Jarní a letní pozorování

[Schecke]

Tak to vám gratuluju k báječnému pozorování. Škoda, že taky nemám nějaké "pozorovací kolegy". :-[

[Sasa3]

Ve ctvrtek jsem prohanel a testoval refrak AS110. Ze zacatku noci byla velmi spatna transparentnost, ke konci pozorovani se to lepsilo a dalo se docela dobre pozorovat i nejaky ten DSO objekt.

Abych otestoval optiku, soustredil jsem se na dvojhvezdy. Z tech tesnejsich to byly STF2780, STT410 a STT403. STF2780 je par mirne nestejne jasnych hvezd pobliz Dawesova limitu dalekohledu (6.1+6.8, 1.0"). Pri 275x byla bez problemu po vetsinu doby rozlisena. K videni byly dva dotykajici se kotoucky a mezi nimi dokonce viditelne i slabe ztmaveni. Pri mensim zvetseni byla v zornem poli jeste jedna krasna syte oranzova hvezda. Identifikoval jsem ji jako V419Cep, je to nepravidelna promenna hvezda stejneho typu jako Antares.

STT410 je par prakticky stejne jasnych hvezd (6.7+6.8) v Labuti a mela mit dle Cambridgskeho atlasu dvojhvezd vzdalenost slozek 0.9". Ja jsem videl pri 275x a 324x jako dva prekryvajici se kotoucky pri PA kolem 190 (nebo 10, tezko se urcuje, ktera hvezda byla jasnejsi). Dle stranky a prislusnych pozorovani na konci

http://stelledoppie.goaction.it/index2. ... ppia=90306

se dvojhvezda mirne rozsiruje a asi opravdu bude mit tu vzdalenost slozek nekde mezi 0.9-1.0". Pisu o tom tak zdlouhave, protoze dle stejnych stranek ma byt podle vypoctu vzdalenost slozek 0.78" a PA322, coz je zjevne spatne (je to nejen v kontradikci s mym pozorovanim, ale i pozorovanimi uvedenymi na stejnych strankach). Navic pochybuji, ze bych v 11cm dalekohledu tak zretelne rozlisil par pod 0.8".

No a posledni zajimavy par (resp. trojhvezda) byle STT403/STF2657. Dle nejnovejsich informaci na webu jsou jeji parametry 7.3+7.6 0.9" PA=170 (muj Camridgsky atlas uvadi vzdalenost slozek 0.8"). Tahle dvojhvezda byla nejjtezsi, pravdepodobne i diky trochu mensi jasnosti paru. Ale i tak jsem v momentech dobreho seeingu videl dva prekryvajici se kotoucky pri PA kolem 180 (slozka C byla trochu dal pri PA kolem 30).

Z DSO bych zminil kulovou hvezdokupu NGC6760. Pri 100x slo v halu vykoukat hvezdu. Pri 165x mi tato hvezda pripadala dvojita a v halu se objevilo par dalsich slabych hvezd. Doma jsem na fotografiich zjistil, ze ona "dvojita" hvezda asi opravdu do hvezdokupy patri. V tech mistech se tam totiz nachazi zretelny shluk slabsich hvezd.

NGC6760 byla startovacim mistem pro dalsi kulovku NGC6749 (ono najit neco s 1.6m ohniskem bez hledacku neni zas tak trivialni - jeste ze na G8ce po ustaveni velmi dobre funguji kruhy). Ta me zaujala, protoze v Pocket Sky Atlase nebyla zanesena, jen v Uranometrii 2000.0 - bylo jasne, ze pujde o neco velmi slabeho. Opravdu, nakonec jsem tam nic nevidel. Nejaka mlzinka tam byla, ale jak jsem podle zakresu zjistil doma, jednalo se o nahodny shluk slabsich hvezd. Hvezdokupa ma by o par obloukovych minut vedle.

Prece jenom jsem ale nakonec uspel alespon s jednou ducharinou. Povedlo se mi spatrit galaxii NGC7320 ze Stephanova kvintetu.

Plny zaznam z pozorovani (je tam jeste nekolik planetarnich mlhovin), je kdyz tak v mem denicku: tady.

[Myval]

Nevladnu sice hezkou cestinou za coz se predem omlouvam, ale protoze mam nekdy nejen z AF pocit ze alespon podle poctu prispevku je o DSO pomerne maly zajem, tak sem zkusim neco napsat ve prospech tech slabych mlzinek.

Pozorovano v nocich z 22/23.7. a 23/24.7 dobsonem 254/1200 na obloze s MHV kolem 6. Pozoroval jsem sice nektera DSO co by se dala dat do jinych vlaken, ale protoze zadne svoje pozorovani nepovazuji za neco co by je nejak podstatneji obohatilo tak davam vse sem.

Jsem rad ze jsem se konecne dostal k pozorovani Srpkove mlhoviny dobsonem. Nejjasnejsi cast lezi priblizne na kratsi uhlopricce kosoctverecneho asterismu, mezi ni a jednim vrcholem se napina o trochu slabsi obloucek se zjasnenim na konci. Kousek od teto mlhoviny je slabsi, ale narozdil od nekterych jinych otevrenych hvezdokup v teto oblasti kompaktnejsi NGC 6874. Jen tak namatkou jsem podle Uranometrie zkusil blizkou temnou mlhovinu Barnard 343, ktera je patrna na prvni pohled, byt jeji ovalny tvar asi kazdeho nezaujme. Neuspesne jsem zkousel emisni cast mlhoviny Zamotek.

Dokud neklesl Herkules prilis nizko, tak jsem navstivil kupu galaxii Abell 2197 vzdalenou zhruba 450 milionu svetelnych let. NGC 6173 se jevila zdaleka nejjasnejsi, slo ji vpohode drzet nepretrzite bocnim pohledem. V okoli jsou jeste docela zretelne NGC 6175 a 6180. Dalsi jsem uz nestihl.

V Lyre mne upoutala dvojice eliptickych galaxii NGC 6702 a NGC 6703. NGC 6703 je velmi jasna, skoro ovalna s rozsahlym halem, 6702 je podstatne mensi, ale jeste porad zretelna primym pohledem.

Planetarka NGC 6742 mne prekvapila tim jak byla zretelna. Myslel jsem ze ji bez podrobnejsi mapy v hustem hvezdnem poli nenaleznu. Pri zvetseni 96krat vypadala jako kruh (prumer odhaduji tak polovicni nez M57) o konstantni povrchove jasnosti. Poprve jsem zkousel planetarni mlhovinu NGC 6765, kterou jsem nedokazal detekovat prestoze jsem ji venoval nekolik minut. Tady musim smeknout pred Sasou ktery ji videl v 10cm pristroji.

Nejvic mne ale prekvapil pohled na M 31. Dva tmave pasy byly zretelne na prvni pohled prestoze jsem puvodne vubec nevedel na ktere strane galaxie se maji nachazet. Tyto pasy v jednom zornem poli s jadrem M 31 a protahlou M 110 vypadaly skoro jako cernobila fotka ve specialu astropisu 2008. Dalsi skvele uskupeni byla M 32, blizka jasna hvezda a hvezdne mracno NGC 206, ktere bylo mnohem snazsi nez jsem si drive myslel. Jeste nikdy jsem si tolik neuzil pohled na nejakou galaxii (ani na M 51, 65, 81, 82) jako na tuto. Ted mne mrzi ze jsem nevenoval vic casu lovenim dalsich prachovych struktur v M 31.

[Sasa3]

Pekny report, tesim se na dalsi. Mas tam par objektu, o kterych ani nemam tuseni a musim se na ne nekdy kouknout: NGC6874 a NGC6742.

Jinak k Zamotku, tak sam si taky nejsem jisty, ze jsem mlhovinu opravdu videl (tady). Videl jsi i tu temnou mlhovinu (Cigaro), ktera na ni ukazuje? Na velmi tmave  a vyjmecne obloze to byl pro me v 80mm refraku jeden z nejintenzivnejsich DSO zazitku.

No a pokud jde o tu planetarku NGC6765, tak tam bych doporucoval UHC filtr, bez nej bych si ji nevsimnul. Az kdyz uz jsem vedel, po cem patrat, tak sla hodne tezko vyducharit i bez toho filtru. V 300vce by mel jit videt jeji dvojity charakter (napr. tahle kresba pri 310x s UHC filtrem: http://www.blackskies.org/images/buechner/ngc6765.jpg).

[Lentak6]

Práve som sa vrátil z pozorovania zo záhrady. Vyniesol som a vytemperoval 254/1200. Záhrada je v cca 9000 mestečku, zo severu činažiaky, z východu pivovar, z juhu firma ktorá má na streche 2 silné reflektory takže nič moc. Napriek tomu som si pozrel M32, ako jasný veľký fľak viditeľný aj v hľadáčiku spolu aj so sprievodnou galaxiou, tuším M110, ktorú som v okulári videl ako jasnú hviezdu obalenú "hmlou". Potom som prešiel na hviezdokopy v Kasiopeji, M103 ako pekná a jasná skupinka hviezd, NGC 405, moja obľúbená, vyzerá ako robot. A aj M52 pri ktorej by sa mala nachádzať hmlovinka Bublina ktorú som ale nepostrehol. :/ Potom som skúsil známu dvojitú hviezdokopu v Perseovi, tá sa krásne vynímala aj v setovom 2" 28mm okulári ale aj v BDP 8mm. Vo Veľkom Voze sa mi podarilo ľahko nájsť M51 ktorú som zahliadol už aj v hladáčiku, bočným pohľadom som rozlíšil 2 ramená a hviezdu, južne od centra väčšej galaxie. Bez problémov sa mi podarilo pozorovať M81 a M82 (opäť viditeľné aj v hladáčiku). Tá prvá ako obyčajný hmlistý fľak, tá 2. ako fľak s malým tmavým predeleným v tvare presýpacích hodín v strede. Ďalej nasledovala M57 na ktorej som testoval UHC (Castell UHC). Konkrétne na hmlovine nejaké veľké zmeny nebolo badať ale pri použití filtra sa viditeľne stmavnilo pozadie a okolité hviezdy takže pozorovanie s ním bolo lepšie. Okrem toho som sa pokúšal o Veil nebula v Labuti, bez výsledku. :/ Ku koncu potom ešte nejaké otvorené hviezdokopy na južnej oblohe a Mesiac, kde som rozlíšil tú niečo cez 8km širokú brázdu pri Vallis Alpes. Použil som naň aj 5mm ortho od značky Kasai. Obraz bol krásny no bolo vidieť silné vlnenie, teda seeing nebol moc dobrý. :/ Okrem toho, podarilo sa mi zachytiť 2 super irídia. Bola to paráda. Okrem toho asi 4-5 slabších meteorov, z nich asi 2-3 patrili k Perzeidám. Ešte by som sa chcel dnes pokúsiť o Jupiter a Venušu. Dúfam že mi to víjde a budem vládať.

[freex]

Včera po nazretí cez strešné okno mi ležala sánka pri nohách.
Obloha veľmi čistá a tmavá. Pozoroval som pár DSOčiek a nejaké dvojhviezdy.
Najprv som nazrel na m13. Konečne som ju videl ako som si vždy predstavoval. I pri tmavšej oblohe som ju tak krásne nevidel. Bola veľmi jasná a už pri zv. 48x rozlíšiteľná až do centra. Pri zv. 120x to bola proste bomba..
Chcel som kresliť m31tku, tak som sa na ňu zameral. Bola už trochu vyššie a bolo tam veľmi veľa detailov. Hlavné stmavenia (špirály). Celkovo to bola paráda, ale na detaily som čakal dlho, kým som ich videl. Podľa mňa je to ťažký objekt na pozorovanie detailov. Potom som sa k nej znovu vrátil ale až ku koncu pozorovania.
Ďalej nasledovala m57. Z toho čo som videl, liezla po mne husia koža. Krásne viditeľná, jasná a s detailami. Videl som ju ako nejaký prstenec, obalený ešte jednou slabšou vrstvou.
Na rad išla m56. Chvíľu som ju hľadal a zrazu veľmi jasný prelet cez hľadáčik. Išlo o niečo veľmi jasné  (meter alebo bolid) a zanechávalo to za sebou stopu. Potom som konečne našiel m56. Nebolo to boh vie čo. Nie je moc jasná, ale i tak celkovo je pekná. Opäť bola rozložená až do centra. Potom som nazrel na oblohu a čo nevidím. ďalší jasný prelet (teraz asi perseida). Nechávala za sebou taktiež stopu ale veľmi slabú. Letela cez súhvezdie pastiera. Presnejšie okolo hviezdy SEGINUS -HIP 71075.
Ďalej som sa zameral na m27. Paráda ! Veľa detailov, a štruktúry veľmi dobre viditeľné. Včera som ju videl asi najkrajšie z doterajších pozorovaní.
Ako som pozoroval m27, napadlo ma, že by som mohol skontrolovať m17tku. Videl som ju ako zvyčajne, ale s tmavším pozadím.
Keď som bol už na Južnej strane, nemohol som neskontrolovať m71. Celkovo je to tmavá hviezdokopa, ale i tak pekná a rozložená znovu do centra. V 200vke sú naozaj hviezdokopy prekrásne.
Ešte som sa pozrel aj na m11tku. Moja obľúbená hviezdokopa. Je dosť pekná, celkom jasná. Centrum nie je moc zhustené, ale i tak je to parádna hviezdokopa čo stojí za obhliadku
Ďalšia hviezdokopa na rade bola m92-ka. Oproti predošlému pozorovanie (2 dni po slpne) to bol naozaj veľký pokrok. Hviezdokopa bola celkom jasná a rozlíšená. Vyzerala ako malá hrsť hviezd natlačených na sebe
Potom som chcel konečne nájsť m97. Našiel som ju ale žiadna sláva. Hmlovina je veľmi temná. Malý fľiak bez nejakých detailov.
Nemohol som sa nepozrieť aj na m51. Nádhera, Krásne viditeľná. Doposiaľ som ju takto krásne nevidel.  Špirály boli viditeľné zreteľne po celej dĺžke aj spoj medzi galaxiami.
Potom som chcel ešte skúsiť nejaké NGCčko. Padlo to na NGC 4485 a NGC 4490. Niečo tam bolo viditeľné, hlavne ta väčšia galaxia. Najprv som chcel kresliť, ale na detaily to nebolo moc bohaté, lebo tieto NGCčka sa nachádzajú nad pouličnou lampou
To je asi všetko z môjho včerajšieho pozorovania.

EDIT: Prvý meteor alebo bolid letel v čase 22:42 SELČa d ruhý 22:44 SELČ.

[Myval]

Pekny report, tesim se na dalsi. Mas tam par objektu, o kterych ani nemam tuseni a musim se na ne nekdy kouknout: NGC6874 a NGC6742.
Diky, mam radost jestli se to nekomu libilo. Obcas sem teda zkusim neco neumeleho napsat, ale planuji dat podrobnejsi a vyzivnejsi reporty do prislusnych vlaken az pote co dany druh objektu dukladneji prozkoumam v dobsonu.

Jestli si jeste vzpominam dobre tak jsem zamotek pozoroval s BGO 12,5mm a UHC-S. Temnou cast jsem chvilku zkousel, ale nic jsem tam nevidel. Mozna to bylo velke zvetseni a jeste male pole 25minut. Diky za tip, Zamotek jsem si dal na seznam temnych mlhovin ktere planuji pozorovat na trochu tmavsi obloze. NGC 6765 jsem neuspesne zkousel i s UHC-S, mozna je to tim ze jsem si pred lety mel koupit plnohodnotne UHC. Nicmene ji budu zkouset dal. Priznam se ze treba M 74 jsem zkousel v 114/500 nekolik let po sobe nez jsem ji konecne uvidel a to me bavi.Dik taky za zajimavy odkaz.

k Freex:

Hezky report. Docela Ti zavidim  :) ze jsi uz ve svem veku a po cca roce kterym se zabyvas pozorovanim dokazal uvidet spiraly a most v M51. K te M 31 si myslim ze jsi ji musel pozorovat cca pred pulnoci nez vysel Mesic a tudiz byla jeste nizko. Asi vis ze DSO jsou nejlepe videt kolem kulminace, takze bylo pozorovani dost handicapovane. Ja jsem M 31 pozoroval kolem 2.40 kdy byla mnohem vis a tudiz jsem to mel snazsi.

[Sasa3]

Vcera probihalo v Ondrejove dalsi seznamovani se s AS110: tady. Neprve jsem honil resty z pozorovani v C63 - konkretne NGC6528, kterou jsem posledne v 63mm refraktoru pri 34x nevidel. V 110mm refraktoru uz byla vykoukatelna, ale nic snadneho to nebylo. Blizka NGC6522 na tom byla mnohem lip a uz pri 41x byla neprehlednutelna. Ve vetsim zvetseni tam dokonce v halu zacaly vylezat nejake hvezdy, ale podle fotografie to mohly byt nejake nahodne hvezdy z mlecne drahy - pro presnou identifikaci bych to musel nakreslit, coz jsem nedelal. Kdyz uz jsem byl v tehle oblasti, tak jsem jeste zkusil znovu zkouknout kontroverzni NGC6540. Posledne jsem ji v 63mm refraktoru videl pri 34x jako silne protazenou mlhavou skupinku hvezd v jejimz okoli problikavalo nekolik slabsich hvezd. Vcera tam pri podobnem zvetseni (41x) a vic jak trojnasobne sberne plose nebylo nic a dokonce tam nebylo nic s cim bych si ji mohl splest - proste zadna podobna skupinka. Pri zvetseni 100x uz tam cosi velmi slabeho bocnim  pohledem vylezalo a dokonce to melo i spravne protazeni v E-W. U dalekohledu jsem si nebyl jisty. Az podle zakresu jsem pak doma zjistil, ze poloha docela sedela, takze to asi bylo ono. Jednalo se tedy o tezkou ducharinu (v te 63tce pred mesicem to zadna ducharina nebyla). V dobe pozorovani jeste nebyla uplna astronomicka noc, ale obloha uz vypadala docela tmave. U jizniho obzoru jsem si ale vsimnul zretelnych mraku. Je tedy mozne, ze viditelnost tohohle objektu je silne zavisla na podminkach. Cokoliv horsiho nez ideal a hvezdokupa zmizi.

Jinak z dalsich objektu stoji za zminku galaxie NGC6207 u M13. Poprve jsem ji totiz zahlednul i v malem zvetseni. Konkretne pri 41x vypadala bocnim pohledem jako krasne, relativne jasna stribrna carka.

Kouknul jsem i na NGC6704 ve Stitu. Tahle otevrena hvezdokupa neni zaznamenana v Pocket Sky Atlase, ale narazil jsem na ni pri sestavovani seznamu objektu objevenych v malych dalekohledech. Tuhle objevil Winnecke ve svem 74mm refraktoru. V 110tce je to pri 41x slaba mlhava ploska, ze ktere bocnim pohledem vylezaji hvezdy. Vypada spis jako kulova hvezdokupa. Zvetseni 100x uz rozlisi i 'jadro', ktere je trojuhelnikove. Odhadem je tam 7-10 slabych hvezd.

Patral jsem taky po reflexni mlhovine NGC6914, ale neuspesne. Castecne i proto, ze jeji nejjasnejsi cast neni v Uranometrii 2000.0 zanesena. Musim to zkusit priste.

No a uplne nakonec jsem si nechal dvojhvezdu lambda Cyg (4.7+6.3, 0.9"). Pro 110mm dalekohled je to diky vetsimu rozdilu jasnosti velmi tezka dvojhvezda a v tu dobu se nachazela prakticky v zenitu. Airyho disk byl velmi stabilni, jenom obcas se obraz pomalu hybal s tim jak mirne foukalo. V dobe pozorovani jsem neznal pozicni uhel. Kdyz se dobre zaostrilo, tak se dalo pri 280x vsimnout, ze na Airyho disku je ze severni strany mala boulicka (rekl bych ze i mirne modrejsi barvy), vypadalo to jako dve koule snehulaku, z toho ta mensi zaborena tak do pulky. Pohled pri 320x pak potvrdil to, co slo videt pri trochu mensim zvetseni. Doma jsem pak zjistil, ze druha slozka je opravdu prakticky na sever.

[TomTom]

Včera byla na moje městské poměry docela tmavá obloha. Zaměřil jsem se především na Závojovou mlhovinu. Už při 43x (samozřejmě s použitím OIIIky) se daly vykoukat velice pěkné detaily. Dokonce se mi poprvé povedlo odpozorovat Pickeringův trojúhelník. Když jsem pak ještě použil Meade (75x), tak to všechno bylo ještě hezčí a taky se dalo vykoukat více detailů. No prostě nádhera. Pickeringův trojúhelník byl nádherný. Velice se mi líbily ty struktury ... a furt jsem jezdil od jednoho okraje celého prostoru Závojovky k druhému. Jednoduše to byl úžasný zážitek.

Další objekt, který se mi povedlo odpozorovat byl Pacman (NGC 281). Když jsem ho našel, tak jsem skákal radostí, až jsem málem vypadl (to se mi málem povedlo, když jsem za rozbřesku našel kometu Honda-Mrkos-Pajdušáková). No, detaily moc nevyskakovaly, ale s časem, kdy byly oči čím dál víc přivyklé na tmu přecejen začaly vyskakovat. Nakonec jsem se rozhodl pro kresbu, která se časem v příslušném vláknu objeví.

Pak jsem ještě koukl na M31ku a okolí, zhlédl úžasnou dvojitou hvězdokupu x a h.

Dokonce jsem se snažil vykoukat s OIIIkoi IC 1396 a zdálo se mi, že vidím nějaké obrysy, ale nebyl jsem si jimi jist, takže to zase někdy vyzkouším (Doufám, že na tmavší obloze).

CElkově to byla velice vydařená noc ... doufám, že se teď v novu dostanu pod tmavší oblohu a budu si to moct zopakovat.

Mějte se pěkně ...

[freex]

Zo včera na dne som pozoroval nejaké DSočka.
Cieľom pozorovania bolo  nájsť pacmana a nakresliť ho  ( doviedol ma k tomu TomTom )
Bol som sklamaný, pretože som ho nemohol vôbec nájsť. Asi som nevedel, kde presne hľadať
Tak som sa teda vybral konečne nakresliť m76tku.
Nebola to nejaká vypalovačka. Myslel som že má okolo 7-8 mag. Preto mi aj nešlo do hlavy, prečo je m27 a m57 lepšie viditeľná
M76tka nebola nejako bohatá na detaily a musel som sa poriadne pozerať, aby to tam nejako vypadalo
Rozhodol som ja ju teda nakresliť. ( Kresba bude pridaná do príslušného vlákna )
Samozrejme som sa pozrel aj na NGC 884 a 869.
Snažil som sa nájsť aj IC 1805 a IC 1848 ale beznádejne. Buď som ich nenašiel, alebo ich nebolo vidieť ( obloha bola tmavá bez pouličných lámp ).  Jedine čo som našiel v okolí Dobule C. bolo NGCčko 1027.
Ďalšia na rade bola moja obľúbená pani Androméda. Keď zhasli lampy, bolo to o niečom inom. Krásne boli vidieť jasné ale aj jemné špirály ! Proste paráda.
Potom som zamieril aj na m33. Taktiež paráda. Galaxia sa predvádzala v plnej kráse. Miestami som videl aj nejaké detaily v špirálach. Ak sa mi bude chcieť, tak to načmáram
Pokúšal som sa nájsť aj NGC 6997 a NGC 1499 ale nevyšlo mi to. Nebolo ich vidieť. Já som myslel že pri takej oblohe by som mohol vidieť aspoň nejaké náznaky....
Obzrel som aj m51tku. Samozrejme bola pekná a detaily tiež. Náznaky detailov v špirálach.
Ešte by som sa vám chcel pochváliť mojimi úlovkami. 2x mi preletel meteor cez okulár a 1x cez hľadáčik Som ale Lucker

A zabúdol som ešte na m81 a m82.
Sánka mi padla dole !
M81 boli veľmi detailné. M81 sa ukazovala ako na fotke ( samozrejme v čierno bielom prevedení  :D ).
M82 Bola ale najkrajšia. Pri zv. 120x som videl veľmi jemné detaily. Videl som ich po prvý krát. Proste Bomba !

Potom som už ako tradične obzrel m13tku, m27, m57 a pod. Všetky pekne viditeľné s veľa detailami.

[Sasa3]

Vidim, ze jsi si to uzil. Jen poznamka k NGC6997 v Severni Americe. Je na ni potreba male zvetseni, pri 20-30x je v 10-12cm dalekohledech krasne zretelna (poprve jsem si ji vsimnul i bez toho, ze bych o ni vedel - neni totiz v PocketSkyAtlase, a to spolu s blizkou Cr428, ktera je taky napadna).

Jinak vcera jsem koukal s ED100 ze zahrady z Rican, v podstate jenom na tri objekty: NGC6445, IC1295 a G1.

NGC6445 je relativne velka planetarni mlhovina ve Strelci. Uz loni me v 10cm refraktoru zaujala a tak jsem si ji chtel poradne prohlednou. Bohuzel danym smerem svitila poulicni lampa, ale i tak slo s UHC filtrem neco vykoukat. Pri 176x byl uz relativne slusne videt jeji nepravidelny tvar spolu s nejakyma zjasnenima. Nejjasnejsi byl na zapadnim konci, dalsi pak na jiznim okraji (casem snad dodam nacrt). V necem vetsim na trochu slusnejsi obloze to muze byt docela pekny objekt. Mimochodem pri mensim zvetseni se nachazi v zornem poli s kulovou hvezdokupou NGC6440 (te jsem vcera v tom blate nevidel). Pred rokem to byl docela pekny pohled.

IC1295 je planetarni mlhovina v blizkosti dalsi kulove hvezdokupy NGC6712. Loni jsem tam cosi neurciteho videl. Vcerejsi noc byla mlhovina uz pekne videt. S UHC filtrem pri 45x tvorila s NGC6712 peknou dvojici. Vetsi zvetseni neprinesly dalsi detaily. Porad vypadala jako slaba kruhova mlhava ploska. Pro zajimavost, kousek od NGC6712 je karbonova hvezda S Sct. Me pripadala jen mirne naoranzovela, rozhodne nic syte oranzoveho nebo cerveneho. Mozna to bylo tim malym zvetsenim (23x).

Posledni objekt byla hulova hvezdokupa G1 v M31. Podle mapky jsem identifikoval presne misto. Pri 180x byly s trochou usili vykoukatelne blizke hvezdy magnitudy 12.8 a 13.0 (ve skutecnosti je to dvojhvezda 13.7+13.8). V miste G1 obcas neco divneho (rozmazana hvezda?) probliklo, ale bylo to behem tech asi 20ti minut pozorovani tak malo casto, ze si nejsem poradne jisty. Rozhodne ji zkusim jeste jinou noc a pravdepodobne na paralaktice - nejvetsi problem bylo totiz udrzet spravne zorne pole. Nejjasnejsi hvezda v poli magnitudy 12.8 pri pohybu montaze samozrejme mizla a neztratit se vyzadovalo hodne trpelivosti a casu. Pozorovani tak bylo znacne neefektivni.

Detaily z pozorovani jako tradicne v: denicku.

[Sasa3]

Vcera byla trochu horsi obloha, tak jsem se z mesta zameril na planetarky, ktere jsem loni pozoroval v 80mm refraku. Vcera jsem na ne vytahnul neco vetsiho - 100mm refrak. NGC6905 je kouzelna hlavne tim, jak se schovava mezi 4 hvezdami a jak s roztoucim zvetsenim tahle skupinka vydava sve tajemstvi. Pro 225x s UHC filtrem byla mlhovina velmi zretelna, mirne protahla v severo-jiznim smeru a byla po vychodni strane mirne zjasnena.

Druha planetarni mlhovina NGC6886, ktera je o kousek vedle, je naopak temer stelarni. Pri mensich zvetsenich jsem si dokonce i spatne tipnul, ktera ze z hvezd v zornem poli to je. Pri 150x jsem uz konecne rozpoznal tu pravou. Pri 225x byla stale temer stelarni s mirnym rychle slabnoucim halem. Dokonce se mi zdalo, ze jasnejsi jadro je protahle zapado-vychodnim smerem.

Pak jsem zkusil najit kulovou hvezdokupu NGC6717 (Palomar 9). To se mi loni na mestske obloze nepodarilo. Vcera byla pri 180x docela zretelne viditelna jako mirne protazena kruhova ploska, chvilemi se mi zdala dvojita a bocnim pohledem tam pak problikovala hvezda. Jak jsem pak zjistil doma, tak to protazeni, dvojjakost a stelarni zjasneni muze byt zapricineno slabou hvezdou, ktera se nachazi na vychodnim konci.

Kdyz uz jsem tam byl, tak jsem ze zvedavosti zkusil galaxii NGC6814 v Orlovi. Ale nenasel jsem ji. Bude to chtit lepsi oblohu.

Detaily z pozorovani na tradicnim miste: tady.

[vagascan]

Konecne sa mi podarilo vybehnut po velmi dlhom case na rozsiahlejsie pozorovanie nocnej oblohy. Vybehli sme asi 80 km za Ba smerom na trnavu. Medzi pozorovane objekty patrili tieto:
Guľ. hviezdokopy: M11, M71, M56, M92, M13, M15
Otvorené hvk. : NGC 884, 869, NGC 1432
Hmloviny : M27, M57
Galaxie : M33, M31, M32, M110, NGC 404

Toto je moje prve pozorovanie pri ktorom som dosiahol take mnozstvo objektov na nocnej oblohe. Velmi velkym pomocnikom mi bola hv. mapa, bez ktorej by som nedosiahol taky uspech. Velka vdaka zucastnenym Vojtovi, Robovi a Petovi.

[Ježo]

Zkusím zde přidat několik poznámek ze svého včerejšího (19. / 20. 8. 2012) pozorování. V hlavních rolích Dobson 200/1000, okuláry Cel Ax LX 15mm (67x), ES 82° 8.8mm (114x) a Vix LV 4mm (250x), ve vedlejších rolích moje maličkost.

NGC 6572 (PN, Oph): Dlouho mi trvalo, než mi došlo, že ji vlastně vidím v hledáčku. Při zvětšení 114x jsem se v hodně dlouho trápil, než jsem si všiml, že jedna z dvou jasných hvězd je výrazně zelenomodrá- Zkusil jsem tedy zvětšení 250x, při kterém už byl jasně vidět nestelární vzhled této PN. Na vykoukání nějakých podrobností to ale nebylo.

NGC 6426 (GC, Oph): Až na pár vyjímek mě pozorování hvědzokup (jak kulových, tak otevřených) až tak moc nebere, nicméně tato kulovka byla vyjímkou - možná proto, že v dalekohledu nevypadá jako hvězdokupa. Chvilku mi trvalo, než jsem si jí všiml, poté mi bočním pohledem při zv. 114x přišla docela velká. Líbila se mi.

NGC 6781 (PN, Aql): krásná a výrazná PN, na první pohled viditelná při 67x i 114x. Nejakých výrazných struktur jsem si nevšiml.

NGC 6852 (PN, Aql): ani ťuk.

NGC 7293 - Helix (PN, Aqr): asi bych se o ni ani nepokoušel, nicméně když kolegové na hodonínském astrosrazu zahlásili úspěch, tak jsem se o ni také pokusil. Při zv. 67x + Baader UHC-S jsem si všiml, že jeden kraj zorného pole je o něco jasnější - a když jsem se pořádně zadíval, tak to skutečně byla tato rozlehlá PN. Vzhledem k tomu, že byla ještě relativně nízko nad obzorem a že byla směrem, kde ruší čepice Brna tak se k ní ještě vrátím; nejlépe s ještě menším zvětšením.

M30 (GC, Cap): kulovka se dvěma růžkama, nejzajímavěší mi přišla při největším zvětšení 250x. Zdála se mi na kulovku docela asymetrická, ale možná to dělaly ty růžky.

NGC891 (G, And): tohle už je podzimní objekt, ale nedá mi to, abych se nepochlubil - konečně se mi podařila. Loni jsem ji zkoušel v 15cm Newtonu a neviděl jsem ji (neříkám, že to nejde, jen mě se při několika pokusech nezadařilo). Překvapilo mě, jak je úhlově velká - a jak slabá. Vykoukávání nějakých detailů jsem vzdal, vzhledem k tomu, že objekt znám z fotografií a že jsem měl už trochu unavené oči, tak bych si spíš vymýšlel...

Jinak - většinu těchto objektů jsem dřív neznal, jen jsem při pozorování vytáhl TriAtlas Panoramic a zkoušel, jestli něco nevykoukám. Asi to není úplně nejlepší způsob pozorování, nicméně se mi líbí, že nejsem zatížen nějakou představou "jak by to mělo vypadat" a "co bych měl vidět".

[psmolly]

Test malokuku:
http://www.astroam.estranky.cz/clanky/p ... 0-400.html