Sh2-115 a Abell 71

[Sasa3]

Snímek emisní mlhoviny Sh2-115 spolu s planetární mlhovinou Abell 71 ještě za tepla z dnešní noci (na klik plné rozlišení):


Foceno 19.5.2009 z Říčan přes SV80S (80/480mm)+TV0.8x a Ha filtr (Baader 7nm) na Atik 314L. Celková expoziční doba: 2.75h (33x5min), bohužel kolem jedné hodiny v noci přišly mraky. Tuhle slabou mlhovinu by chtělo snímat ještě déle.

Tohle byla jedna z těch výjmečných perfektních nocí, kdy všechno fungovalo tak, jak má. Začalo to ještě za plného denního světla, kdy jsem ve slunečních brýlích ustavoval od oka montáž na Polárku. Janča se mi smála. Přísahám, když už šla Polárka v polárním dalekohledu vidět tak azimut přesně seděl. Ani jsem na něj nešáhl, jenom jsem trochu opravil sklon osy (rozměrově o velikost šipečky na konci úsečky, která ukazuje na Polárku, tedy prakticky o několik obloukových minut). Snímky jsem rovnou zpracovával, abych odhalil případné stáčení zorného pole, které mi dělalo problém u předešlého snímku Severní Ameriky přes Ha filtr. Nic takového se nedělo - snímek se otočil o jeden pixel po 40ti minutách. No a asi proto, že jsem u toho seděl prakticky celou dobu a kontroloval snímek po snímku, tak všechny snímky vyšly bezvadně, žádný jsem nezahodil. Dokonce jsem ani nemusel přeostřovat. Prostě paráda, hlavně když to srovnám s nocmi, kdy jsou snímky doslova vydřené (nic nefunguje a zahodím třeba i polovinu snímků).

[MaG]

Super zajímavý námět. Určitě doporučuju to dofotit podle tvých představ ještě jinou noc a jestli můžeš tak snad bych přidal i barvu, tady by to vyloženě byla nádhera.

[Sasa3]

Určitě dofotím ještě aspoň další 3 hodiny. S tou barvou nevím, původně jsem ji ani neplánoval. Snímky na netu (třeba tenhle) ukazují, že se tam moc barevného neděje. I ta planetárka je do červena. Tady z Říčan můžu fotit už jenom v OIII a můj odhad je, že budu potřebovat tak 10 hodin expozice aby na ni aspoň neco bylo.

[Konihlav]

hezke, uz se tesim, az budu moci kopirovat Tvoje snimky, snad brzy budu mit 314L+ a zacnu experimentovat

planuji poridit k 5nm Halfe 3nm OIII, takze to bych, jak tak koukam, na tomto snimku potreboval asi vice jak 10 hodin ???

[Sasa3]

Pro představu, jak je tenhle objekt slabý, jsem porovnal jeden 15ti minutový snímek NGC7000 pořízený v Liticích s odpovídající 15ti minutovou složeninou Sh2-115:


Oba snímky jsem pouze přenásobil stejným faktorem.
  Taky je pěkně vidět, že tmavá obloha hodně pomáhá i při úzkopásmové fotografii. Pozadí na snímku z Litic je mnohem menší než u snímku z Říčan (faktorem 3). Fotonový šum pozadí je v Říčanech mnohem větší a na prokreslení detailů je tak potřeba exponovat delší dobu. Kvůli většímu pozadí jsem volil taky kratší expozice (5minut versus 15 minut v Liticích). Úroveň pozadí na jednom snímku už dosahovala hodnot, kdy byl vyčítací šum kamery mnohem menší než šum tohoto pozadí a tak prodlužovat expozice nemělo moc smysl.

[Sasa3]

planuji poridit k 5nm Halfe 3nm OIII, takze to bych, jak tak koukam, na tomto snimku potreboval asi vice jak 10 hodin ??? :-)Já bych řekl, že spíš míň. Čím užší budeš mít OIII filtr, tím víc odfiltruješ pozadí, což je hlavní faktor šumu na snímcích (alespoň na městské obloze). Myslím, že volba 3nm pro OIII je dobrá, hlavně proto, že obloha září v OIII víc. Úroveň pozadí s mým 5nm OIII filtrem je totiž větší než u 7nm Ha filtru.

[Konihlav]

no libi se mi Tvoje zjisteni, ze i lepsi obloha pomaha uzkopasmovemu foceni, protoze ja planuji v podstate fotit uzkopasmove v kazdem moznem pripade, pri kazdem foceni. RGB si necham jen na urcite objekty.

Nicmene me nepotesila cena toho OIII, ktery jsem uvazoval: ve verzi 1.25" $395, herdek, to je zase palka. Spocital jsem, ze kdybych chtel 2" ekvivalent tak dam temer 50tic Kc za filtry :-/ kdezto s 1.25" jen 20cet.

Na volbu uzsiho OIII nez HA jsem prisel z nejake prednasky z AIC2008 - uz me dokonce napadlo se tam priste jet podivat, mam to v San Jose primo u nosu, jen jsem o tom nevedel...

jinak z jineho soudku: kam chodis na tipy co fotit? Co Te inspiruje? Ja jen, ze o Sh2-115 jsem dosud neslysel

[Sasa3]

Ještě k těm pološířkám filtrů. Tady tenhle příklad hezky demonstruje jejich vliv. Pokud bych pod Říčanskou oblohou použil 5nm filtr místo 7nm, tak by ekvivalentní expoziční doba byla 0.7x menší (tj. 2h místo 2.8h) a u 3nm filtru 0.4x (=3/7) menší, tedy 1.2h. To už je výrazný rozdíl.

   Tohle ovšem předpokládá, že vyčítací šum kamery je pořád o hodně menší než pozadí oblohy. U 7nm filtru bylo pozadí na 5mintuovém snímku 68 elektronů, čemuž odpovídá fotonový šum 8.2e-. Pokud máš kameru s vyčítacím šumem 3e-, tak je to v pohodě. Výsledný šum bude jenom nepatrně větší (8.8e-, tedy větší o necelých 7%). Pokud máš kameru se srovnatelnou QE jako Atik314L ale šumem 8e- (pokud si to dobře pamatuji tak to jsou třeba KAI chipy), tak je výsledný šum u 5ti minutové expozice o 40% větší. Místo 5ti minut by jsi musel dělat 12ti minutové expozice, aby jsi dosáhl stejného 7% zhoršení šumu.

  Teď když si představíš, že použiješ 3nm filtr, je potřeba natáhnout jednotlivé expozice u Atiku 314L aspoň na 12minut. To ještě jde. S kamerou s vyčítacím šumem 8e- by bylo potřeba dělat 30 minutové expozice. To už je problém: je třeba mít daleko lépe ustavenou montáž; větší nároky na mechaniku soustavy; šance, že se něco pokazí je velká (třeba přelet jasné družice). Na kameře s horším šumem tak benefit 3nm filtru vůči 5nm nebude tak velký. Místo zkracení expozice faktorem 0.6x to už bude jenom faktor 0.8x (pokud zůstaneš u 12ti minutových expozic).

  No a pokud vyjedeš za tmou, kde je i s 7nm filtrem pozadí oblohy 3x menší (jako u té fotky z Litic) je ekvivalentí doba snímaní 3x menší než v Říčanech. Na hodinovém snímku bude možné zachytit signály v řádu 1 foton dopadajicí na pixel Atiku 314L za 1 minutu (předpokládám QE~0.5). Přechod na 3nm filtr při dodržení 15ti minutových expozic by vedl ke zkrácení času pouze faktorem 0.7x (a ne 3/7~0.4x jako v Říčanech).

   Závěr je ten, že filtr s menší pološířkou vždycky pomůže víc. Efekt filtru závisí na pozadí oblohy (čím horší obloha, tím bude efekt výraznější). Aby bylo ale možno plně využít potenciál takového filtru, je potřeba mít kameru s malým vyčítacím šumem případně být schopen dělat snímky s opravdu dlouhou expoziční dobou.

   Podobné odhady jsem si dělal ze snímků pořízených Atikem 16IC a přepočítaval si je pro různé CCD kamery. Atik 314L vycházel právě díky slušné QE a nízkému vyčítacímu šumu velmi dobře.

[Sasa3]

jinak z jineho soudku: kam chodis na tipy co fotit? Co Te inspiruje? Ja jen, ze o Sh2-115 jsem dosud neslysel :-)No zrovna Sh2-115 nevím. Mám ji v počítači už přes rok a zapoměl jsem na to, kde jsem ji našel. Asi jsem hledal slabé ale úhlově velké planetární mlhoviny, které by byly vhodné pro Atika 16IC.
Obecně když narazím někde na internetu nebo při čtení knížky/časopisu  na nějaký zajímavý objekt, udělám si v CdC rovnou mapku s příslušným vyznačením zorného pole optiky, kterou ho budu chtít fotit nebo si ho aspoň zapíšu do deníčku s poznámkama jak ho budu chtít fotit (ohnisko, filtr, atp.) a objekt taky oznámkuji. Na obloze je toho tolik, že si musím vybírat...

[Sasa3]

Včera v noci (28./29.5.2009) se tady v Říčanech kolem půlnoci roztáhlo. Obloha byla po přechodu fronty a bouřek pěkně čistá. Pustil jsem se do dofocení tohoto objektu. Kombinace s předchozím snímkem (celkem 4.7hod) dopadla takhle (na klik neořezaná verze):


Více expozičního času dovolilo zatlačit na křivky a vytáhnout víc mlhoviny. Zkusím to takhle vytisknout na 24cm formát a pokud ten šum nebude na fotce patrný, tak to takhle nechám.

V kontrastu s nocí, kdy jsem dělal první sadu expozic a kdy jsem nevyhodil ani jeden snímek a kdy všechny snímky byly ostré, byla tahle druhá sada doslova vydřená.

  Při první expozici na ostro se mi poprvé v životě seknul PHD guider. Musel jsem ho shodit, což znamenalo novou kalibraci guideru a následné znovu nastavení kompozice, aby snímek co nejlépe odpovidal zornému poli s první série.
  Neměl jsem taky už sílu sedět u každého snímku, jako posledně, (byla fakt pěkná kosa) a vymstilo se to - jak nebyl dalekohled temperovaný a jak rychle klesla při vyjasnění teplota vzduchu, dalekohled se furt rozostřoval. Když už se konečně uklidnil, tak mi tam prošlo pár drobných mráčků no a pak už svítalo... Suma-sumárum, z 3 hodin expozic má kvalitu z první noci pouze 30minut. Další 1.5 hodiny šly aspoň použít pro prokreslení slabých částí snímků, kde ztráta rozlišení tolik nevadí (zaplatil jsem za to ale kroužky kolem jasnějších hvězd). Pro srovnání, u dobrých expozic se FWHM pohyboval v rozmezí 1.1-1.3 pixelu, u těch rozostřených to bylo 1.5-1.8px. Jsem rád, že to dopadlo aspoň takhle, po focení jsem si myslel, že to byla zbytečně strávená noc.

Mimochodem na snímku je vidět, že mlhoviny jsou prakticky všude. Berte tedy číslo o úrovni pozadí v příspěvku o CCD kamerách pro úzkopásmovou fotografii s rezervou. Je to i případ snímku Severní Ameriky, tam jsem pozadí měřil v nejtmavších částech Mexického zálivu. Při pozornějším pohledu je vidět, že ani ta černá není stejně černá. Ve skutečnosti bude pozadí oblohy ještě asi menší a rozdíly mezi CCD kamerami se tak zvýrazní.

[MaG]

Zkusím to takhle vytisknout na 24cm formát a pokud ten šum nebude na fotce patrný, tak to takhle nechám.Úprava snímku je perfektní, ale co nechápu je tvůj přístup k šumu Při takovém formátu při tisku to snad není důležité, z metru už ten šum stejně neuvidíš. To jste vy perfekcionisti, co musíte mít astrofotky bez šumu.

[Sasa3]

Úprava snímku je perfektní, ale co nechápu je tvůj přístup k šumu Při takovém formátu při tisku to snad není důležité, z metru už ten šum stejně neuvidíš. To jste vy perfekcionisti, co musíte mít astrofotky bez šumu.
U fotky na stěnu bych to neřešil. Tyhle fotky o rozměru kolem 25cm dělané s novou kamerou mám pro album.  Když je taková fotka bez šumu a je pěkně ostrá, tak je to paráda. Z 40cm ji pěkně prohlídneš celou, pokud tě zaujme detail, dáš si ji blíž k nosu - mnohem pohodlnější něž koukání na monitoru. Těch 25cm taky není náhodně zvolené. S 1400 pixely to znamená rozlišení kolem 140dpi a je to asi tak maximum, aby fotka vypadala přirozeně i z blízka. Optika kreslí s rozlišením kolem toho 1 pixelu a tak mi přijde škoda to schovávat. Na takové fotce je pak prakticky všechno, co je vyfocené.

Obecně se snažím fotit tak, abych ten detail na úrovni pixelu zachycený měl. Když jsem měl malou CCD kameru Atik16IC s 650x450px (nevím kolik to přesně je), tak to byla v podstatě nutnost - i na fotce 9x13cm se jakákoliv chyba projevila. No a už mi to zůstalo. Brzy jsem pochopil, že zachytit detail na úrovni pixelu znamená právě výraznou eliminaci šumu, takže proto ta "posedlost" šumem. Prostě platí ekvivalence - menší šum = lepší zachycení detailu.

[Sasa3]

Ještě abych to dokumentoval obrázkem. Ze stejného snímku vydoluji třeba tohle. Je to už dvakrát zmenšené (čili v polovičním rozlišení). Při plném rozlišení je tam toho šumu už docela dost. Z toho, co zatím mám naexponováno můžu udělat takovou fotku tak maximálně 9x13cm. Snímek má, díky těm diagonálním pásům, mnohem dramatičtejší náboj (proto jsem volil tuhle kompozici). A tak nějak bych si představoval i ten koncový.  Takže možná asi ještě nakonec něco dofotím (a nebo se smířím s tím šumem). Vytištěný snímek v původní úpravě mám akorát před sebou. Nevypadá špatně, ale takhle by to bylo docela jiné kafe.

[BiF]

Vytištěný snímek v původní úpravě mám akorát před sebou.
To si tiskneš sám, doma? Na čem?

[Sasa3]

Na obyčejné inkoustové tiskárně (Canon iP36000). Nedávno jsem si ji pořídil a s kvalitním papírem dělá docela pěkné fotky. Před tím jsem si nechával tisknout tyhle snímky u Škody ve Vodičkově ulici vPraze. Dělal jsem si i test, stejnou fotku jsem nechal udělat je a pak tady u sebe na tiskárně a víc se mi líbila ta fotka z tiskárny. Hlavně z ní totiž lezou fotky, které vypadají hodně podobně jako na monitoru mého notebooku. Stačí většinou trochu přitlačit na křivky a sedí to. U Škody jsem musel fotky hodně přepalovat a bylo těžké chytnout tu správnou míru.