Jupiter 2013/2014

[Regulus]

Ty vaše kresby začínají vypadat líp než fotky Já dnes využil jasné oblohy a zastihl jsem GRS. Za ní jsem občas viděl ty bíle proužky, ale seeing byl dost proměnlivý, šlo to jen chvilkama Teď se dívám na simulátor že Calisto vrhá stín, škoda že to nebylo o chvilku dřív.

[TomTom]

Taky jsem včera stihl GRS na okraji kotoučku a nakonec jsem i přes přicházející oblačnost odpozoroval vstup stínu a poté i samotného měsíce Callisto. Vůbec jsem o tomto přechodu nevěděl, takže jsem s napětím koukal, jestli se měsíc bude posunovat směrem ke kotoučku planety, nebo naopak. Naštěstí to vyšlo nadmíru dobře.
Toto se mi nepovedlo odpozorovat již docela dlouhou dobu, takže jsem se u dalekohledu přímo rozplýval nad tou neskutečnou krásou a opět mi to připomnělo, proč mě to tak baví ...

[ZdenekH]

Dnes jsem zkusil objektiv s ohniskem 400mm na Jupiteru, abych zacílil na něco jiného než živáčky, co běžně "pronásleduji", poradíte amatérovi, co je ten namodralý objekt vpravo? foceno dnes v 21:17.
Děkuji, zdraví zdeněk

[KhanN7]

Jasně
Je to hvězda 44 GEM - HIP 34182

[ZdenekH]

Děkuji

[KhanN7]

Dnes jsem si konečně spravil chuť po všech těch zamračených dnech, Jupiter dneska stál za to. I když byl seeing průměrný měl své světlé chvilky. Krásná rudá skvrna a bílé vlnky v pásu za ní a velmi pěkně viditelné barvy.
Porovnával jsem dobře vychlazený dobson 200 a ED80 a i přes nic moc seeing měl dobson jasně navrch. Taky jsem si nevšiml že by byl obraz v menším průměru, byť o fous, klidnější. Nevím jak to kluci děláte, že z těch malých průměrů taháte detaily jak králíky z klobouku ale moje oko potřebuje co nejširší výstupní pupilu aby dobře vnímalo detaily. Když mám přebytek světla jsem schopen mnohem lépe využít ty okamžiky, kdy se atmosféra na zlomeček vteřiny zklidní a vidět ostře a platí to u mě i v poměrně malých zvětšeních např. při pozorování slunce. Když mám obraz tmavý musí být dokonale klidný, abych viděl a stihl si uvědomit všechno co nabízí, jakobych měl s ubývajícím světlem malou snímkovou frekvenci .

[ZdenekH]

ač by to zase byla jen "tečka" je možné jen takhle teleobjektivem vyfotit další planety, samozřejmě ve vhodnou roční dobu (a počasí)??

[Artaban]

ač by to zase byla jen "tečka" je možné jen takhle teleobjektivem vyfotit další planety, samozřejmě ve vhodnou roční dobu (a počasí)??
Ano, tedy krom Pluta, ale to už holt není planeta.

[Stanislavxyz]

ač by to zase byla jen "tečka" je možné jen takhle teleobjektivem vyfotit další planety, samozřejmě ve vhodnou roční dobu (a počasí)??
Určitě, koncem týdne by se měl od slunce vzdalovat Merkur- možná bude vidět. Venuše se dá teď chytit kousek nad sluncem těsně po západu a nebude to tečka, ale srpek. Jupitera už znáš, Mars vychází po půlnoci a nad rámem Saturn- taky by mohl být vidět. Uran a Neptun budou jen "tečky", ale najít se dají taky. Další diskuse k jednotlivým planetám když tak v příslušném tématu- ať neofftopikujeme v Jupiteru.

[Sasa3]

Dneska to bylo docela slusne, melo smysl koukat v 80mm i pri 170x, vetsina pozorovani ale byla pri 120x (na klik vetsi obrazek):



Myslim, ze zrovna vychazela Velka ruda skvrna. Taky Io byl hrozne pekny, kdyz se ze zacatku pozorovani vyloupnul zpoza kotoucku. Rovnikova oblast byla hodne aktivni, na meridianu byl jeden velmi zretelny vybezek. SEB vykazoval taky nejake podrobnosti a i oblast mezi SEB a STB vypadala aktivne. Byly to sice uz duchariny (uvidim na fotkach, jestli jsem si je vymyslel), ale mel jsem pocit, ze tam byl z SEB naznak plocheho vybezku (skvny?), ten az takova ducharina nebyl, a pak tam byl naznak jeste jednoho velmi slabeho pasu (timhle si nejsem uz jisty).

[elon254]

Povedené kresby Artaban a Sasa3, líbí se mi podrobnosti v polárních oblastech.
Přikládám kresbu dnešního Jupitera(podle UT se včerejším datem). V rovníkové oblasti toho mám celkem dost, taky jsem zvědav na foto, ale polárních oblastech jsem moc neviděl.



Čekal jsem do rána i na Mars, díky špatným podmínkám se mi nepodařilo vypozorovat žádné detaily.

[Schecke]

Včera jsem pozoroval kolem 21. hodiny Jupiter s dotykem jednoho s měsíců. Seeing byl velmi solidní, takže jsem viděl spoustu detailů na povrchu. Pozoroval jsem zvětšením 200x.

[Andrej]

vcera som aj ja chvilku s refrakom 70 a mozem potvrdit aj u mna v celku nadpriemerne pozorovacie podmienky, pri zvacseni 67x krasny ostry obraz, pri 100x taktiez, aj ked uz sa trochu chvel, inak skutocne nadhera, zial iba polhodiny, lebo z nicohonic zraz vsade hmla, tak som to zbalil. pozeral som medzi 19. a 20. hodinou, mesiace Io a Ganymedes boli uz akurat pomerne blizko ku kotuciku planety.

[Artaban]

Já byl včera společensky unaven a tak jsem vynechal. Máte celkem hodně detailů a Saša víc, než celkem s ohledem na průměr objektivu.

elon254: A v kolik hodin jsi pozoroval Mars?

Porovnával jsem dobře vychlazený dobson 200 a ED80 a i přes nic moc seeing měl dobson jasně navrch. Taky jsem si nevšiml že by byl obraz v menším průměru, byť o fous, klidnější. Nevím jak to kluci děláte, že z těch malých průměrů taháte detaily jak králíky z kloboukuCheesy ale moje oko potřebuje co nejširší výstupní pupilu aby dobře vnímalo detaily. Když mám přebytek světla jsem schopen mnohem lépe využít ty okamžiky, kdy se atmosféra na zlomeček vteřiny zklidní a vidět ostře a platí to u mě i v poměrně malých zvětšeních např. při pozorování slunce. Když mám obraz tmavý musí být dokonale klidný, abych viděl a stihl si uvědomit všechno co nabízí, jakobych měl s ubývajícím světlem malou snímkovou frekvenci  
Tohle je normální. Větší průměr=větší kontrast. Většina běžně pozorovaných detailů má rozměr 2" a víc, což lze pozorovat menším průměrem 100-80mm . Hodně z těchto detailů jsou slabé duchařiny, které při pozorování menším kukrem, vyžadují velké soustředění a zkušenost. Né moc dobrý seeing to ještě z horší. Právě proto obdivuji, co všechno Sasa3 dokáže jeho menšíma průměrama vidět. Zároveň to ukazuje na kvalitu dalekohledu.
S větším průměrem 15cm a víc, můžeme pak pozorovat detaily velké jen 1" a menší. Bohužel takové rozlišení potřebuje nadprůměrný seeing a ten je vzácný. Hlavní výhoda za horšího seeingu u většího dalekohledu , je pak ten lepší kontrast, zkušenost a trpělivost hvězdáře.
Jako nevýhodu vídím v tom, že někdy klesá teplota moc rychle a velký objektiv se nestačí temperovat.
Větší kontrast u velkého dalekohledu je dobrá věc a tak i při menších zvětšeních kolem 150x, kdy není využitá větší rozlišovací schopnost, můžeme vidět lépe a víc detailů, než v menším dalekohledu.  ÁÁ vóótom to je.

[Artaban]

elon254: Viděl jsem Tvojí kresbu z 8.1. na g6. Slušný detaily! Taky jsi měl už velký zvětšení, takže to asi stálo za to.
Já tou dobou taky pozoroval a mám i zákres, ale asi to ani nedočmárám, nebo až bude víc času. Já měl seeing trochu horší a víc jak 165x to nemělo cenu. Asi největší rozdíl od posledního pozorování této strany Jupitera z 1.1. byl ten , že šlo špatně vidět oblačné pásy na severní straně. Myslím, že to dobře ukazuje i Tvoje kresba.