CG-5 Advanced - problém

[Peťa]

Cim vetsi dalekohled, tim mene casto se to chce cloveku tahat nekam ven. Taky trva dele temperace. To jeden z duvodu, proc mam radsi mensi refraktory - da se s nimi pozorovat casteji, vybehnout s mensim refraktorem je snazsi, nez vlacet se s velkym tezkym zrcadlem.

[Hasan]

Diky bydlisti na vesnici nebude problem ho dat na zahradu, doma pockat nez se vse ustali a proste sledovat z pohodli domova. Tohle by asi bylo dostacujici k pozorovani planet, coz me vice laka. Otazka ale je, jak je omezujici znecisteni na vesnici?. Az budu zabehly a mit nejakou praxi, zacnu zkouset deep sky, tak samozrejme rad vyjedu nekam dal.....
jaka je porizovaci cena refraktoru na urovni 200mm newtonu,kdyz budem porovnavat kvalitu obrazu?

[Artaban]

jaka je porizovaci cena refraktoru na urovni 200mm newtonu,kdyz budem porovnavat kvalitu obrazu?
Takhle to moc nejde brát. Jsou to jiné optické soustavy. Krom kvality potřebujem od dalekohledu dosah v mag. a nějakou rozlišovací schopnost. Jestli nepotřebuješ větší dosach v mag. na DSO, ale spíš jde o planety, tak jistá možnost je např. ED120. Jeho výhody a nevýhody oproti Newtonu 200mm, tak to je delší debatu. Někdo by dal u planet přednost ED120 a někdo zase tomu Newtonu.

[Cassi]

Otazka ale je, jak je omezujici znecisteni na vesnici?.
Koukal jsem, kde bydlis (podle profilu). Pokud Ti nesviti nejaka lampa primo na zahradu, tak by to melo byt v pohode i ze zahrady. Mozna budou trosku vadit na obzoru svetelne cepice od Priboru, Koprivnice a Noveho Jicina. Kazdopadne si myslim, ze oblohu tam mas dobrou (4-5 na Bortleho stupnici (muj odhad podle mapy). Tedy deep-sky muzes pozorovat velmi slusne i tam, kde bydlis. Takze neni duvod kvuli deep-sky objektum hned nekam cestovat. Staci vzit nejaky jednoduchy atlas a zacit zkouset hledat (cimkoli, treba i okem, triedrem).

Samozrejme, pokud bys chtel pozdeji zkusit o neco neco tmavsi oblohu, nez mas u sebe na vesnici, tak pak asi nejblize do Beskyd (okoli Starych Hamru).

[Peťa]

kdyz budem porovnavat kvalitu obrazu

To můžeš rovnou porovnávat, jestli jsou kvalitnější blondýny nebo brunety. "Kvalita obrazu" není nějak exaktně definovaný pojem, počítat, měřit nebo porovnávat se dá třeba rozlišení, kontrast, barevná vada atd, v některých parametrech bude skoro vždy lepší refraktor, v jiných Newton, chování když je planeta mimo střed zorného pole je odlišné atd. Nedá se říct, zda je Newton lepší než refrák, ono i u refráků je spousta variant s rozdílným charakterem. Já osobně myslím, že pro začátečníka je na planety refraktor takový méně záludný, hodnější a snazší - sice má obvykle menší průměr a nevytáhnou se z něj z ideálních podmínek všechny detaily jako z většího zrcadla, ale poskytuje estetický krásný obraz a nedá se toho tolik zkazit chybami obsluhy. Ovšem to je názor menšinový, pět ze tří astronomů ti doporučí dobson.

A zase to tak nedramatizuj, pokud tě to chytne, tak se ti stejně doma sejde dalekohledů více, a ani nebudeš vědět, jak se to vlastně přihodilo...

[Lukemon]

Lukemon: Jsi schopny doporučit stručnější nebo co nejlépe pro nováčka pochopitelný článek o odhadu atd. seeingu?
Na odhad seeingu na planety používám tuto stupnici na těchto stránkách:
http://www.dhost.info/cspp/planety/kam.htm

Tady je něco o seeingu:
http://www.planetaryimaging.cz/co-to-je-planeta-/

Když je seeing fakt špatné tak nepomůže ani malé refráček, doporučuji alespon 200mm dobson, i dražší ED 100-120mm bude o krok pozadu.
Hodně lidí mě dá jistě za pravdu když uvedu známé heslo: větší průměr ničím nenahradíš.
Nepředpokládám, že by jsi kupoval pouze tubus třeba refráku achromátu 150/1200 přes 20000,- kč který ještě potřebuje drahou montáž.
Poměr cena/výkon tak vyhraje snad vždy nějaký dobson.

[Honza_K]

Existuje nějaký typ, metoda nebo osobní fígl či pomůcka, jak se rychleji orientovat v převráceném zorném poli a vyhledávat slabší DSO nebo skákat po trase hvězd bez GoTo? Samozřejmě největší roli hraje zkušenost, ale paralaktická montáž neumožňuje klasické vzájemně kolmé pohyby v x a y, takže na mapě dokonale svislá čára od Procyonu k M47 je v podstatě dost komplikovaná operace zahrnující štelování koleček ra i de....a nesmím zapomínat, že dolu je nahoru a doprava je doleva

[MilAN]

Moc ti nerozumím. Paralaktická montáž umožňuje  kolmé pohyby, a to dokonce přesně tak v souřadnicích, jak je to na mapě. Předpokládám tedy, že  pro paralaktiku nepoužíváš nějaké  obzorníkové mapy.  Metoda, jak se  koordinují pohyby, je jednoduchá. Mapa se otočí o 180° a potom souhlasí i směry na mapě s pohledem do okuláru .
Zrovna v tvém případě mezi Prycyonem a M 47 by neměl být problém měnit pouze deklinaci - za předpokladu, že je tedy paralaktika dobře ustavená

[Honza_K]

Ustavení bylo zběžné dle kompasu v mobilu, zkoušel jsem najít mezi mrakama m47 a m46, než se mi úplně zatáhlo, ale přijde mi to nepravděpodobné, pokud opravdu stačilo jen posunout deklinací dolů od Procyonu, jak to popisuješ. Závěr je tedy asi vlastní hloupost.

V podstatě tedy mohu hodně věcí najít právě tou deklinací, pokud si najdu vhodnou hvězdu v deklinaci přímo pod nebo nad hledaným objektem (dostatečně jasnou a charakteristickou) a pak se od ní posunout ve směru deklinace? ...řečeno zjednodušeně

[ladis]

Ano, já takhle pomocí paralaktiky a mapy krásně najíždím ručně na DSO, když pozoruju malým refraktorem s binohlavou na paralaktice. Odpíchnu se od první jasné hvězdy poblíž či předchozího objektu. Stačí jet podél RA či DEC, třeba o 4 zorné pole západně po RA a půl pole severně v DEC  a objekt je tam  8-)

Je to pro mě mnohem intuitivnější, než s Alt-Az montáží.

Výjimkou je dobson, s ním se mi pozoruje a hledá nejlépe.

[janqwe]

Zdravím
Prosím jak mám pochopit,že se koukám např. na Jupiter a vidím ho poměrně vysoko nad obzorem,když planety obíhají slunce takřka v jedné rovině i přesto že si představím náklon zemské osy a zeměpisnou šířku kde je ČR
Dík Honza

[MilAN]

Prosím jak mám pochopit,že se koukám např. na Jupiter a vidím ho poměrně vysoko nad obzorem,když planety obíhají slunce takřka v jedné rovině i přesto že si představím náklon zemské osy a zeměpisnou šířku kde je ČR
Jedna věc je tedy zeměpisná šířka druhá věc je , že planety neobíhají v rovině rovníku ( potom by opravdu měly velmi podobnou dráhu po obloze, jak v létě, taj i v zimě.)  Ale oni obíhají s tím malým sklonem vůči ekliptice = rovině dráhy  Země kolem Slunce.  A zpětně, z pohledu ze Země   ti ji ukazuje na obloze Slunce. To je v zimním slunovratu nejníže, v letním nejvýše.  A podobně je to s planetami. Protože je sklon ekliptiky k rovníku 23.5°, tak Slunce se během roku dostává  do oblasti +/- 23,5 °. K tomu se  kombinuje ještě vlastní malý sklon dráhy planety k ekliptice.  Podívej se na mapu nebo do PC planetária, tam je nakreslena ekliptika  a zhruba po ní se pohybují planety, Slunce i Měsíc.

[Foizo]

Ahoj, nedávno (pá 6.2. cca 23hod) jsem vyrazil mrknout na oblohu novým triedrem celestron 20x80 se stativem. Měsíc byl supr , ale když jsem se chtěl podívat vedle na jupiter, měl jsem problém se zaostřením. Jeho měsíce, které byly nalevo, se mi zdály zaostřené, ale samotný jupiter ne a ne doostřit.

Asi takto např.


Mohl za to měsíc, který v tu dobu svítil "jak na prvního máje"? Nebo špatné pozorovací podmínky?  :-?

[MMys]

Měsícem to na 100% nebude. To budou optické vady optiky, všechny tyhle levnější binary a triedry nějaké mají, a na pozorování planet to prostě není zrovna vhodný přístroj. Zkus to přiclonit tak na 60mm, ono se to zlepší.

Mimochodem hezkej ilustrační obrázek ode mne z webu

[Foizo]

Aha tak to jsem asi čekal moc muziky za 4litry  :-/. Jinak obrázek jsem našel rychle ne googlu, tak je to náhoda

A co mohu tedy takovým triedrem pozorovat kromě měsíce?