Mars 2018

[MilAN]

Tak ono z té matematiky vyplývá ještě jedna dost podstatná věc, která nám občas nedochází: Všechny přístroje, pokud na pozorování použiji dalekohledy se stejně velkou výstupní pupilou , ukazují konkrétní předmět pozorování se stejnou plošnou jasností a není tedy rozdíl podle. velikosti dalekohledu. Co je větší, je měřítko - tedy zvětšení, ale jas a kontrast je stejný.

[Ondra_z_hor]

Tak teď v tom mám guláš.

Měl jsem za to, že čím větší zrcadlo = tím slabší jas dokáže zachytit = tím jasnější jsou ty jasné objekty (planety ve sluneční soustavě).

A co se týče výstupní pupily, o tom jsem teď na rychlo něco četl a výstupní pupilou myslíte okulár? Takže skrze stejný 4mm okulár budou všechny objekty stejně jasné, ať na ně koukám se 100 mm zrcadlem, nebo s 350 mm zrcadlem?

Omlouvám se , pokud mám hloupý dotazy, jen si to snažím ujasnit

[MilAN]

Průměr výstupní pupily je poměr průměru dalekohledu / f okuláru . Tím je ve výsledku už obsažena velikost dalekohledu. Takže pro menší dalekohled je při stejné pupile menší zvětšení a tomu musí odpovídat i okulár. A proto také nezáleží při vizuálním pozorování na světelnosti , ale měřítkem je průměr výstupní pupily. Čím je menší, tím je plošný jas slabší.

[tent]

Včerejší pozorování jsem vynechal, ale předchozí den 29.8 jsem využil dobrých podmínek a kreslil jsem od 21.50 do 22.20 SEč (L) a centrální poledníkměl hodnotu cca 66 o a přibližně odpovídal kresbě Sasa 3 kreslené včera (CM73 o) Odhadl jsem, že albedo na mojí kresbě by mohlo odpovídat poloze Aurorae Sinus a na vých. straně kotoučku světlá oblastby mohla býtArgyre I . Jižní polární čepice mě ale stále uniká, i když kolem ní spíše tuším tmavší pruh, ale nevím jestli to není mámení . Tent

[kavka]

Průměr výstupní pupily obdržíme, když průměr zrcadla, resp. objektivu vydělíme zvětšením při daném použitém okuláru.
Např. triedr 7x50 má průměr objektivu 50mm a zvětšení 7x dává výstupní pupilu 50mm/7=7mm.

[Chemik1]

To Ondra : Průměr výstupní pupily = průměr objektivu (zrcadla) /zvětšení. Praktičtější výpočet (se stejným výsledkem) = ohnisko okuláru/světelnost. Takže např. můj refrák má světelnost (ohn. vzdálenost dalekohledu/průměr objektivu)= 1120/160 = 7 . Takže výstupní pupila pro okulár 41 mm bude = 41/7 = 5,86 mm.

[MilAN]

Jasně, takhle to asi většina z nás počítá.
Ale pro vysvětlení Ondrovi- který v pojmu výstupní pupila trochu tápal- tak ten vztah přes zvětšení více ilustruje souvislosti. Možná by bylo ještě výztižnější napsat, že zvětšení dalekohledu není jen poměr ohnisko objektivu / ohnisko okuláru, tedy z = F/f , ale i poměr průměr vstupní pupily( průměr objektivu) / průměru výstpní upily , tedy z = D/d

[kavka]

To Ondra:
Ještě dovysvětlení, k čemu se hodí údaj o výstupní pupile. Mladý myslivec využije binokulár 7x50. Je mladý, tak se mu za šera na šoulačce rozevře zornička na 7-8mm. Velikost zorničky klesá s věkem. U staršího člověka (je to ovšem individuální) se velikost zorničky zmenšuje a část světla by zůstala nevyužita. Výstupní pupila okuláru by byla větší, než vstupní pupila oka. Pro turistiku je tak vhodný např. triedr 8x32. Velikost výstupní pupily je 32mm/8=4mm. Za dobrých světelných podmínek stejně není zornice větší. U astronomických pozorování záleží na sledovaném objektu. Zvětšení, při kterém je výstupní pupila dalekohledu shodná s velikostí vstupní pupily oka se někdy nazývá zvětšení normální. Pro sledování nejslabších hvězd bývá doporučován přibližně šestinásobek normálního zvětšení. Jas oblohy, coby plošného zdroje klesá a hvězdy jako bodové zdroje jsou kontrastnější. Při výrazném překročení šestinásobku normálního zvětšení již k dalšímu zisku nedochází, zobrazení hvězd již není vnímáno jako bodové.
Např. pro 100mm objektiv je normální zvětšení pro člověka se 4mm zorničkou 100mm/4=25x a optimální zvětšení pro spatření nejslabších hvězd je přibližně 6x25 = 150x. Záleží ale samozřejmě i na stavu atmosféry.

[Beda]

dnes jsem našel na FB cca. den staré video Marsu. Pořízené údajně v Londýně amatérským teleskopem s ef. ohniskem 470 cm. Vzhledem k tomu, že jiné detaily k pozorování nejsou, nebo jsem nenašel, a seeing v době natáčení byl bídný, tak to typuji na optický klam. Pohyblivý zástin zprava do leva:

[Sasa3]

Zajimave... Me to jako opticky klam neprijde. Napadlo me nejake smitko na optice (na chvili se tam objevi neco mensiho v pravo). Montaz treba zrovna predbihala a tak to vyvolalo tenhle zdanlivy pohyb. ten druhy flek se na chvili objevi vpravo a pak zase zmizi.

[Sasa3]

Jinak jeste jedno pozorovani z UK. Tentokrat kresba porizena jen asi hodinu po me posledni kresbe, takze jsou tam zachycene prakticky stejne utvary:

https://www.cloudynights.com/uploads/mo ... 21168.jpeg

Nechapu, jak to v te Anglii delaji. Pravda tenhle dalekohled mel skoro stejny prumer, jako ten muj, akorat, ze ne v milimetrech ale centimetrech. Nicmene Mars je tam jeste niz nad obzorem nez u nas... V komentarich Paul pise, ze normalne za jednu planetarni seanci (3-4 hodin) udela tak 3 kresby. S nizko polozenym Marsem ted stiha jen jednu kresbu za noc.

[Sasa3]

Vcerejsi Mars po vyjasneni:

[MilAN]

Nechapu, jak to v te Anglii delaji..

Je zajímavé, jak malé zvětšení pro pozorování Marsu použil ( 154x), což možná svědčí i o tom, že zase seeing nebyl nijak výrazně lepší.
A potom je také otázka do diskuse pro planetárníky : tenhle jeho přístroj má super velké centrální stínění, velký průměr vzhledem k vlivu seeingu a přesto tam ty detaily jsou

[Cztwerec]

Hezká dedukce ala Sherlock Holmes. Akorát nesmíme vyloučit zkušenost/nadání pozorovatele

[MilAN]

A můžeš napsat, co z toho, co jsem psal, je dedukce ? Zvětšení které autor použil sám uvádí a velikost centrálního stínění dalekohledu lze jednoduše vyhledat (39%). A navíc výpočty a teoretická řešení přenosu kontrastu jasně dokazují ( Will. P. Zmek), že velké centrální stínění naopak kladně přispívá k rozlišení jemných detailů