Vyzkoušejte si zpracování

[Evzen]

nou: Pri bin 2x2 klesne read noise na polovicu 3ADU.
Tak to přece není! U CMOS bude signál 4-násobný a šum jen 2-násobný. Ale aby klesl, to už by bylo moc.

[Zdeněk Vojč]

Tady jsou parametry pro 1x1 vs 2x2,

[hades]

Tady je dark ASI071MC, gain=60, offset=8, T=-10st., t=240s: http://leteckaposta.cz/514776077
Tady master dark: http://leteckaposta.cz/358876176
E.

Můžeš to prosím nahrát někam jinam? Odtud se to nedá stáhnout. Třeba na https://www.uschovna.cz/

[astar]

Evžene , to je jednoduché . Hodnoty se vydělí 4 tedy 4/4 =1 a šum 2 /4 =0,5 . Je to to samé jako je sloučením 4 snímků. Poměr jasu pozadí k objektu pak zůstane stejný v obou případech.
Ty soubory mi nejdou stáhnout ? Nechybí tam něco ?

[Evzen]

Čili je to jak, píšu, signál se zvětší 4x, šum 2x a poměr S/N se 2:1. Tedy dostanem dvakrát lepší poměr signál/šum.
Ale šum rozhodně není poloviční!

Darky znovu a lépe tady:
https://www.uschovna.cz/zasilka/UHCRCDCXXUEEIKVI-2S7/
E.

[astar]

Díky za snímky. Bohužel program kterým se obrázek ukládal nezapisuje Egain e/ADU , ale jen Gain 60. V tabulce jsem nalezl, že je to cca 1.4 e/ADU

Ano poměr je S/N 2:1, ale šum je taky 2:1 , na stejný jas objektu je to pak 1:0.5 . Tady je obrázek darku. Vlevo originál, vpravo bin2, šum - Std Dev 37,8 po biningu 18.8 to je cca 2x . No nevím jak to jednoduše a správně popsat. 4 expozice, jako bin 2, je na stejný výsledný odstup objektu od pozadí, šum poloviční .
Taky je mi stále záhadou, proč je ten průměr u tebe tak nízký 25 ADU ?? Jak je na obrázku vidět, já mám průměr-offset 1846 ADU a v nastavení hodnotu 30 .

[Evzen]

Tak ještě porovnání histogramů darků dotyčných kamer ASI6200 a ASI071:

Mně z toho vyplývá, že ASI6200 má opravdu zbytečně veliký offset. (A to potom vede k tomu že odečítáme dvě velká čísla, zatížená ne zcela známou chybou, abychom dostali o 2 řády menší výsledek. Výsledek chceme mít co nejpřesnější).
U ASI071 by mohl offset být o chlup větší, ale myslím, že tato hodnota (offset=8) nic nepokazí. Histogram je nelineárně roztažen, aby bylo trochu vidět, jak vypadá.
Pozn.: Jasně, že v ideálním případě bude fungovat obojí. Ale offset (pokud to správně chápu) je jakási analogová hodnota - referenční napětí, aplikované na signál z kamery před A-D převodem. Jeho případná nestabilita se projeví na výsledku.
Zdravím,
Evžen

[astar]

Evžene ano, přesně tak jak si to popsal s tím napětím. To jak stabilní ta referenční hodnota je nemám zdání. To by jistě věděl Martin. Bude to asi dostatečné a ve výsledcích zanedbatelné. Pokud by to bylo významné, tak by se jistě o tom již psalo .

[Psion]

Pokud je kamera mono, pak bys měl opravit popis na astrofotky.cz je tam uvedeno MC. Tyhle snímky, je už jiná káva, takhle to má vypadat a po složení mnohonásobně větší dynamicky rozsah.

Takže je to OK ?

Ano, je jasné, že ten objekt je nesmírně slabý a i když se to dá spočítat, jaké jsou ideální expozice pod danou oblohou, tak já používám jednoduchou metodu - když to není už na jednom snímku vidět, tak to nefotím.

[mirkovacik]

dodržanie 10 násobku signálu k read noise

Toto by preco malo platit? Vyplyva to z niecoho? Je jasne, ze pre lepsie spracovanie to je fajn. Ale je ta hranica niecim dana?

A preco by napr. 600x10 minut (100 hodin) malo mat v tomto pripade lepsi vysledok ako napr. 1200x5 minut v tomto pripade? Ale je jasne, ze 100x1 minuta je horsie ako 20x5 minut, ALE kedy to zacina ist silnejsie do hry a akym sposobom, ake parametre do toho idu (vzorcom)?



Sent from my SM-A415F using Tapatalk

[nou]

Odporúčam túto prednášku pre úplné vysvetlenie.


V skratke šum ide o to koľko krát sa pridá do výslednej stacku read noise. Šum je odmocnina z signálu. Teda ak je signál 100 tak šum bude sqrt(100)=10. Teraz pridám read noise s hodnotou 3,33. sqrt(100+3,33^2) = 10,49. Takže read noise pridalo do snímky 4,9% šumu navyše. To je ten odporúčaný pomer 10:1. Čo ak skrátime expozíciu desaťnásobne to bude signál len 10. Teda šum sqrt(10) = 3,33. Po pridaní sqrt(10+3,33^2) = 4,47. Teda read noise pridáva 34% šumu naviac.

Vzorček na výpočet faktora medzi signálom pozadia a mocniny read noise je C = 1/((100+E/100)^2-1). Vo videu je uvedený v čase 49:45.

[Zdeněk Vojč]

Takže příliš mnoho kratších expozic může být kontraproduktivní?

[nou]

Áno príliš krátke expozície degradujú kvalitu ktorá by sa dala s danou technikou dosiahnuť. Pre ASI6200MM vychádza 1,5e read noise pri gain 100. Po prevode na ADU to bude 1,5*0,25=6ADU. Teda signál pozadia by mal byť 6*6*10=360ADU nad úrovňou darku aby sme dosiahli ten cieľ 5%. Alebo aspoň 5 násobok aby sme na 10%.

[Psion]

Otázka je co znamená kratší expozice. Například s RASA 8" by to vypadalo i s poloviční expozicí výrazně lépe. Navíc to místo, kde Zdeněk fotí je z hlediska světelného znečištění nic moc na slabé objekty, řekl bych tak kolem 21 mag./arc sec2.

[nou]

Tak samozrejme f5,25 vs f2 bude dávať 7 krát viac svetla. Toto ale je o optimálnej dĺžke sub expozície pri pevne danej technike. Tu dávam simuláciu 100, 10 a 1 expozícia s rovnakou celkovou dĺžkou. Read noise je 1,7 pričom celkovo priletelo 1200 fotónov na pixel a objekt je 10 krát jasnejší ako pozadie. Ak odstránim pridávanie read noise tak nie je medzi nimi rozdiel.