ED100 vs. AS80/1200

[daghtus]

Tiez nie som odbornik, ale povedal by som, ze si tie vady identifikoval spravne: v prvom pripade sfericka aberacia, v druhom nedokonala kolimacia.

[Janek8]

Je tu debata o maximalnim zvetseni, tak si dovolim pridat take.

Parkrat jsem pozoroval v idealnich podminkach za nuloveho seeingu (La Palma, Chile) a myslim ze vic jak 2D nema prakticky cenu. 3D+ se uplatni pouze za hodne specifickych podminek, napriklad hledani centralni hvezdy v planetarce (je treba snizit plosnou jasnost mlhoviny).

A M13 jde rozlisit na hvezdy i v Mak90.

[Artaban]

Parkrat jsem pozoroval v idealnich podminkach za nuloveho seeingu (La Palma, Chile) a myslim ze vic jak 2D nema prakticky cenu. 3D+ se uplatni pouze za hodne specifickych podminek,napriklad hledani centralni hvezdy v planetarce (je treba snizit plosnou jasnost mlhoviny).

No a jaký myslíš průměr dalekohledu?.

[Regulus]

A M13 jde rozlisit na hvezdy i v Mak90.No nevím, rozdíl je granulovat na shluky hvězd nebo na jednotlivé hvězdy.... tady je k tomu zajímavá diskuze:
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1884/35#35

[Jiri_Skalsky]

Vážení,
posuzujete-li tyto dva dublety, můžete jít i tímto způsobem: Na Astroforen.de najdete, že ten Zeissův AS 80/1200 je z kombinace skel KzF2 a BK7, zatímco největší objev A-F.cz je to, že v S and T vyzradili  kombinaci KF3 - FPL 53,užívanou pro dublety SW.
Pokud si nasimulujete v nějakém programu tyto dublety, uvidíte, co od nich můžete očekávat.
Hodnotíte-li objektivy podle MTF křivky, vidíte,že křivka u 80/1200 AS dosáhne nuly u hodnot okolo 130 čárek/mm, zatímco u APO 100/900 až u cca 220 čar/mm.
Určitě z těchto hodnot  plyne rozlišovací schopnost objektivu.
Hodnoty tangent úhlů rozlišovací schopnosti dostanete,když 1/120 mm nebo 1/220mm vydělíte příslušnými ohniskovými vzdálenostmi.
Taky z těchto výsledků můžete vypočítat i průměr obrazu hvězdy v ohnisku.
Pro zaryté refraktoriány jsem si vyjádřil i MTF křivku paraboloidu 11/900, zacloněného na průměr 100 mm a s centrálním stíněním 25mm.
Ale budu k nim milosrdný a nebudu jim s výsledky  kazit vákend.

Se zájmem jsem sledoval  grilování jedné firmy z pomezí VČ a SČ.
K tomu bych si dovolil přidat toto: Optika je široký obor a vizuální korekce dubletů je jedna z mnoha, které se v optice používají.
Zvlášť u firem, vyrábějící zakázkovou optiku pro vědu, techniku a vývoj bych si dával pozor na to,co od nií pochází.
Pokud tedy koupím či zprivatizuji nějaký objektiv či jakoukoli součástku od výrobce, musím  vědět, k čemu původně byla vyrobena, jaký pro jaký účel byla navržena atd.
Podle toho, co se o barevné vadě těch objektivů píše  bych se vsadil, že se jedná o dublety, kompenzované pro pozorování v H-Alfě čáře, protože zrovna v Tu mají dost velký důvod je vyrábět.

Zdraví J.S.

P.S. Velice se těším na výsledky pozorování brázdy Vallis Alpes  za týden-dva. A pokud ji někdo z té druhé strany uvidí, doporučuji : Zatloukat, zatloukat, zatloukat a předstírat slepotu.
.

[Artaban]

Je jasný, že dalekohled by měl kreslit dokonale a možná ještě líp. Co naplat, každej pozoruje zrovana tím co má a dokonalej kukr nemá nikdo. Největší problém je ale seeing a v případě Vallis Alpes a tý rokle to je taky osvit Sluncem a pro malé dalekohledy musí být hodně přívětivý. Další důležitá věc je trpělivost. Když se tohle nesejde v pravý čas, tak ani náznak tý rejhy nebude. Za týden-dva nebude Měsíc tak vysoko a velkou naději si teda nedělám.
Podmínky nám ty naměřené hodnoty naší optiky většinou neumožní využít a proto se musí pozorovat pořád a pořád, dokud to jednou neklapne. Mnohem větší šanci má pravidelné pozorování, než náhodný pokuk.

[Josef II]

Jinak ta brázda ve Vallis Alpes by měla být nejlíp vidět den po první čtvrti a den před poslední čtvrti,

[Jiri_Skalsky]

Ještě jedna oblast optiky je pro často zrádná - ta,která je vyrobená pro vojáky.
Velká část slouží v IČ oboru nebo v blízkém IČ a tak se člověk nemůže divit, že s krásným objektivem v nádherné objímce vidí ne zrovna dobře.

J.S.

[kavka]

paraboloidu 11/900, zacloněného na průměr 100 mmpřiznám se, že tomuto nerozumím.

[Artaban]

přiznám se, že tomuto nerozumím.
Tak to jsme dva. Mám za to, že se myslí zaclonění krajů zrcadla které jsou zleštěné, nedotažené, nebo tak nějak. :-/

[kavka]

Mám za to, že se myslí zaclonění krajů zrcadla které jsou zleštěné, nedotažené, nebo tak nějak.  To bych chápal, ale nevím, jak se dá clonit zrcadlo průměru 82 mm na 100 mm.
Možná, že mělo být napsáno 110/900. Pak by to dávalo smysl a 110 by byl průměr. Takto jsem těch 11 chápal jako relativní otvor, jako se to uvádí u fotoobjektivů, např. 4/300.

[Habl]

Pokud tedy koupím či zprivatizuji nějaký objektiv či jakoukoli součástku od výrobce, musím vědět, k čemu původně byla vyrobena, jaký pro jaký účel byla navržena atd.
Podle toho, co se o barevné vadě těch objektivů píše bych se vsadil, že se jedná o dublety, kompenzované pro pozorování v H-Alfě čáře, protože zrovna v Tu mají dost velký důvod je vyrábět.
Snad nikdo nechce kupovat zajíce v pytli...
V monochromatickém světle pro Halfa to je samozřejmě trochu o něčem jiném, než pro optický obor v celém spektru...

Zakázková výroba dubletu pro celé spektrum je u nás odkázána na klasický dublet s flintovým a korunovým sklem pro větší ohniskové vzdálenosti alespoň f/12... např KF 3 a FPL 53 jsou pro zakázkovou výrobu téměř nedosažitelné...

Mám za to, že u nás nikdo zatím nevyrobyl kvalitní APO neb alespoň ED objektiv s RCindexem pod hodnotou 2.

Habl

[Jiri_Skalsky]

Sorry,tam ma byt 110/900.

J.S.

[Sasa3]

Vážení,
posuzujete-li tyto dva dublety, můžete jít i tímto způsobem: Na Astroforen.de najdete, že ten Zeissův AS 80/1200 je z kombinace skel KzF2 a BK7, zatímco největší objev A-F.cz je to, že v S and T vyzradili  kombinaci KF3 - FPL 53,užívanou pro dublety SW.
Pokud si nasimulujete v nějakém programu tyto dublety, uvidíte, co od nich můžete očekávat.
Hodnotíte-li objektivy podle MTF křivky, vidíte,že křivka u 80/1200 AS dosáhne nuly u hodnot okolo 130 čárek/mm, zatímco u APO 100/900 až u cca 220 čar/mm.
Určitě z těchto hodnot  plyne rozlišovací schopnost objektivu.
Hodnoty tangent úhlů rozlišovací schopnosti dostanete,když 1/120 mm nebo 1/220mm vydělíte příslušnými ohniskovými vzdálenostmi.
Taky z těchto výsledků můžete vypočítat i průměr obrazu hvězdy v ohnisku.

No podle Rohrova mereni je na tom AS80/1200, co se tyce barevne vady, mirne lepe nez ED80 f/7.5 (oba jsou klasifikovany jako semi-apo)

http://www.astro-foren.de/showthread.php?p=35530

http://www.astro-foren.de/showthread.ph ... #post39443

V ostatnich parametrech (Strehl) je na tom Zeiss taky lip (i kdyz oba dalekhledy jsou na tom hodne slusne, takze asi mezi nima moc velky rozdil pri visualnim pozorovani nebude). Nechapu pak, kde se bere tak velky rozdil v rozlisovaci schopnosti 100ED a AS80 z vasi simulace. Mel by byt prakticky v pomeru prumeru, tj. 5/4=1.25. Mate v te Vasi simulaci zapocteno, ze Zeiss neni Fraunhoferuv ale Steinheluv dublet? Jde to vubec takhle simulovat? Neni v designu refraktoru (byt i dubletu) docela dost volnych parametru? Taky jsem nasel k AS80/1200 na netu ze jedna plocha je asfericka. Je taky mozny, ze nerozumim tomu, co Rohr pise (automaticky preklad do anglictiny je temer nesrozumitelny a nemecky neumim)

Jinak tady je odkaz na ED100

http://www.astro-foren.de/showthread.php?t=6952

Opet slusny semi-apochromat.

[Jiri_Skalsky]

To Sasa 3 : Pokud se spočítají hodnoty průměrů difrakčních kroužků obou dalekohledů,získáme u 80/1200 průměr difr.kroužku 20,1 mikron a u 100/900 průměr 12,1 mikron.
Rozlišovací schopnosti dubletů,vyjádřené  v milimetrech jsou poloviny těchto hodnot.
Převrátíme-li je,dostaneme u AS 80/1200 100 čárek/mm a u 100/900 170 čar/mm.
Toto vše platí pro rozlišovací schopnost dalekohledu vyjádřenou vztahem 1,22 * lambda /D.
Ve skutečnosti lze s výbornou kvalitou optiky a v dobrých podmínkách okem jít až  na vztah 0,85 * lambda / D. /Platí pro dvojhvězdy se stejnou magnitudou složek/
Jak se na toto přišlo : Nechť mějme dva zdroje  o stejné intenzitě velice blízko sebe hluboko pod 1.22 * lambda/D.
Dalekohled je nerozliší a profil Airyho funkce bude odpovídat jedinému zdroji. Ale jakmile se dojde k  cca 0,8 * lambda/D, oko začne registrovat,že se difrakční kroužek v jednom azimutu prodlužuje.
Asi v 0,82 * lambda / D vzniká  uprostřed zjevná elipsa a při 0,86 již v jednom azimutu Airyho funkce jsou dvě maxima se 4 procentním propadem intenzity,které oko rozliší.
Ale zpět k Rohrovým výsledkům : Oba dublety jsou schopny v oboru C-F spektra soustředit téměř všechny geometrické paprsky do difrakčního kroužku nebo jen velmi málo vně. Oba dublety.
Propad jejich MTF křivky pro střední frekvence je velmi podobný.
Pokud je tedy budete hodnotit z hlediska  toho,jak se u nich projevuje  jejich zbytkový chromatismus,budete mít docela problém rozhodnout,který je horší nebo lepší.


To Habl: Asi byste nevěřil,co se za co dá v astronomické komunitě prodat. A taky kdo byl tím profíkem,který ten superstřep vyrobil.
Raději dál nebudu pokračovat.
Ale docela by bylo zajímavé založit vlákno,kdo co lepšího koupil. Ale slušně by to asi nešlo.

Jestliže v USA vyvíjeli technologii na CaF2 od dvacátých let,u nás existují zprávy,že se již pěstoval od 1969 či 1970 ,ale někdo tvrdí že již koncem 50. let.
Na fluoritu nebo blízko něho dělali i zanícení fandové do astronomie a optiky a naprosto zjevně věděli co se s niom dá dělat,co umí. Přestože jej uměli i v náležité kvalitě opracovat,nikoho z nich nenapadlo vzít i svůj vyšetřený kousek a dělat z něho triplet nebo něco jiného.
Pokud si chtěli postavit pěkně ukazující dalekohled,vždy si raději zvolili nějaký Newton 150/1500 či dostatečně  dlouhý dublet z klasických skel.
Vrcholem optiky nejsou jen ED či "Cafové" objektiy,i když jsou příšerně drahé.
Udělat z kombinace CaF2 nebo LiF a SiO2  kondenzor pro hluboký UV obor,kde jsou extrémní požadavky jak na přesnost,tak i na čistotu vyleštění,kde nesmí být ani vlasová škrábka taky není žádná legrace.
Myslím,že pár objektivů s vysokou korekcí chromatické vady se taky udělalo,jen se o tom zcela jistě nesmělo psát ani mluvit.
Já sám vím o LiF - SiO2 dubletech o průměrech 150 mm v několika desítkových sériích. O tolerancích nebudu mluvit,ať si někdo místo 0,00055 mm dá třeba 0,0002 mm.

Zdraví J.S.