Je čas dementovat předchozí ódy na to, jak kolimace dalekohledu pořád skvěle drží. Překvapivě ale není problém ve flexovacím systému (který skvěle funguje, až na to, že se vyšroubovala jedna zarážka, která ale šla snadno vrátit na místo), ale v objímce zrcadla (a možná taky trochu potíží dělá pavouk, poté, co z něj vypadl jeden z nesmyslně malinkatých červíků a byl nahrazen kancelářskou sponkou...).
Jednou takhle koukám, že hledáček je úplně mimo a nejde už zosit v toleranci šroubků - a ono je zrcadlo úplně nakřivo. Nejspíš následkem opakované jízdy po drncavých cestách se vyšrouboval dva ze tří aretačních šroubů a zrcadlo si dělalo v tubusu, co ho napadlo.
Tehdy to ještě šlo zkolimovat zpět, ale pak jsem vyndal zrcadlo na mytí a vrátil jsem ho tam zřejmě jinak, než tam předtím bylo (protože značku jsem si chytře udělal vodním fixem...). Ono by to teda nemělo moc vadit, protože to je přece osově symetrické ale zdá se, e to vadí, protože teď už to prostě zkolimovat nejde. Mám taky pocit, že se ty šrouby chovají nějak "divně", ale asi budu muset sehnat někoho, kdo se na to podívá, protože do uspkojivého stavu už to teď neumím dostat
Každopádně je vidět problém, který se projevil na třech místech (pavouk, doraz flexu, objímka) - šrouby mají hroznou tendenci se vyšroubovávat, když s dalekohledem člověk jezdí cesttou necestou - tedy na vhodná pozorovací stanoviště

Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S