Astrofotografie - dotazy začínajících

[MMys]

Smysl toho mi nějak uniká. Naopak, na úzkopásmo klidně 10-20minut, aby se minimalizoval počet vyčítání. Přesaturování hvězd ani objektu (s vyjímkou M42) nehrozí. Co se družic týká, i kdyby jich bylo v každém snímku deset, je to úplně jedno. V každém snímku jsou jinde, a statistika to při zpracování vyhází. Takže jestli je expozice 2 minuty nebo 15 minut je úplně jedno.

Ohledně pointace - pokud montáž ustojí s pointací 2 minuty, tak ustojí i jakoukoli delší. Snad jediné omezení je stáčení pole, když je montáž blbě ustavená.

Z hlediska rychlosti zpracování a minimalizace šumu je vždy lepší preferovat na úzkopásmo co nejdelší expozice.

[astar]

Já bych Martina doplnil trochou matematiky pro to úzkopásmo , ale vlastně i pro barvu.

Podle svých zjištění mám u své kamerky ASI294 MM tyto hodnoty
Vyčítací šum převedený na ADU je cca 100 .
Za 5min mám pozadí cca 40 ADU ( snímek - dark) filtr Ha 3.5 nm
Za 10 min je pozadí 80 ADU
Pak pro celkový šum vyjde
5min 100+40=140 +140 =280
10mim 100+80=180
Pro srovnání signálů se musí sečíst dva 5min snímky, tak dostane hodnotu 280.
Z toho vychází poměr potřebného celkového času snímání 280:180 a to pro stejný výsledný šum. Je tedy nutné exponovat 280min při 5min expozicích proti 180min s 10min expozicemi .
Pokud by expozice byla 20nin tak poměr vychází 560:260.
Není uvažován termální proud, ten trochu sníží ten poměr.

Pro snímání v L kanálu jsem měl pozadí cca 1600 5 min a 3200 10min
Pak vyčítací šum vůči signálu je zanedbatelný.
1600+100=1700 *2 =3400
3200+100=3300  
tedy poměr 3400: 3300 =1.03

[lakio]

Zaujimava debata z oboch koncov nazorov.. Mam v tom jasnejsie
Dakujem vsetkym zucastnenym za fajn rady.

Montaz s pointaciou mi znesie bez problemov 180s.
2mmys: Martin vies odporucit prosim uzitocne info o "stacani pola"? Je to o nastaveni montaze na polarku?

[MMys]

Astar:
přesně to co jsi ukázal je to, že u L,RGB focení dominuje vždy fotonový šum z oblohy nad vyčítacím šumem, který je u současných senzorů minimální. Tedy u LRGB focení se řídíme spíš limitem pro přeexpozici nějaké části snímku.

Naopak u úzkopásma dominuje vyčítací šum, a je tedy třeba ho tam mít co nejméně, a tedy preferovat nejdelší technicky možné expozice.

Laiko:
ano, čím je montáž hůře ustavená, a čím dále je pointační hvězda od snímaného objektu, tím větší stáčení pole. Vlastní výpočet míry stáčení není úplně triviální, a analyticky to snad ani nejde obecně vyjádřit. Dá se to asi nejlépe řešit numericky. Ale nemá to smysl. Prostě je potřeba ustavit co nejlépe a vybírat pointační hvězdu ve foceném poli, ne mimo. Pak je to většinou bez problémů i při 10min expozicích.

[nou]

5min 100+40=140 +140 =280
10mim 100+80=180

Tie hodnoty šumu máš umocnené na druhú? Pretože dva šumy sa sčítajú ako n = sqrt(x^2 + y^2).

[lakio]

Prostě je potřeba ustavit co nejlépe a vybírat pointační hvězdu ve foceném poli, ne mimo. Pak je to většinou bez problémů i při 10min expozicích.

Rozumiem, zarovnanie na Polarku robim v NINA s pluginom, kde sa viem dostat na cca 50" error. Snad to bude stacit.
Priklad - https://www.youtube.com/watch?v=JI1tzoBhkH8

Takisto vdaka za uzitocne info:

a vybírat pointační hvězdu ve foceném poli, ne mimo. Pak je to většinou bez problémů i při 10min expozicích.

[astar]

Dušane, přesně to jsem tušil, že se toho někdo chytne . Ty hodnoty to jsou intenzity z kterých se šum spočíta a to 2 odmocninou. Skutečný šum je pak odmocnina z 280 respektive 180 a pod .

lakio:
Chyba v ustavení 50" tedy cca 1´ je vynikající. Ustavení do 5´ je dostatečné pro pole cca 1°, f 1000mm a expozice 10min. vlastní zkušenost.

[Yarkho]

Smysl toho mi nějak uniká. Naopak, na úzkopásmo klidně 10-20minut, aby se minimalizoval počet vyčítání. Přesaturování hvězd ani objektu (s vyjímkou M42) nehrozí. Co se družic týká, i kdyby jich bylo v každém snímku deset, je to úplně jedno. V každém snímku jsou jinde, a statistika to při zpracování vyhází. Takže jestli je expozice 2 minuty nebo 15 minut je úplně jedno.

Nerozporujem, že dlhé expozície sú dobré, pokiaľ je ich dostatok.

Pre nás ostatných, čo nemajú stálu pozorovateľňu a všetko treba pripraviť pred každým fotením je to trochu inak; ale i tak sa snažím neísť v expozičnom čase pod 3 min.

[lakio]

Nerozporujem, že dlhé expozície sú dobré, pokiaľ je ich dostatok.

co tym myslis? ze su teda zle?
Vychadzajuc z prezentacie vo videu nastane bod kde zisk s narastajucou expoziciou je uz zanedbatelny a zbytocny.

[nou]

Dlhé expozície môžu byť problém ak kvôli nim dostanem len 3-5 snímkov. To potom môže byť problém pri skladaní kedy vyraďovacie algoritmy majú príliš málo snímkov aby vedeli štatisticky vyradiť stopy po družiciach. Takže ak viem že nebudem vedieť nafotiť aspoň zo 10 snímkov na jeden kanál tak treba radšej skrátiť expozície.

[MilAN]

Vychadzajuc z prezentacie vo videu nastane bod kde zisk s narastajucou expoziciou je uz zanedbatelny a zbytocny.

Možná stojí za to si uvědomit, že citované video není žádnou univerzální učebnicí astrofotografie, že podobných videí existují velké desítky a v každém vyjadřuje autor jen svůj názor a přesvědčení a tom, že jeho názor/závěr je ten správný
Ostatně, bylo by potřeba se zeptat autorů snímků, proč exponují 1/2 až 3/4 hodinové jednotlivé snímky a proč jich skládají v celkové expozici 50 až 100 hodiny. Samozřejmě, že s rostoucí expozicí ( jak dílčí, tak součtovou ) s každým prodloužení klesá relativní přírůstek . A je jen na autorovi a charakteru objektu, jaké kombinace , počty i výdrž si stanoví nebo mu je okolnostmi umožněna.

[astar]

Délka expozice se řídí podle kritérii, která byla již výše presentována. Jen to shrnu.

Krátkými expozicemi, kdy se signál blíží přepočtenému vyčítacímu a termálnímu proudu, jsou méně výhodné viz můj příspěvek #3812 .
Naproti tomu extrémně dlouhé expozice, zase snižují dynamický rozsah. Prakticky všechny čipy mají zatím maximální rozsah 16 bit. Maximální délka expozice by měla byt taková, aby pozadí ve snímku nepřesáhlo 5 max 10 % dynamického rozsahu, tedy pro 16bit ( 65536ADU) je to 3200- 6400 ADU. Do toho se nezapočítává offset, který může být i 2000 ADU- ( hodnota biasu ) . Při těchto hodnotách budou už méně jasné hvězdy saturovány .

Opět trochu vlastních příkladů a zkušeností. U úzkopásma jsem přešel z 5min na 10 min expozice. Pro barevné snímání používám 5min a podle podmínek je u L kanálu pozadí 1600-2500 ADU, pro N 250/1000. Saturované hvězdy jsou cca o 5m jasnější než ty nejslabší.
Snímků dělám 20 a víc na knál pro úzkopásmo, 40 a víc pro barvu L kanál , 12 a víc pro RGB kanály, viz mé popisy snímků na astrofotkách .

[lakio]

Možná stojí za to si uvědomit, že citované video není žádnou univerzální učebnicí astrofotografie, že podobných videí existují velké desítky a v každém vyjadřuje autor jen svůj názor a přesvědčení a tom, že jeho názor/závěr je ten správný

Ahoj MilAN, mas moj suhlas. Aj ked v pripade autora SharpCap by sa vynimka udelit dala..
Sam som zastancom pristupu dve hrste ako dvesto gramov muky, no v tomto pripade sa mi ziadalo pochopit problem po exaktnej stranke. Skusenost pride asi neskor
Este raz vdaka vsetkym za prinosne informacie!
Laco

[Jarous1]

Asi jsem už dost mimo, ale nedala by na tohle odpověď i funkce Smart Histogram v SharpCap v jeho Pro verzi?

[lakio]

Asi jsem už dost mimo, ale nedala by na tohle odpověď i funkce Smart Histogram v SharpCap v jeho Pro verzi?

Pre zariadenia s drivermi by odpoved dala, pre DSLR zatial nie je ASCOM driver cez ktory by Sharpcap rozumne komunikoval.