusím pointovat delší ohnisko 1800 mm a uvidím,co z toho vyleze.Zatím dík za komentáře.

[MilAN]

Mám k těmhle prohlášení absolutní nedůvěru
Na ohnisku 1800 mm a obvyklé kameře budeš mít rozlišení tak 0,5"/ pixel. Běžné PE těchto montáží je +/- 6-10". Takže bez pointace to nejde. Sebelepší ustavení niz nezmění na tom, že se kondtrukce montáže + dalekohledů celá kroutí a prohýbá, a to o větší hodnotu, než PE. Něco eliminuje pointace, něco zůstvává. Z větší části to pak řeší teprve OAG. Lepší ustavení montáže jen eliminuje množství zásahů pointace ( ale to zase není v normální frekvenci ničemu na škodu) , určitě nevede k tomu, že to půjde bez pointace. Navíc ti k tomu přibude refrakce při změny výšky nad obzorem - s tím tyhle montáže nepočítají. Zrovna tak nepočítají s tím, že se vlivem refrakce oblaha otáčí zdánlivě kolem jiného bodu než je pól a navíc dráha, po níž se pohybuje hvězda kolem pólu není kružnice .....
Mrtvý chod není zásadním problémem pro chod montáže a pointace - tohle je stejně nutno řešit rozvážením soustavy.

[Pupak]

Mrtvolu u šnekového převodu rozvážení soustavy neřeší.To funguje jen na ozubené převody.Špatně změřená,nebo proměnlivá mrtvola zhoršuje pointaci.Program hůř koriguje polohu.

[Bill]

Mrtvolu u šnekového převodu rozvážení soustavy neřeší.To funguje jen na ozubené převody.Špatně změřená,nebo proměnlivá mrtvola zhoršuje pointaci.Program hůř koriguje polohu.

Prosím tě, netvrď tady nesmysly, kterým by mohl někdo, kdo s tím nemá zkušenosti, naletět. V DEC je šnek/kolo při focení jednoho objektu zhruba na jendom místě a pokud není motnáž rozvážená, tak vůli kompenzuje z větší části pointační program při kalibraci. RA osa běží jedním směrem a pokud je mírně rozváženo proti pohybu, tak se žádná vůle ani mrtvola neprojeví!

[Bill]

Mám k těmhle prohlášení absolutní nedůvěru

To eufeministicky řečeno. Je to úplná blbost. Já mám EQ6 bez kol (jenom řemínky a šnek) a už po několika vteřinách montáž míří někam do háje. Ohnisko 1800 musím pointovat 2x/sec za ideálního seeingu, jinak jsem bez šance.
Jedině s jiným šnekem - ale i to mi přijde jako pohádka.

[LukasNestak]

Včera som prvýkrát skúl pointovať cez OAG, ale ani náznak hviezd. Keď zasvietim do tubusu tak kamera to zaznamená. Skúšal som rôzne vzdialenosti kamery a aj rôzne kamery, stále to isté. Používam OAG pre 2" ZWO FW + 3" korektor. Môže byť problém 74mm sekundár?

[MMys]

Ne, s 3" korektorem to musí být v pohodě. Dej tam expozice kolem 3 sec. a prostě musíš najít správnou polohu pointační kamery, aby se hvězdy objevily.
ZWO OAG nám funguje i na 2" ASA 0.73x korektoru. Sice už to není s tvarem hvězd moc extra, ale jde to.

Zkontroluji si, jestli máš správně vzdálenost korektoru od senzoru, pak odečti od téhle vzdálenosti vzdálenost zrcátka OAG od korektoru, a rozdíl té vzdálenoti by měl být ve směru do boku od toho zrcátka k senzoru pointační kamery. Nakresli si to.

[LukasNestak]

Vzdialenosť korektor/snímač mám mať 61mm + 1mm "filter 3mm" = 62mm čo mám úplne presne. Vzdialenosť osi zrkadla OAGu od korektoru "OAG M68" je cca 24,75mm, takže 61-24,75=36,25mm je vzdialenosť od osi zrkadla OAGu po snímač pointačnej kamery.
Kamery som skúšal ASI 120mm a Lodestar vrvej verzie. Obe som skúšal osve a fungovali bez problémov.
Takže nakoniec som včera pointoval klasicky.
Toto je ten OAG:
https://astronomy-imaging-camera.com/pr ... xis-guider

[Vladimir Nadvornik]

Vzpomínám si, že jsem řešil podobný problém. OAG kamera skrz úzkou šachtu viděla jen střed primáru, který je zastíněný sekundárem. Vyřešil jsem to pootočením hranolu.

[LukasNestak]

Ako si ho pootočil? Nemyslí že sa ten môj bude dať točiť, jedine asi pôjde posunúť hlbšie.

[Vladimir Nadvornik]

Mám nějaký no-name OAG ale ten ZWO OAG vypadá podobně. Samotný skleněný hranol je zajištěný v kovové šachtě ze strany malým šroubkem. Ten jsem mírně povolil, pootočil hranol o nějakou desetinu mm a šroubek jsem opatrně utáhl.

Předtím doporučuju zkusit laserem, kde končí paprsek, který projde šachtou.