Jupiter podruhé - zajímavý úkaz

[Psion]

Dnes probíhal jeden ze zajímavých přechodů měsíce přes disk Jupitera a to měsíce Europa. Přechod byl o to zajímavější, že měsíc byl nedaleko rudé skvrny. V 21.47 se objevil na západní straně Jupitera jeho stín - jako malý černý kotouček, přesně uprostřed jupiterových pásů. Přesně 15 minut na to se na východní části Jupitera začal vynořovat měsíc Europa. Zajímavý pohled, škoda že nemám vybavení na fotku, protože ta by byla jistě zajímavá, obzvláště ve chvíli, kdy se měsíc jenom lehce dotýkal kraje planety - nádhera 8)

Jinak jsem dnes vyzkoušel jeden zajímavý pokus - zaclonil jsem zrcadlo na průměr zhruba 140 mm a testoval jsem jak budou vidět podrobnosti na planetě Jupiter. Bohužel jsem byl zklamán. Všechny ty nádherné podrobnosti zmizely a zůstal jen kotouč se dvěma pruhy a jakýsi náznak rudé skvrny. Dnes již mohu směle říci, že jste měli všichni pravdu, abych nešel pod 200mm a děkuji vám za rady. Přeji všem jasné nebe :hi:

[vla]

Zacloněním na 140mm jsi získal dalekohled s velkým centrálním zastíněním, takže lze předpokládat, že zhoršení kvality obrazu je z tohoto důvodu, vlastním mimo jiné i GS 152/750 a nemohu říci že obraz je při rozumném zvětšení horší než ve 200 od p. Drbohlava.

[Psion]

To je pravda, ale zkoušel jsem obě možnosti - centrální i okrajové zastínění se stejným výsledkem. Myslím že obraz v dalekohledu 152 i 200 je podobný (při předpokládané stejné kvalitě optiky) ovšem má to jeden háček - PODOBNÝ, nikoliv stejný. 200mm dalekohled má o 25% větší rozlišení (tím je dáno i množství detailů) a navíc může jít bez problému na zvětšení 200-240x zatímco u 150mm bývá stropem 150-190x (výše je už tzv. prázdné zvětšení). V mém dalekohledu se jeví velká skvrna na Jupiteru jako velmi zajímavý útvar s vnitřní strukturou a barvou, myslím že u 150mm je to oválný útvar, bez nějakých vnitřních podrobností (mohu se mýlit, vycházím pouze ze svých pokusů a praktických pozorování majitelů menších dalekohledů). Rád bych to někdy porovnal, pokud budeš mít zájem a čas. :hi:

P.S. Mám dalekohled Celestron (Sky Watcher) 203/1200.

[Fordon]

Kromě průměru záleží ještě na atmosféře za vynikajících podmínek se může klidně používat u 150mm optiky zvětšení až 375x a u 200mm až 500x, ale to už je extrém takováhle noc je tak jednou do roka. Chci jen říct že kromě průměru zaleží hodně na kvalitě optiky a hlavně na atmosférických podmínkách někdy nemusí atmosféra dovolit ani 150x u 200mm průměru.

[Psion]

Na atmosférických podmínkách jistě záleží, nicméně jsem zatím neměl během dubna za posledních 10 pozorovacích nocí problém se zvětšením 240x a to už je v Praze co říci, jako by mu na počasí nezaleželo ) Hlavně záleží na kvalitě optiky to je pravda a pak také na jejím seřízení. Nezřídka je totiž u nově dovezených dalekohledů rozhozená kolimace (některé typy teleskopů nelze nastavit). Jinak jak jsem již řekl, díval jsem se na Jupitera i 600x zvětšeného, ale je to o ničem. Prostě zákony optiky nelze překročit sebelepší kvalitou a 375x na 105 průměru (nebo 600x na 200mm) bude bezpečně pro pozorování datailů k ničemu i při super podmínkách, protože to samé uvidíš i při 185x (event. 300x).

[Fordon]

No prý na brněnské hvězdárně Mikuláše Koperníka,  když je výjmečně jasno někdy používají u refraktoru 150mm zvětšení i 500x a obraz je ještě pořád celkem ostrý, ale jak říkám taková noc je tak jednou do roka. A nebo tal100rm dovoluje také zvětšení 240x a má průměr 100mm .

[MMys]

No, nevím nevím, zv. 500x na 200mm zrcadle. To už je skoro moc. Já mám velmi kvalitní zrcadlo průměru 210mm, s přesností okolo lambda/10 a při zvětšeních větších než 250x se již obraz začíná trochu rozmazávat, a detaily nepřibývají (samozřejmě při dobrém seeingu) ale to poznám, ten rozdíl je prostě jiný, při špatném seeingu jsou např. na měsíci ve chvilkách vidět překvapivé detaily. Ale při 500x jsou i v těch vzácných klidných chvilkách tyto detaily již neostré. Nemám sice nějaké extra okuláry, ale teké si nemyslím, že by za to mohl jenom okulár. Prostě 500x na 200mm zrcadle je již prázdné zvětšení, to mi nikdo nevymluví.

[Fordon]

No něco jiného je samozřejmě také reflektor a refraktor. Takový dobrý apochromát dovoluje opravdu 2,5x překročit zvětšením průměr(hlavně když je to tele-vue s okulárem nagler6 ).

[Psion]

Já jsem shodou okolností pozoroval na brněnské hvězdárně Jupitera 150mm refraktorem a moje přítelkyně prohlásila, že v mé dvoustovce je teda vidět líp .

Jinak nejlepší je postavit vedle sebe dalekohledy a dívat se in natura - tak jako to bude na dovolené s dalekohledem

Nemá cenu diskutovat o optice v cenách statisícových, protože ta je skutečně někde jinde (120mm refraktor s montáží a okuláry kolem 4500,- USD). Tam se ale amatérské přístroje které jsou u nás k dostání (Sky Watcher, GSO, Meade atd..) nemají šanci dostat. Profi dalekohled 200mm SCT by stál od 15 tisíc USD nahoru.

[MMys]

Celý problém téhle diskuze je asi následující: Někdo se baví o malých ammatérských přístrojích s ohniskovou vzdáleností tak 1-1.5m a průměru někde mezi 10-20cm. Tam je obraz planety v primárním ohnisku maličký pár desetin mm. Oproti tomu 150mm refraktor někde na hvězdárně může mít ohniskovou vzdálenost 3-4m a obraz planety je tam podstatně větší. Když se k tomu připočte fakt, že krátkoohniskové okuláry (když pominu nějaké extra špičkové) jsou obvykle hůře korigované, celý problé se tím vysvětluje. Rozlišovací schopnost závisí sice na průměru objektivu, ale je rozdíl v tom, že pokaždé zvětšujeme jinak velký obraz v primárním ohnisku, a samozřejmě zvětšování většího obrazu je méně náročné. Totéž asi platí pro kvalitní dlouhoohniskové Cassegrainy, nebo zrcadlové mimosé soustavy bez zástinu (kutterovy dalekohledy atp...) To jsou dalekohledy konstruované právě pro takováto pozorování a tam na tom budeme s velkými zvětšními lépe. Ale na běžném 200mm Newtonu se světelností okolo f/5 je prostě zv. 500x již prázdé. Nebo že bych si koupil 3mm Naglera ???

[Psion]

MMys napsal: Celý problém téhle diskuze je asi následující: Někdo se baví o malých ammatérských přístrojích s ohniskovou vzdáleností tak 1-1.5m a průměru někde mezi 10-20cm. Tam je obraz planety v primárním ohnisku maličký pár desetin mm. Oproti tomu 150mm refraktor někde na hvězdárně může mít ohniskovou vzdálenost 3-4m a obraz planety je tam podstatně větší. Když se k tomu připočte fakt, že krátkoohniskové okuláry (když pominu nějaké extra špičkové) jsou obvykle hůře korigované, celý problé se tím vysvětluje. Rozlišovací schopnost závisí sice na průměru objektivu, ale je rozdíl v tom, že pokaždé zvětšujeme jinak velký obraz v primárním ohnisku, a samozřejmě zvětšování většího obrazu je méně náročné. Totéž asi platí pro kvalitní dlouhoohniskové Cassegrainy, nebo zrcadlové mimosé soustavy bez zástinu (kutterovy dalekohledy atp...) To jsou dalekohledy konstruované právě pro takováto pozorování a tam na tom budeme s velkými zvětšními lépe. Ale na běžném 200mm Newtonu se světelností okolo f/5 je prostě zv. 500x již prázdé. Nebo že bych si koupil 3mm Naglera ???
Přesně tak, jak říkáte (už jsme to jednou probírali - jako bych se slyšel ). Zvětšení 500x je nesmysl. Chci testovat 300x s velmi kvalitním okulárem Vixen, ale to je opravdu strop a o víc se ani nemá smysl snažit.
Ovšem meze se nekladou a Vixen má i 2,5mm okulár :rotflmao: