včera poprvé od ledna, kdy se nám narodil potomek, jsem se dostal s dalekohledem pod oblohu, abych trochu odpomohl pořádnému absťáku. Pořádně foukalo, ale podařilo se mi postavit dalekohled šikovně za šípkové keře, které nárazy ztlumily na mírné pofukování.
Vybral jsem si objekt, na který mám spadeno už dva roky, ale nikdy jsem se k němu nedostal - trojici galaxií v Draku.
Pronásledovala mě smůla - dvakrát jsem myslel, že pojedu domů. Poprvé když jsem zjistil, že se mi zřejmě už před několika dny zapla v kabelce automatická spoušť a úplně vybila baterky - na displeji vůbec nic. Ve foťáku to nicméně cvaklo - ukázalo se, že spoušť funguje, akorát nemá šťávu pro displej. Systémem pokus-omyl jsem po asi půlhodině po paměti nastavil správnou délku expozice, počet a délku prodlevy (tímto děkuji MP za intuitivní ovládání, které by zvládl i slepý
). Po nastavení kompozice a nalezení pointační hvězdy prozměnu můj nový notebook (starý odešel v zimě do lovišť) odmítá komunikovat s adaptérem na paralelním portu, ačkoliv to doma šlo. Po další půlhodině laborování s nastavením driveru ve Windows jsem port překonfiguroval jako LPT2 a on kupodivu začal fungovat.
Pak už vše fungovalo dobře a do tří jsem nafotil 17 použitelných snímků po 10 minutách. Tady je výsledek:
17x10 minut, Newton 1000/200+MPPC, EQ-6 SynTrek, Lumicon DS, Canon 300Da
Pointace PHDGuiding přes webkameru a OAG
Snímek je mírně oříznutý.
Po pravdě řečeno jsem od snímku čekal víc - mám v plánu se o něj pokusit ještě jednou, tentokrát bez filtru a s expozicí 16 minut. Tady jsem musel galaxie hodně lovit a na výsledku je to poznat. Ale i tak z něj mám po takové době radost
.
