Astronomické fórum

Mam dilema - zalibil se mi SkyWatcher (Newton 200/1000, 8”, f/5, německá rovníková montáž HEQ-5 s motory v obou osách a zabudovaným polárním hledáčkem, hledáček 9x50, výstup 2”, okulár 2” 28mm.) http://www.skywatchertelescope.net/SKP2001HEQ5.html, ktery ma ve svem sortimentu SUPRA.
Nenasel jsem na nem zasadnejsi chyby (mozna najdete, tak je napiste  ;)), v cem ale potrebuju poradit je, jak dalekohled se svetelnosti f/5 ukaze planety (predpokladam, ze deep sky objekty ukaze docela pekne ...), bylo by blby, kdyby Mars nebo Saturn v tom nebyl poradne videt.

Poradte pls.

Z 200/1000 urcite strach mit nemusis. Je to vcelku univerzalni. Dostatecny vykon na deep sky a pritom jeste snesitelny kontrast pri pozorovani Mesice/planet. Ostatne cela rada lidi odsud ma prave tento nebo podobny aparatek a jsou s nim myslim vcelku spokojeni.

Rozumna volba, chyb se da najit spousta, ale to bychom tady stale dokola omilali nectnosti beznych montazi a Newtonu. Za ty penize to je dobre. Na planety to pouzit jde, ale pro vetsi zvetseni to musis peclive zkolimovat. Kontrast bude kvuli centralnimu zastineni trochu horsi, nez u refraktoru, vliv seeingu trochu vetsi, nez u mensiho prumeru, ale to jsou vlastnosti svetelnych Newtonu obecne. Kazdopadne s tim planety pozorovat jdou.

Diky, precetl jsem si o tom nejake recence, takze tusim uz i nejake ty nectnosti, ale nikde nepsali o kontrastu i.e. jestli to pekne vykresli Saturna.

A co takhle 130/900? Uvažoval jsem o něčem takovém - mají ho třeba u Supry Praha nebo u ATC Přerov. Je to použitelné? Myslím si, že by mohl být celkem univerzální - jak na planety, tak i nějaké deepsky by tam mohlo být vidět. Je to navíc za celkem rozumnou cenu. Co vy na to?

mp126 napsal: ale nikde nepsali o kontrastu i.e. jestli to pekne vykresli Saturna.Neboj, kontrast neni totez, co rozliseni, kdyz to dobre zkolimujes, tak prstence uvidis pekne.

Pepek napsal: A co takhle 130/900? Na planety to staci ( s vyse uvedenymi vlastnostmi Newtona, pritom vliv seeingu bude mensi, nez u dvoustovky ), na deep-sky samozrejme plati, ze zadny prumer neni dostatecne velky . Takze toho uvidis dost, ale pritom mene, nez tou dvoustovkou. Rozdil se da tezko takhle popisovat, chce to vyzkouset na vlastni oko.

Diky, precetl jsem si o tom nejake recence, takze tusim uz i nejake ty nectnosti, ale nikde nepsali o kontrastu i.e. jestli to pekne vykresli Saturna.

Tady se muzes podivat, jak dokaze Newton 210/1000mm vykreslit za dobrych podminek planety (ale takove podminky nejsou zdaleka kazdy den )

http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/plan.htm#jup

MMys napsal:



Tady se muzes podivat, jak dokaze Newton 210/1000mm vykreslit za dobrych podminek planety (ale takove podminky nejsou zdaleka kazdy den )

http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz/plan.htm#jup
Vaše stránky jsou super. Když jsem se poprvé dostal na vaši stránku, až mě udivilo, jaké fotky může udělat amatér (amatér myslím ve smyslu člověka, kterého astronomie neživí, nikoliv způsob provedení). Vždycky se na tyto stránky rád vracím, protože pohled na skutečný vzhled vesmíru je naprosto super. Jinak jsem si už koupil ten triedr, jak jste mi tady vy a další před měsícem a půl doporučovali. No, já nevěřil, ale byl jsem příjemně překvapen. A to mám jen vietnamský za pár šlupek.

Doufám, že jsem správně pochopil téma "světelnost a pozorování planet".

Po víceletých zkušenostech s pozorováním planet (od 1990) jsem zjistil, že z mnoha vlivů na kvalitu obrazu má u amatérských dalekohledů relativně největší význam kvalita optických prvků.

Tedy objektivu, u Newtonu to znamená hlavní zrcadlo, ale i sekundární zrcátko. Komplikovanější situace je u Cassegrainu, protože tam, nesprávná vzájemná poloha zrcadel daleko víc poškozuje obraz.

Relativní otvor je důležitý mnohem méně a jeho význam spočívá spíše v tom, že v závislosti na něm dosahuje dalekohled dobře buď malých nebo větších zvětšení (okuláry se vyrábějí takové, jaké se vyrábějí).

Podstatné také je, aby planeta byla dostatečně zvětšena a její obraz byl tím přiměřeně ztmaven. Příliš jasná (vzhledem k průměru objektivu málo zvětšená) planeta způsobuje iradiaci eventuálně irisaci, což podstatně zhoršuje rozlišení soustavy oko-dalekohled. Správná světelnost je tedy důležitá-to bylo asi to, co tazatel chtěl vědět.

V. K.

Na pozorování planet se spíše doporučují dalekohledy s delším ohniskem, tedy méně světelné, ale fakt je, že rozdíl co jsem viděl není zas až tak velký. Můžu srovnat třeba Jupiter, který jsem viděl na hvězdárně přes 150mm refraktor s dlouhým ohniskem (asi 2m) a svým Newtonem F6. V tom refraktoru byl obraz takový ostřejší a kontrastnější, ale víc detailů než se svých Newtonem jsem tam neviděl. Ono spíš záleží víc na pozorovacích podmínkách. A tu světelnost můžeš taky trochu "zkrotit". Když zůstanu u toho Jupiteru, zkoušel jsem jenom pozorovat v létě z okna a když jsem zatáhl záclonu tak obraz ztmavl a detailů přibylo (objevily se mi tmavé oblasti na pólech a hlavní pásy byly taky zřetelnější než před tím). Další věc je, že planet je jen 9 (včetně Země), z toho na pozorování je tak max. 5, kdežto deep-sky objektů mnohem více.

No, sice je planet jen ,,9", ale na Marsu.Saturnu a zvláště na Jupiteru lze pozorovat změnu oblačnosti a rotaci,která se změní během chvilky.Někdy nestíháte ,ani kreslit jak to utíká.
Deep-sky jsou krásný,jejich sice plno,ale jsou pořát stejný,žádná změna.Je to věc každého,komu se co líbí a co pozoruje. :nod: Já jsem už několik let též převážně planetář,už pro ty chvilky při kreslení a chytání titěrných detailů,na něčem co je tak daleko. ::)

To pana:

Dalekohled "s delším ohniskem" (měl jsi asi na mysli s menším relativním otvorem) neznamená nutně méně světelný, to jsou dva nezávislé pojmy.

Samozřejmě, že jas planety pozorované v dalekohledu lze snížit pomocí filtru. Pokud ale obraz má zůstat kvalitní, předpokládá to takové technické řešení toho filtru, aby bylo možné opakovaně, pravidelně (a často) planetu pozorovat za stejných technických podmínek při pozorování. Protože planety pozorujeme především proto, že vzhled jejich povrchu se mění.

To prakticky znamená mít dva polarisační filtry a jimi regulovat jas planety podle potřeby. Planeta je jinak jasná při různé vzdálenosti od Země a různé výšce nad obzorem.

Nic jednoduchého, když se to má nejen diskutovat, ale i kvalitně uskutečnit.

Kdo takový proměnný filtr nemá, má možnot obejít to změnou zvětšení. Předpokladem je ale mít vhodné okuláry.

VK

no na planéty v prípade Newtona je dobrá (vynikajúca) svetelnost okolo 1ku10,a male tieneni primarneho zrkadla.
v pripade refraktora svetelnost okolo 1ku15.
ja mam 70/1000 a je na planéty super.
odporucam vyrobcu (dvonc,bratislava)