CG-5 Advanced - problém

[Nummi]

Nummi mne sa to cele nezda ako to tu popisujes. Odkial si? Mozno by sa tu nasiel niekto, kto by ti bol ochotny veci poukazovat a vysvetlit osobne...som z Veľkého Ďuru (Nitra - Vráble - Veľký Ďur - Levice). Na fóre sú tu 2 ľudia (jeden z Levíc, druhý z Vrábeľ), ktorí sú ako tak aktívny, takže by som ich mohol kontaktovať.

Dnes večer to ešte raz vyskúšam. Dám sem aj presný postup, čo robím (možno robím niečo zle) a keď bude všetko v pohode, tak sa skúsim s niekým v mojom okolí skontaktovať.

1.) Dám dole oba kryty. Prvý dole z tubusu, druhý z krytu, kde sa vkladá okulár.
http://imageshack.us/photo/my-images/823/95443016.jpg/
2.) Dám dole oba kryty z okláru
http://imageshack.us/photo/my-images/546/99407972.jpg/
3.) Dám dole kryt z nadstavca na okulár
http://imageshack.us/photo/my-images/96/20013006.jpg/
4.) Do nadstavca strčím okulár
http://imageshack.us/photo/my-images/842/24808939.jpg/
5.) Nadstavec s okulárom pripevním na teleskop
http://imageshack.us/photo/my-images/338/92225620.jpg/
6.) Kryty dám dole aj z hľadáčiku
http://imageshack.us/photo/my-images/440/87438604.jpg/
7.) Hľadáčik pripevním na teleskop. Teleskop namierim na nejaký objekt a nastavím hľadáčik, aby boli v súlade.
http://imageshack.us/photo/my-images/822/29846420.jpg/
8.) Zaostrujem na planétu Mars, Saturn, Jupiter a vidím bodku. Pri Venuši je to malinkatý mesiačik.
http://imageshack.us/photo/my-images/864/69233519.jpg/

(samozrejme, práve nie som vonku. Všetko je fotené vo vnútri, ale postup sa opakuje)

[Artaban]

Zaostrujem na planétu Mars, Saturn, Jupiter a vidím bodku. Pri Venuši je to malinkatý mesiačik.
Venuši vidí jako malej Měsíc. To souhlasí a asi opravdu pozoruje Venuši, která má úhl. průměr 27".
Jupiter vidí jako bodku. V tom případě nekouká na Jupiter, protože ten má úhl. průměr  33,5". Nummi,  Jupiter je úhlově ještě větší jak Venuše!!!
To samé platí o Saturnu, kdy kotouček planety má asi 19" a i s prstencem má Saturn
asi dokonce 43" !!!!
Nummi jestli teda opravdu vidíš Venuši a já myslím že ano, tak si dej do zorného pole ty pravé objekty, tedy Jupiter (je nízko a zapadá brzo) a Saturn, který vychází později a pozoruj ho asi kolem 23 hod SELČ.


 

[MilAN]

Opakující příspěvky jsem promazal. Nummi tu má dost podnětů, co a jak má vypadat a jak odzkoušet a není  potřeba, aby mu to samé psalo více lidí. A určitě dá vědět, jak dopadlo jeho další pozorování

[Nummi]

Ja som necakal, ze tu bude taka debata ohladne toho, ze sa Saturn pohyboval rychlejsie ako hviezdy. Nejak som sa nad tym nezamyslal, ked som to pisal. Samozrejme, ked si to spatne uvedomim, tak je to poriadna hlupost. Nebola to ani druzica. Ten Saturn bola oranzova bodka, ktora svietila najvyraznejsie zo vsetkych, ale zarucene bola mensia ako Venusa (co je podla mna opat hlupost, ale tak to bolo).

Nie som zaciatocnik ohladne pozicie planet. Dal by som ruku do ohna za to, ze to bol Saturn, ale kedze som objektivny, tak to dnes premeram viackrat. Proste bol som vonku este predtym ako boli vidiet hviezdy. Mars, Venusa, Saturn, Jupiter zacali svietit ako uplne prve. Ak sa nemylim, tak Saturn je tam najjasnejsi. V jeho okruhu nie je nic jasnejsie. A ked teleskopom zamierim na tu oblast a spomedzi naozaj par uplne nejasnych hviezd uvidim jasny oranzovy objekt, tak co si o tom mam mysliet? Teleskop bol presne namiereny na ten objekt. Aj kriz v hladaciku smeroval na neho.

Nemyslim si, ze chyba je v tom ako je to nasmerovane, pretoze nasmerovane je to urcite dobre.

[Andrej]

5° na juhozápad od Saturnu je Spica, tá je len o kúsok menej jasná, nezamenil si ho s ňou? Alebo je to tým, že Saturn vychádza až okolo ôsmej, možno bol ešte príliš nízko. Keď píšeš, že si bol vonku skôr ako začalo byť vidno hviezdy, tak hviezda Arcturus je určite skôr vidno ako Saturn, jednak je vyššie a jednak je o kúsok jasnejšia ako Saturn. A je podobným smerom ako Saturn

[Honza Ebr (honza42)]

Nemyslim si, ze chyba je v tom ako je to nasmerovane, pretoze nasmerovane je to urcite dobre.
Myslím, že by sis měl najít význam slova "určitě".

Tvoje příspěvky vypovídají o tom, že tvoje znalosti jsou velmi omezené. To není nic špatného, všichni jsme jednou začínali.

Co ale je špatně je, že si to odmítáš připustit. Nevim, proč by tě tu měl někdo přesvědčovat o omylu, když napíšeš něco takového. Ty evidnetně nevíš "určitě" o obloze téměř nic, tak se podle toho, prosím, chovej.

[Jazzmen]

A je podobným smerom ako Saturn
... a je oranžová... možno je záhada aspoň v tomto vyriešená...

Nummi, ak si nebudeš ozaj vedieť rady tak ja tých 30km možno obetujem, ale snáď sa z toho "vysomáriš" a nakoniec sa zorientuješ a budeš si s kľudom užívať pozorovanie

[MaG]

Proste bol som vonku este predtym ako boli vidiet hviezdy.Saturn tou dobou nemohl být vidět!! Pravděpodobně jsi viděl Arcturus - výraznou hvězdu nad východem.
Nabízí se tedy otázka, kterým směrem vůči Venuši jsi pozoroval domělý Jupiter? Určitě to bylo hodně dolů a mírně doprava pod ní? Nebylo to náhodou omylem kus dál vlevo?

Při svých pokusech si vždy poznamenej i čas a polohu (výška nad obzorem, poloha vůči jiným hvězdám), jinak tě to ani neposune dál.

[Silver30]

Ahoj

zdravím všechny na foru a na úvod bych chtěl říct, jak si vážím této komunity a toho, jak zde radíte začátečníkům.

A teď k mému "problému". Když už se člověk začne orientovat v souhvězdích, katalozích a pořídí si dalekohled, vyvstává otázka co sledovat. Vím že to zní jako blbost (a možná že je) ale docela by se hodil nějaký program, co bude v ten daný den dobré sledovat. Když jsem měl go-to, mělo to jakýsi program astrotour, který provedl nejzajímavějšími objekty na obloze. Teď mám refraktor bez goto (chci se naučit hledat sám) ale dost tápu - asi jako všichni na začátku.
Takže moje otázka zní, je něco takového? Co by se třeba dalo vytisknout a vzít sebou? Nebo program pro win či android?

Díky mo Tomáš

[Honza Ebr (honza42)]

Já bych třeba něco takovýho asi nechtěl. Přijde mi, že na to, aby si člověk užil nějaký objekt, je nejlepší, aby o něm něco věděl. Takže je lepší si ten seznam před pozorováním připravit sám nad mapou (případně programem s mapou v počítači), knihami nebo internetem, aby člověk věděl, na co se dívá, proč je to zajímavé a aby to celé nesplynulo jenom v řadu čísel a odškrtávání si "tohle jsem viděl".

Ono stejně, k čemu takový program vlastně je? Obloha se mění strašně pomalu, stačili by čtyři statické seznamy pro každé roční období ...

[Nummi]

hviezda Arcturus je určite skôr vidno ako Saturn, jednak je vyššie a jednak je o kúsok jasnejšia ako Saturn. A je podobným smerom ako SaturnKua, mal si pravdu ))) Už som ti chcel napísať, že to by som musel byť poriadne opitý, aby som si Saturn zmýlil s Arcturus. Teraz si pripadám ako úplný idiot. Myslel som si, že planéty sú vidieť hneď ako prvé. Dosť dlho som od neho neodtrhol oči, fakt paráda.

Jupiter nemôžem porovnávať s Marsom, vidím ho asi 3x väčší, ale na Marse žiadne detaily nevidím (je ti asi 2mm objekt). Venušu vidím len o niečo menšiu ako Jupiter, ale ten rozdiel tam ani nevidieť. Pred kúpou teleskopu som naozaj čakal trochu viac za tých 350€. Potom sa človek pýta, čo vidia ľudia s tými horšími prístrojmi?! Dosť ma sklamala aj M42 a M45 (na plejády som sa tešil asi najviac) a pritom ich nevidím ani farebne. Ako sa to dá vylepšiť prosím vás?

[Lesák]

2 mm objekt to nebyl, já taky neměřím 172°.
M 45 ani neni objekt pro Tvůj dalekohled, snad pokud si koupíš nějaký širokoúhlý okulár s delší ohnisk. vzdáleností.
M 42 je dost výrazný objekt, ale už je poměrně nízko a pokud máš u obzoru světelné znečištění, nicmoc to nebude. Barevně očima nic, kromě hvězd, planet a pár DSO - pouze náznak zbarvení - neuvidíš. Abys je viděl barevně, musel bys mít buď hodně velký dalekohled, nebo si to vyfotit (centrum M 42 je barevné už po pár sekundách expozice), což je s dobsonem asi problém.

[Karell]

Nummi věř, že Mars skutečně není 2 mm objekt. Při používání podobných výrazů buď velmi zdrženlivý, v takových případech totiž nemají vůbec žádnou vypovídací hodnotu. Používej úhlové jednotky případně poměr velikosti k zornému poli, z toho už je možné, při znalostech dalších údajů o optické soustavě, něco odvodit. A jako na fotce je neuvidíš nikdy, lidské oko je sice dokonalý orgán, tak jako technika ale dobu působení světla prodlužovat neumí.

[Artaban]

Nummi: Vidíš, já Ti to říkal, že koukáš na hvězdy Ale neboj, už to bude jen lepší a pomalu budeš na obloze doma.
Ako sa to dá vylepšiť prosím vás?
Je třeba pozorovat tam, kde není tolik světelné znečištění. To platí o pozorování DSO. Planety můžeš pozorovat i z města. Když by měla lampa svítit přímo do dalekohledu, nebo okuláru, tak to taky není dobrý ani na planety. Na DSO to chce širokoůhlý okulár. Ty seťáky nejsou moc dobrý. Na planety jsou vhodná zvětšení přibližně 150x, 200x 240x a 300x. Hodně důležité zvětšení je 200x. To můžeš koupit jako první. Když budeš chtít poradit, jaký okulár koupit, ptej se v příslušném vlákně a hned udej, kolik hodláš utratit.
Moje další rada je, věř zkušenějším. Ušetříš čas a peníze
Teď se jen už těším na Tvoje hlášení o pozorování. Přeju hodně pěkných zážitků pod hvězdnou oblohou

[Sasa3]

A jako na fotce je neuvidíš nikdy, lidské oko je sice dokonalý orgán, tak jako technika ale  dobu působení světla prodlužovat neumí.
Trochu OT (patrilo by to spis do vlakna o lidskem zraku), ale tohle oko+mozek zrovna umi a dokonce umi i hardwarove binovani, jako CCD kamera. Zrovna nedavno jsem na to narazil v knize Galaxies and How to Observe them od Steineckeho a Jakiela. Je tam kapitolka o lidskem zraku a pise se tam, ze oko+mozek dokaze integrovat az po dobu 6 sekund. Je to otazka hlavne cviku a narust oproti klasicke integracni dobe (kolem 0.1s) je velmi znatelny. Stejne tak dokaze slucovat cernobile tycinky do vetsich klustru, coz funguje podobne jako harwarove binovani.

Jinak samozrejme plati, co jsi psal, a tak je to treba novackum vysvetlovat, aby nedochazelo k zbytecnym zklamanim. Lidskym zrakem clovek neuvidi nikdy to co zna z fotek na internetu a v knizkach.