Poznámka ke "hvězdám mého zájmu"- prakticky je to jen ta GJ 3236 Cas, ostatním jsem se věnoval jen proto, protože GJčko nebylo z mého stanoviště pozorovatelné (příliš nízko nad obzorem a nebo překážela střecha domu).
Snížená kvalita některých dat je způsobena buď proměnlivým počasím, nebo v topné sezóně sousedovic komínem.
Data hvězd GJ 3236 Cas a NSVS 01031772 Cam (letošní a loňská) byla použita v několika vědeckých pracích profesionálních kolegů...
Františku, obdiv a gratulácia. Moja bilancia roku 2016:
41 pozorovacích nocí + niekoľko neplodných, neúplných, obetovaných ladeniu techniky a pod.
163 meraní hviezd (prírastkov v pozorovacom denníku), typicky 200-400 meraní za noc
43 publikovaných zákrytov, z toho 4 exoplanéty
15 objavov v katalógu + 2 čakajú na zápis + 5 overujem
Zaujímavé pozorovanie: zákryt bieleho trpaslíka WD 1145+017 b Vir zbytkami planetárneho systému (17,3 mag)
Rád bych zde prezentoval výsledky i mé maličkosti. Zákrytům se věnuji 1.5 roku a opravdu mě to chytlo Měřím primárně R102/500 a DSLR a kamerou Atik 314L+, bez filtrů, tj. clear.
Níže resume za rok 2016:
- celkový počet pozorovacích nocí: 50
dosud kompletně zpracovaných nocí: 28
dosud částečně zpracovaných nocí: 8
dosud zcela nezpracovaných nocí: 14
- publikovaných zákrytů z dosud zpracovaných cca 64% dat: 54 minim (+spousta dalších nepublikovaných maxim u fyzických a neúplných minim)
- nově objevených proměnných hvězd (registroval jsem v CzeV / VSX katalogu): 10 (z toho 4 fyzické pulsující DSCT a 6 zákrytových)
- nezpracované nově objevené proměnné hvězdy (zatím nepublikované): 9
- podezřelí kandidáti na proměnné (nezpracované) : 5
- 1 úspěšně naměřený transit exoplanety HD189733 b
Je vidět, jak krutě nestíhám zpracovávat data, spolu s vizuálním pozorováním je toho na mě prostě dost Výhoda proměnářů je, že když nelze vizuálně pozorovat, ale je jasno, lze měřit a pokud je deka, lze zpracovávat data
Ladislav Červinka
vizuální pozorování a fotometrie proměnných hvězd a zákrytů hvězd planetkami
K tomu "nestíhání zpracovávat data"
Bohužel jsem na tom naprosto stejně. Jen pro úplnost k tomu mému seznamu nahoře- data od srpna do prosince jsem zpracovával o vánočních svátcích, kdy jsem chodil spát celý týden kolem druhé hodiny ranní. Z jednoho z posledních částečných zatmění Slunce jsem měl 48GB dat. Více jak rok jsem si nenašel čas to zpracovat, takže to nakonec dopadlo tak, že z důvodu nedostatku místa na disku jsem to smazal . Mám více jak dva roky stará data Deep-Sky objektů, na které se taky asi nikdy nedostane. Loni na jaře jsem si pořídil optiku na třístovku Newtona, mám i tubus plus většinu potřebných dílů- kdy to dodělám to fakt nevím. Momentálně si stavím Arduino meteostanici, hardwarově bych měl všechno, na složení a programování zase nemám čas. K tomu ještě jsem si minulý týden objednal 3D tiskárnu ...
Prostě, potřebuju důchod!!!
Z trochu jiného soudku: jakým způsobem archivujete data?
Snímám Atikem 314L+, takže maličkým čipem, kdy jedna pozorovací noc znamená v průměru 600-900MB dat. Při loňských více jak 70-ti nocích to dělá 59GB...
K tomu skladování dat. Kopíruju je do domácího diskového pole a odtud pak ještě na externí disk. Při cenové dostupnosti 1 až 2 TB disků si vystačíš takto aspoň na deset let.
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
Buďte rádi, že děláte astronomii a ne denní přírodu 59 GB, to já nafotim za jeden 14denní výlet za ptáky a to nefotim do RAWů.
Co se archivace týče, tak to je naprosto zásadní problém a odpověď je, že neexistuje nic, na co by se dalo spolehnout, jediná vzdáleně se přibližující možnost jsou pevné disky, ale pozor, pouze takové, které jsou pravidelně v provozu!
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
BiF: krom výstupu z Atiku 314L+ mám ještě výstupy z DSLR, které mají několik GB za noc. Snímám totiž dvěma dalekohledy zároveň často. Zálohování řeším fyzickým dublováním na 2TB 3,5" harddisky. Potřebovali bychom nějakou šikovnou Caroline Herschel či Henriettu Leavitt mít doma
Ladislav Červinka
vizuální pozorování a fotometrie proměnných hvězd a zákrytů hvězd planetkami
rád bych také přišel s naší troškou do mlýna. Pozorování proměnných hvězd jsem se začal věnovat v roce 2011, v začátku nikoliv příliš intenzivně. Záviselo to dost na možnostech pozorovacího místa. Počet pozorování vzrostl až s pravidelnou možností pozorovat na Štefánikově hvězdárně, kde jsem byl zprvu jako demonstrátor, nyní jako zaměstnanec. Už od začátku se ve mě v této souvislosti uhnízdila touha vrátit pravidelná odborná pozorování na pražskou hvězdárnu. "Kolem hvězdárny se pohybuje přes 60 demonstrátorů a spousta dalších spolupracovníků a přátel astronomie", říkal jsem si, "takže by v tom byl čert, aby se nenašel někdo, kdo se zapojí."
V roce 2014 tedy byla obnovena CCD sekce Štefánikovy hvězdárny. Cílem je zprostředkovat smysluplný odborný program pozorování spolupracovníkům hvězdárny, samozřejmě se nevyhýbáme mnohem populárnější astrofotografii, pořádáme školení a přednášky, zajišťujeme si z vlastních zdrojů pozorovací techniku. Samozřejmě všechny pozorovací aktivity jsou poznamenány pražským "oranžovým nebem". Vedení hvězdárny aktivity v rámci možností podporuje, za což mu náleží dík. Díky také patří kolegům Kateřině Hoňkové, Martinovi Maškovi, Jakubovi Juryškovi, Petrovi Skalovi a dalším, kteří se podílejí na náplni školení a přednášek.
Rok 2016 byl do značné míry přelomový, neboť jsem nastoupil na hvězdárnu jako zaměstnanec a získal tak možnost posunout věci o trochu výš. V tomto roce jsme k pozorování proměnných hvězd využívali pevně umístěné přístroje "Buřt" v západní kopuli (MCT 350/3300), CZ Kometensucher v domečku (REF 200/1370), CZ Mirotar teleobjektiv (SCT 180/1000). Automatický systém MARK byl opatřen novou montáží Paramount, bohužel dalekohled po výměně reduktoru získal silnou optickou vadu, zřejmě vlivem rozkolimování a jeho použití je omezené. Chlazená kamera SBIG ST-10 na MARKovi byla využita jen minimálně a většina pozorování se uskutečnila pomocí DSLR Canon 350D a 450D z fondu CCD sekce. V závěru roku jsme zprovoznili kameru SBIG ST-7 zapůjčenou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Od té si slibujeme zvýšení našich možností, zvláště podaří-li se jí opatřit fotometrickými filtry. Díky kvalitnější obloze byla nezanedbatelná část měření provedena při naši výjezdové akci na Vysočinu - Mobilní astronomické expedici (MAE).
V roce 2016 bylo tedy během 40 pozorovacích nocí na hvězdárně napozorováno a publikováno v databázi B.R.N.O. 38 minim. Věnovali jsme se hledání periody u zanedbaných hvězd z CzeV katalogu proměnných hvězd. Pozorovali jsme 16 takových objektů a provedli celkem 42 pozorování. Vedlejším produktem byla identifikace nových proměnných hvězd. Za rok 2016 to bylo osm nových proměnných. Pro evidenci techto na Petříně objevených proměnných jsme zřídili katlog PPH a naším cílem je nadále je sledovat, kvalitně proměřit, určit jejich vlastnosti a publikovat. Na základě popudu z praktika pozorování proměnných hvězd 2016 jsme začali pozorovat dlouhoperiodické zákrytové dvojhvězdy, jejichž pokles jasnosti je třeba sledovat několik dní. V roce 2016 to byly hvězdy V788 Cyg (2x) a KID 03644542.
Tady si musím položit ruku na srdce. Mluvím sice množném čísle, ale zapojení kolegů není časté, jedná se o jednotlivé noci. I tak je to posun a věřím, že se to do budoucna zlepší s upgradem techniky a se zprovozněním MARKA pro automatické a dálkově řízené pozorováni. Rádibychom se s ním zapojili do vážnějších výzkumných projektů.
Jasnou oblohu!
Naposledy upravil(a) Edmund Squirrel dne 10. 02. 2017, 13:21, celkem upraveno 5 x.
Jen drobná poznámka : objektiv Carl Zeiss Mirotar 5,6/1000 není Schmidt Cassegrain. V předu není Schmidtova deska, ale složený korektor z čoček = Richter-Slevogt system
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz