Astronomické fórum

Prosim zkusenejsi o radu:

Jaky je (dnes) nejlepsi zpusob a technika pro foceni planetarnich mlhovin (a jinych velmi malych objektu) ?
Zda je vhodnejsi pouzit napr:
"lucky imaging" na napr. SCT s powermate a planetarni kamerkou (ASI462MC) - ohnisko okolo 5-6m - expozice okolo 1-5sec
NEBO
Rychly system s f/3 ci f/2 (napr RH dalekohled nebo RASA/Hyperstar) s kamerou s velmi vysokym rozlisenim, jako je ASI6200MC
NEBO
stredne rychly system (f/8) ( napr RC / CDK / EdgeHD s reduktorem apod) s kamerou s vetsimi pixely , jako je ASI2400MC

Jake mate nazory a doporuceni?

Tak jsem si prošel astrobin a ačkoliv varianta RC s aspoň 3m a kamerou s velkým rozlišení je nejvhodnější , ale ne úplně do našich podmínek s horším seeingem, tak jsem našel i spoustu ukázek , že lze vydolovat planetarky i na rychlých dalekohledech jako je c14 s hyperstar , napr :
https://www.astrobin.com/l7n655/0/

Toť otázka, třeba pěkná stránka s fotkami je
http://www.capella-observatory.com
je tam např. M57 se seeingem FWHM 1,2"
http://www.capella-observatory.com/Imag ... Ns/M57.htm
Když projdu astrofotky.cz, tak se této kvalitě bohužel nevyrovnáme. Jelikož tady nemáme tak dobrou oblohu, tak já jsem zvolil cestu rychlé optiky, protože podává dobrý výkon na malých objektech a využiju plně její potenciál. Má cesta začala hyperstarem a loni jsem cvaknul M57 po 60x15s.
https://astrofotky.cz/gallery.php?show= ... 024542.jpg Myslím si, že na barevnou kameru a 520mm ohnisko to není špatné.

Pěkný výsledek . Díky za potvrzení
Vyzkousim ji přes RASA 8 .

Já jsem tu M57 vyfotil planetární kamerkou bez pointace, zaostřením od oka také. A bylo to při f/8

http://astrofotky.cz/gallery.php?show=C ... 560793.png

Mám dojem, že focení planetárních mlhovin je relativně náročná věc, ale otázka je jaké si vybereš. M57 je snad nejjednodušší, stačí kousek vedle na M27, případně Sovu a je to hned duchařina. A domnívám se, že Pavel Boehm je v tomhle odborník.

Hlavně, chce to fotit a radši moc nepřemýšlet.

No Pavel ten je machr ve focení malých objektů jako jsou planetární mlhoviny. Pro takové přiměřeně velké planetárky je možné použít i třeba tu Rasu , ale úměrně tomu musejí být i malé pixely. Pro světelnost 1:2 by to bylo kolem 2 mikro, aby se využil potenciál. Hlavní je ale seeing, což platí všeobecně.
Taky přidám jednu ukázku. Byl to jen pokus při seřizování soustavy, 25x3 minuty(bez DF a FF), Ha 3.5nm, okraj města, FWHM 3".

Zdravím kolegové,

Vidím zajímavou debatu o focení planetárních mlhovin, tak zkusím taky něco k tématu:

Pokud chci fotit malé PN ( řekněme do 1,5-2’) a chci něco vidět, neváhám a fotím, co největším průměrem v poněkud delším ohnisku 2,5 a více m s řádným oversamplingem. Jako příklad mohu uvést:

M1-64 - asi 17”, na tu jsem pyšnej jak Růženka:


Nebo NGC40, ta už je trochu větší 0,6’:


Obě jsou foceny Meade SCT12” v F/10,8 a bez pointace. Samozřejmě, fotím i většími průměry Meade ACF14” a hlavně teď začínám s Meade16”, od kterého si hodně slibuju, no uvidíme.

Jinak srovnávat české amatérské podhoubí s profesionální úrovní Capelly je prostě veselá příhoda z natáčení. To se jim to fotí s Ganymedem o průměru 60 cm v 5 m ohnisku nebo se 129 cm modifikovaným RC na kopci ve výšce asi 1000 m někde na Krétě. Z takového porovnání je každý špatný závěr vlastně dobrý, krátké ohnisko je tady prostě jistota. Focení PN je úžasnej boj s přírodou, technikou a se sebou samým a to je to, oč tu jde. Nikdy nemáš jisto… Capellu využívám jako nedostižný etalon a jsem rád za výsledky, které mi vylezou.

Tož, jenom jeden pohled na focení planetárních mlhovin, cest k focení téhle drobotě je celá řada, a každá někam vede.

No já jsem kdysi zkoušel, zda je lepší fotit s reduktorem nebo bez (F/9 nebo F/6.4) a dospěl jsem k závěru, že na ohnisku moc nezáleží. Nejdůležitější je průměr a seeing... S kratším ohniskem se to lépe proexponuje a dá se to lépe doostřit.

Bill: pokud mluvíš o malých planetárních mlhovinách, bude určitě zajímavé vidět nějaký snímek

No pro mne už jsou dost malé i M57 ap. Nikdy se mi nepodařilo nic rozumného vyfotit - prostě 8" je na podobné pokusy dost málo a větší dalekohled/montáž už se mi nechce pořizovat a tahat... Naposledy jsem zkoušel Ha M57 minulý týden - byl rozumný seeing, tak jsem zkoušel relativně dlouhé 5 min. expozice. Dobrých je tak 1/4 Na M57 by i se světelností 6.4 prošlo něco jako 2 minuty a odpad mohl být mnohem menší. Ale něco slabšího a ještě kratším časem už při 8" a nizké světelnosti F/6.4 nebo F/9 neprodukuje žádná použitelná data... Alespoň ne taková, která bych chtěl zpracovávat...

Ok, rozumím.

Pavle, já tu Capellu zrovna uvedl jako takový příklad - etalon, protože jako jedni z mála uvádí hodnotu seeingu, takže si můžeme porovnat, na čem jsme. Samozřejmě jejich podmínky a technika jsou úplně někde jinde.

Na rychlou optiku - hyperstar a teď i RASA fotí třeba Cedric Begue
https://www.astrobin.com/users/Virindi/

Je jasné, že tyto dalekohledy jsou stavěny na velká pole a honit s tím planetárky je trochu nesmysl. Optika už nestačí a prodloužit ohnisko nejde (RASA), na druhou stranu univerzálnost SCT - hyperstaru je potom ideální volba ... 3-4 druhy ohniska od F/2 po F/10 nebo i větší.

Jasně Jakube, jen jsem chtěl upozornit na zásadní rozdíl v technice a zázemí, aby ta tvoje slova o nedostihování kvality měla nějaké měřítko a jasný důvod. Rychlá optika je skvělá, dělá úžasnou práci v případě slabých objektů, nicméně významné podrobnosti u ní neočekávám. Ano, sct dalekohledy mají slušnou škálu ohniskových vzdáleností, obzvláště je- li možné aplikovat hyperstar. Bohužel u Meada není alternativa.

Další pokus o M57 (kombinace 10, 8, 5 sec. Expozic), ještě časem zkusím i delší expozice s poitací a hlavně novou barvu, ta stará už je trochu obnošená - na klik Astrofotky:

Paradni detaily i barvy, supr snimek. A jaky jsou teda cca celkovy casy na kanaly?