GS980 na EQ-6

[Rambo]

Zdravím,
mám takový dotaz na možnou kombinaci (s patřičnými úpravami) dalekohledu GS980 Newton 304/1500 na montáži Dobson váha tubusu 18,8kg na montáž EQ-6 kde je udávána nosnost až 25kg (18kg pro foto). Vím, že by to mělo určitě své problémy (váha se blíží limitu, dostupnost či spíš nedostupnost okuláru apod.), ale teoreticky by to mělo jít provést. Chtěl bych jen znát názor na toto řešení jestli nad tím dál uvažovat nebo ne. Díky. :ears:

[Radous]

Ahoj, dobrý den,
uvažoval jsem o tom samém a co se týče vizuálního pozorování, neviděl bych takový problém (až na ty schůdky k okuláru :rotflmao: ). Mimochodem GSO980 mám už doma a je to super stroj ;D. Co se týče foto, MMys by nám mohl napsat něco k pevnosti EQ-6. Martine jestli se sem dostaneš, mohl bys nám prosím napsat, je-li to reálné použít i na foto?

:hi:

Radim

[MilAN]

Radous napsal: ,
co se týče vizuálního pozorování, neviděl bych takový problém (až na ty schůdky k okuláru :rotflmao: ). . Martine , mohl bys nám prosím napsat, je-li to reálné použít i na foto?



To : Rambo + Radous :
Měl bych také několik otázek:
1/Už jste někdy viděli a měli možnost pozorovat velkým Newtonem na německé montáži ?
2/ Jak dlouhým ohniskem jste již někdy fotografovali a jak dlouhými expozicemi?
3/Myslíte si, že poznatek starých konstruktérů, že průměr šnnekového kola má být velký alespoň jako průměr objektivu již neplatí?
4/ Proč myslíte, že nejlepší amatérské astronomické fotografie oblohy vznikají objektivy o ohnisku do 1 m , a to na pevně zabudované montáži ?

Váš problém se schůdky k okulárovému výtahu je to nejmenší, co Vás může potkat. Pokud chcete na astrofóru časenm popsat Vaše negativní zkušenosti, pak jděte do toho.
_

[MMys]

Lidi neblázněte :mad2: :nono:,
dokážete si vůbec představit, jaké to bude monstrum, to bude prakticky neobsluhovatelné, protože když budeš chtít dostat na ovládací prvky montáže (povolení / utažení os) budeš muset slézt ze schůdků, udělat, vylézt... Navíc je to už opravdu na hranici nosnosti té montáže. Výrobce bych řekl poněkud nadsazuje. Montáž už začíná trochu pružit s 250-kou od Skywatcheru, to bych viděl jako hranici. Tohle jsem měl možnost i obsluhovat, a už to bylo dost nepohodlné oproti mé 210-ce, a 300-ku, no to si nedokážu představit. Uvědomte si taky, kolik tam naložíte protizávaží, a jaké jsou setrvačné hmoty. Na astrofoto ani náhodou, a nebo jen s velkými obtížemi (kmitání, vliv větru, periodická chyba), za to dám ruku do ohně. A na pokoukání je paralaktika jen na obtíž.

Takovýhle stroj pro focení bych hodil spíš do nízké vidlice nebo podkovy (split-ring). Ale to by vyžadovalo stavbu na míru.

No a nebo paralaktiku, ale takovou, jako má třeba ELBI a k tomu pěkně domeček. Ale jako převozné vybavení ???

[vla]

Souhlasím s MMys, a pokud bys myšlenku na 3-stovku na paralakt. nechtěl opustit, tak snad jedině 300/1200 např od Orion, v lehkém provedení, tubus dlouhý asi 1200 mm, hmotnost asi 11,5 kg, nevýhoda vyšší cena, asi 45 ooo kč. Lehké provedení znamená hlavně lehké zrcadlo, myslím, že je silné jen 27 mm!

[Rambo]

Ok, díky za názory, nebyl jsem rozhodnut něco takového provést, jen jsem si s tou myšlenkou pohrával. Uznávám, výsledek by zřejmě k ničemu nebyl, proto zůstanu u něčeho střízlivějšího… Takovéto úvahy vede touha po velkém dalekohledu za relativně málo peněz, ale holt některá omezení člověk nepřekročí….. :banghead:

[vla]

3/Myslíte si, že poznatek starých konstruktérů, že průměr šnnekového kola má být velký alespoň jako průměr objektivu již neplatí?

Průměr šnekového kola jako takový myslím není až tak vypovídající, měl by být uváděn v závislosti na modulu ozubení a počtu zubů. Např. při počtu zubů 360 a modulu 1mm dostaneš průměr kola 360 mm stejně jako při 180 zubů a modulu 2mm. Při stejné výrobní přesnosti bys např.v prvém případě dosáhl poloviční periodické chyby šnekového převodu než v druhém případě.

[MMys]

Tak o tom pochybuji, pokud bude nepřesnost obrobení boků šneku (nebo nepřesnost vyvolaná v místě doteku jeho házivostí), stejná a stejný poloměr, dostaneš i stejnou hodnotu periodické chyby. Samozřejmě, při větším počtu zubů bude kratší její perioda, ale velikost odchylky bude stejná, takže změny v čase budou rychlejší a bude to vlastně na upointování horší.

Když označím maximální odchylku (rozkmit) povrchu šneku v místě jeho doteku s kolem jako X a poloměr kola jako R, tak je jasné, že velikost periodické chyby je rovna arctg(X/R). Tedy čím menší kolo, tím musí být přesněji obrobené, aby PE zůstala stejná. Výhoda velkého kola je tedy zřejmá.

[Radous]

MilAN napsal:
To : Rambo + Radous :
Měl bych také několik otázek:
1/Už jste někdy viděli a měli možnost pozorovat velkým Newtonem na německé montáži ?
2/ Jak dlouhým ohniskem jste  již někdy  fotografovali a jak dlouhými expozicemi?


Váš problém se schůdky k okulárovému výtahu je to nejmenší, co Vás může potkat. Pokud chcete na astrofóru časenm popsat Vaše negativní  zkušenosti, pak jděte do toho.
_


ad 1. ano, pouze na Kleťské hvězdárně v době kdy tam ještě chodily školní výpravy na pozorování planet
ad 2. ne a ani to asi v nejbližší době nebudu zkoušet. Zajímala mně jen teoretická možnost, příp. Martinova praktická zkušenost, kterou nám sem napsal...

Koukám, že sme píchli do vosího hnízda ... ne ale teď vážně. Mám to především na vizuální pozorování. Je mi jasný, že na foto to nebude to pravý ořechový. Zvlášť ne pro mně, když nemám žádnou zkušenost a už mi to tu i párkrát bylo napsáno. Navíc se do focení ani moc nehrnu . Co bych uvítal je nějaký naváděcí systém. Může to být opravdu i nepřenosná montáž napevno umístěná, protože tmy máme kolem baráku až až. Ta EQ-6 je zajímavá hlavně cenou, protože nic podobnýho za podobný peníze s takovou cenou jsem nenašel. Rozhodně nebudu moct zainvestovat montáž v řádu 100 000,- (a to je myslím ještě docela nízký odhad ). Je fakt že se dají sehnat naváděcí systémy i na dobsona. Je to možná otázka už do jiné diskuze, ale nemáte zkušenost s nějakým takovým systémem a příp. instalací na dobson montáž?

díky.

:hi:

Radim

[vla]

Když označím maximální odchylku (rozkmit) povrchu šneku v místě jeho doteku s kolem jako X a poloměr kola jako R, tak je jasné, že velikost periodické chyby je rovna arctg(X/R). Tedy čím menší kolo, tím musí být přesněji obrobené, aby PE zůstala stejná. Výhoda velkého kola je tedy zřejmá. Díky za vysvětlení. Kdysi, když mi bylo asi tak 15 let jsem stavěl první vidlicovou montáž s pohonem a tehdy jsem informaci čím větší průměr kola a čím více zubů (!) tím lépe převzal na Kleti, /nebo jsem to tehdy tak pochopil/, kam jsem dojížděl a už jsem se k tomu nevracel.

[Radous]

vla napsal:

jsem stavěl první vidlicovou montáž s pohonem.
Zdravím vla,
neměl byste prosím k dispozici nějaký plánek na vidlicovou montáž? Bylo by možné příp. naskenované poslat do mailu? Zkusil bych trochu upravit podle svých potřeb a pustil bych se do něčeho takového...

díky.

:hi:

Radim

[MilAN]

Radous napsal:


Je to možná otázka už do jiné diskuze, ale nemáte zkušenost s nějakým takovým systémem a příp. instalací na dobson montáž?

Na 400 Dobsonu používám navádění od fy JMI více jak 12 let a zatím mě nikdy nezklamalo -vždy jsem se dostal minimálně do pole okuláru 30´. Vývojově novější a přítulnější se mi jeví Argo Navis od fy Wildcard ( obojí viz http://www.celestron.cz/).
Cenově je to i výhodnější než EQ6, pohodlnost pozorování je nevrovnatelně lepší

[Radous]

MilAN napsal:

Na 400 Dobsonu používám navádění od fy JMI více jak 12 let a zatím mě nikdy nezklamalo -vždy jsem se dostal minimálně do pole okuláru 30´. Vývojově novější a přítulnější se mi jeví  Argo Navis od fy Wildcard  ( obojí viz http://www.celestron.cz/).
Cenově je to i  výhodnější než EQ6, pohodlnost pozorování je nevrovnatelně  lepší

Díky za info. Omrknu to a asi do toho půjdu...

:hi:

Radim

[Jan]

Co bych uvítal je nejaký navádecí systém.
To: Radous
Dobrý den
Jde ale o to, co si představíme pod pojmem " ..naváděcí systém .."

Pokud se jedná o snímání okamžité polohy dalekohledu inkrementálními čidly a její indikaci pomocí souřadníc, nebo dokonce graficky v planetáriu na PC, pak tento účel plní elektronický modul NAVIGATOR-1, který se připojuje jako periferie k PC PSION, nebo ke klasickému PC notebooku s FREE SW SkyCharts pod Win. Počet uživatelů tohoto modulu roste - evidujeme cca 40 uživatelů z důvodu poskytnutí technické pomoci v případě potřeby.

Konstrukční údaje byly před časem zveřejněny v časopise A.R., nyní je lze nalézt na URL:
http://www.grecner.cz/astro/nav_hw_c01.htm

Od té doby se značně rozrostly aplikační možnosti popsaného systému:
- Byly vyvinuty a vyzkoušeny různé typy snímacích čidel (kromě klasických rotačních IRC byly využity řádově levnější snímače získané z myší PC),
- Byl vyvinut originální uživatelský SW pro počítač PSION.
Všechny dostupné a dosud zpracované podklady k tomuto projektu jsou soustředěny na CD, jehož obsah je na URL:
http://www.grecner.cz/astro/obsah-cd.htm

NAVIGÁTOR-1 představuje spolehlivé a přitom ekonomicky bezkonkurenční řešení, ve kterém je dána přednost znalosti přesné polohy dalekohledu před motorickým pohonem GO-TO.

V průběhu letošní Dovolené s Dalekohledem byla tato eletronika v provozu na několika dalekohledech a plnila kvalitně svou funkci.. Např. v soutěži vyhledávání objektů dle Messierova katalogu byl dosahován průměrný čas < než 1 minuta s dalekohledem Newton 200 na montáži Dobson vybavené elektronikou NAVIGATOR-1, počítačem PC PSION a čidly ze starší myši PC (kuličkové). Nutno ovšem poznamenat opakovaně potvrzenou zkušenost, že např. mechanicky nekvalitní montáž, nebo nevhodná instalace čidel mohou značně degradovat údaje polohy získané elektronicky..

Přeji mnoho zdaru
Jan

[Radous]

Jan napsal:

elektronický modul NAVIGATOR-1

Dobrý den,
díky za doporučení. Prostuduji a příp. vyzkouším... CdC používám, tak by neměl být problém.

Radim