Astrofotografie - dotazy začínajících

[nou]

Odpoveď je v 49:35 odporúčam pozrieť celé. Chceš zhruba aby medíán pozadia na Light snímku bol 10 krát vyšší ako druhá mocnina read noise. Pre ten Nikon d850 bude read noise 4.5ADU a 8.2ADU.

[lakio]

Ahoj nou, vdaka za odkaz.
Video som si pozrel este pred mojim postom, tak ako aj tento prispevok, ktory je zrejme o tom istom:
https://forums.sharpcap.co.uk/viewtopic.php?t=456

Aj ked som skrz videa Dr. Glovera porozumel viacerym veciam pouzitie ADU mi nevravi to co by malo.
Ak tomu spravne rozumiem je to hodnota zaplnenia pixelu fotonmi predtym nez je saturovany mimo pouzitelny rozsah za predpokladu prihliadnutia ostatnych parametrov ako je citaci sum, sum pozadia atd?
Co znamena v mojom pripade ADU 4.5 a 8.2 ako si ich zistil a ako ich pouzijem? Predpokladam ze su to hodnoty pre ISO 800 a 1600.

Ak sa ti da vies mi to prosim podat jednoduchsie resp. inak?

Vdaka za tvoj cas
Laco

[nou]

4.5 a 8.2 som zobral z toho grafu čo si sem dal. Ty si uviedol log2 hodnotu ktorá ale nemá pre nás význam. Treba počítať s tou DN (ADU) hodnotou.

Potom už len dám read noise do vzorčka C*R^2 / P ktorý je v 50 minúte videa. Ak odstránim P - electron rate tak mi ostane optimálny rozdiel pozadia oblohy oproti čiernej. Potom už len stačí experimentálne predlžovať dĺžku expozície až dostanem požadovaný rozdiel oproti pozadiu.

PixInsight má script basic CCD parameters ktorý vie zmerať aj read out noise. Len si treba dať pozor a nastavit Pure raw režim pre RAW formát. Na hrubý odhad ale stačí len zmerať stddev jedného Bias snímku pred debayer interpoláciou.

[MilAN]

Nemohu si pomoci, ale kolega sám píše, že je začátečník. Možná si myslí, že bez těhlě výpočtů a podobných návodů se nedá nic vyfotit a nedopracuje se ke kloudné fotce. Radši bych mu doporučil, ať si vybere nějaký pěkný objekt a na něm udělá snímek expozicí 1minuta, 3 minuta a 6 minut, prohlédne si výsledek a podle toho se orientuje. Protože i jinak jsem přesvědčen, že většina lidí se tu neřídí podobnými výpočty, ale řídí se získanou zkušeností a podmínkami při focení.

[Jirka247]

Milan má pravdu. sice nemám fotky kdoví jaké. Ale abych něco počítal to ne.

[MMys]

A hlavně ten vypočtený čas je minimální, kdy už je ovlivnění výsledku vyčítacím šumem dle zvoleného kritéria z 1/10. Ale zrovna tak se dá zvolit kritérium jinak, a jinak pak vyjdou expoziční časy. Pokud ale ten čas nevyjde moc dlouhý, lze ho v klidu několikanásobně prodloužit. Bude pak méně snímků na zpracování, lepší proexponování objektu. Akorát je potřeb asi pohlídat, jak jasné hvězdy už jsou přeexponované. Ale to se pozná na první pohled.

[lakio]

Podla vzorca C*R^2 / P mi vyjde minimalny expozicny cas?

Za predpokladu:
C je pri 5% tolerancie 9,75.
R je pri 400 ISO 2.412DN, pri 800 ISO 4.438DN
P je 0.59

Priklad:
ISO 400 _ 9.75x2.412^2 / 0.59 = 96,1
ISO 800 _ 9.75x4.438^2 / 0.59 = 325,5

Otazka: Ak dosadim za R udaj z grafu hodnotu DN tak pri nizsom ISO mi vyjde nakoniec nizsi expozicny cas a vyssom ISO vyssi cas. Nemalo by to byt opacne ci rozmyslam ako denny fotograf..?

[nou]

Pozor v grafe je uvedená hodnota v ADU teda po prevode AD prevodníkom ale 0,59 je v e/s. Treba teda prerátať ten read noise na e ale na to potrebujeme vedieť gain teda pomer e/ADU. Dvojnásobné ISO ale znamená dvojnásobný gain takže read noise pri ISO800 môžeme vydeliť dvoma a dostaneme 2,219 čo je len o kúsok menej než 2,412. To znamená že read noise sa už neznižuje a ideálne bude fotiť práve na tom ISO400 kedy sa prepne snímač do low noise režimu. Bez e/ADU gain ale nevieme vyrátať minimálnu expozíciu.

EDIT: a teraz pozerám že unity ISO je 233 takže pri ISO400 to vychádza na okolo 0,5e/ADU. Takže read noise potom bude okolo 1,3e.

[lakio]

Dvojnásobné ISO ale znamená dvojnásobný gain takže read noise pri ISO800 môžeme vydeliť dvoma

znamena to toto?

" Namiesto toho, aby sme poznali samostatné čísla pre e-/uV a uV/ ADU, pracujeme len s produktom e-/ADU, ktorý jednoducho nazývame „zisk“ (ale správne povedané, v skutočnosti je to inverzný zisk). Potom sa zmení inverzne s nastavením ISO. Všetky výsledky šumu zvyčajne vyjadrujeme v e- (ktoré označujeme ako „odkaz na vstup“) aj v ADU (ktoré označujeme ako „odkaz na výstup“), pretože každý z nich poskytuje užitočné perspektívy. "
https://www.dpreview.com/forums/post/40324197

[nou]

Áno. e-/ADU by mal byť 1 pri ISO233 takže pre ISO400 by mal byť okolo 1,7e-/ADU. Teda 10 elektrónov vyprodukuje 17ADU. Takže read noise 2,412ADU bude 1,4e-.

Takže nakoniec 9,75x1,4e-^2 = 19,11e- = 32.4ADU
Ak to vydelíme 19,11e- / 0,59e/s = 32,3s.

[MMys]

No a jsme u toho. K čemu tohle je ? To není přeci žádná optimální hodnota, to je spíš minimální rozumná hodnota, kdy už moc nevadí vyčítací šum. Proč by měl dělat tak krátké expozice ? Reálné vyjdou daleko delší, minimálně v řádu jednotek minut.

[nou]

Tak pravda pri fotení RGB je to prakticky bezpredmetné.
Majme hypotetickú zostavu:
read noise 2e-
22mag/asec obloha
3.75 um pixely, 85% QE
F/5.0 teleskop

Tempo elektrónov bude 0,25e/s . Takže z nášho vzorčeka nám vypadne 10x2^2 / 0.25 = 160s čo je pod tri minúty. Takže pri fotení broadband je nepravdepodobné že by sme boli limitovaný read noise.

Situácia sa ale zmení pri narrow band. S 7nm filtrom dostaneme len 0.02e-/s a minimálny čas nám zrazu vyskočí na 2000s čo je vyše pol hodiny. Samozrejme takú tmavú oblohu tu nemáme ale aj pri 20.5mag/asec^2 oblohe čo mám doma to vychádza na 571s. Takže pri narrow band to považujem za užitočnú kontrolu.

[MilAN]

Jenže to jsou hodnoty, které tu intuitivně používáme i bez sofistikovaných výpočtů. Navíc, při běžné obloze může být i značný rozdíl jasů pozadí oblohy už i mezi jednotlivými snímky. Takže stačí se podívat na oblohu nebo udělat jeden snímek a dle okolností zvolit expozici. A výpočet z odhadnutých parametrů má stejnou váhu, jako přímo odhadnutá expozice . Jen ta odhadnutá nevypadá dostatečně vědecky a nelze z toho dělat YT návody ani psát "odborná" pojednání.

[MMys]

Úzkopásmo je naprosto jiná liga, tam o oblohu skoro nejde, u úzkých filtrů dominuje vyčítací šum kamery a od toho se odvíjí vše.

Ale vycházím z toho, že tazatel se ptal na DSLR, a tam prostě platí kritérium co nejdelší expozice, na které ještě v saturaci to, co nechci aby v saturaci bylo, a nebo kterou spolehlivě ustojí montáž nebo neznehodnotí stáčení pole. A to bývá okolo 5-10min.

[Yarkho]

Žiadalo by sa ešte dodať, že čím dlhšia expozícia, tým viac sa prejavia nepresnosti montáže a pointácie. Tiež bude viac stôp lietadiel, družíc, muskodružíc a podobne.

Potom je pri skladaní k dispozícii menej snímkov. V praxi to znamená (aspoň pre mňa) že i pre úzkopásmo je vhodné voliť expozície rádu minúty a nie desiatky minút.