Jarní a letní pozorování

[elon254]

Vyhledávací mapku UGC 10214 jsem nenašel jen polohu: 16h 06m 03.9s 55° 25[ch8242] 32[ch8243], je v triatlasu od Torrese. NGC 6552 jsem zatím nezkoušel. Dnes v noci jsem měl připravené další objekty, ale vyhledávání je hodně náročné a únavné, tak když jsem si vylámal zuby na třech pro mě nových objektech, "dopozoroval" jsem Oko a pak jsem dokončil pozorování klasickými objekty, která znám z hlavy, abych si trochu zpravil chut(i na té klasice jsem se ale zase přiučil! A to na M 27 s UHC filtrem(díky Lukemone-původní zklamaní z UHC, postupně střídá nadšení) byla fakt nádherná už 90x! Větší zvětšení vizuální zážitek jen umocňovalo.

[Sasa3]

Vcera jsem se konecne zase po dlouhe dobe dostal do Ondrejova a poradne si zapozoroval. Obloha byla slusne tmava (akorat jsem ale koncil v tom nejlepsi tesne po pulnoci) a i seeing nebyl spatny. Pozoroval jsem s 110mm refraktorem (AS110).

Zacal jsem jeste za soumraku s pozorovanim Mesice. Uz sice zapadal a byl nizko, ale chtel jsem otestovat Baader Zeiss zenitovy hranol. Pri 193x (Pentax XF8.5) vypadal obraz s hranolem a bez hranolu temer stejne. Mesic byl pekne zivy se spoustou drobnych detailu. Kdybych se mel preci jen rozhodnout, ktery obraz se mi vic libil, byl by to paradoxne ten pres hranol.

Dalsim objektem byl tezka dovjhvezda Antares. O jeji rozlousknuti jsem se marne pokousel uz nekolik let, marne. Vcera se mi to konecne povedlo. Druha slozka byla tusitelna uz pri 193x, pri 275x (Kassai 6mm ortho) a pri 258x (TMB16+Powermate2.5x) uz o ni nebylo pochyb. Jak jsem pak zjistil, vzdalenost i poloha sedi. Tady jsem ale narazil na dalsi paradox. Kdyz jsem vyndal hranol, a pozoroval naprimo, tak po sekundarni slozce nebylo ani stopy. Nekolikrat jsem hranol nandal a vyndal, pokazde byl vysledek stejny. Bez hranolu ani tuk, s hranolem tam byla temer na prvni pohled. Dalsi zajimavosti bylo, ze sekundarni slozka byla zretelnejsi v TMB16 Mono v kombinaci s Powermate2.5x. V 6mm Kassai orthu bylo kolem hlavni slozky viditelne vic difrakcnich krouzku. V TMB16+2.5x bylo okoli hvezdy mnohem cistci.

Pak jsem zkouknul planetarni mlhovinu ngc6309. Delal jsem si uz na ni zalusk dlouho. Pri prvnim pozorovani v ED100 totiz vykazovala protazeny tvar. V 110mm refraku bylo ono protazeni pri 258x docela zretelne (PA~160), krome nej tam bylo jeste dalsi zjasneni na jiznim konci. Pri vetsim zvetseni 485x (XF8.5+2.5x) to uz byla jen neurcita kruhova mlhovina.

Z Ricany si jizniho obzoru moc neuziju a tak jsem v tech koncinach uz zustal. Kouknul jsem na kulovku M62, kterou jsem zatim pozoroval jen jednou a to v 63mm refraku.  V 110tce to byla jina liga. Pri 193x to byla velka jasna silne zmolkovata koule (prumer asi 3'). V halu vyskakovali bocnim pohledem prvni hvezdy, odhadem tak desitky, byly velmi slabe, tak 14. magnitudy.

Pobliz je dalsi kulovka NGC6304, kterou jsem uz z Rican nenasel. Byla velmi prijemnym prekvapenim, protoze se pri 193x chvilemi pri dobrem seeingu jevila silne zmolkovata. Pobliz centra, trochu mimo stred, byla v jadre jasnejsi hvezda a nebo nejaka temer stelarni koncentrace.

Potom jsem narychlo skouknul kulovky NGC6522, NGC6528. Hlavne NGC6528 byla viditelna i pri zvetseni 41x (ATC40), coz bylo dobre znameni. Cilem bylo totiz pozorovat kulovou hvezdokupu Djorgovski2, ktera byla objevena teprve relativne nedavno v roce 1986. Je kousek od otevrene hvezdokupy NGC6520, u ktere se nachazi drobna temna mlhovina B86. Po kulovce Djorgovski2 nebylo ani stopy od zvetseni 41x az po 103x. Kousek vedle je dalsi tezka kulova hvezdokupa NGC6540 (mimochodem nese nazev Djorgovski 3, protoze prave Djorgovsi zjistil, ze je to kulovka a ne otevrena hvezdokupa, jak se do te doby predpokladalo). NGC6540 sla tusit uz pri 41x, coz bylo znamenim opravdu dobre oblohy. Posledne jsem k jejimu vykoukani potreboval mnohem vetsi zvetseni.

No a pak uz jsem se jenom kochal vypalovackama. Kulovku M22 netreba predstavoval. Uz pri 41x byla poseta stovkami, mozna tisicemi, hvezd. Neznam zadnou jinou hvezdokupu, ktera by takhle vypadala pri malem zvetseni v mensich dalekohledech. Pri 193x byl k videni mnoho retizku a temnych pruhu. Asi nejzajimavejsim rysem, ktereho jsem si vsimnul pri zvetseni 66x (CZJ O-25) byl slaby rozsahly mrak slabych hvezd prilepeny k severo-vychodnimu okraji jasneho jadra.

Pak jsem jeste zkouknul Lagunu. Mlhovina byla pri 41x krasne intenzivni, mozna s nadechem dozelena. Ze severni strany jsem si vsimnul dalsi mlhoviny separovane od hlavni casti tmavsim pasem. Trifid byl taky docela pekny. Myslim, ze jsem zaregistroval i nejake ty tmavsi pasy, i kdyz jsem se uz moc na pozorovani nesoustredil. Kouknul jsem jeste na blizkou otevrenou hvezdokupu NGC6546, o ktere jsem nemel ani potuchy. Je to rozsahla (asi 15') velmi slaba skvrnka slozena z velkeho poctu slabych hvezd. Bocnim pohledem docela nad okolni hvezdne pole vystupovala.

Jako vzdy, detailni zaznam z pozorovani je na obvyklem miste: zde.

[Matyas]

Já včera pozoroval z Veselí nad Lužnicí, byly dobré podmínky, Mléčná dráha byla parádní, v rámci možností. Pozoroval jsem svým tříkilem.

Bylo to kratší pozorování, pouze 10 objektů, byly to ty klasické objekty letní oblohy.

nejprv jsem kouknul na M57, zvet. 127X, spatřil jsem centrální hvězdu, potom jsem na ni koukal i s UHC.

Další byla M13, to není snad třeba komentovat, klasika, koukal jsem při zvětšení 127X a 300X----paráda, byl i pěkný seeing.

M107 má zvláštní temné oblasti, zv. 127X a 300X.


M12-hodně pravidelná kulovka, při zv. 127X paráda, velice jasné jádro.

M10-další jasná kulovka, zv. 56X a 127X, připadala mi docela ,,šišatá", potom jsem si to i ověřil na internetu.

M92,M15, M71, DALŠÍ KULOVKY, M71 poměrně řídká, M92 a M15 jsem zkoumal i při 300X.

M27, zv. 127X s UHC= Nádhera, škoda, že jsem ji neměl pod tmavší oblohou.

M56- další kulovka, zv. 56X.

Potom jsem musel bohužel skončit, když jsem z balkonu viděl, jak se po zahradě sousedů prochází zloději, to bylo překvapení.
Dneska snad daji pokoj.

[Sasa3]

Centralni hvezdu M57 pri 127x zvetseni? To my prijde hodne podezrele. Jses si jisty?

[Matyas]

Jsem si jistý, dříve jsem byl rád, minule jsem byl rád, že jsem ji viděl při 300X, ale teď jsem ji spatřil pri 127X, nejprv to bylo jen takové bliknutí ve středu, ale pak jsem ho viděl vícekrát na tom samém místě, byl jsem překvapen, ale podle mě to byla ona.

[Sasa3]

Dobry vykon.

[Matyas]

Díky moc.
Ono to bylo možná asi tím mimořádně dobrým seeingem.
Dneska to budu zkoušet zase.

[Andrej]

Tak som včera vytiahol zrkadlo a vychutnal si otvorenky a dvojhviezdy, keďže je Mesiac už tesne pred splnom. Najprv som si ale newtona poriadne skolimoval, pretože som ho už nejakú dobu mal rozhodený a nie sa k tomu dostať, takže som vyčkal na tmu (relatívnu) a najprv skolimoval na hviezde. Potom som už mohol nerušene pozorovať.

Ešte pred tým som si ale na chvíľu pozrel aj Mesiac. Ako prvé som si pozrel známu a fakt krásnu dvojhviezdu Albireo v Labuti, je to neskutočne krásna dvojhviezda, bezproblémov rozlíšiteľná a navyše úžasné farebné skombinovaná, takže nemusím asi dvakrát písať, aby ste si ju vždy keď je možnosť pozreli  ;) Po tom ako som sa nabažil pohľadu som nasmeroval na otvorenku M29, je to nenápadná hviezdokopa, ukáže sa vlasnte len pri menšom zväčšení. Podobne je na tom aj M39, roztrúsené hviezdy ani moc nepripomínajú hviezdokopu. Ako tak teraz rozmýšľam, tak na neďalekú NGC 7209 som zabudol a pokračoval som k Jašterici ku NGC 7243. Podobne ako v predchadzajúcich prípadoch aj tu pomáha menšie zväčšenie, je tiež celkom nenápadná ale pri tejto som sa zastavil na dlhšie, vytiahol som papier a ceruzku a kreslil. V čase kreslenia už bol objekt celkom vysoko, Mesiac sa mi skryl za chrbát a tak ma už nerušil a nerozptyloval. Jasná reťaz hviezd vytvára akési oblúky, v ktorých som nevypozoroval žiadne hviezdy, takže celkom zaujímavý pohľad, viď kresba


Po oddychovom kreslení som zamieril ďalej ku Kasiopeji, kde som sa snažil nájsť NGC 7789 ale neúspešne, neviem, buď to je hviezdokopa príliš slabá na tak presvetlenú oblohu alebo som ju akýmsi spôsobom minul. A tak som sa presunul o kúsok severnejšie ku veľmi krásnej otvorenej hviezdokope NGC 7654 (M52). Pri menšom zväčšení vyzerá ako hmlovinka, tak som hodil väčšie a poriadne sa zadíval. Jedna jasná hviezda akoby ťahala kopec slabých hviezd. Tie najslabšie sa určite už strácali vo svetle, na temnej oblohe by ich bolo určite vivideť viac i tak ma uchválila natoľko, že som sa ju rozhodol zakresliť


Po skončení sa už pomaly blížila polnoc, teplota vzduchu rázne poklesla a tak som už začínal pomýšľať na ukončení pozorovania. Už len ľahký okuk guľovky M15 v Pagasovi a galaxie M31 a M32 v Androméde a zbalil som sa.
Mimo to som ešte videl aj jeden fakt krátky meteor s vysokou rýchlosťou niekde medzi hviezdami gama Cyg a epsilon Cyg, čas presne neviem, bral som ho len ako spestrenie  ;)

[Rekmarik]

Pěkný report Andrej,
obdivuji chuť i nadšení pozorovat při tak přesvětlené obloze díky předúplňkovému Měsíci. Mě to včera taky k pozorování hodně lákalo ale když jsem viděl ten Měsíc a toho světla všude kolem - nakonec jsem vytahnul jen lehátko a triedr - ale ani to mě příliš nenadchlo, ale minimálně je to výzva například si vyzkoušet na nějakém hvězdném poli dosah MHV při úplňku a pak v bezměsíčné noci.

[Andrej]

Túto noc bolo naozaj teplo, spomínam na zimné noci, keď teplota klesá niekde k -20°C  ;D Kažodpádne, vytiahol som svoj ďalekohľad na vzduch a popozeral nejaké objekty, vzduch nebol však úplne priezračný, nad obzorom do výšky možno aj 20° bolo zakalené, veď aj Mesiac neskôr vychádzal do akejsi hmly. Ale kým vyšiel, tak som stihol pozrieť niekoľko objektov, začal som opäť dvojhviezdou Albireo a následne som pokračoval k planetárke M27, ktorú som vlastne ako jedinú mal naplánovanú na okukovanie a kreslenie. Jej poloha vysoko, v čase kreslenie už takmer kulminovala - teda ideálne podmienky. Stihol som ju nakresliť ešte pred východom Mesiaca, i tak, ako som spomínal, vzduch nebol "žiadna sláva". Kým sa pomaly Mesiac predieral spoza kopcov skúsil som ešte načrtnúť guľovku M15 ale vtedy už sa každou minútou zjasňovala obloha. Ale jasné jadlo guľovky sa dalo bezporlbémov vypozorovať, i okrajové časti, nie celkom celé ale aspoň niečo. Chvíľami som mal dojem, že sa aj rozpadá ale vzhľadom na vzduch v tej výške, kde bola a Mesiacu nad obzorom, si skôr myslím, že to bolo len prianie  :) Keď už sa ten Mesiac začal predvádzať, tak som ho nevynechal a popozeral si i jeho. Pri ňom som strávil asi ďalšiu hodinu, vôbec sa mi nechcelo skončiť, následne som už len tak sedel pri ďalekohľade a sledoval dianie na oblohe  ;)

Kresby zo včera

[elon254]

Dnešní noci jsem se za velmi dobrých pozorovacích podmínek 7-8/10 věnoval převážně objektům souhvězdí Delfína, Orla a Štítu. Vyhledával jsem podle Deep Sky Reiseatlas. Nejdříve jsem v Delfínu při 160x vyhledal kulovou hvězdokupu  NGC 6934, která se mi při zvětšení 267x rozpadla na hvězdy. Už jsem jí pozoroval dříve, ale na hvězdy se mi jí podařilo rozložit teprve nyní-což bylo zřejmě dílem seeingu, ale taky asi i tím, že jsem začal používat kvalitní okuláry. Dále jsem se severním směrem pokusil neúspěšně vyhledat planetární mlhoviny NGC 6891 a IC 4997-snad příště.
S vyhledáváním jsem pokračoval směrem na západ v souhvězdí Orla, kde jsem při zvětšení 89x pozoroval komplexy temných mlhovin s označením Barnard 142-3, nazývané Temná jeskyně, kde temné prachové oblaky cloní průchodu světla hvězd v bohatém hvězdném poli mléčné dráhy. Pokračoval jsem západním směrem, kde jsem našel planetární mlhovinu 12mag. s označení NGC 6804, kterou jsem si zakreslil. Při zvětšení 400x byl vidět eliptický tvar mlhoviny a taky výrazný pokles jasnosti v jižní části. Porovnáním skicy a fotografií jsem zjistil, že jsem spatřil centrální hvězdu 14 mag., a taky že na fotografiích je mlhovina více symetrická, než jsem jí viděl v okuláru.

V pozorování jsem pokračoval směrem na západ, kde se nachází planetární mlhovina NGC 6781 u které jsem při zvětšeních 267x a 400x viděl kulové zjasnění v jižní části s poklesem jasnosti směrem na sever. Jižně od  NGC 6781 jsem u Lambda Orla viděl planetární mlhovinu NGC 6751, spíše obdélníkového tvaru,ale bez detailů, jen jako mlhavou skvrnu, a taky dalšího Barnarda tentokrát s označením B 133, a východně od beta Štítu pak Barnard B 111. Jihovýchodně od hvězdy Beta Štítu se nachází otevřená hvězdokupa M 11( NGC 6705-dle průvodce nazývaná Hejno divokých hus), které v okuláru při zvětšení 160x vypadá téměř jako hvězdokupa kulová. Následně jsem shlédnul méně výrazné hvězdné seskupení s označením Basel 1, které se nachází severozápadně od M11. Pozorování jsem zakončil otevřenou hvězdokupou M 26, kde byla patrná nejjasnější hvězda 9mag. a taky nárůst koncentrace jasnějších hvězd v jižní části hvězdokupy. Před svítáním, inspirován Cassim jsem se v Rybách, v galaxii M74, pokoušel o supernovu s označení PSN J01364816+1545310( 12.6 mag.). Zakreslil jsem si co jsem viděl, ale při porovnání s foto jsem zjistil, že se u supernovy nacházejí i komplexy ionizovaného vodíku-zvané H II, supernovu jsem tedy 100% nezaznamenal-mohly to být právě ty H II oblasti a nemůžu si poznačit úspěšné pozorování, ale zkusím to znova na Švarné Hance, tam by to mohlo vyjít.

[stana]

Za posledních pár dnů to bylo dle mého "špica" na pozorování a oplatilo se jet "na kopec"
Jen škoda, že kolem 1:30 padla hlava...
I tak sme s kolegama stihli docela dost objektů a SUPR!!
/Lokalita nad Konicí, a mléčná dráha nám "padala na hlavu!..

Tak zase příště...
P.S. Jo, takže od 300 průměru to fakt začíná být zábava...
Nebo čím větší, tím lepší../bavím se o Dobson/Newton vizuál..

[ladis]

Stano, ver, ze i z mesta refra 102/500 s 32mm a UHC to muze byt super zabava!  8-) Jiz druhou noc jsem se kochal mj. Severni amerikou, doslova sviti (viditelna temer cela v zornem poli okularu), Pelikan tez viditelny, Rasy se oba oblouky vesly do jednoho zorneho pole. Pekna podivana pak s ES 82st 11mm a 102/500 predevsim na kulovky a planetarky, moc pekny prehlidkovy refraktor.

Pro detaily jsem samozrejme mel vedle pripraveny dobson. Takova Srpkovka viditelna i z mesta luxusne s 11mm ES a UHC (cela, obe casti). Ale Stano, doopravdy to jen o prumeru neni  ;)

Jinak muzu znovu potvrdit posledni noci spickove podminky i z mesta. Nastesti pocasi pralo a kumulonimbus, ktery zakryl celou oblohu nad Jicinem, se prihnal az s koncem astronomicke noci...

[stana]

Jen zhodnotím zpětně ten Supr okuk oblohy, kde haproval lidský činitel..
Tákže Prstenec, Činka, Vírová galaxie, Laguna, Trifid, Omega, Orlí mlhovina, kulovky ve Štíru, kulovky ve Štítu...Galaxie ve Velkém voze, Řasovka, Amerika, Andromeda, a že prý Stephanův Kvintek-to nevím, a pak jisto planetárka v Orlovi, otevřenka v Cefeovi + ta slabá galaxie v sousedství...A co ještě? Hvězd a objektů stráášně moc, ale padla hlava a snad příště..
:-[

[Karell]

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 227979/0#0][splithere][/link][splithere_end]
Odstranil jsem příspěvek uživatele Hovniče, protože jsem ho opakovaně upozornil na to, že nás informace o tom, kde koho šmíruje skutečně nezajímají a nemají s naším koníčkem nic společného.