Skutečné barvy mlhovin

adam.. · #1

Ahoj. Narazil jsem na jednu fotku, konkrétně tuhle fotku http://astrofotky.cz/gallery.php?show=. ... 489526.jpg, a protože se mi zalíbila, tak jsem se víc zamyslel nad jejími barvami. V popisu fotky je uvedeno, že je focena pomocí tří filtrů: Baader Ha 7nm, Baader OIII 8,5nm, Baader SII 8nm. Předpokládám, že tyto filtry zvýrazňují barvy konkrétních vlnových délek. Je to tak?

A tak jsem se zamyslel: Jak by to barevně vypadalo, kdybychom se na mlhovinu dívali hodně zblízka (nemyslím jen tyto dvě mlhoviny, ale zkrátka všechny mlhoviny, která na fotkách září barvami)? Tím mám na mysli, kdybychom teoreticky mohli pobývat na nějaké vzdálené stanici, která by byla umístěna někde v prostoru uvnitř těch mlhovin. Bylo by to třeba do bleděmodra, tak jako když se podívám menším dobsonem bez filtrů na M42, anebo by vynikly barvy mlhoviny podobně jako na fotce?

Dík za objasnění

MilAN · #2

Ty filtry ani tak nezvýrazňují světlo mlhovin, jako spíš odfiltrovávají světlo cizích zdrojů ( jak pozemmské, tak atmosférické, tak i hvězd.)

Proč nevidíme třeba M42 barevně je dáno naším okem. To je citlivé na barvy až od určitého stupně jasnosti objektu a ty mlhoviny prostě nestačí na to , aby jejich světlo zaznamenaly světlocitlivé čípky.

A jak by to bylo, kdybychom byli blízko ? Proti těm barevným snímkům bychom tam očima viděli daleko méně té červené - Záření H-alfa je na samé hraně citlivosti oka. A jaká by byla výsledná barva záleží na vlastním záření objektu - spektrální charakteristika u mlhovin je velmi různorodá - ale pro velkou většinu se dá uvažovat s maximem v oblasti H-beta a OIII , čili základem bude zelená - zlenomodrá

#3

Ještě jedna malá poznámka té blízkosti mlhoviny, ať už září barevně tak či onak. Přibližováním k ní se nám ale její plošá jasnost vůbec nezmění, pokud je má úvaha správná.

Např. přiblížením na polooviční vzdálenost vzroste úhlová velikost 2x. Plocha, kterou zabírá objekt na sítnici tedy vzroste 4x, a světelný tok (na vzdálenosti závislý s kvadrátem) vzroste též 4x, ale rozprostře se na čtyřnásobnou plochu, takže ve výsledku je plošná jasnost stejná.

Tedy pokud je plošná jasnost mlhoviny taková, že ji barevně nevidíme, přiblížením k ní si nepomůžeme.

Přibližování pomáhá jen u zdrojů zobrazených jako bodové (hvězdy).

adam.. · #4

Díky moc, přesně tohle mě zajímalo

MilAN · #5

Martin to správně upřesnil, sice by bylo možno brát ještě v úvahu extinkci, nebo větší dalekohled....

Skutečností ale je, že jsou malé planetární mlhoviny, plošně jasné, a na nich je barva vidět i našimi dalekohledy. A je modro/zelená.

Rudohor · #6

Plosna jasnost Mliecnej drahy a plosna jasnost galaxie v Andromede sa mojmu neodbornemu oku zda vyrazne rozdielna. Najjasnejsie jadro Andromedy je od ramien nasej Mliecnej cesty vyrazne svetlejsie, lenze ramena Andromedy su vyrazne tmavsie. Je to tak? Neviem zmerat objektivne, nemam iny fotak okrem toho v mobile. Kde som spravil chybu v uvahe/v pozorovani? Su ramena nasej galaxie z nejakeho dovodu svietivejsie? Celkovo mam dojem, ze vzdialenejsie galaxie nie su v okulari iba mensie, su aj tmavsie. Ocny klam?

#7

Napadá mě, že na mléčnou dráhu se díváme zevnitř z, boku, tedy v zákrytu je víc hvězd, než když se na M31 díváme víc naplocho.
Kdybysme se na M31 dívali z boku, byla by uzoučká, ale plošně jasnější.

MilAN · #8

Rodohor: a proč by tomu tak nemělo nebo nemohlo být ? Záleží přeci na vzdálenosti, na množství hvězd a na jejich koncentraci v různých částech. V tomhle je celkem každá galaxie unikátní. a pokud tutéž galaxii budeme pozorovat z větší vzdálenosti, bude se snižovat i plošná jasnost.

#9

a pokud tutéž galaxii budeme pozorovat z větší vzdálenosti, budese snižovat i plošná jasnost.
No to by právě neměla, podle toho, co jsem psal výše. I když je složená z hvězd, obvykle je nerozlišíme, a pak se vzdalováním to bude analogické, jako v případě mlhovin.

Prostě si myslím, že plošná jasnost galaxie bude daná jen hustotou hvězd v daném průmětu pohledu a svítivostí hvězd, nikoli vzdáleností.

MilAN · #10

Celý problém je ale v tom, že mlhoviny jsou v naší galaxii = velmi blízko. Tady porovnáváme ale galaxie v nesrovnatelně větší vzdálenosti. A tady se výrazně už uplatňuje absorpce světla v mezihvězdném prostoru - a ta má hodnotu v řádu 1mag / 1 kpc. takže zeslabení výrazné a rostoucí se vzdáleností od nás.

Rudohor · #11

Vybral som extremny priklad, z ktoreho sa neda nic vyvodit. Najprv som pisal, az potom myslel. Polepsim sa, cestne slovo :-X

opejcha · #12

Mezihvezdna extinkce je silne zavisla na smeru - v rovine Galaxie je 1 mag/kpc rozumna hodnota, ve smeru galaktickych polu je celkova extinkce (ze Zeme do "nekonecna") mnohem mensi. Napriklad LMC ve vzdalenosti 50 kpc ma celkovou extinkci asi 0.4 mag. To je relativne malo, a proto se LMC pouziva jako jedna z referencnich galaxii pro mereni vzdalenosti. Podobne to bude pro M31 a M33.

http://www.eskimo.com/~rachford/observi ... _data.html udava plosne jasnosti ruznych galaxii a mlhovin, pro M31 (M33) je udavano 22.2 (23.0) mag/ ctverecni arcsec.

http://download.springer.com/static/pdf ... 6&ext=.pdf zde jsem nasel plosne jasnosti Mlecne drahy v ruznych smerech v jednotkach "pocet (N) hvezd 10 mag na jeden ctv. stupen". Prepocet na mag/ctv. arcsec je 10-2.5*log_10(N/3600^2). Pro typickou hodnotu N~150 mi vysla plosna jasnost asi 22.3 mag/ctv. arcsec, neprilis odlisna od M31.

Na zaklade tohoto se domnivam, ze relativni slabost M31 vuci Mlecne draze je pouze iluze zpusobena nizsi celkovou jasnosti. Neni limitni MHV pro viditelnost M31 priblizne stejne jako pro viditelnost Mlecne drahy?