Ne, je to úplně triviální. Jak bychom mohli vidět světlo, které je starší než vesmír? Prostě si to představ, někdy krátce (těch cca 400 tisíc let, ale to je prostě "krátce") po vzniku vesmíru začal být vesmír průhledný a začalo jím lítat světlo. Pokud toto světlo pozorujeme, tak se díváme přes 13 mld do minulosti a zároveň (svým způsobem) 13 mld let daleko. Hlouběji do minulosti to nejde, protože žádná nebyla a dál to taky nejde, protože i když je něco dál od nás, to světlo sem prostě ještě nestihlo doletět.
EDIT: jen bych chtěl upřesnit, že to, že tenhle aspekt je celkem triviální neznamená, že je to celé jednoduché
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
S časovým posunom informácií, ktorý súvisí s konečnou rýchlosťou svetla a súčasnou veľkosťou vesmíru súvisí aj ďalší zaujímavý problém: Ako a kedy by sme zistili, keby sa rozpínanie zrazu zastavilo a nastalo by napr. zmršťovanie vesmíru? Dalo by sa to zistiť aj z blízkych galaxií?
Bresser Messier N 130/1000 Bresser Visiomar R 60/700 MEADE ETX 70 AT FujiFilm FinePix S5000, PENTAX K100D Triéder 10x50
keby sa rozpínanie zrazu zastavilo a nastalo by napr. zmršťovanie vesmíru? Dalo by sa to zistiť aj z blízkych galaxií?Tak na to si dovolím odpovědět i já. Takováhle informace se musí zjišťovat z galaxií, které nejsou součástí naší místní skupimy, ani kupy a ani nadkupy (určitě se to nedá určit třeba podle M31 ;) ). Prostě na sebe navzájem nesmí nějak výrazně gravitačně působit. Takže by se to dalo zjišťovat až tak od vzdálenosti stovek miliónů sv. let. Ale takováto událost by se začala projevovat všude ve vesmíru.
Takže, pokiaľ to dobre chápem, aj informácia o skutočnosti zmršťovania by bola pomerne oneskorená (teda tých niekoľko stoviek miliónov rokov). Červený posun by cez okamžik bez posunu spektrálnych čiar potom rýchlo prešiel do modrého posunu...
Bresser Messier N 130/1000 Bresser Visiomar R 60/700 MEADE ETX 70 AT FujiFilm FinePix S5000, PENTAX K100D Triéder 10x50
Červený posun by cez okamžik bez posunu spektrálnych čiar potom rýchlo prešiel do modrého posunu...
No určitě by nešlo o okamžik musí se vzít v potaz obrovská hybnost galaxií, takže by to vypadalo tak, jako že by vesmír miliardy let expandoval, ale expanze by se zpomalovala.
Pak by nastalo období, kdy by se vesmír jevil jako totálně stacionární (to by bylo vtipné dělat v tuhle chvíli kosmologa na Zemi ;) ) to by taky mohlo trvat i miliardy let.
A potom by se pomalu začal vesmír smršťovat a tato ryhlost by se neustále zvyšovala.
Čas takového rozpínání atd. by záležel na hustotě vesmíru. Jinak s tím spektrem je to tak jak píšeš.
Pýtam sa len preto, lebo u tých blízkych (jasnejších) galaxií je ten posun určite menší, ako u vzdialených, teda aj slabších galaxií. Či je vôbec taký malý posun merateľný?
Bresser Messier N 130/1000 Bresser Visiomar R 60/700 MEADE ETX 70 AT FujiFilm FinePix S5000, PENTAX K100D Triéder 10x50
Pýtam sa len preto, lebo u tých blízkych (jasnejších) galaxií je ten posun určite menší, ako u vzdialených, teda aj slabších galaxií.S těmi posuny je to přesně obráceně a vysvětlujeme to právě zrychlováním expanze: Vzdálenější objekty vidíme vzdalovat se od nás pomaleji, než bližší, protože je vidíme ve vzdálenější minulosti, kdy se ještě vzdalovaly pomaleji.
Pýtam sa len preto, lebo u tých blízkych (jasnejších) galaxií je ten posun určite menší, ako u vzdialených, teda aj slabších galaxií. Či je vôbec taký malý posun merateľný?
Teď nevím jestli jsme si rozumněli to o tý M31 jsem nepsal kvůli tomu, že by byla tak blýzko, že by se na ní nedalo to rozpínání naměřit (že by bylo zanedbatelné malé). Spíš jsem chtěl poukázat, že na vzdory tomu že se vesmír rozpíná tak se k nám tato galaxie přibližuje (srazí se s Mléčnou dráhou asi za 2mld let). To samé se děje s celou místní skupinou(doporučuju si vygooglit "great attractor" k němu se přibližujeme rychlostí 22milionůkm/h a je vzdálený 250Mly). Takže měřit rozpínání vesmíru se musí na dvou neinteragujících galaxiích což je docela těžké vzhledem k tomu, že má gravitace teoreticky nekonečný dosah.
sorry za OT... - Pamatam sa, ze na PSA v Hurbanove sme merali rychlost rotacie Slnka z posunu spektralnych ciar na jeho lavom resp. pravom okraji - cerveny, res. modry... cisla si uz ale naozaj nepamatam... zaratavali sme do toho dokonca aj vzajomny pohyb Zem - Slnko
On to MIZ torchu zmotal. Je to tak, že skutečně pozorujeme, že dřív bylo rozpínání menší. Zároveň ale je pravda, že čím dál od nás, tím rychlejší vzdalování. To menší rozpínání dřív se pak projevuje tím, že s rostoucí vzdáleností narůstá ta rychlost pomaleji, než by předpovídal jednoduchý Hubbleův zákon, ale narůstá.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
tak este raz k horizontu. aky je ten posun namerany na horizonte?
rozumiem ze cim ide svetlo od nas rychlejsie, tak tym je spektrum posunute viac do cervena,
ale stare svetlo (daleko- daleko) islo asi pomalsie, kedze sa do dnes stale zrychluje. takze ten posun by mal byt maly.
OPRAVA!
sorry
tak este raz k horizontu. aky je ten posun namerany na horizonte?
rozumiem ze cim sa priestor rozpina rychlejsie, tak tym je spektrum galaxii posunute viac do cervena,
ale stare svetlo (daleko- daleko) galaxii z priestoru expandujuceho pomalsie, by malo mat posun maly. (na horizonte mozno az ziadny)