Valikost sledovaného objektu

[akela]

Ahoj, zdravím všechny na AF a prosím o radu. Mám N200/1000 a zajímalo by mne, jak velký např. Jupiter mohu v okuláru očekávat při zvětšení 100, 150, 200. Respektive jak to vypočítat, kde najít návod na výpočet. Hledal jsem to tady, ale marně. Děkuji předem.

[Honza Ebr (honza42)]

Ono je to jednoduché i těžké zároveň. Už samotný pojem "zvětšení" ajsně říká, že ho uvidíš tolikrát větší, než pouhým okem. Jupiter má úhlový průměr okolo 40 vteřin, takže při zvětšení 100x ho uvidiš velký 4000 vteřin, což je malinko přes 1 stupeň.

Druhá věc je, zda si dovedeš představit, co ty úhlové rozměry znamenají. Dobré srovnání je, že Měsíc a Slunce mají průměr půl stupně - takže při 100x zvětšení vidíš Jupiter v dalekohledu asi 2x větší než Měsíc pouhým okem. Ve skutečnnosti toho na něm ale uvidíš míň, protože menší detaily budou často rozmyté chvěním vzduchu - "seeingem".

Uvádí se, že nejmenší detaily viditelné okem mají asi 1 minutu, ale to je skutečně na kraji možností. Takže třeba kotouček Neptunu, který má dvě vteřiny, je při zvětšení 100x zvětšen na 3 minuty a jeho rozlišení je na hraně.

Zdánlivá velikost při daném zvětšení na parametrech dalekohledu nezáleží, jen čím větší průměr, tím více světla a od určitého zvětšení také více detailů (od takového, kdy oko už rozliší tak malé detaily, které příliš malý dalekohled nevykreslí, což je typicky zvětšení odpovídajíí 2x průměru objektivu v mm).

[zbignieww]

Je to tu kdesi, je... a MILAN mi to po lopate vysvetloval na SZ

Nejdriv vypocitas si velikost objektu v ohniskove rovine dalekohledu a oznacis si tou velikost - dejme tomu - A

A= F x tg uhlove velikosti objektu; F = ohnisko dalekohledu v mm

Okular pusobi jako lupa, zvetsuje obraz. To zvetseni vypocitas nasledovne:

z = 250 : f okularu /mm/

Velikost objektu v okulare / W / :

W = A x z


Kdyz vypocitanou velikost nakreslis si na papir / np. Jupitera / a podivas se na to ze vzdalenosti cca 25cm, tak bude to takovy vjem, kdybys se dival tim okularem.

[akela]

Děkuji za rady. Ale přiznávám, že jsem z toho janek. Proč tedy ho v okuláru vidím velikého jako malý hrášek?

[Honza Ebr (honza42)]

vezmi si večer trubku, úplně prázdnou a podívej se skrz ní na Měsíc. zjistíš, že je ve skutečnosti taky pěkně malinký - to, jak se jeví velký na obloze je do velké míry optický klam. můžeš si zkusit porovnat pohled prázdnou trubkou na Měsíc a dalekohledem na Jupiter a uvidíš, že jejich velikost je skutečně srovnatelná.

[akela]

To Honza 42: Díky moc, to vyzkouším. Jen jsem byl rozhozený z foto planet. Ještě bych prosil, kde se dozvím úhlové velikosti planet.

[Honza Ebr (honza42)]

Úhlové velikosti planet se různě mění,dajíse zjistit v libovolném "PC planetáriu" (Skymap, stelarium, cartes du ciel atd..), v ročence, případně v kvalitních astronomických časopisech

pro orientaci: Jupiter je kolem 40 vteřin, saturn 20, mars má v nejlepším 25, ale to jenom jednou za mnoho let, jinak v opoziciích dosahuje 15-20, mimo opozice je malinký, venuše mlže být v obřím rozsahu neco jako 10-60, merkur bývá tak 5-20, ale to už dost tipuju... neptun 4 vteriny, uran 2, na trpasličí planety je potřeba Hubble

[maxovna]

Úhlové velikosti jsem našel v programu Stellarium. Doporučuju i na hledání aktuální polohy planet. Velikosti by tam měli být aktuální (podle vzdálenosti od Země) a hlavně je to free soft.

http://www.stahuj.centrum.cz/hry_a_zaba ... oz]=0.10.2

[akela]

To Honza42: Děkuji moc, to by mi mělo pomoci. Předpokládám, že ve výše uvedeném výpočtu by tg měl být tangens. Takže ještě jednou dík.

[akela]

To Maxovna: super, právě jsem to nainstaloval. Pár prográmků už mám, ale není jich nikdy dost. Každý z těch co mám umí jen něco. Díky moc.

[Voris]

... čím větší průměr, tím více světla a od určitého zvětšení také více detailů (od takového, kdy oko už rozliší tak malé detaily, které příliš malý dalekohled nevykreslí, což je typicky zvětšení odpovídajíí 2x průměru objektivu v mm).
Chápu to správně tak, že dokud zvětšením nedosáhnu limitu rozlišovací schopnosti pro daný průměr objektivu (v Karkoškovi jako 120''/D), uvidím na planetách stejné podrobnosti 80 refraktorem jako 300 dobsonem?

[Honza Ebr (honza42)]

To je velmi zjednodušeně pravda. V praxi hrají roli ještě další vlivy:

- kvalita daného přístroje: obzvlášť u světelných refraktorů, které jsou "pouze achromáty", tedy nemají dostatečně korigovanou barevnou vadu, lze na omezení narazit dříve - a to platí samozřejmě i pro jakýkoliv dalekohled, který je nějak nekvalitní (dají se např. najít v prodeji newtony s kulovým zrcadlem)

- dostatek světla: ve větším zětšení už bývá obraz při malém průměru celkem tmavý

jinak ale skutečně, pokud je zvětšení menší než průměr v mm, tak není mezi různými průměry velký rozdíl. dokonce vzhledem k atmosférickým podmínkám, kdy je často rozhodující chvění vzduchu a ne optika, tak většinou není rozdíl v pohledu (na planety!) mezi 15 a 30 cm dalekohledem.

[Raf]

Chápu to správně tak, že dokud zvětšením nedosáhnu limitu rozlišovací schopnosti pro daný průměr objektivu (v Karkoškovi jako 120''/D), uvidím na planetách stejné podrobnosti 80 refraktorem jako 300 dobsonem?
Možná mě zkušenější opraví, ale pokud máš 80mm refraktor, můžeš použít zhruba 160 ti násobné zvětšení, než se dostaneš na limit rozlišovací schopnosti. Když máš na 300 dobsonu také 160 ti násobné zvětšení, neuvidíš více detailů, než v 80 mm. Obraz bude jen mnohem jasnější a slabé barvy sytější. Kdybys na ten Jupiter koukal dvoumetrem při 160 ti násobném zvětšení, pak ti asi vypálí dírku do sítnice, ale víc detailů vidět nebude. Proč to tak je, popsal podrobně výše Honza42.

[Raf]

Ještě bych doplnil, že podle odborné literatury je vzhledem k tepelnému zvrstvení atmosféry a jejímu znečištění maximální použitelné zvětšení nejčastěji zhruba 400x. Jsou samozřejmě i noci fotometrické, kdy jsou hvězdy jako přibité a nechvějí se, je po dešti a vzdušný prach je spláchnut - pak se může podařit pozorování třeba při 800 násobném zvětšení. Ale takových nocí je do roka velmi málo.

[Raf]

Síla průměru spočívá při stejném zvětšení pouze ve vlastnosti shromáždit více světla ze slabě světelně prokreslených detailů a zlepší se tak kontrastnost obrazu.