Já osobně nemám moc velké zkušnosti s elekronikou a jejím použití v astronomii.Beru to všeobecně.Navádění,snímání polohy,pohon montáže,až po snímání CCD.Co teploty pod bodem mrazu??? ??? Co si pamatuju,tak při používání navádění JMI u 420mm Hradeckého dobsona to chodilo tak do -1 -2 stupňů mrazu. :-[ Níž to nešlo. U LC displejů dochází doslova k zamrzání. Přece nebudem pozorovat jen v létě. :'(
Myslím ,že to bude zajímat i ostatní. Nějaké zlepšováky.ohřívače a tak. Zima už docela uhodila. :-/
:hi:
Teplota pod nulou a elektronika
Teplota pod nulou a elektronika
SW102/500, SW ED100/900, R100/1500, R125/1583, N127/646, R140/1543, R150/1800, C150/2250, N152/1178, N170/1022, NCN310/1768/5970,... + další sklíčka do 0,75m.
Teplota pod nulou a elektronika
Kami napsal: Co si pamatuju,tak při používání navádění JMI u 420mm Hradeckého dobsona to chodilo tak do -1 -2 stupňů mrazu. :-[ Níž to nešlo. S JMI jsem tenhle problém nikdy neměl. Neměřil jsem teplotu,ale při -15°C určitě pozoruji. To mě víc rozčilují různé "neelektronické" prvky ( bateriové svítilny, konektory , kontakty), které vypoví službu samozřejmě za mrazu a po tmě.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
-
MMys
- Příspěvky: 18391
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Teplota pod nulou a elektronika
Naprosté většině elektroniky mráz nevadí, u některé je tomu dokonce naopak (snímaci prvky CCD a CMOS). Tady mráz sníží šum prvku, pokud není čip chlazený. Problémové jsou asi pouze 2 věci:
1) LCD displeje. Pokud zařízení stavím, vyberu si typ s průmyslovým rozsahem teplot, ale ani tak to není třeba v -10 oC žádná sláva. Většina komerčních zařízení je problematická. U svého ovladače si asi zkusím letos dodělat ohřívání kovového rámečku LCD displeje pomocí odporů, protože tohle je opravdu problém.
2) akumulátory a baterie, no tady je každá rada drahá. Kapacita prostě s klesající teplotou klesá. Pomůže před výjezdem aku řádně nabít, a mít kapacitu výrazně předimenzovanou. Já vozím 45Ah autobaterii, a je to celkem vpohodě, i pro notebook.
Teď, když si MilAN stěžoval na konektory, mě napadla jedna moje zkušenost. Taky jsem měl dříve problémy se zmrzlými tvrdými kabely a ulámanými konektory. Po letech laborování jsem skončil u jednoho osvědčeného typu - telefonní konektory. Od té doby mám klid. Konektor se pomocí speciálních kleští nalisuje na kabel (pokud je nemáte k dispozici, udělají Vám to třeba v prodejně telekomu) a zatím se mi ještě nestalo, že by se takovýto kabel ulámal. Mám tím připojený ovladač, autopointer, kameru, a vše spolehlivě vede. A hlavně také drží. Nějaké vykopnutí či vypadnutí moc nehrozí.
Telefonních kabelů jsou u nás ke koupi podle mých poznatků dva druhy, černý (obvykle dost tvrdý a nepoddajný, špatně se motá) nebo bílý. Ten bílý existuje v tvrdší i v měkké verzi, a právě ta se mi jeví jako nejlepší i v zimě. Pro připojení věcí, které se berou do ruky, je dobré mít tento kabel udělaný jako kroucený (jako ke sluchátku, také se dá občas koupit, někdy i s nalisovanými konektory) Kabely i konektory se dají koupit 4,6 a 8 žilové.
Chápu, že tohle je spíš pro případné stavitele vlastní elektroniky, u hotového výrobku to obvykle jen těžko předěláte. Ale snad to někomu ušetří laborování.
1) LCD displeje. Pokud zařízení stavím, vyberu si typ s průmyslovým rozsahem teplot, ale ani tak to není třeba v -10 oC žádná sláva. Většina komerčních zařízení je problematická. U svého ovladače si asi zkusím letos dodělat ohřívání kovového rámečku LCD displeje pomocí odporů, protože tohle je opravdu problém.
2) akumulátory a baterie, no tady je každá rada drahá. Kapacita prostě s klesající teplotou klesá. Pomůže před výjezdem aku řádně nabít, a mít kapacitu výrazně předimenzovanou. Já vozím 45Ah autobaterii, a je to celkem vpohodě, i pro notebook.
Teď, když si MilAN stěžoval na konektory, mě napadla jedna moje zkušenost. Taky jsem měl dříve problémy se zmrzlými tvrdými kabely a ulámanými konektory. Po letech laborování jsem skončil u jednoho osvědčeného typu - telefonní konektory. Od té doby mám klid. Konektor se pomocí speciálních kleští nalisuje na kabel (pokud je nemáte k dispozici, udělají Vám to třeba v prodejně telekomu) a zatím se mi ještě nestalo, že by se takovýto kabel ulámal. Mám tím připojený ovladač, autopointer, kameru, a vše spolehlivě vede. A hlavně také drží. Nějaké vykopnutí či vypadnutí moc nehrozí.
Telefonních kabelů jsou u nás ke koupi podle mých poznatků dva druhy, černý (obvykle dost tvrdý a nepoddajný, špatně se motá) nebo bílý. Ten bílý existuje v tvrdší i v měkké verzi, a právě ta se mi jeví jako nejlepší i v zimě. Pro připojení věcí, které se berou do ruky, je dobré mít tento kabel udělaný jako kroucený (jako ke sluchátku, také se dá občas koupit, někdy i s nalisovanými konektory) Kabely i konektory se dají koupit 4,6 a 8 žilové.
Chápu, že tohle je spíš pro případné stavitele vlastní elektroniky, u hotového výrobku to obvykle jen těžko předěláte. Ale snad to někomu ušetří laborování.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Teplota pod nulou a elektronika
Nefungování digitálního naváděče Newtonu 420/2080 při teplotě nižší než 0°C mohu potvrdit. Poté, co ASHK koupila v roce 1995 tento dalekohled, naváděč zpočátku používala. Fungoval ale jen při teplotě nad nulou. Po nějaké době přestal fungovat vůbec. Jinak se ovšem jedná o věc velice dobrou, která dokáže nahradit hledáček (myslím jako u dobsona této velikosti).
Dnešní výrobky jsou určitě technologicky vyspělejší a jejich vlastnosti lepší.
Obecně je chování elektroniky za nízkých teplot popsáno velmi pěkně ve článku Trayner, Ch.: "Using Astronomical Equipment in Cold Climates" časopis Werkgoepneuvs, 1998, který vydává International Meteor Organisation. Tento článek vyšel v souvislosti s expedicí za Leonidami do Mongolska.
V. K.
Dnešní výrobky jsou určitě technologicky vyspělejší a jejich vlastnosti lepší.
Obecně je chování elektroniky za nízkých teplot popsáno velmi pěkně ve článku Trayner, Ch.: "Using Astronomical Equipment in Cold Climates" časopis Werkgoepneuvs, 1998, který vydává International Meteor Organisation. Tento článek vyšel v souvislosti s expedicí za Leonidami do Mongolska.
V. K.
Teplota pod nulou a elektronika
Notebook v zimě řeším tak, že ho nechám v autě puštěný na zadním platu. Dívám se na něho přes zadní sklo - to musíte ovšem rozmrazit. K ovládání programu použijete myš, kterou vystrčíte vně auta.
RoMi