30s expozice na15 mm rybí oko -to se přeci dá tolerovat bez pointace.A fotit může na jakoukoliv stranu letu - odchylka bude vždy stejná.
Jen by mě zajímalo, s jakou přesností se dá ( s úhlovou přesností) udržet kurs.
Jižní obloha
Jižní obloha
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Jižní obloha
Přístroje jsem se pokoušel odstínit, ale vždycky mi do obrazu vlezly asi nějakými odlesky mezi vrstvami okna, lepší už to nebude (skla jsou dvou až čtyřvrstvá pokud si dobře pamatuju:-)) A úplně zhasnout přístroje technicky nejde z pochopitelných důvodů:-)
Samo udržení kurzu není úplně podstatné, ten dokáže autopilot držet dokonale. Pokud letíš ve velmi stabilním prostředí, tak AP nemá důvod jakkoli zasahovat do řízení a letí po naprogramované horizintální/vertikální trati. To je ovšem jen v ideálním případě. Ve výšce většinou fouká (mimochodem u nás podstatně víc než tady v tropech), mění se směr, rychlost větru, a i jen malá změna způsobí, že AP automaticky a téměř neustále koriguje způsobené odchylky od výšky/kurzu. Systém obecně nedopustí žádnou větší větší odchylku od naprogramovaného profilu, u výšky se bavíme o maximálně deseti dvaceti stopách. Čím delší expozice, tím větší pravděpodobnost že se ti podaří turbulenci a opravnou reakci zachytit:-) Jediný způsob jak by se možná daly horizontální i vertikální výchylky eliminovat při focení je nějaký steadycam, ale to už se dostáváme někam daleko za hranice reality, přeci jen jsem v práci a musím se věnovat řízení:-)
Shrnuto potrženo - na astrofotografii to opravdu není. Ale pohled z okna je při vydařeném počasí tak úchvatný, že jsem se musel podělit. A taky jsem slíbil Slávkovi V., že to zkusím vyfotit:-)
Mimochdem na posledním snímku vlevo dole je vidět pás světelného znečištění z oblasti Hongkongu.
Samo udržení kurzu není úplně podstatné, ten dokáže autopilot držet dokonale. Pokud letíš ve velmi stabilním prostředí, tak AP nemá důvod jakkoli zasahovat do řízení a letí po naprogramované horizintální/vertikální trati. To je ovšem jen v ideálním případě. Ve výšce většinou fouká (mimochodem u nás podstatně víc než tady v tropech), mění se směr, rychlost větru, a i jen malá změna způsobí, že AP automaticky a téměř neustále koriguje způsobené odchylky od výšky/kurzu. Systém obecně nedopustí žádnou větší větší odchylku od naprogramovaného profilu, u výšky se bavíme o maximálně deseti dvaceti stopách. Čím delší expozice, tím větší pravděpodobnost že se ti podaří turbulenci a opravnou reakci zachytit:-) Jediný způsob jak by se možná daly horizontální i vertikální výchylky eliminovat při focení je nějaký steadycam, ale to už se dostáváme někam daleko za hranice reality, přeci jen jsem v práci a musím se věnovat řízení:-)
Shrnuto potrženo - na astrofotografii to opravdu není. Ale pohled z okna je při vydařeném počasí tak úchvatný, že jsem se musel podělit. A taky jsem slíbil Slávkovi V., že to zkusím vyfotit:-)
Mimochdem na posledním snímku vlevo dole je vidět pás světelného znečištění z oblasti Hongkongu.
Astrograf 300/f3 - f4,5, SW Esprit ED 100 F5,5 reduced to F4, Moravian G2-8300, Dobson 250/1400, TV Nagler 7mm a Panoptic 24mm, BDP Hyperion 17mm, BDP Scopos 35mm, WO 7x50
Montáž G53F a HEQ5, Lacerta Mgen2 guider
Montáž G53F a HEQ5, Lacerta Mgen2 guider
Jižní obloha
Oko1:
Atmosféra snímků je právě krásná tím, kde a jak byly foceny. Koukám a současně slyším řev motorů a jenom škoda, že ty reflexy přístrojů nemohou různě poblikávat...
Jak rád bych si s Tebou nalespoň na chvilku vyměníl křeslo...
Letu ZDAR!
Pavebo
Atmosféra snímků je právě krásná tím, kde a jak byly foceny. Koukám a současně slyším řev motorů a jenom škoda, že ty reflexy přístrojů nemohou různě poblikávat...
Jak rád bych si s Tebou nalespoň na chvilku vyměníl křeslo...
Letu ZDAR!
Pavebo
Jižní obloha
Dobry vecer,
ty fotky jsou naprosto dokonale, autor by je mel prihlasit do atrosouteze. Ukazuji jak je mozne prinest neco uplne noveho ... na obycejnem snimku Mlecne drahy. Gratuluji!
Premyslel jsem kdo z panu nahore ma pravdu ohledne odchylek a muj nazor je tento:
Na smeru i rychlosti letadla velmi zalezi. Pred dvema tydny jsem letel (byl jsem leten aby nedoslo k mylce) nad Arabii, FL cca 350, GS 500 uzlu (nejaky vitr v zadech) a to skoro na vychod v care od Bahrajmu do Dubaje. A Mesic nadherne vychazel u korene leveho kridla, subjektive minimalne 2x rychleji nez "dole". Stacilo mrknout a byl ho venku poradny kus navic. No pokud pocitam dobre tak jsem byl na cca 25 st severni sirky a tedy Groun speed stroje dosahoval 61% rychlosti otaceni planety v danem miste. To odpovida memu subjektivnimu dojmu.
Kdyby Oko1 presel na Concorde, letel nad rovnikem, GS by shodovala s rychlosti otaceni zeme vuci hvezdam (cca 900 uzlu) a upaloval v obracenem smeru, nastavil pro let ortodromu (to je myslim tak krivka co po ni letadla litaji) zohlednujici sklon ekliptiky ... tak by hvezdy staly. Nebo ne?
Mimochodem Oko1, o pokusu udelat nejakou fotku jsem take uvazoval, ale s necim co jde pouzit za zaplatitelne penize. Limitni FL je tak 180, proste neco maleho s pretlakem. Ten stabilizator na fotak jsi myslel nejak konkretneji? Mas zkusenost jaky typ by sel pouzit?
Zdravi
ty fotky jsou naprosto dokonale, autor by je mel prihlasit do atrosouteze. Ukazuji jak je mozne prinest neco uplne noveho ... na obycejnem snimku Mlecne drahy. Gratuluji!
Premyslel jsem kdo z panu nahore ma pravdu ohledne odchylek a muj nazor je tento:
Na smeru i rychlosti letadla velmi zalezi. Pred dvema tydny jsem letel (byl jsem leten aby nedoslo k mylce) nad Arabii, FL cca 350, GS 500 uzlu (nejaky vitr v zadech) a to skoro na vychod v care od Bahrajmu do Dubaje. A Mesic nadherne vychazel u korene leveho kridla, subjektive minimalne 2x rychleji nez "dole". Stacilo mrknout a byl ho venku poradny kus navic. No pokud pocitam dobre tak jsem byl na cca 25 st severni sirky a tedy Groun speed stroje dosahoval 61% rychlosti otaceni planety v danem miste. To odpovida memu subjektivnimu dojmu.
Kdyby Oko1 presel na Concorde, letel nad rovnikem, GS by shodovala s rychlosti otaceni zeme vuci hvezdam (cca 900 uzlu) a upaloval v obracenem smeru, nastavil pro let ortodromu (to je myslim tak krivka co po ni letadla litaji) zohlednujici sklon ekliptiky ... tak by hvezdy staly. Nebo ne?
Mimochodem Oko1, o pokusu udelat nejakou fotku jsem take uvazoval, ale s necim co jde pouzit za zaplatitelne penize. Limitni FL je tak 180, proste neco maleho s pretlakem. Ten stabilizator na fotak jsi myslel nejak konkretneji? Mas zkusenost jaky typ by sel pouzit?
Zdravi
EQ8-R, Hypergraph6, Canon 6Da modifikace MMys, Star Adventurer na cesty.
kk
kk
Jižní obloha
Ahoj, pokud se bavíme o pohybu letadla vzhledem k poloze zemského povrchu/nebeské sféře, tak máš samozřejmě pravdu. Ale myslím že předchozí dotaz směřoval na momentální odchylky díky turbulencím a nepřesnosti navigace.
Ohledně focení za letu:-) to už se dostáváme trochu do extrému.. Zmiňoval jsem systém steadicam, moc do jeho principu nevidím, ale v podstatě by měl fungovat na principu gyroskopu a vyrovnávat odchylky od "fixované" polohy. Princip by měl asi být ten, že se kolem jednotlivých os otáčí vysokou rychlostí nějaká hmota, a to stabilizuje polohu dané osy. Typický příklad použití - kameraman si na sebe navěsí steadycam a například běží vedle herce. Bez steadycamu by kamera poskakovala nahoru dolů doleva doprava, se stabilizací os ale výsledek vypadá jako by kamera jela po kolejích. Ovšem nedovedu si představit praktické použití v astrofotografii. Pro zájemce nicméně...http://cs.wikipedia.org/wiki/Steadicam
Letadel (zaplatitelných) s dostupem přes 10km je velké množství. Problém na který narazíš je kvalita skla/plastu použitého na okna. Obvykle vnitřní ochranná vrstva je z levného průhledného plastu a je zamatlaná a poškozená. Za druhé se na skle za letu může dělat námraza, což se kokpitu netýká díky trvalému odmrazování. A za třetí - optická kvalita oken pro cestující je velmi "basic". jen jsem koukal že teď dávají při revizích na některá dopravní letadla okna brightview, která mají jakousi optickou kvalitu. Ale žádnou slávu nečekej. Druhá věc je nižší hladina - zní to pěkně, "levněji", ale v jádru je cena skoro stejná a mimo to v hladině 180 je počasí - fronty, mraky, bouřkové mraky, prostě jak se říká v letectví "sra...y".
Závěr by měl být ten, že peníze ušetřené za pronájem letadla je lepší investovat do pořádné astroexpedice za tmou někam do Namibie nebo alespoň jižní španělsko a podobně:-)
Ohledně focení za letu:-) to už se dostáváme trochu do extrému.. Zmiňoval jsem systém steadicam, moc do jeho principu nevidím, ale v podstatě by měl fungovat na principu gyroskopu a vyrovnávat odchylky od "fixované" polohy. Princip by měl asi být ten, že se kolem jednotlivých os otáčí vysokou rychlostí nějaká hmota, a to stabilizuje polohu dané osy. Typický příklad použití - kameraman si na sebe navěsí steadycam a například běží vedle herce. Bez steadycamu by kamera poskakovala nahoru dolů doleva doprava, se stabilizací os ale výsledek vypadá jako by kamera jela po kolejích. Ovšem nedovedu si představit praktické použití v astrofotografii. Pro zájemce nicméně...http://cs.wikipedia.org/wiki/Steadicam
Letadel (zaplatitelných) s dostupem přes 10km je velké množství. Problém na který narazíš je kvalita skla/plastu použitého na okna. Obvykle vnitřní ochranná vrstva je z levného průhledného plastu a je zamatlaná a poškozená. Za druhé se na skle za letu může dělat námraza, což se kokpitu netýká díky trvalému odmrazování. A za třetí - optická kvalita oken pro cestující je velmi "basic". jen jsem koukal že teď dávají při revizích na některá dopravní letadla okna brightview, která mají jakousi optickou kvalitu. Ale žádnou slávu nečekej. Druhá věc je nižší hladina - zní to pěkně, "levněji", ale v jádru je cena skoro stejná a mimo to v hladině 180 je počasí - fronty, mraky, bouřkové mraky, prostě jak se říká v letectví "sra...y".
Závěr by měl být ten, že peníze ušetřené za pronájem letadla je lepší investovat do pořádné astroexpedice za tmou někam do Namibie nebo alespoň jižní španělsko a podobně:-)
Astrograf 300/f3 - f4,5, SW Esprit ED 100 F5,5 reduced to F4, Moravian G2-8300, Dobson 250/1400, TV Nagler 7mm a Panoptic 24mm, BDP Hyperion 17mm, BDP Scopos 35mm, WO 7x50
Montáž G53F a HEQ5, Lacerta Mgen2 guider
Montáž G53F a HEQ5, Lacerta Mgen2 guider
Jižní obloha
Kdyby Oko1 presel na Concorde, letel nad rovnikem, GS by shodovala s rychlosti otaceni zeme vuci hvezdam (cca 900 uzlu) a upaloval v obracenem smeru, nastavil pro let ortodromu (to je myslim tak krivka co po ni letadla litaji) zohlednujici sklon ekliptiky ... tak by hvezdy staly. Nebo ne?
Tomuhle moc nerozumím, jak to bylo míněno. Pohyb hvězd nemá se sklonem ekliptiky nic společného (pokud se teda bavíme o denním pohybu způsobeném rotací Země; všechny ostatní pohyby, kromě už zmiňovaných momentálních odchylek letadla, jsou zanedbatelné). Takže by stačilo letět přímo podél rovníku. A ano, pak by hvězdy stály.
Tomuhle moc nerozumím, jak to bylo míněno. Pohyb hvězd nemá se sklonem ekliptiky nic společného (pokud se teda bavíme o denním pohybu způsobeném rotací Země; všechny ostatní pohyby, kromě už zmiňovaných momentálních odchylek letadla, jsou zanedbatelné). Takže by stačilo letět přímo podél rovníku. A ano, pak by hvězdy stály.
Jižní obloha
Dobry vecer na odvracenou stranu sveta,
premyslel jsem o te ecliptice, nejsem si jisty, ale hlasoval bych za to, ze by bylo potreba kompenzovat drobne staceni oblohy zpusobene rocnim pohybem Zeme kolem slunce a tim, ze ekliptika neni ve stejne rovine s rovnikem.
Ale vratim se k pozorovani, i kdyz debata o pozorovani z letadla by byla super. Treba na ni nekdo zalozi jine vlakno
Pozorovani, ktera tu uvedu jsou ze ctyr pristroju: a) Triedr 7x50, pole 7,1 st, b) Binokular TS 25x100, pole 2,5 st, c) Celestron CPC 11", okular Plossl 32mm, d) Dobson 17", okular Plossl 26mm. Mista pozorovani - viz vlakno pozorovaci stanoviste / Kapske mesto. Nikde jsem nepouzil UHC ci jiny filtr, protoze je tady nemaji nebo vubec neznaji. A ja si ho nepribalil. Jake by mohly byt ty mlhoviny vsude kolem s filtrem si mohu nechat jenom zdat.
0) Zacal jsem psat prispevek o objektech zde a prvni co me prislo tak byla pochybnost o tematu, protoze prvni objekty co tu budu mit se vlastne moc do klasicke jizni oblohy asi nepocitaji:
1) Nejvice na me zapusobily oblaky Mlecne drahy a nepocitane hvezdokup kolem Stitu a cely tvar formovany temnymi oblaky do "vyduti" a "rozdvojeni" jako je na severu v Labuti. V tom se nachazi Trifid -viz samostatny prispevek, Laguna - pro ktrou me napada jen, ze je jako prave prelestena a Omega co zabira asi 4x vetsi velikost nez doma. Je vyrazna dole v zahnute nozicce a naopak nahore dosiroka roztazena. Pokud budu mit elan tak neco pripisi do vlaken primo k temto objektum , protoze to jak jsou zde videt je neuveritelne.
2) Naprosto dokonaly objekt pro oko a pro triedr je temna mlhovina Uhelny pytel, ktera dotvari souhvezi kolem alfy a bety Jizniho krize. Je to nejnapadnejsi temna mlhovina co jsem kdy videl a v triedru jsou v ni videt jednotliva oblaka zvlaste to bety na jih. Tady je fotka primo z Cedebergu: http://astronomia.zcu.cz/objekty/nase/2 ... elny-pytel a nejak podobne je to v tom triedru a to vcetne malinkate a nadherne Skrinky s klenoty (NGC4755). Ta uz tady byla dostatecne popisovana, me zaujalo, ze je to prvni otevrena, ktera je pekna ve velkem zvetseni, protoze hvezdy uvnitr jsou opravdu barevne jako ruzne drahe kameny.
3) Dalsi objekt co se hodi pro pozorovani volnym okem je Omega Cen. Nadherna v TS s jeho 25x zvetsenim. Ve vetsim pristroji hvezdy proste tecou ven. Byl jsem tu svedkem neceho jako vasnive debaty co to vlastne je za objekt a existuji zde priznivci nazoru, ze to je spis mala posramocena galaxie typu SMC, i kdyz je samozrejme mnohem bliz.
4) SMC me prisel nejkrasnejsi v triedru kde tvori nadhernou dvojici s napadnou kulovkou 47Tuc. Dekuji predchozimu autorovi prispevku o ocasku. Ten jsem prohlizel v CPC a myslim, ze jsem videl toto: ocasek je z NGC 346, NGC 371 a NGC 395. Existuje i nekolik objektu v jeho prodlouzeni a cast jsem videl, ale poznamky nestaci k identifikaci. V kazdem pripade nejhezci je NGC 346, kterou katalog vede jako otevrenou hvezdokupu s mlhovinou. No na to jak je daleko tak je to poradna otevrena. V dalekohledu je videt nekolik napadnych oblaku kolem co se hvezdokupy primo dotykaji. Opticky se to hodne podoba obrazu co ukaze Google Earth. NGC 371 je kulata mlhovina s hvezdama, asi polovicni oproti predchozi a NGC 395 me pripomina malou a trochu mlhavou kulovku. Ale podle NGC je to take otevrena hvezdokupa.
Pokracovani priste
premyslel jsem o te ecliptice, nejsem si jisty, ale hlasoval bych za to, ze by bylo potreba kompenzovat drobne staceni oblohy zpusobene rocnim pohybem Zeme kolem slunce a tim, ze ekliptika neni ve stejne rovine s rovnikem.
Ale vratim se k pozorovani, i kdyz debata o pozorovani z letadla by byla super. Treba na ni nekdo zalozi jine vlakno
Pozorovani, ktera tu uvedu jsou ze ctyr pristroju: a) Triedr 7x50, pole 7,1 st, b) Binokular TS 25x100, pole 2,5 st, c) Celestron CPC 11", okular Plossl 32mm, d) Dobson 17", okular Plossl 26mm. Mista pozorovani - viz vlakno pozorovaci stanoviste / Kapske mesto. Nikde jsem nepouzil UHC ci jiny filtr, protoze je tady nemaji nebo vubec neznaji. A ja si ho nepribalil. Jake by mohly byt ty mlhoviny vsude kolem s filtrem si mohu nechat jenom zdat.
0) Zacal jsem psat prispevek o objektech zde a prvni co me prislo tak byla pochybnost o tematu, protoze prvni objekty co tu budu mit se vlastne moc do klasicke jizni oblohy asi nepocitaji:
1) Nejvice na me zapusobily oblaky Mlecne drahy a nepocitane hvezdokup kolem Stitu a cely tvar formovany temnymi oblaky do "vyduti" a "rozdvojeni" jako je na severu v Labuti. V tom se nachazi Trifid -viz samostatny prispevek, Laguna - pro ktrou me napada jen, ze je jako prave prelestena a Omega co zabira asi 4x vetsi velikost nez doma. Je vyrazna dole v zahnute nozicce a naopak nahore dosiroka roztazena. Pokud budu mit elan tak neco pripisi do vlaken primo k temto objektum , protoze to jak jsou zde videt je neuveritelne.
2) Naprosto dokonaly objekt pro oko a pro triedr je temna mlhovina Uhelny pytel, ktera dotvari souhvezi kolem alfy a bety Jizniho krize. Je to nejnapadnejsi temna mlhovina co jsem kdy videl a v triedru jsou v ni videt jednotliva oblaka zvlaste to bety na jih. Tady je fotka primo z Cedebergu: http://astronomia.zcu.cz/objekty/nase/2 ... elny-pytel a nejak podobne je to v tom triedru a to vcetne malinkate a nadherne Skrinky s klenoty (NGC4755). Ta uz tady byla dostatecne popisovana, me zaujalo, ze je to prvni otevrena, ktera je pekna ve velkem zvetseni, protoze hvezdy uvnitr jsou opravdu barevne jako ruzne drahe kameny.
3) Dalsi objekt co se hodi pro pozorovani volnym okem je Omega Cen. Nadherna v TS s jeho 25x zvetsenim. Ve vetsim pristroji hvezdy proste tecou ven. Byl jsem tu svedkem neceho jako vasnive debaty co to vlastne je za objekt a existuji zde priznivci nazoru, ze to je spis mala posramocena galaxie typu SMC, i kdyz je samozrejme mnohem bliz.
4) SMC me prisel nejkrasnejsi v triedru kde tvori nadhernou dvojici s napadnou kulovkou 47Tuc. Dekuji predchozimu autorovi prispevku o ocasku. Ten jsem prohlizel v CPC a myslim, ze jsem videl toto: ocasek je z NGC 346, NGC 371 a NGC 395. Existuje i nekolik objektu v jeho prodlouzeni a cast jsem videl, ale poznamky nestaci k identifikaci. V kazdem pripade nejhezci je NGC 346, kterou katalog vede jako otevrenou hvezdokupu s mlhovinou. No na to jak je daleko tak je to poradna otevrena
. V dalekohledu je videt nekolik napadnych oblaku kolem co se hvezdokupy primo dotykaji. Opticky se to hodne podoba obrazu co ukaze Google Earth. NGC 371 je kulata mlhovina s hvezdama, asi polovicni oproti predchozi a NGC 395 me pripomina malou a trochu mlhavou kulovku. Ale podle NGC je to take otevrena hvezdokupa.Pokracovani priste
EQ8-R, Hypergraph6, Canon 6Da modifikace MMys, Star Adventurer na cesty.
kk
kk
Jižní obloha
skoda, ze u nas je skorpion tak nizko, je to velmi fotogenicke suhvezdie..
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3531
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Jižní obloha
Sehnat volnou noc a dobré podmínky najednou je nyní pro mě v Malargue trochu obtížné - kromě spousty práce, občasných dešťů nás totiž trápí také spousta prachu v atmosféře, nejspíš jde přímo o sopečný prach ze stále aktivní sopky Puyehue, která v létě zcela zasypala Barlioche a okolí. Ale včera se to jakžtak povedlo - prach tedy u obzoru byl až běda, jak ukazuje následující "startrails"
ale aspoň to vyvolalo skutečně neuvěřitelnou tmu na pozorovacím stanovišti, za než jsem tentokrát zvolil střed nekonečné pláně pampy. Tak málo světelného znečištění jsem snad ještě nikde neviděl. Mimochodem, máte někdo názor na to, co způsobuje to zjasnění nad prachovým pásem? Je to běžný jas oblohy, nebo nedejbože airglow?
Tentokrát jsem si přivezl MTOčko s adaptérem na okuláry a trochu lepším stativem (a tentokrát mi nic neukradli!). Je to bohužel přímohledné, protože na zrcátko to už nezaostří a taky se to trochu klepe, když fouká vítr, ale ve včereješím bezvětří to bylo naprosto fajn - akorát lze pozorovat jen asi do 45 stupňů nad obzorem, ale i to mnou vybraná část oblohy splňovala. S 35mm Eudiaskopikem (mimochodem naprosto úchvatný okulár!) jsem tak získal dalekohled 30x100.
Zaměřil jsem se podrobně a s připravenou mapkou na oblast okolo éty Carinae a skutečně se mi podařilo identifikovat kromě řady neobyčejných hvězdokup i dvě mlhoviny. První byl komplex okolo NGC 3579 - zde je tedy spousta hvězd, ale OIII filtr pomůže na jejich odstranění a mlhovina vynikně jako malý, ale jasný obláček. Na spatření detailů je ale asi dalekohled malý. Zato NGC 3199 vyjevila krásný obloukový tvar a byla s OIII filtrem vidět na první pohled (bez něj jen stěží). Zajímavé bylo, že na samotnou mlhovinu u éty pomáhalo jako OIII, tak Hbeta a v obou vypadala o dost jinak. Struktury okolních rozsáhlých mlhovin jsou v malém zvětšení velmi komplexní. Naopak v oblasti okolo "Running chicken" IC 2944, která je na fotkách dost výrazná, jsem neviděl nic.
Opět jsem taky zkoušel SNR Vela, ale kde nic tu nic, ani s filtry, zřejmě je potřeba větší dalekohled.
ale aspoň to vyvolalo skutečně neuvěřitelnou tmu na pozorovacím stanovišti, za než jsem tentokrát zvolil střed nekonečné pláně pampy. Tak málo světelného znečištění jsem snad ještě nikde neviděl. Mimochodem, máte někdo názor na to, co způsobuje to zjasnění nad prachovým pásem? Je to běžný jas oblohy, nebo nedejbože airglow
?Tentokrát jsem si přivezl MTOčko s adaptérem na okuláry a trochu lepším stativem (a tentokrát mi nic neukradli!). Je to bohužel přímohledné, protože na zrcátko to už nezaostří a taky se to trochu klepe, když fouká vítr, ale ve včereješím bezvětří to bylo naprosto fajn - akorát lze pozorovat jen asi do 45 stupňů nad obzorem, ale i to mnou vybraná část oblohy splňovala. S 35mm Eudiaskopikem (mimochodem naprosto úchvatný okulár!) jsem tak získal dalekohled 30x100.
Zaměřil jsem se podrobně a s připravenou mapkou na oblast okolo éty Carinae a skutečně se mi podařilo identifikovat kromě řady neobyčejných hvězdokup i dvě mlhoviny. První byl komplex okolo NGC 3579 - zde je tedy spousta hvězd, ale OIII filtr pomůže na jejich odstranění a mlhovina vynikně jako malý, ale jasný obláček. Na spatření detailů je ale asi dalekohled malý. Zato NGC 3199 vyjevila krásný obloukový tvar a byla s OIII filtrem vidět na první pohled (bez něj jen stěží). Zajímavé bylo, že na samotnou mlhovinu u éty pomáhalo jako OIII, tak Hbeta a v obou vypadala o dost jinak. Struktury okolních rozsáhlých mlhovin jsou v malém zvětšení velmi komplexní. Naopak v oblasti okolo "Running chicken" IC 2944, která je na fotkách dost výrazná, jsem neviděl nic.
Opět jsem taky zkoušel SNR Vela, ale kde nic tu nic, ani s filtry, zřejmě je potřeba větší dalekohled.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
Jižní obloha
Sundáš krycí gumu, povolíš tuším jedem červík a budeš moct ostřit i se zrcátkem, pokud ho máš sebou.
tel 608 920 902 Nemám rád tenhle stát.
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3531
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Jižní obloha
Sundáš krycí gumu, povolíš tuším jedem červík a budeš moct ostřit i se zrcátkem, pokud ho máš sebou. :)
Jsi si naprosto jistý, že hovoříš o stejnym objektivu jako já? (a zrcátko tu nemam). Je tam kus, o kterej by to asi šlo zkrátit, ale ty červíky jsou tak děsivě zarezlý, že jsem ho nesundal. A ani nevim, co je pod nim za závit?
Jsi si naprosto jistý, že hovoříš o stejnym objektivu jako já? (a zrcátko tu nemam). Je tam kus, o kterej by to asi šlo zkrátit, ale ty červíky jsou tak děsivě zarezlý, že jsem ho nesundal. A ani nevim, co je pod nim za závit?
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
Jižní obloha
Našel jsem ten správný odkaz http://www.grecner.cz/astro/mto_1000_modif.htm
tel 608 920 902 Nemám rád tenhle stát.
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3531
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Jižní obloha
Jo aha, to se upravuje úplně někde jinde Tak to by mě nenapadlo, to musim vyzkoušet! dík.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3531
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Jižní obloha
Včera jsme si s cassim a pár dalšími lidmi udělali takovou exkluzivní pozorvací seanci 30cm dalekohledem pod tmavou (cassi naměřil asi 21.45, ale subjektivně to bylo lepší - i na jeho celooblohovkách to vypadá mnohem líp než cokoliv z ČR) jižní oblohou. Nebyli jsme nijak zvlášť připraveni a obloha byla v té nejhorší možné podobě (mléčná dráha plazící se po obzoru), ale viděli jsme pár zajímavých věcí.
Tarantule, 41 Tuc a eta Car - to jsou prostě poklady v takovyhle průměru, na všem je hrozná spousta detailů, ve větším zvětšení je u ety krásně vidět ta malá temná mlhovina hned u hvězdy.
NGC 1365 a 1300 - obě jeví výraznou strukturu s viditelnou příškou, u 1365 je příčka výraznější, 1300 má zase víc spirálních ramen. Konečně pořádné přičkové galaxie!
NGC 2376 - Pencil nebula: prý je to součást mýtické SNR Vela - no jiné části jsme nezkoušeli, ale tahle šla docela snadno, úzká dlouhá čárka v bohatém hvězdném poli.
IC 2220 - Butterfly nebula: nic.
Jo ještě NGC 253 - ta je fakt neuvěřitelná, struktury od okraje až ke středu - nejsou rozlišitelná ramena, ale je to taková obrovská mřížka světlejších a tamvších míst
Kromě toho lítalo strašně meťasů, často jasnejch a pomalejch, ale dost z nich zřejmě nebyly Tauridy ... zvláštní.
Tarantule, 41 Tuc a eta Car - to jsou prostě poklady v takovyhle průměru, na všem je hrozná spousta detailů, ve větším zvětšení je u ety krásně vidět ta malá temná mlhovina hned u hvězdy.
NGC 1365 a 1300 - obě jeví výraznou strukturu s viditelnou příškou, u 1365 je příčka výraznější, 1300 má zase víc spirálních ramen. Konečně pořádné přičkové galaxie!
NGC 2376 - Pencil nebula: prý je to součást mýtické SNR Vela - no jiné části jsme nezkoušeli, ale tahle šla docela snadno, úzká dlouhá čárka v bohatém hvězdném poli.
IC 2220 - Butterfly nebula: nic.
Jo ještě NGC 253 - ta je fakt neuvěřitelná, struktury od okraje až ke středu - nejsou rozlišitelná ramena, ale je to taková obrovská mřížka světlejších a tamvších míst
Kromě toho lítalo strašně meťasů, často jasnejch a pomalejch, ale dost z nich zřejmě nebyly Tauridy ... zvláštní.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
Jižní obloha
Zdravím,
Chtěl jsem se vás zeptat, jaké jsou DSO, které nesmím vynechat, až budu na Srí Lance na přelomu Února a Března. Budu asi mít s sebou malý čočkový dalekohled (80/400).
Některé objekty již výše uvedené jsem si zapsal, ale bohužel ne všechny budou v tu dobu vidět. Když tak pište, co víte, co je na jižní obloze, já si mohu potom ověřit jestli to v tu dobu bude vidět.
Předem děkuji za rady
Chtěl jsem se vás zeptat, jaké jsou DSO, které nesmím vynechat, až budu na Srí Lance na přelomu Února a Března. Budu asi mít s sebou malý čočkový dalekohled (80/400).
Některé objekty již výše uvedené jsem si zapsal, ale bohužel ne všechny budou v tu dobu vidět. Když tak pište, co víte, co je na jižní obloze, já si mohu potom ověřit jestli to v tu dobu bude vidět.
Předem děkuji za rady
Dobson SW 250/1200