Údaje v astronomických knihách

[Telesto]

Docela mě udivila jedna věc. Každá astronomická kniha uvádí vzdálenosti hvězd a galaxií různě. Samozřejmě, že jenom některých. Třeba Hvězdy a planety uvádí u M51 tuším 15mil sv. let a knížka Hvězdy 37mil sv. let. (Nevím to přesně, ale tak nějak to přibližně je. Nejde mi o to ukázat přesná čísla, ale ten rozptyl.) To si myslím, že je dost podstatný rozdíl. A není to jen M51. Jedná si například i o galaxie v lvu atd. Vypadá to, jako by si autoři tyto čísla vycucali z prstu. Nevíte jak to s tím je? Nebo další věc je uváděná magnituda většinou objektů (ale u hvězd jsou také různé a někdy podstatné rozdíly). Třeba taková planetárka je někde uváděna s magnitudou 9 jinde s magnitudou 12. Kdo si má pak vybrat... Čím se řídí tato čísla? Vždyť musí být nějaký katalog, kde jsou tato čísla jasně vypočtena či změřena. Pokud je například vzdálenost nejsitá, tak nechápu proč jednoduše nenapíší 15-37 mil sv. let. Pokud napíší jenom jeden mezní údaj, tak to pak připomíná chaos. Poradí někdo ???

Díky...

[MP]

S temi vzdalenostmi nevim, ani nemam tuseni, jak se u takovych "stredne vzdalenych" objektu pocitaji - na rudy posuv moc blizko, na paralaxu moc daleko, takze presnost asi nic moc. U galaxii je asi nejlepsi odhadnout jejich velikost ( na to by to ale zase chtelo dlouho sledovat pohyb teles v nich ) a urcit vzdalenost podle jejich uhlove velikosti na obloze.

S temi magnitudami - ona je to spis relativni, nez absolutni stupnice. Existuje totiz nekolik zpusobu mereni ( napr. BT a VT magnitudy v Tycho katalogu ), ktere se lisi rozsahem vlnovych delek, zapocitavanych do jasnosti objektu. Vetsinou se uvadi "vizualni" magnituda, merena pres filtr se spektralni citlivosti lidskeho oka ( nebo odhadovana primo okem ), ale nekde byvaji i vysledky jinych metod. Mlhovina, ktera napr. vyzaruje hlavne v H-alfa, je okem pozorovatelna hure, nez CCD kamerou, ktera je na tu cervenou citliva stejne, jako na jine barvy. Takze jde o to, jestli urcime magnitudu podle oka, nebo CCD snimku. Pokud to ale neni "podle oka", melo by to byt u toho udaje uvedeno.

[MaG]

U vzdálenosti je rozptyl dán možná tím, že autoři vzali údaj z různé doby. Mezitím mohlo dojít ke změně metody a tím i výsledku měření.

Např. u M31 se také setkáme zhruba s údaji od 2 do tří mil. sv. let. Stačí si vzít údaje z let osmdesátých, devadesátých a současné a dál jít ani nemusíme.

Jediné co lze určit přesně je vzdálenost hvězd měřená paralaxou, tedy např. sondou HIPPARCOS. Od těchto známých vzdáleností se pak odvozují vzdálenosti dalších objektů již jen s určitou přesností.
Známe-li tedy např. vzdálenost nějaké cefeidy přesně a víme, že existuje vztah mezi jasností a vzdáleností, víme i vzdálenost cefeid u nichž není měřitelná paralaxa. U galaxie M51 by tedy touto metodou cefeid měla být známa vzdálenost s odchylkou do 10%. Jestliže se jedná o galaxie vzdálenější, měří se pomocí supernov. Jeden typ (myslím I) má přesně dánu světelnou křivku a z ní lze usoudit na její vzdálenost.

Ještě vzdálenější objekty se snad pouze odhadují na základě rudého posuvu, ani nevím...

Metody sou v zásadě tedy paralaxa, cefeidy, supernovy a rudý posuv. Čím dál, tím méně přesněji.

Rozptyl údajů mě tedy nepřekvapí ale rozptyl výše uváděný už je opravdu na pováženou.

[Telesto]

No právě že se to měří pomocí cefeid. To bych očekával rozptyl v uvedeném intervalu... Ale rozhodně ne více než o sto procent jak to bylo v tomto případě. Obě knížky nejsou zase tak staré...

[T.o.m]

A k té magnitudě - pozor! Někteří autoři uvádí magnitudu celkovou  a pak taky magnitudu plošnou. Plošná magnituda je pro pozorovatele daaaleko podstatnější u plošných objektů - např. Severní Amerika má plošnou magnitudu něco přes deset (teď to nevím jistě, tak mě nekamenujte), ale celková je cca 7 (taky nevím přesně),což je nepoužitelné.
Tzn. že u rozlehlých objektů je rozhodující plošná jasnost (jasnost odpovídající např. kruhu o průměru 30´).
Tom :hi:

[A.K.]

Záleží na tom, čemu říkáš astronomická kniha. V dnešní době je hodně knih o planetách, hvězdách atd. a pokud to nepřekládá alespoň trochu astronomicky znalý člověk, tak kdo ví jaký je výsledek . Pokud se ve většině literatury setkáš s hodnotou 37 mil ly, tak se tomu dá věřit. Pokud v jedné uvidíš hodnotu o mnoho menší (větší) tak je to vážně divný, protože začátek 20.st, kdy se tohle dělo je za náma

Člověk často překoukne, že je údaj v parsecích (resp. Mpc) a ne ve sv. letech (Mly), nebo naopak a chyba je na světě (taky se mi už stalo ;D)

Když člověk neví, tak prostě mrkne na net do nějakýho katalogu (viz ten Hipparchos atd).

[Myzer]

A.K. napsal: Záleží na tom, čemu říkáš astronomická kniha. V dnešní době je hodně knih o planetách, hvězdách atd. a pokud to nepřekládá alespoň trochu astronomicky znalý člověk, tak kdo ví jaký je výsledek .
Mam dokonca knihu /celkom slusna/ kde je na titulnej strane Orlia hmlovina a v titulkach vzadu sa pise, ze ide o M42.

[FunTomas]

Tiez som chcel podotknut (Myzer bol rychlejsi), ze mnohe dnesne "astronomicke" knihy su naozaj pre male deti a seriozne pre skusenych zaujemcov vychadzaju len v zahranici. Takze od takychto knih necakajte nic moc. Na druhej strane ani deti by nemali byt klamane. No a napokon este nikto z vas nevidel v nejakej knihe omyl? Jednoduchy preklep?? To sa predsa stava aj u renomovanejsich titulov.

[Kubajz]

V tomto tématu mě napadá otázka jak si můžou v literatuře tohoto typu dovolit uvádět vzdálenost hvězd vzdálených stovky,občas i nějaký ten tisíc světelných let(jako třeba Deneb) s přesností na jednotlivé světelné roky,když je měření zatíženo často až 50%chybou .Ale to si sám nezměřím,proto mě často v podobné literatuře trápí spíš rozdíly v uváděné dosažitelnosti objektů.Co je někde objekt dosažitelný 15cm dalekohledem,jinde píšou o nutnosti dalekohledu alespoň 30cm...přičemž v obou případech se jedná o pozorovatelnost vůbec,ne o možnosti spatřit detaily(např takové odchylky v údajích sem našel např u kvasaru 3C273 kde o pozorování detailů asi nemůže být řeč).A pak z toho má být člověk moudrý ???