Pozorování dnes a v minulosti

[Nautikus]

Když pročítám články o tom, jak staří hvězdáři pozorovali oblohu a jaká používali vybavení, mnohokrát jsem narazil na údaj, že používali zvětšení 600x i vyšší. To je v dnešní době prakticky nepoužitelné.
Je jasné, že před několika stoletími neexistovalo světelné znečištění a atmosféra nebyla v takovém stavu jako je dnes.
Dá se ale určit přesně o kolik byly tehdejší pozorovací podmínky lepší?

[Mischo]

mno neviem, síce atmosféra bola v lepšom stave ,ale treba brať do úvahy v akom stave bola optika.....neviem nechám to na skúsenejších, ale myslím si že až 600x asi nie, neviem je to len môj pocit

[Homer]

Takové údaje je třeba zasadit do kontextu : jak asi často takové zvětšení použili, kde, na které objekty a s jakou optikou....Jinak je to asi tak stejná validita, jako že staří Čechové nosili kance na zádech - což jednak asi nebylo pravidlem v běžné populaci a jednak bychom asi i dnes našli podobného borce .

[Jacquess]

Taková velká zvětšení se používala např. 17. století. v té době neuměli vyrobit čočky s velkým průměrem, aby dosáhli velkého zvětšení (maximální užité zvětšení pro dalekohled je dvojbásobek průměru objektivu v mm). Tak to vyřešili tak, že používali dalekohledy s velkým ohniskem a okuláry s co nejmenším. Např. tak vzniknul velký Heveliův dalekohled (ohnisko bylo 42 m). Kvalita obrazu byla udajně dosti nevalná díky špatné optice, pak se provevil problém, jak tak velký dalekohled udržet pohromadě. Hevelius žil v Gdaňsku a od moře víc foukalo :) Tak záleželo i na pozorovacích podmínkách.

[MilAN]

To , cos napsal, nedává žádný smysl.  Napiš, kdo  a na čem takové zvětšení používal. Určitě ne Hevelius- na to zapomeň,
Koncem 18. a zač. 19 století se již vyráběly potom achromaty, později i zrcadla, která tato zvětšení umožňovala a byla  tak i využívána. Což platí dodnes. Není potřeba  uvažovat tak, že to kdysi šlo, a dnes ne. Není to tak. I u nás se dá  - sice vyjímečně- ale dá, použít regulérně zvětšení nad 700x.
..........
světelné znečištění s tím nenmá co do činění.

[Jacquess]

Spíš jsem to měl jinak formulovat. Mělo to být vzhledem k historickému vývoji, v té době se začalo experimentovat s velkými zvětšeními natahováním ohniska. Na tu dobu to byla velká zvětšení.

Hevelius měl na svojí dobu velké zvětšení, hodnotu jsem měl někde napsanou....

Pak je jasný, že s postupným zdokonalením byla zvětšení ještě větší.

[KDan]

Zajímavá a hezky napsaná kniha o tom (zčásti redukovaná kvůli autorským právům), s vyobrazením různých historických optických instrumentů, je tady:

http://books.google.cz/books?id=KAWwzHl ... &ct=result

[MilAN]

Jacquess napsal: Spíš jsem to měl jinak formulovat. Mělo to být vzhledem k historickému vývoji, v té době se začalo experimentovat s velkými zvětšeními natahováním ohniska. Na tu dobu to byla velká zvětšení.
Ale to přeci opravdu není ten důvod proč byla dlouhá ohniska
Veká zvětšení nebylo problém udělat kratším okulárem. Problém. byl v chromatické vadě.Kvůli její eliminaci bylo potřeba dělat relativní otvor 1:60 a více. A při větším průměru optiky - která byla žádoucí právě i kvůli větší rozlišovací schopnosti přístroje - vycházel rozměr dalekohledů tak velký. Zvětšení s tím rozměrem nemělo nic společného.

[Jacquess]

Jo ták dík za vysvětlenou. Já právě psal a ještě píšu seminárku na dalekohledy, a právě jsem narazil na to zvětšování ohniska

Plus teda že větší čočky měli vadu, tak se to řešilo tímto způsobem

[MilAN]

Nikde jsem nenarazil na   průměr objektivu u Heveliova dalekohledu.  Ale z podobné doby   je údaj, že bratří Huygensové   vyrobili dalekohled 40 m dlouhý s průměrem objektivu 15 cm. a také přišli s okulárem- dnes po nich pojmenovaným  , namísto jednoduché čočky.  Takže chromatický objektiv  o průměru 15 cm- a určitě ne zvětšení, jaká uvádíš.  

[MP]

Jacquess napsal:
Plus teda že větší čočky měli vadu, tak se to řešilo tímto způsobemOno je to spis tim, ze vypouklejsi cocky maji viditelnejsi vady. Takze pri zvetseni prumeru je potreba prodlouzit ohnisko, pokud neumime zkonstruovat objektiv s relativne mensimi vadami. Dnes jsou bezne dostupne v te dobe nesestrojitelne objektivy, ale stale plati, ze klasicky achromat 100/1500 ma vady temer nepozorovatelne, zatimco achromat 100/500 zatracene dobre pozorovatelne.

[KDan]

Stejně by mě zajímalo, kolikrát tehdy ten 150-ti stopý beztubusový teleskop Johannese Hevelia vlastně zvětšoval. Když uvážíme, že "nejsilnější" Galileův dalekohled měl zvětšení snad 30x a byl víc než 60x kratší, než ten Heveliův - a Hevelius navíc konstruoval svoje dalekohledy skoro o 50 let později, takže technologie pokročila - tak nevím, nevím.

Žádná Heveliova čočka ovšem neměla údajně průměr větší než 8", takže stejně by zvětšení větší než 200x (minimálně s přihlédnutím k typu objektivu) už byla pravděpodobně prakticky k ničemu.  

[MilAN]

Podobnými a ne jinými dalekohledy se pozorovalo plných 100 let a byly s nimi udělány v podstatě základní objevy - v každém případě v soustavách planet  a jejich měsíců .  Teprve po 100 letech byl vyroben  achromatický objektiv , který umožnil zkrátit ty tubusy.

[KpS]

Dalekohled, kterým Huygens objevil Titan, měl objektiv o průměru 51mm, ohnisko 3,2m a zvětšení 50x. Známá jména té doby byli vynikající pozorovatelé a tak lze očekávat, že nepoužívali zvětšení větší, než bylo rozumné s ohledem na barevnou a sférickou vadu jejich objektivů. A také z toho důvodu, že najít objekt a udržet jej v zorném poli muselo být obtížné. Pokud jsem kdy našel nějaký údaj nejen o objektivu, ale i o okuláru, zvětšení byla kolem 1D.

[deimos]

Tady je největší postavený čočkový dalekohled v roce 1900 v Paříži.Ohnisko 57 metrů.http://www3.astro.cz/article/3455