osim napsal: O reduktore som uvazoval o 0.33 a cip je myslím v DSI 3 mono taký istý ako v tom ATIK HR len je iba pasívne chladený. Co znamená pre začiatočníka fotenie s RLGB filtrami. Nerastie tým zložitosť všetkého. Dokážem to aj sám poskladať ? Zo stratou citlivosti a aj rozlišenia mi to je v hrubých črtách jasné len neviem nakoľko a kedy sa to prejavý. Spracovaný objem dát je asi rovnaky aj na BW aj color. Predajca je skúsený a mýslí že prínos LRGB verzie nieje adekvátny zvýsenej náŕočností.
Aký je rozdiel v zpracovani mono a color?
Ď. Miso
Focení přes barevnou kameru je určítě jednodušší než skládání LRGB snímků, ale nebál bych se toho.
Začít se dá třeba s černobílými snímky a po zvládnutí techniky přejít na focení přes filtry. Jak už tady bylo zmíněno, do budoucna je monochromatická kamera určitě lepší investice (větší citlivost, možnost fotit přes úzkopásmové filtry). Každopádně ATIK 16 HR existuje i v barevné verzi a bude určitě lepší než nechlazené DSI III.
Jinak jestli jsem to dobře pochopil, tak vás na DSI III láká to, že rovnou skládá snímky a produkuje finální obrázek bez nějakého složitého počítačového zpracování. Nikdy jsem s DSI nepracoval, ale ono to stejně všechno bude dělat nějaký software. Když se k té chlazené CCD kameře pořídí nějaký slušný software (s tím taky nemám moc zkušeností, ale určitě vam tady někdo poradí), tak to nakonec bude řádově stejně složité jako u DSI. Každý takový software určitě bude umět složit LGRB snímky.
Náročný začiatočník
Náročný začiatočník
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Náročný začiatočník
To Sasa3:
K pointaci je vhodná ccd kamera Meade DSI II.Využije se možnost pointovat přímo Meade softwarem Autostar Envisage,který mimo jiné umí ovládat více ccd kamer DSI, DSI II, DSI III současně na více dalekohledech montáže LX200R.Pokud se rozhodnu pro snímání a skládání snímků, neváhal bych použít ccd kameru ATIK-16HR je chlazená což je její předností vůči Meade DSI kamerám.
Ke skládání snímků ze ccd kamery ATIK-16 používám software DeepSkyStacker 3.1.0.Sice skládání není automatické jako v software Meade Envisage, ale to není na překážku.DeepSkyStacker je poměrně jednoduchý na ovládání.
Pointace montáže Meade LX200R je možná též freeware softwarem PHDGuiding 1.7, ale zde je zapotřebí použít GPUSB guide port interface adapter, více na http://www.store.shoestringastronomy.com/.
Možnost je použít na pointaci ccd kamery z Moravských přístrojů Zlín: http://www.ccd.mii.cz/.
Z jejich nabídky:
Vedení montáže pomocí kamery G1 Guider vskutku není nová vlastnost kamer G2. CCD kamery G1 mohou být samozřejmě použity k pointování montáže s jakoukoliv CCD kamerou nebo digitálním fotoaparátem, pokud je montáž vybavena standardním Autoguider rozhraním. Ale obě série kamer G2 a G1 byly navrhovány, aby se navzájem doplňovaly, aby byly snadno použitelné jako pár zobrazovacích a pointačních kamer. Pokročilé vlastnosti, vyžadované pro seriózní vědeckou práci a fotografování, byly implementovány u série kamer G2. Na druhé straně kamery G1 nemají aktivní chlazení CCD čipu, mechanickou závěrku nebo filtrové kolo. Jsou ale optimalizovány pro velmi snadné použití (stačí jen připojit USB kabel), jsou malé a lehké aby je bylo možno připojit ke každému dalekohledu, dosti robustní aby poskytovaly tisíce pointačních snímků pokud hlavní kamera exponuje a dosti citlivé, aby bylo vést montáž i podle slabých hvězd.
K pointaci je vhodná ccd kamera Meade DSI II.Využije se možnost pointovat přímo Meade softwarem Autostar Envisage,který mimo jiné umí ovládat více ccd kamer DSI, DSI II, DSI III současně na více dalekohledech montáže LX200R.Pokud se rozhodnu pro snímání a skládání snímků, neváhal bych použít ccd kameru ATIK-16HR je chlazená což je její předností vůči Meade DSI kamerám.
Ke skládání snímků ze ccd kamery ATIK-16 používám software DeepSkyStacker 3.1.0.Sice skládání není automatické jako v software Meade Envisage, ale to není na překážku.DeepSkyStacker je poměrně jednoduchý na ovládání.
Pointace montáže Meade LX200R je možná též freeware softwarem PHDGuiding 1.7, ale zde je zapotřebí použít GPUSB guide port interface adapter, více na http://www.store.shoestringastronomy.com/.
Možnost je použít na pointaci ccd kamery z Moravských přístrojů Zlín: http://www.ccd.mii.cz/.
Z jejich nabídky:
Vedení montáže pomocí kamery G1 Guider vskutku není nová vlastnost kamer G2. CCD kamery G1 mohou být samozřejmě použity k pointování montáže s jakoukoliv CCD kamerou nebo digitálním fotoaparátem, pokud je montáž vybavena standardním Autoguider rozhraním. Ale obě série kamer G2 a G1 byly navrhovány, aby se navzájem doplňovaly, aby byly snadno použitelné jako pár zobrazovacích a pointačních kamer. Pokročilé vlastnosti, vyžadované pro seriózní vědeckou práci a fotografování, byly implementovány u série kamer G2. Na druhé straně kamery G1 nemají aktivní chlazení CCD čipu, mechanickou závěrku nebo filtrové kolo. Jsou ale optimalizovány pro velmi snadné použití (stačí jen připojit USB kabel), jsou malé a lehké aby je bylo možno připojit ke každému dalekohledu, dosti robustní aby poskytovaly tisíce pointačních snímků pokud hlavní kamera exponuje a dosti citlivé, aby bylo vést montáž i podle slabých hvězd.
Newton 114/1000 pointační, Newton 150/750, ccd kamera ATIK-16, montáž EQ6 Pro SkyScan v blízké budoucnosti.
-
MMys
- Příspěvky: 18511
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Náročný začiatočník
osim napsal: O reduktore som uvazoval o 0.33 a cip je myslím v DSI 3 mono taký istý ako v tom ATIK HR len je iba pasívne chladený. Co znamená pre začiatočníka fotenie s RLGB filtrami. Nerastie tým zložitosť všetkého. Dokážem to aj sám poskladať ? Zo stratou citlivosti a aj rozlišenia mi to je v hrubých črtách jasné len neviem nakoľko a kedy sa to prejavý. Spracovaný objem dát je asi rovnaky aj na BW aj color. Predajca je skúsený a mýslí že prínos LRGB verzie nieje adekvátny zvýsenej náŕočností.
Aký je rozdiel v zpracovani mono a color?
Ď. Miso
To je právě ono, senzor je jen pasivně chlazený, a to zanmená právě VYŠŠÍ obtížnost zpracování. Má-li být výsledek výborný, je třeba mít ke snímkům objektu odpovídající sadu temných snímků pořízených při STEJNÉ TEPLOTĚ a stejnými expozičními časy, jinak ve snímku zbydou následky temného proudu - hotpixely, nebo se naopak odečtou moc intenzivně a ve snímku zbydou tmavé tečky. Se stejným efektem jsem praticky až do nákupu chlazené kamery bojoval u teplotně nestabilizované DSLR, která má ale CMOS senzor, který nemá závislost temného proudu na teplotě tak velikou, takže rozdíl nějakých +/-3 stupně mezi teplotou, při které byl pořizovaný snímek a temný snímek (dark frame) ještě moc nevadí.
Ztráta citlivosti a rozlišení díky RGGB masce před pixely se projeví tím, že snímek bude více zašuměný a budou potřeba znatelně delší expoziční časy k dosažení stejného (a možná se to ani nepodaří) výsledku, jako s mono senzorem a LRGB filtry.
U takto malé kamery opravdu doporučuji preferovat CHLAZENÝ a MONO senzor. Věřte mi, že vím, o čem píšu. Komplikace s LRGB je minimální ve srovnání s tím, do čeho stejně budete muset "zabřednout" aby snímky za něco stály. Spoléhat se na to, že SW od Meade udělá s DSI všechno sám není řešení navždy. Sám po nějakém (a nebude to trvat rozhodně dlouho) čase poznáte, že to není to pravé ořechové, a že je lepší mít celý proces plně pod kontrolou v nějakém SW, jehož funkci můžete plně ovlivnit. Doporučuji si určitě také nastudovat, jak vlastně celý ten proces vzniku astrosnímků vypadá, co jsou FlatField a Dark Frame snímky, jak se pořizují, jak se s nimi zachází, jak se následně snímky objektů zpracovávají. Není to zase tak velká věda a existuje na to mnoho propracovaných SW, pomocí kterých to lze udělat celkem svižně, když se to člověk naučí.
To Lubomír:
Ja som sa nedavno v jednom projekte venoval podobnej zostave ako chces ty....a bavil som sa s Lubosom Bratom o reduktore aky kupit... tak jednoznacne z nasej debaty vyslo, ze pre nase podmienky je reduktor F3.3 uplne nevhodny a ze je lepsie reduktor F6 ... On mi to poradil na zaklade skusenosti Skymastera.
Ano, ale ti dva se na to dívali z pohledu fotometrie proměnných hvězd, kde je daleko lepší mít hvězdu rozlitou pěkne do starcena s gaussovským profilem na více pixelech, aby bylo měření přesnejší. A reduktor f/3,3 vyprodukuje přesně to co nepotřebují - maličké hvězdy sotva přes 3 pixely, které se brzy nasytí a dynamika a přesnost je ta tam. Jenomže kolegovi tady jde o hezké snímky objektů, aby se mu také na ten senzor vůbec vešly, a expozicemi malých galaxií nestrávil věčnnost. A to mu zařídí reduktor f/3,3. Výsledné ohnisko 833mm je tak akorát pro uvažovanou kamerku.
Aký je rozdiel v zpracovani mono a color?
Ď. Miso
To je právě ono, senzor je jen pasivně chlazený, a to zanmená právě VYŠŠÍ obtížnost zpracování. Má-li být výsledek výborný, je třeba mít ke snímkům objektu odpovídající sadu temných snímků pořízených při STEJNÉ TEPLOTĚ a stejnými expozičními časy, jinak ve snímku zbydou následky temného proudu - hotpixely, nebo se naopak odečtou moc intenzivně a ve snímku zbydou tmavé tečky. Se stejným efektem jsem praticky až do nákupu chlazené kamery bojoval u teplotně nestabilizované DSLR, která má ale CMOS senzor, který nemá závislost temného proudu na teplotě tak velikou, takže rozdíl nějakých +/-3 stupně mezi teplotou, při které byl pořizovaný snímek a temný snímek (dark frame) ještě moc nevadí.
Ztráta citlivosti a rozlišení díky RGGB masce před pixely se projeví tím, že snímek bude více zašuměný a budou potřeba znatelně delší expoziční časy k dosažení stejného (a možná se to ani nepodaří) výsledku, jako s mono senzorem a LRGB filtry.
U takto malé kamery opravdu doporučuji preferovat CHLAZENÝ a MONO senzor. Věřte mi, že vím, o čem píšu. Komplikace s LRGB je minimální ve srovnání s tím, do čeho stejně budete muset "zabřednout" aby snímky za něco stály. Spoléhat se na to, že SW od Meade udělá s DSI všechno sám není řešení navždy. Sám po nějakém (a nebude to trvat rozhodně dlouho) čase poznáte, že to není to pravé ořechové, a že je lepší mít celý proces plně pod kontrolou v nějakém SW, jehož funkci můžete plně ovlivnit. Doporučuji si určitě také nastudovat, jak vlastně celý ten proces vzniku astrosnímků vypadá, co jsou FlatField a Dark Frame snímky, jak se pořizují, jak se s nimi zachází, jak se následně snímky objektů zpracovávají. Není to zase tak velká věda a existuje na to mnoho propracovaných SW, pomocí kterých to lze udělat celkem svižně, když se to člověk naučí.
To Lubomír:
Ja som sa nedavno v jednom projekte venoval podobnej zostave ako chces ty....a bavil som sa s Lubosom Bratom o reduktore aky kupit... tak jednoznacne z nasej debaty vyslo, ze pre nase podmienky je reduktor F3.3 uplne nevhodny a ze je lepsie reduktor F6 ... On mi to poradil na zaklade skusenosti Skymastera.
Ano, ale ti dva se na to dívali z pohledu fotometrie proměnných hvězd, kde je daleko lepší mít hvězdu rozlitou pěkne do starcena s gaussovským profilem na více pixelech, aby bylo měření přesnejší. A reduktor f/3,3 vyprodukuje přesně to co nepotřebují - maličké hvězdy sotva přes 3 pixely, které se brzy nasytí a dynamika a přesnost je ta tam. Jenomže kolegovi tady jde o hezké snímky objektů, aby se mu také na ten senzor vůbec vešly, a expozicemi malých galaxií nestrávil věčnnost. A to mu zařídí reduktor f/3,3. Výsledné ohnisko 833mm je tak akorát pro uvažovanou kamerku.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Náročný začiatočník
To MMys:
Mě osobně připadá Meade Envisage dosti komplikovaný pro skládání snímků z DSI kamer.
DeepSkyStacker je opravdu jednodušší a lepší s více funkcemi.Na pointaci bych ovšem Envisage použil s DSI II kamerou tam je to jednoduché s nastavováním hodnot corr gain pro správné rychlosti pointace v obou osách montáže.To je moje zkušenost. 8)
Mě osobně připadá Meade Envisage dosti komplikovaný pro skládání snímků z DSI kamer.
DeepSkyStacker je opravdu jednodušší a lepší s více funkcemi.Na pointaci bych ovšem Envisage použil s DSI II kamerou tam je to jednoduché s nastavováním hodnot corr gain pro správné rychlosti pointace v obou osách montáže.To je moje zkušenost. 8)
Newton 114/1000 pointační, Newton 150/750, ccd kamera ATIK-16, montáž EQ6 Pro SkyScan v blízké budoucnosti.
Náročný začiatočník
Ahojte vsetci, dakujem za odozvu a odpovede na moje cesto neisté otázky.
Vzhĺadom na včerajšie názory som sa odhodlal ku kompromisnému riešeniu: síce nechladená ale zato LRGB varianta DSI3 ::)
To Lubomir: predajca je Mgr. Petrík z Hlohovca.
Ked sformulujem dalsie zvedavé otázky, hneď sa ozvem. Vďaka Mišo.
Vzhĺadom na včerajšie názory som sa odhodlal ku kompromisnému riešeniu: síce nechladená ale zato LRGB varianta DSI3 ::)
To Lubomir: predajca je Mgr. Petrík z Hlohovca.
Ked sformulujem dalsie zvedavé otázky, hneď sa ozvem. Vďaka Mišo.
-
MMys
- Příspěvky: 18511
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Náročný začiatočník
Neděláš dobře S chlazenou kamerou se senzory Sony ICX... je podstatně méně práce, prakticky nepotřebuješ temné snímky, stačí mapa vadných pixelů a vůbec celkově snímky trpí jen minimem šumu a jsou velmi pěkné po minimálním zpracování. Stačí jen seskládat a "zatahat" za křivky v nějakém fotoeditoru...
Koukám, že jsi byl spíš rozhodnutý pro Meade kamerku dopředu, a nenecháš si to žádnými argumenty vyvrátit...
Koukám, že jsi byl spíš rozhodnutý pro Meade kamerku dopředu, a nenecháš si to žádnými argumenty vyvrátit...
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Náročný začiatočník
Než se rozhodneš pro nějakou CCD kameru, tak se podívej i na CCD kamery G2 (imaging) a G1 (pointační).
Kamery G2 jsou univerzálnější než všechny zde zmíněné - jsou totiž non-ABG. To Ti umožní dělat s nimi třeba i fotometrii proměnných hvězd či asteroidů. Fotometrii lze sice dělat i s ABG kamerami (jako je DSI), ale je zde asi třetinový rozsah linearity. To znamená, že můžeš porovnávat jen hvězdy v poli, které jsou cca stejně jasné a přesnost fotometrie je rovněž omezena. Nemůžeš při exponování jít až do 40 - 50 tisíc ADU (jako při non-ABG), ale jen do 20 tisíc ADU.
Kamery G1 jsou naopak s ABG a lze je použít jako pointační nebo na jednoduché snímkování astrofoto.
Více viz http://ccd.mii.cz
Kamery G2 jsou univerzálnější než všechny zde zmíněné - jsou totiž non-ABG. To Ti umožní dělat s nimi třeba i fotometrii proměnných hvězd či asteroidů. Fotometrii lze sice dělat i s ABG kamerami (jako je DSI), ale je zde asi třetinový rozsah linearity. To znamená, že můžeš porovnávat jen hvězdy v poli, které jsou cca stejně jasné a přesnost fotometrie je rovněž omezena. Nemůžeš při exponování jít až do 40 - 50 tisíc ADU (jako při non-ABG), ale jen do 20 tisíc ADU.
Kamery G1 jsou naopak s ABG a lze je použít jako pointační nebo na jednoduché snímkování astrofoto.
Více viz http://ccd.mii.cz
Bc. Luboš Brát
Náročný začiatočník
To MMYS: velmi si vázim vasich názorov (aj krásnych výsledkov 
)a nerád vypadám ak niekto komu niet rady ani pomoci. Naopak šiel som cestou menšieho odporu a podľahol som jednoduchosti uceleného nákupu u jedného predajcu. Napr. Atik 16 mi nevedel ponúknuť, a nechcel som si to komplikovať. Možno budem naozaj ľutovať ,ale vď tažko na cvičisku ľahko na bojisku len dúfam ze to nevzdám bez boja :-/.
Aka je dostupná literatura k problematike v čes. slov. alebo nemčine, ako je to z často citovanými SW ? Nemám nič a ani "heker" nie som. Musím este niečo kupovať, zhaňať alebo inak získavať?
ďakujem za podporu. Pozdravuje len zdanlivo tvrdohlavý Mišo
)a nerád vypadám ak niekto komu niet rady ani pomoci. Naopak šiel som cestou menšieho odporu a podľahol som jednoduchosti uceleného nákupu u jedného predajcu. Napr. Atik 16 mi nevedel ponúknuť, a nechcel som si to komplikovať. Možno budem naozaj ľutovať ,ale vď tažko na cvičisku ľahko na bojisku len dúfam ze to nevzdám bez boja :-/.Aka je dostupná literatura k problematike v čes. slov. alebo nemčine, ako je to z často citovanými SW ? Nemám nič a ani "heker" nie som. Musím este niečo kupovať, zhaňať alebo inak získavať?
ďakujem za podporu. Pozdravuje len zdanlivo tvrdohlavý Mišo
Náročný začiatočník
To BRAT: Tento príspevok ma trochu preťažil, asi sa musím este veľa učiť, lebo viacerím pojmom som nerozumel. Aj tak ďakujem za kontakt na www je tam dosť zaujmavých info. V prvej etape by som sa uspokojil s peknými foto a tiež vizualnym vnemom. Veda, fotometria atď. atď možno nesôr... Inak DS fotky moravskými CCD boli fakt super. Ceny však žial ako asi vždy zodpovedaly kvalite.
Ahojte Miso.
Ahojte Miso.
-
MMys
- Příspěvky: 18511
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Náročný začiatočník
Tak ještě snad jedno porovnání mezi chlazenou a nechlazenou CCD.
plné rozlišení na kliknutí
Jde o moji barevnou 6 megapixelovou CCD kameru QHY8, u které jsem na ukázku u pravého snímku nezapnul chlazení. Jedná se o temný snímek (expozici se zakrytou kamerou - senzor v naprosté tmě) a to co vidíš napravo je termální signál, který se akumuluje v pixelech i když na ně nedopadá světlo. Oba snímky jsou prezentovány jako zobrazení z 16 bitového snímku ve stejném rozsahu 0-3000 ADU. Doba expozice je v obou případech 10minut.
Zhruba to, co vidíš na snímku vpravo budeš mít v každém snímku objektu, a budeš muset pořizovat stejný počet stejně dlouho exponovaných temných snímků, abys to pomocí nich odstranil (odečetl). A to pokaždé, když budeš fotit při jiné teplotě než naposled. Temné snímky pořízené při jiné teplotě nejdou použít.
Pokud máš kameru chlazenou na konstatntní, nebo (u sony ICX senzorů dostatečně nízkou i nestabilizovanou) teplotu, stačí ti jedna sada temných snímků a nemusíš se při snímání (nebo pak někdy dodatečně) zdržovat jejich pořizováním.
Mnohdy, pokud jde o snímky s dobou expozic v minutách, nemusíš používat u chlazenách sony senzorů temné snímky vůbec, stačí pouze odstranit těch pár saturovaných hotpixelů, které jsou stále na stejném místě.
Podle mne je rozhodování chlazená/nechlazená kamera důležitější než barevná/mono. A to už snad raději chlazená a barevná než nechlazená jakákoli.
To je ale jen můj osobní názor.
S literaturou v češtině/slovenčině je to bída. Knižně o současné CCD/DSLR astrofotografii neexistuje pokud vím nic.
Anglicky je toho ohromná spousta, německy ale nevládnu, tak vůbec nemám přehled. Ale něco by snad být mohlo.
Spousta SW pro zpracování snímků je freeware (třeba zmiňovaný DeepSkyStacker, IRIS) a pokud by to nestačilo, určitě pomohou kolegové O to obavy neměj. Jakmile začneš a přijdeš sem s konkrétním problémem, obvykle ti tady někdo poradí. Celistvou "kuchařku" ovšem nikdo nenapíše, na to prostě není čas ani síla.
plné rozlišení na kliknutí
Jde o moji barevnou 6 megapixelovou CCD kameru QHY8, u které jsem na ukázku u pravého snímku nezapnul chlazení. Jedná se o temný snímek (expozici se zakrytou kamerou - senzor v naprosté tmě) a to co vidíš napravo je termální signál, který se akumuluje v pixelech i když na ně nedopadá světlo. Oba snímky jsou prezentovány jako zobrazení z 16 bitového snímku ve stejném rozsahu 0-3000 ADU. Doba expozice je v obou případech 10minut.
Zhruba to, co vidíš na snímku vpravo budeš mít v každém snímku objektu, a budeš muset pořizovat stejný počet stejně dlouho exponovaných temných snímků, abys to pomocí nich odstranil (odečetl). A to pokaždé, když budeš fotit při jiné teplotě než naposled. Temné snímky pořízené při jiné teplotě nejdou použít.
Pokud máš kameru chlazenou na konstatntní, nebo (u sony ICX senzorů dostatečně nízkou i nestabilizovanou) teplotu, stačí ti jedna sada temných snímků a nemusíš se při snímání (nebo pak někdy dodatečně) zdržovat jejich pořizováním.
Mnohdy, pokud jde o snímky s dobou expozic v minutách, nemusíš používat u chlazenách sony senzorů temné snímky vůbec, stačí pouze odstranit těch pár saturovaných hotpixelů, které jsou stále na stejném místě.
Podle mne je rozhodování chlazená/nechlazená kamera důležitější než barevná/mono. A to už snad raději chlazená a barevná než nechlazená jakákoli.
To je ale jen můj osobní názor.
S literaturou v češtině/slovenčině je to bída. Knižně o současné CCD/DSLR astrofotografii neexistuje pokud vím nic.
Anglicky je toho ohromná spousta, německy ale nevládnu, tak vůbec nemám přehled. Ale něco by snad být mohlo.
Spousta SW pro zpracování snímků je freeware (třeba zmiňovaný DeepSkyStacker, IRIS) a pokud by to nestačilo, určitě pomohou kolegové O to obavy neměj. Jakmile začneš a přijdeš sem s konkrétním problémem, obvykle ti tady někdo poradí. Celistvou "kuchařku" ovšem nikdo nenapíše, na to prostě není čas ani síla.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Náročný začiatočník
MMys napsal:
Podle mne je rozhodování chlazená/nechlazená kamera důležitější než barevná/mono. A to už snad raději chlazená a barevná než nechlazená jakákoli.
Přesně to jsem měl na mysli, když jsem odkazoval na to, že existuje i barevná verze ATIK-16HR.
Podle mne je rozhodování chlazená/nechlazená kamera důležitější než barevná/mono. A to už snad raději chlazená a barevná než nechlazená jakákoli.
Přesně to jsem měl na mysli, když jsem odkazoval na to, že existuje i barevná verze ATIK-16HR.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Náročný začiatočník
To osim: Ked si sa rozhodol pre DSI 3 PRO je tam jedno (kompromisne) riesenie, neriadene chladenie viacej na www.hposoft.com/ASTRO/DSI/DSI.html
Náročný začiatočník
Mohu jen potvrdit, že jsem zatím nemusel u žádného svého snímku pořízeného kamerou ATIK ATK-16 použít DarkFrame ani FlatField. Takže chlazení u této kamery opravdu ušetří spoustu drahocenného času jak při pořizování snímků, tak při jejich zpracování… Určitě kup kameru s chlazením. Nebudeš litovat. Ono i zpracování kamer Meade DSI a ATIK ATK-16 je na naprosto jiné úrovni. Já používám kameru Meade DSI Pro na pointování a na to je skvělá, ale snímky bych s ní již dělat nechtěl (i když jsem ji dříve také používal na foto).
http://astrofotky.cz/~Froggy
ED refraktor SW 80/600, refraktor SW 100/500, CCD Atik ATK-16, CCD Meade DSI Pro, EQ-6 Sky Scan
ED refraktor SW 80/600, refraktor SW 100/500, CCD Atik ATK-16, CCD Meade DSI Pro, EQ-6 Sky Scan
Náročný začiatočník
Na fotenie by ma vobec ani len nenapadlo kupit tu kameru DSI III. Urcite len a jedine chladenu. DSI sa da pouzit CB este ako na fotometriu a tam to konci...a na pointaciu... Ale kupovat ju na astrofoto to nie... to by ma stale len stvalo ze preco mam take nanic snimky... Jednoznacne za podobny Peniaz Atik 16, alebo ceske kamery Moravian Instruments...
YEPUN telescope 254/1200, EQ6-goto, CG5+ Newton 152/903, R 70/700, 70/1000, Dobson 130/1100, Canon 40D, L 70-200/2,8 www.astrosid.szm.sk
Náročný začiatočník
Froggy napsal: Mohu jen potvrdit, že jsem zatím nemusel u žádného svého snímku pořízeného kamerou ATIK ATK-16 použít DarkFrame ani FlatField. Takže chlazení u této kamery opravdu ušetří spoustu drahocenného času...
Nerad bych příliš odbočoval od tématu tohoto vlákna, ale neodpustím si jednu malou poznámku. Flat field korekce vůbec nesouvisí s tím, zda je kamera chlazená či nikoliv. Flat field korekce odstraňuje artefakty ze snímku jako jsou vignetace dalekohledu, stíny prachových zrnek na čipu. Pokud to myslíte s CCD fotografií / fotometrií opravdu vážně, je flat-field korekce naprosto nezbytná u každého snímku.
Čau Luboš
Nerad bych příliš odbočoval od tématu tohoto vlákna, ale neodpustím si jednu malou poznámku. Flat field korekce vůbec nesouvisí s tím, zda je kamera chlazená či nikoliv. Flat field korekce odstraňuje artefakty ze snímku jako jsou vignetace dalekohledu, stíny prachových zrnek na čipu. Pokud to myslíte s CCD fotografií / fotometrií opravdu vážně, je flat-field korekce naprosto nezbytná u každého snímku.
Čau Luboš
Bc. Luboš Brát