CG-5 Advanced - problém

[godzilka]

Na M31 u dalekohledu 300/1700 používám 32mm okulár firmy ATC, nevím jaké má zorné pole, odhatuju nějaká 50-60st. a je to akorát. Zrovna u M31 nemá zvětšení vůbec žádnou roli. Podobné to je například u Tria ve lvu, kdy mám rád pohled na všechny tři galaxie, ne si hrnout za zvětšením jednotlivých galaxií.

[Andrej]

A pri väčšom zväčšení je aj svetelná strata. Čím väčšie zväčšenie, tým je obraz tmavší a teda slabučké objekty alebo časti objaktov sa strácajú.

edit: MMys, zle som sa vyjadril, ospravedlňujem sa ale myslel som to tak podobne ako ty.

[MMys]

Ale žádná světelná ztráta není, to je zase jen matení začátečníků.

Světelná ztráta je naopak při malém zvětšení, kdy je výstupní pupila větší než zornička a část svazku se do oka nedostane. Při velkém zvětšení se do oka zcela jistě dostane celý svazek parsků zachycený objektivem.

Obraz není tmavší kvůli světelné ztrátě, ale kvůli tomu, že se určitá plocha oblohy (objektu), rozprostře při větším zvětšení na větší plochu sítnice (prostě vidíš objekt větší). Světelný tok na jednotku plochy sítnice je pak menší, a tak je slabší vizuální vjem.

Ale nikde se neztratí ani foton. Pokud je výstupní pupila dalekohled menší než zornička, situace je při libovolném zvětšení stejná, nikde se nic neztrácí, vše jde do oka (s vyjímkou ztrát odrazem a pohlcením v optice, ale to tam je přítomné vždy a je celkem zanedbatelné).  

[Honza Ebr (honza42)]

Na M31 u dalekohledu 300/1700 používám 32mm okulár firmy ATC, nevím jaké má zorné pole, odhatuju nějaká 50-60st. a je to akorát. Zrovna u M31 nemá zvětšení vůbec žádnou roli. Podobné to je například u Tria ve lvu, kdy mám rád pohled na všechny tři galaxie, ne si hrnout za zvětšením jednotlivých galaxií.
to je ale otázka toho, co chce člověk vidět. podle mě má oboje smysl - malé i velké zvtěšení. mám zkušenost, že na spoustě galaxií jsou detaily vidět až v naprosto neiuntuitivních zvětšeních, kdy na první pohled skoro neni vidět ani ta galaxie. dokonce i u té M31 mi přijde, že detaily v těch prachových pásech jsou nejlépe vidět při nějakém středním zvětšení - chce to ale dost snahy to vykoukat, protože je to všechno plošně slabší.

[Nummi]

Dobson 8, 203/1200

Ahoj ludia,
som uplny zaciatocnik a dnes som pozoroval iba druhykrat. Skuste mi naozaj poradit, co robim zle. Nechapem ako moze tento pan vidiet Jupiter tak obrovsky (pricom pouzil Dobson 8 - 9mm okular) a ja 10mm okular a vidim trapnu bodku. Alebo si ho priblizil s kamerou?
http://www.youtube.com/watch?v=tErCycGfl-s

Tento sice mal zvacsenie 240x, ale v tom pripade by som ho mal vidiet o polovicu mensi, nie? No ja ho stale vidim ako bodku.
http://www.youtube.com/watch?v=cgHqnDwU4jw

Pri 10mm okulare som sa pozeral aj na Saturn. Uplne to iste. Ziadne prstence som nevidel, iba malu bodku, ktora sa mi dost rychlo pohybovala cez okular (to iste aj Mars, Jupiter = cize to boli na 100% tie planety). Proste sa mi nechce verit, ze pri 10mm okulare mam vidiet iba bodku. Ak ano, tak som vyhodil prachy naozaj zbytocne.

Snad najvacsiu som videl Venusu. V okulare to bol asi 2mm biely mesiacik. Hviezdokopy vidim naozaj velke a takisto aj Mesiac. Napr. M42 som videl tiez pekne velku, ale chabo. Bol to len nejaky sivy mracik bez akehokolvek detailu. Dlho som rozmyslal, ci je to ona

Co sa tyka teploty teleskopu, tak som bol vonku asi 2hod. Ale zase, neverim, ze planeta sa samovolne zväcsi, ked bude teleskop v idealnej teplote s prostredim navyse bez akychkolvek "turbulenci" vzduchu v nom, ci ano?

Rozmyslam, ze si kupim 5mm okular (240x), ale dost pochybujem, ze v nom nieco na planetach uvidim, ked to nedokazem s 10mm.

[Artaban]

Snad jedině Mars je pří zvětšení 120x hodně malej, ale Saturn a kor Jupiter jsou při takovém zvětšení nezaměnitelné z hvězdou. Asi jsi nekoukal na planety, protože jinak to není možný. Ten Jupiter na  videu je na zvětšení 240x ještě zvětšený kamerou  odhadem asi o 50%. Je to fakt jen odhad. Zkusil jsi zaostřit na Měsíc a pak se kouknout na Saturn? Sice byl ještě nízko a byl by teda trochu špatný obraz, ale prstenec by jsi vidět měl.
A co jsi viděl na Měsíci při 120x? Né uprostřed Měsíce, ale nakrajích.

Proste sa mi nechce verit, ze pri 10mm okulare mam vidiet iba bodku. Ak ano, tak som vyhodil prachy naozaj zbytocne.  
To je blbost. Něco fakt děláš blbě a věřím, že jsi planety nepozoroval.

[Karell]

Lukáši (poky7), odstranil jsem tvůj příspěvek, pokud píšeš o vychýlení hledáčku bez bližšího upřesnění je to pro začátečníka nedostatečná informace. Ani pro stížnosti na počasí toto vlákno není určené.

[hamr]

Nummi,
přečetl jsem si po delší době poslední stránky tohoto vlákna.
Něco děláš blbě nebo by musela být vada teleskopu. Pokud vidíš Měsíc ostře s krátery při tom zvětšení 120x nemůžeš vidět planety jako tečky (bodky). Prstenec Saturnu je vidět už při 50x tutově. Musíš snad koukat na něco jiného. Nemáš v blízkém okolí podle mapy na AF nějakého kolegu astronoma, který by tvým dalekohledem mohl  kouknout a poznal, kde je chyba? Ve dne na vzdálené cíle to jde dobře zaostřit? Mohl by být neseřízený (nezkolimovaný)?

[Andrej]

Ja by som postupoval asi takto nejako:

Skontrolujem si či hľadáčik ukazuje správne. Cez deň by som namieril na vzdialený objekt, napríklad vrch komínu, dom alebo vrchol kopca a pozrel by som do ďalekohľadu či ho aj v ňom vidím. Ak áno, je to v poriadku a môžeš preskočiť na ďalší odstavec. Ak nie, treba ďalekohľad nasmerovať na ten vzdialený objekt, tak aby si ho mal v strede zorného poľa, čím väčšie zväčšenie použiješ, tým bude nastavenie hľadáčika presnejšie. Výhoda nastavovania cez deň je, že sa ti ten predmet nehýbe tak ako hviezdy. Keď už máš takto zamierený ďalekohľad, zamier aj hľadáčik a upevni ho s tými šróbikmi. Pevne, aby sa ti nehýbal, inak by sa ti opäť rozladil do noci (občas ho i tak treba kontrolovať)

Ďalej by som skontroloval, či nie je ďalekohľad rozkolimovaný. Pokiaľ zaostríš na Mesiac s menším zväčšením, nemusí sa to prejaviť v takej miere ako pri veľkých zväčšeniach. Kolimácia newtona tu má samostatné vlákno, tak postup si prečítaj tam, ja osobne preferujem kolimovanie pomocou hviezd, vtedy mám zaručené, že mám správne spravenú kolimáciu. Sekundárne zrkadlo samozrejme nastavujem cez deň, primárne zrkadlo následne v noci na hviezde.

Ak už mám správne nastavený hľadáčik a zkolimovaný ďalekohľad, môžem výjsť von a po temperácii pozorovať (ak sú samozrejme podmienky na to, počasie neovplyvníme).

I cez to všetko ale pri hľadaní jasného objektu, akým planéta je, využívam tento postup. Zamierím pomocou hľadáčika na planétu, použijem okulár s najväčšou ohniskovou vzdialenosťou -> najmenšie zväčšenie. Vždy je tu možnosť, že sa hľadačik mohol rozladiť a tým, že použijem malé zväčšenie s väčším zorným poľom, mám väčšiu šancu, že pri rozladenom hľadáčiku budem mať v zornom poli hľadaný objekt. Saturn i Jupiter bude v zornom poli najjasnejší. Nastavím si ho do stredu zorného poľa a potom postupne vymením okuláre na väčšie zväčšenia. Vždy keď chcem vymeniť okulár, nastavím si pozorovaný objekt do stredu zorného poľa.

Je možné, že si síce zamieril správne ale ak si použil hneď najväčšie zväčšenie, mohlo sa stať, že ti Saturn alebo Jupiter stihol újsť a pozeral si sa len na hviezdu.

Snáď som aspoň trochu pomohol.

[MilAN]

Nummi :
Určitě bych VYNECHAL kolimaci. Většina méně zkušených tomu spíš ublíží. Možná  bude kolimace špatná, obrazy nebudou až tak kontrastní nebo budou mít nějaký "duch" na některé straně, ale určitě to budou kotoučky. Zrovna tak to budou kotoučky a ne body i při nevytemperovaném  dalekohledu.  Až tohle všechno zvládneš a seznámíš se pořádně s dalekohledem, má význam se soustředit na další .
Na rady typu kolimace, temperace, filtry .... zpočátku nedej.

[Nummi]

Ok vyskusam vase rady, ale problem je, ze to Saturn urcite bol. Saturn sa mi pohyboval cez cely okular, pricom ine hviezdy pri nom boli staticke. Neviem, ale myslim si, ze jeho rychli pohyb to dokazuje.

S tym istym hladacikom som nasiel aj Venusu, kde som videl, ze to bol malilinky mesiacik.
Mesiac vidim pri 120 zvacseni presne takto:
http://imageshack.us/photo/my-images/821/mesiac.png/


Tu mapu "kolegov" na AF mam kde najst?

[hamr]

Saturn a planety se ale vůči ostatním hvězdám viditelně nepohybují.
Měsíc by měl být vidět ostřeji, než je na tom obrázku.

[Vabra]

ale problem je, ze to Saturn urcite bol. Saturn sa mi pohyboval cez cely okular, pricom ine hviezdy pri nom boli staticke. Neviem, ale myslim si, ze jeho rychli pohyb to dokazuje.Pohyb Saturnu v zornem poli dalekohledu oproti "statickym" hvezdam je tak pomaly, ze jej urcite nemuzes takto vnimat. Tam bude nejaky jiny problem...

[Lesák]

Tu mapu "kolegov" na AF mam kde najst?
V záhlaví pod obrázkem s nápisem Astronomické fórum je lišta se záložkami a jednou z nich je "mapa" a když na ni klikneš, zobrazí se mapa s označenými místy, kde bydlí ostatní členové AF. Aspoň ti, kteří svoji polohu zadali, což by měli dělat všichni nováčci, aby jim mohl někdo nabídnout osobní pomoc a něco jim ukázat názorně, případně vysvětlit na místě co dělají špatně atd. ...

[Jazzmen]

Nummi mne sa to cele nezda ako to tu popisujes. Odkial si? Mozno by sa tu nasiel niekto, kto by ti bol ochotny veci poukazovat a vysvetlit osobne...