Velké astronomické binokuláry

[Psion]

Kdyby někdo vymyslel jednoduchou metodu měření prostupnosti optiky bez náročných přístrojů, bylo fajn porovnávat jednotlivé sestavy.
Z testování binarů vyplynulo, že prostupnost optiky je základní alfou a omegou celého problému. Např. binar Kowa Prominar Fluorite 82mm vidí jednoznačně více než běžný 100mm binar, dokonce i může porazit ještě větší dalekohled.
Zkoušel jsem, zda dvě oči mají vyšší dosah než jedno oko a vychází mi, že ne, nicméně snadněji vnímá slabší hvězdy nebo plošné objekty (u nich je to výrazné).

Sirius: TEC 140mm viděl o malinko více než APM 100mm, byť to nebylo nic světoborné, je to opravdu malý rozdíl, ovšem čekal jsem podstatně větší rozdíl. Pokud se podívám jedním okulárem přes TEC, vidím objekt malinko jasněji, než přes binohlavu se dvěma očima, díky ztrátám světla. Ovšem binohlava přináší lepší rozlišení (na planetách to je výrazně vidět) a samozřejmě je to dívání pro mozek přirozenější. Samozřejmě vše je i otázka tréninku očí a je to i silně induviduální.

Je znám případ, že mozek dokáže naprosto neuvěřitelné věci. Jednak si umí udělat flatfield a odstranit různé artefakty v očním obraze (např. po operacích). Jeden věděcký pracovník udělal pokus, kdy nosil speciální brýle, která otočily obraz o 180°. Po nějakém čase nošení se na otočený obraz adaptoval.

[butka]

V Říši hvězd 10/90 str.194 se píše, že binokulár přidá 0,4 mag.

[Psion]

Takto generálně to opravdu nelze říci, zatím nejlepší pojednání o tomto problému jsem četl níže v odkazu a jedna věc je teorie, druhá pak praxe, jak ukazuje i článek.

http://www.cloudynights.com/documents/limiting.pdf

[Peťa]

Kdyby někdo vymyslel jednoduchou metodu měření prostupnosti optiky bez náročných přístrojů, bylo fajn porovnávat jednotlivé sestavy.
A co udělat podobnou seestavu jako na flaty? Bílá plocha, pokaždé stejně nasvítit, pokaždé stejným foťákem stejně nastaveným nafotit ze stejné vzdálenosti, intenzitu pixelu na ose přepočítat podle měřítka obrazu. Samozřejmě by to bylo omezené na konkrétní sestavu daného měřiče, ale orientační výsledek plus mínus pár procent by to snad dalo...ve smyslu dalekohled X má propustnost asi o 20% horší než referenční dalekohled Y a dalekohled Z o asi 15% lepší.

[KpS]

V Říši hvězd 10/90 str.194 se píše, že binokulár přidá 0,4 mag.Takové navýšení lze přinejmenším kvalitativně vysvětlit tím, že hvězda blízko limitní magnitudy není vidět stále. Pokud je pravděpodobnost při pozorování jedním okem rovna p, potom pravděpodobnost, že ji zpozoruje aspoň jedno oko, je p*(2 - p). Při p=0,5 bude hvězda při pozorování oběma očima vidět po 75% pozorovací doby. Podle grafu, který byl uveřejněn ve velmi zajímavém článku ve Sky&Telescope, by tomu odpovídalo navýšení o 0,30 mag.

[Psion]

Zajímavý článek Karle díky!

Já jsem dnes porovnával bino Zeiss 25x100 a Swarovski ATX 30-70x95. V SW jsou malinko lépe vidět hvězdy, nejen díky lepší kresbě, ale i lehce tmavšímu pozadí (větší zvětšení). Ten rozdíl si netroufám odhadnout, ale musí to být v řádu 0,1 mag., tedy žádný velký rozdíl, ale je vidět, že monokulár vyrobený o 70 let později jentaktak porazí binokulár Zeiss. Přes Zeiss jsem viděl kolem půlnoci u galaxie M101 hvězdu 12.2 mag. více už ne, nížeji u M13 pak 12.0 mag i v SW (volným okem 5.2 mag.). Samozřejmě celkový pocit ze zorného pole byl lepší u bino Zeiss, to velké pole, přestože je v krajích hodně zkreslené, tak dává lepší pocit z pozorování než kvalitní monokulár.
Celkem to odpovídá uváděnému vzorci pro výpočet zisku magnitudy : 3 log(D/E) + 2 log(m), kde D je průměr objektivu, E je průměr oční pupily a m je zvětšení.

[ladis]

Já jsem zase otestoval na světlé jičínské obloze dnes binar Zeiss 12x60 a musím říci, že se pohodlně pozoruje i v zenitu. Velice příjemný stroj, ostrá kresba, perfektní propustnost optiky, těch kulovek v dosahu je hodně. Krásná planetárka Činka, rozeznatelný tvar, kulovky M12, M10, M5, M107, M13, M92 ad. Ten binokulární pohled je fakt krásnej. Je to pocitově jiné, než binohlavou na monokuláru, lepší... Těším se do hor, až jej porovnám s 102/500 s binohlavou...

Škoda, že pode mnou praskla polohovatelná židle, asi jsem přibral...

[Psion]

A co udělat podobnou seestavu jako na flaty? Bílá plocha, pokaždé stejně nasvítit, pokaždé stejným foťákem stejně nastaveným nafotit ze stejné vzdálenosti, intenzitu pixelu na ose přepočítat podle měřítka obrazu. Samozřejmě by to bylo omezené na konkrétní sestavu daného měřiče, ale orientační výsledek plus mínus pár procent by to snad dalo...ve smyslu dalekohled X má propustnost asi o 20% horší než referenční dalekohled Y a dalekohled Z o asi 15% lepší.
Taky mě napadnul podobný způsob, jen je potřeba to matematický správně spočítat, aby se počítalo i s plochou objektivu apod. Ještě mě napadlo zároveň to dělat i přes spektrometr, aby byla vidět propustnost i v celém spektru, což bude u každého dalekohledu jiné, případně dělat měření na svítící umělé hvězdě v těsné blízkosti objektivu, která vyloučí z měření jeho plochu.

[MMys]

Plochu parádně vyloučíš použitím laserového ukazovátka   svazek dalekohledem projde v nezměněném, pouze více zkomprimovaném (nebo expandovaném - podle směru použití) stavu. Takže všecko co jsi z laseru vyslal, a na druhé straně zase zachytíš, bude ovlivněné pouze propustností dalekohledu.

Vezme se měřič optického výkonu, a změří se výkon laseru před dalekohledem a za dalekohledem.

Měřič optického výkonu mám, malý přenosný na USB, stačí dát k notebooku. Detektor má asi 10x10mm, do toho se vejdem, svazek bude podstatně menší.

Laser mám jen zelený. Stačí aby ještě Zdeňek vzal i červený a modrý, nebo ten jeho laserový projektor, tam jsou všecky tři barvy, a můžeme na podzimním MHV udělat proměření propustnosti a budeš ho mít pro tři vlnové délky.

[Psion]

Tak to je super Martine, řeknu Zdeňkovi ať vezme ten laserový projektor a na podzim to celé otestujeme. Myslím že budeme z výsledků překvapeni nejen díky propustnosti spektrální ale i celkové.

[4Brunco]

Toto je vyborny napad s tym laserom, s tym by sa dali zmerat aj okulare, binohlavy.

[MilAN]

Až to pustíte do binohlav, budete velmi nepříjemně překvapeni propustnostmi jednotlivých cest. Kdysi jsem jen pomocí luxmetru proměřoval binohlavy jedné značky a ty rozdíly byly běžně do rozsahu 35% : 65% . Nejlepší , co jsem si vybral, měla cesty v poměru 42% / 58%.

[SIRIUS_758]

Zajímavé články o zisku a dalších výhodách binokulárů, včetně srovnání pravého binodalekohledu a mono + binohlava :

http://arieotte-binoscopes.nl/Binocular ... Factor.pdf

http://arieotte-binoscopes.nl/Why%20a%20Binoscope.htm

[Psion]

Pěkné článečky, díky.

Jenom doplním, že v prvním článku mluví o faktoru cca 1,4x, neboli že např. 100mm binokulární dalekohled odpovídá 140mm monokuláru, což mi v praxi úplně nevycházelo a v 140mm dalekohledu jsem viděl, byť malinko, ale přece jenom více.

[MilAN]

Je to trochu nepřesvědčivé. Začíná to hodně odborně, snaží se to matematicky zdůvodňovat, ale nakonec to končí dojmy a obecným tvrzením ( je to pohodlné, 2 oči jsou 2 oči, asi se to nějak v mozku ....., ).
Prostě, taková obecně uznávaná tvrzení. Chápu, že od těch očí dál už nějak ta matematika a optika nefunguje