zdravím,
mnoho měsíců pročítám toto fórum a sbírám cenné informace.
Na spoustu věcí jsem ve zdejších diskuzích našel odpověd , ale jedna věc mě pořád zajímá.
Dokáže mi někdo stručně říct jakej je rozdíl v pohledu přes zrcadlový dalekohled a dejme tomu ED nebo APO refraktor stejného průměru ?
Rozhodně tu nechci rozpoutat diskusi co je lepší. Jde mi o to, že jsem doposud neměl možnost se skrz kvalitní refraktor podívat a moc neruzumím tomu,
když se zde na fóru například dočtu, že někdo prodává 250mm nebo 200mm newtona aby koupil 120mm APO nebo ED.
Často čtu ,že průměr je nenahraditelný a že je vžy lepší koupit co největší průměr co dovolí peněźenka a okuláry dokupovat postupně atd.....
Proto mi nedává smysl proč se vzdát 10cm průměru jen kvůli tomu, že budu mít refra.
Podotýkám, že proti refraktorům nic nemám a jen se snažím jako začátečník v této problematice zorientovat.
Předem díky každému kdo mě za můj hodně začátečnický dotaz neukamenuje a něco mi k tomu napíše
M.
Odpověď je bohužel velmi komplexní a záleží na konkrétních okolnostech, při nichž bys tyto dva typy dalekohledů chtěl srovnávat. Velkou roli hraje i míra sympatie k jednotlivým "trubkám". Rozhodně lze totiž říct, že zdařilý APO refraktor je z hlediska optického návrhu principálně krásné state-of-the-art zařízení. (Mladá dívka může být někdy krásná, ale nemusí být state-of-the-art.)
Pokud si pořídíš APO refraktor s průměrem objektivu nad 10 cm, pohledy na planety a Měsíc Tě zcela uspokojí a za dobrých pozorovacích podmínek zřejmě i nadchnou a pochopitelně uvidíš i mnohé ze vzdáleného vesmíru, ale když se budeš snažit lovit hlavně objekty vzdáleného vesmíru (DSO), lepší výsledky Ti dá to velké zrcadlo a bude-li jeho průměr alespoň 250 mm, výsledek uvidíš jednoznačně.
Jenomže další roli zde hrají ještě i jiné faktory, které plynou z uzavřeného tubusu refraktoru a otevřené roury u Newtona, kde se častěji setkáš s "rozechvěným" obrazem kvůli špatnému seeingu. Dále světelnější Newtony nemají z principu korigované pole, takže obraz v partiích od optické osy vzdálenějších trpí tzv. komou, která například mně při pozorování nevadí, protože to, co chci ostré, držím ve středu zorného pole, ale pokud bych umanutě chtěl obraz "čistý" i v krajích, je užitečný komakorektor, který musíš ke světelnějšímu dalekohledu typu Newton (1:5, 1:4 a víc) dokoupit. To ovšem není nutné u méně světelných zrcadel, nebo katadioptrických zrcadlových soustav.
Atd... Bylo zde už mnohokrát řečeno, že univerzální dalekohled neexistuje, každý typ má svá pro a proti.
Nezanedbatelnou roli ovšem hraje i fakt psychologický. Jak říká Dr. Cimický, velké dítě se od malého liší jen cenou svých hraček. A protože mnohého z nás občas omrzí hračky, které máme, trpíme tendencí kupovat si nové, i když je vlastně vůbec nepotřebujeme.
