Saturn s Krabí Mlhovinou v lednu 2003

#1

Při hraní si s počítačovým planetáriem jsme si všiml, že se na začátku příštího roku Saturn nachází blízko Krabí mlhoviny M1. Napadlo mě, kdy asi dojde ke konjunkci, a tak jsem začal měnit postupně datum a ke svému úžasu zjistil, že v noci ze 4 na 5 ledna 2003 dojde k přechodu Saturnu přes tuto mlhovinu. Pro ověření, že Albiero P. Scheiricha počítá polohy opravdu dobře, jsem ještě zadal do vyhledávače Google výrazy "M1", "Saturn" a "2003" a kupodivu se několik odkazů s tímto tématem objevilo. K úkazu tedy skutečně dojde a bude pozorovatelný z našeho území. Ani Měsíc nebude tou dobou rušit. Jsem tedy zvědav, bude-li vůbec mlhovina poblíž planety vidět. Mám obavy, že spíše ne, neboť rozdíl v jasech je obrovský (M1 má 8.4 mag a Saturn -0.37 mag). Z tohoto hlediska by mohl být spíše zajímavý vzhled dva až tři dny před a po úkazu, kdy Saturn bude od mlhoviny dále a nebude ji tolik přezařovat.
Pokud vyjde počasí, pokusím se úkaz vyfotografovat. Uvidíme, nakolik Saturn přezáří mlhovinu. Zajímavé by bylo použití H-alfa nebo OIII filtru. Ten by silně potlačil jas Saturnu a propustil dostatečnou část záření z mlhoviny, a možná by z toho něco mohlo být i vizuálně. Bohužel ho nevlastním (cena je cca. 10 000,- za 2" provedení vhodné k fotografování). Kdybyste ho náhodou někdo měl a mohl na uvedené období zapůjčit, tak bych to uvítal. Mapka jak bude situace vypadat je na mých stránkách http://home.tiscali.cz/myfoto/sat&M1.htm

sandor · #2

Zdar! Zkus to udělat fotomontáží pakliže můžeš exponovat na jedno políčko několikrát: nejdříve si nafoť mlhovinu bez Saturna na přesně zaměřenou hvězdu a poté, až Saturn vstoupí do mlhoviny, napointuj dalekohled s foťákem na tutéž hvězdu a velmi krátkým časem doexponuj planetu. Tento systém zkoušel již kolem poloviny 20. let 20. století pan Klepešta na Měsící a hvězdách a výsledek byl úchvatný. Pokud nemáš takovýto foťák, pak si z bazaru za levný peníz dokup nějakou jednookou zrcadlovku (třeba bez objektivu - zřejmě ho nebudeš potřebovat - jde jen o skelet a vedení filmu s funkční uzávěrkou) časem T nebo B a s možností násobné expozice na jedno políčko. Lze to také řešit jen skeletem jiného fotoaparátu než je jednooká zrcadlovka, ale pak nastává určité martýrium se zaostřováním.
Hvězdnému lovu zdar!

#3

Tak přesně o tomhle taky uvažuju. Mám ještě jednu starou rozbitou zrcadlovku, Funguje jenom čas B. Ostatní měří špatně. Chci tam dát kousek filmu tak, aby nezasahoval do navíjecího mechanismu a tudíž se neposunoval. Obraz planety však bude velmi malý. Uvažuji proto o telekonvertoru. Jsem zvědav, jak to dopadne.

sandor · #4

na každý pád ti držím palce. jen jak to chceš vyřešit s fotolabem? může se stát, že o snímek příjdeš jejich klasickým postupem. však je známe :banghead:

#5

O tom jsem taky přemýšlel. Ten kousek mi totiž v minilabu v mašině nevyvolají. Skoro mám chuť to celé udělat na černobílý film a vše si zpracovat sám. Nebo si zajdu do jednoho celkem vyzkoušeného fotoateliéru a tam mi to snad vyvolají ručně.
Nejspíš udělám obojí, mám dvě těla zrcadlovek.

sandor · #6

jo to je rozumné řešení

#7

Když sem se v noci 4. 1. díval na Saturn a uvědomil si, že teď je přesně na Krabovi, bylo to zvláštní. Samozřejmě že sem viděl jen Saturn když mám to štěstí mít aspoň triedr.

Přál jsem si v té chvíli, aby se vyjasnilo někomu z vás, co to dovedete fotit.

Inspirací je taky nynější snímek na www.spaceweather.com
(Delphi Kwok)

#8

Tak jsem se dneska chystal na to, dofotit krátkou expozicí do snímku Krabí mlhoviny ten Jupiter. Už od prosince totiž skladuju v těle praktiky asi 15cm dlouhý kousek filmu s exponovanou samotnou krabí mlhovinou, nenavinutý na cívce, aby se neposunoval.
Celý den obloha jak vymetená a okolo 16 hodiny se začalo zatahovat. Teď je pěkná deka a dle snímků z NOAA to vypadá, že to tak zůstane celou noc.

A kometu jsem ještě neviděl taky.

Ach jo

:-(

sandor · #9

Na Jupitera máš času dost, zkus Saturna.

sandor · #10

Když máš Krabí nafocenou - to je základ. Saturna si můžeš dofotit v nejbližší možný termín. Sice to není časově správné, ale Krabice byla focená taky jindy, tak snad na tom až tak nesejde, pokud to nebudou měsíce. Hvězdy v okolí při focení planety se zřejmě při tak krátké expozici nenafotí a pokud bude slkon prstenců odpovídat, nikdo nic nepozná. Jde jen o to správně ho umístit na pozadí mlhoviny, aby nebyl výrazně mimo svou trasu. I tak získáš, pokud budou expozice dobře volené, pěkný a zajívavý snímek. Horší by to bylo s Jupiterem, kde by se zřejmě doexponovaly i jeho měsíce.

#11

Ten Jupiter

, já se asi :mad2: Už toho mám totiž dneska dost. Po několika letech jsem se rozhodl přeinstalovat systém na mém PC

Ale zpět k astronomii. S tím pozdějším doexponováním Saturnu na správné místo to bude trochu problém. Samozřejmě že vím, na jakou hvězdu byla pointovaná Krabí, ale až bude Saturn jinde, mimo dosah té pointační hvězdy, tak budu těžko hledat jinou pointační hvězdu od které bych se mohl odpíchnout, aby to zase vyšlo. I když jeden způsob mě napadá. Spočítat si rozdíl v RA a DE v poloze planety mezi dnem, pro který chci jakoby tu fotomontáž mít udělanou a mezi dnem, kdy to budu skutečně fotit. Pak nastavit tu samou pointační hvězdu a pak udělat patřičný posun v RA a DE. Stupnice na montáži je sice hrubá, ale znám převodový poměr a tak vím, o jaký úhel otočit šnek. Mohu se řídit zuby na převodovce u šneku (je jich 60), to by mohlo být docela přesné.

Pak mě napadá ještě jeden způsob. Prostě nafotit planetu na jiné políčko a smontovat to v editoru po naskenování. Je to sice jednodušší ale zase to postrádá tu krásu, že má člověk originální negativ.

Zkusím nejprve dofotit Saturn na snímek. Když se netrefím, tak ho vyretušuju a posunu tam, kde má být (fuj...)

Koukám se ven, deka je pořád

, tak až jindy.

sandor · #12

Vpodstatě jsi odpověděl na problém sám, takže nemám co dodat. Snad jen to, že doexponovat Saturna by bylo asi klasičtější a bylo by to jedno políčko negativu (diafilmu), což by, v případě povedenosti, ukazovalo na tvůj expoziční cit a schopnosti další. Pochopitelně, lze udělat kombinaci snímků různou cestou, ale myslím si, že krása klasické fotografie spočívá právě v tom výše popsaném. Vždyť by nebyl problém splašit někde Saturna i Krabici na internetu a prostě to nakombinovat. Ale, jak možná už teď sám cítíš, je to o něčem jiném.
Mimo jiné, v noci se perfektně vyjasnilo a tak předpokládám, že jsi stejně vytáhnul své nádobíčko a snímek dodělal.
Držím palce, aby ti vše vyšlo! :hi:

#13

Vyjasnilo, kdy ? Tady byla deka ještě o půl druhé. Déle jsem už nečekal. Teď je sice polojasno, ale dnes má přijít od SZ fronta, takže to asi zase nevyjde. A přitom by stačila jen malá díra, abych stihl najít saturna. Ani bych nemusel nikam jezdit, takhle krátkou expozici udělám klidně z louky na kraji sídliště.

sandor · #14

Včera v noci (5. 1.) okolo 21. hod. SEČ. Na teplicku perfektně jak málo kdy. Ráno to už zase stálo za starou bačkoru a i té by bylo škoda.

#15

Celý den dnes bylo celkem slušně. K večeru se opět začalo zatahovat, jako obvykle, ale okolo 23 hodiny už zase bylo jasno. Jenom byl takový nějaký opar nízko při zemi. Dal jsem aklimatizovat Newtona na balkón a po půlnoci konečně doblýskl 1/250 sec. do mlhoviny Saturna (korekci polohy jsem udělal tak, aby se nasimulovala noc ze 4. na 5.1. Uvidím, zda jsem se strefil ???

Pak jsem ještě udělal pár snímků časy 1/500 , 125, a 60, kdyby to nevyšlo do mlhoviny, tak aby bylo alespoň něco na fotomontáž.

Docela mě udivily ty krátké časy. Snad jsem počítal dobře. Ale je faktem, že planeta bude v primárním ohnisku malinká, takže plošná jasnost je poměrně vysoká. Jsem zvědavý, co z toho vyleze.

Taky jsem zkoušel vizuální pozorování. Saturn je teď již asi o dva průměry mlhoviny vedle. Dokud byl Saturn v zorném poli (Newton 210mm f/5, okulár plossl 15mm), mlhovinu jsem spíš tušil, než viděl (možná jsem si ji tam dokonce spíš přál vidět než viděl ). Jakmile jsem Saturn schoval za okraj zorného pole, byla mlhovina vidět celkem dobře na to, že jsem pozoroval z balkónu paneláku a dole svítily lampy (bohužel i nahoru, jak bývá u nás zvykem :() Dokážete si tedy asi představit, jak to ve dvacítce vypadá. Pro srovnání cituji Michala Švandu který pozoroval totéž na Silvestra v Úpici.

" Pozorování provedená o Silvestrovské noci na hvězdárně v Úpici ukazují, že v 30cm dobsonu je nutné posunout planetu mimo zorné pole, jinak je mlhovina velmi nevýrazná, v 40cm dobsonu je situace poněkud lepší. "

Zdroj: APO