Myval píše:
I kdyz jsme o planetoskopu mluvili uz hodne, muzes mi prosim pripomenout kolik je prumer sekundaru? Od oka mi prijde ze to centralni stineni musi byt velmi male. Na planety nebo dvojhvezdy vinetace sice roli vubec nehraje protoze se pozoruje na ose, ale me by zajimalo jestli to trochu nevinetuje v krajich pole pri malych zvetsenich?
Centrální zástin je 15%. Vinětaci jsem nikdy cíleně nehledal, ale také jsem si jí nikdy nevšiml. Možná že proto, že při nejmenším zvětšení (BCO 18mm) mám zorné pole jen půl stupně. Primár je parabola, jak můžeš částečně na jedné fotografii vidět napsáno rukou samotného mistra Drbohlava.
DSO jsem s Planetoskopem moc nezkoušel. Má jen reddot hledáček a s ním se na naší přesvětlené obloze, kde jsou vidět hvězdy tak pod 4 mag, DSO špatně hledají. Podle paměti: M57 nic neobvyklého (jako třeba centrální hvězda nebo detaily v prstenci), M94 detaily v centru, které pod tmavší oblohou vidím v Dalu, v Planetoskopu chybí. Viděl jsem asymetrie v NGC galaxii u M13. M13 samotná i v Planetoskopu na přesvícené obloze vypadá lépe než v Dalu na tmavší díky ostřejší definici hvězd. Planetoskop jsem schválně udělal tak, aby mě ani nenapadlo převážet tu krávu obrovskou pod temnou oblohu. Tedy převážet se dá, ale obtížně.
Když se Ti bude chtít, napiš, jaký dalekohled plánuješ a k čemu bude určený. Třeba mě napadne nějaký zlepšovák, to já vymýšlím rád.
S přisvětlováním při pozorování DSO bych to úplně nezavrhoval. Funguje takový zrakový efekt, zaznamenali jsme ho oba, když jsme uprostřed pozorování spravovali v autě rozkleklé brýle. Když jsme z osvětleného auta vylezli, jevila se Mléčná dráha mnohem výraznější, než když jsme byli adaptovaní na tmu. Po chvíli se kontrast vrátil na předchozí úroveň. Zažil jsem to mnohokrát, když jsem uprostřed noci balil kvůli zakalené obloze. Jak jsem chodil z osvětleného domu dovnitř a ven, najednou se mi zdála obloha mnohem tmavší a Mléčná dráha kontrastnější. Než jsem přišel na to, že je to klam, zase jsem skládal dalekohled dohromady, a pak, když jsem se zase adaptoval, jsem zjistil, že obloha je stejná jako předtím. Jednou jsem vylezl z domu a uviděl temný oblak Mléčné dráhy až u souhvězdí Trojúhelníku. Tak zřetelně jsem ho potom už nikdy neviděl. Efekt mi vyvolává slabé žárovkové světlo. Vysvětluji si to tak, že v oku dochází ke zvýšení kontrastu podobně, jako když se na fotkách nastaví vyšší úroveň černého bodu. Uvažoval jsem, že bych si mohl efekt vyvolávat úmyslně třeba pro pozorování jasných hvězdokup, aby byly kontrastnější a hezčí. Zatím jsem se k tomu nedostal. Pro pozorování slabých objektů, jako třeba galaxie, by samozřejmě bylo přisvětlování škodlivé.
Bezva nápad, protože takto stihne navštívit vícero míst a může se pak delší dobu kochat.. 
