úspěšnost při astrofotografii

[FunTomas]

MP napsal: ... Takze neni pravda, ze zareni mlhoviny je na cervene strane spektra. Tech car je tam vic, i kdyz ta H-alfa prevazuje. ...
Prepac, ??? ale co to tu pises? Najprv povies, ze nie je pravda, ze hmlovina vyzaruje na cervenej strane... a hned nato, ta Halfa prevazuje...

Pozri na tento obrazok.

Ak prevazuje Halfa a je na cervenej strane spektra, tak ta hmlovina bude v skutocnosti cervena. Oko ju tak vidiet nemusi ale to je problem oka, nie skutocnost.

[FunTomas]

MP napsal: ...Jenze zachyceni te cary tak, jak je to obvykle na astrofotkach, je vlastne zkreslovanim barev v porovnani s vnimanim lidskeho oka. A to se ti lumpove vyrobci filmu snazi v posledni dobe odstranit.
Mas pravdu, su to lumpove a treba ich :hanged:

Na druhej strane to skreslovanie farieb je vlastne zachytenie skutocnosti takej aka je.

[FunTomas]

Aby som ale skonstatoval skutocnost. Ten kodak som nezohnal. Zatial. Snad sa do nasich obchodov dostane. Ide o tento film:

Ak by ste o nom niekto nieco vedel, dajte mi pliiz info.

[MilAN]

FunTomas napsal:

Pozri na tento obrazok.

Ak prevazuje Halfa a je na cervenej strane spektra, tak ta hmlovina bude v skutocnosti cervena. Oko ju tak vidiet nemusi ale to je problem oka, nie skutocnost.
Můžu souhlasit s tím, že to je problém oka. Ale když se dívám na ten spektrogram, ( a pokud by se měl týkat Severní Ameriky) tak tam H-alfa nepřevažuje . Kde jsou ty výrazné barvy modrozelená a žlutá na fotografiích - nejsou ty fotografie zase červené jen pro to, že se používají  staré filmy, které měly  charakteristiku i citlivost při dlouhých expozicích přehnaně vysokou zase v červené oblasti ?

[FunTomas]

MilAN napsal: ...Ale když se dívám na ten spektrogram, ( a pokud by se měl týkat Severní Ameriky) tak tam H-alfa nepřevažuje...
Moja chyba. Spektrum som dal na ukazku, aby bolo vidno ktory excitovany atom ziari na akej vlnovej dlzke a aka farba tomu zodpoveda. Netyka sa Severnej ameriky. Je to spektrum planetarky NGC7662.

[MilAN]

Že to je planetárka jsem ze spektra pochopil, ale to moc nemění na skutečnosti, že  u emisních mlhovin je složka O III  + H beta dosti výrazná a na obrázcích po ní nebývá většinou ani stopa.

[MP]

No dobre, uz dam pokoj
Jen bych mel jeste posledni dotaz : co to znamena "mlhovina, jak vypada ve skutecnosti" ? Ve skutecnosti neznamena tak, jak bychom ji videli okem ? To ale muzeme zobrazovat i UV a IR a tepelne a radiove a rentgenove a vsechny ostatni slozky zareni a prevadet je do viditelneho spektra a tvrdit, ze takhle je to "ve skutecnosti" a neviditelnost toho zareni je chyba oka. Ja myslim, ze jde o to, jak bychom mlhovinu videli, kdybychom jeji zareni zesilili tak, aby byla okem videt barevne a pritom ty barvy nemenili. A pak bychom ji videli modrozelenou. Kdyby vyzarovala jen v H-alfa, tak bychom ji skoro vubec nevideli ( to se Ti podari snadno s libovolnym filmem ). Nemas pocit, ze pod pojmem "jako ve skutecnosti" spis myslime "jako na starych astrofotkach, na ktere jsme zvykli" ?

[MMys]

MilAN napsal: Že to je planetárka jsem ze spektra pochopil, ale to moc nemění na skutečnosti, že u emisních mlhovin je složka O III + H beta dosti výrazná a na obrázcích po ní nebývá většinou ani stopa.
Milane, tahle věc mi už vrtá hlavou dlouho, a začala vrtat ještě víc od doby, kdy mám digiťák, který tyto vlnové délky podává pěkně (a tu H alfa povyndání filtru taky). I když jsem používal filmy (když ještě byly) jako Kodak Supra a podobně, které byly citlivé na H-alfa, mlhovina byla samozřejmě červená (tady spokojenost) ale chybělo tam přesně to co píšeš, ty modrozelené spektrální čáry OIII a H beta. Pořád mi není jasné proč (viz třeba foto řasovky na film vs. digi), když film na ně má být citlivý. Ty čáry obvyykle leží poblíž vlnové délky, kde se kříží spektrální charakteristiky pro Yellow a Magenta vrstvu filmu. Jestli má vliv toto ? Ale moc se mi to nezdá. Každá z vrstev tam citlivost má, byť menší, a je to tak dobře, ty charakteristiky tak vypadat mají a stejně,(jenom více ideálně) vypadají i u fotografických RGB filtrů a tam to funguje. Tak kde je zakopaný pes.

[MP]

MMys napsal:

Ty čáry obvyykle leží poblíž vlnové délky, kde se kříží spektrální charakteristiky pro Yellow a Magenta vrstvu filmu. Jestli má vliv toto ? Ale moc se mi to nezdá. Každá z vrstev tam citlivost má, byť menší, a je to tak dobře, ty charakteristiky tak vypadat mají a stejně,(jenom více ideálně) vypadají i u fotografických RGB filtrů a tam to funguje. Tak kde je zakopaný pes.
Nevim, ale napadaji mne dve veci :

1. Citlivost dvou vrstev se neda scitat, kazda samostatne musi mit nejaky kontrast vuci zavoji a to je pri dlouhych expozicich kriticke. Takze se muze stat, ze kazda z vrstev je pod "prahovou hodnotou", kdy pri zpracovani temer zmizi s pozadim, zatimco jedina vrstva, snimajici svetlo stejne intenzity, jej zobrazi s dostatecnym kontrastem.

2. Mam pocit, ze se vyrobci filmu snazi podporovat kycovite "letni" obrazky s relativne tmavou oblohou. A svetle modrou oblohu dela kyslik v atmosfere, barva odpovida OIII. Takze je mozne, ze ta citlivost na rozhrani obou vrstev je potlacena zamerne.

[MilAN]

Já budu taky asi trochu spekulovat.
Všechny filmy jsou určeny pro krátké expozice(maximálně v rozsahu 1/500 - 1/2 s). Mimo tento rozsah, ale maximálně někde do 100s výrobci doporučují jednak  korekci délky expozice a jednak  použití korekční filtrace.I tak byly některé filmy "teplé", některé "studené", některé dávaly hezkém mraky, jiné zelenou louku ... Prostě pouze v nepatrném rozsahu expozic se dařilo zachovat barevnou věrnost, t.j. patřičný souběh  barevných křivek, jakož i strmostí jednotlivých komponent. Podle mě  se u dlouhých expozic nejvýrazněji projevují :
1/  Schwarzschildův exponent, který je  různý pro různé barevné složky. Rozdíl např . mezi k=0,69 a k=0,78 znamená  již rozdíl v poměru expozic 1:2.
2/ Strmost jednotlivých barevných vrstev je též různá,  a též ovlivněná i délkou expozice

Na oba parametry má zásadní vliv  zpracování filmu, skladování filmu, stáří filmu  (možnost  nerovnoměrného stárnutí jednotlivých vrstev)., jakož i výrobní tolerance jednotlivých emulzních čísel.

Nedovedu odhadnout, který vliv je zásadní, ani to , jestli je to jen takto. Z tohoto pohledu jsou digitální foťáky se svými parametry (které sice nijak přesně neznáme), pro focení geniálně bezproblémové a předvídatelné a reprodukovatelné ve svém chování.

[Victorius]

Mě se ještě žádná nepovedla ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D ;D

[psmolly]

Dnes jsem si vyzvedl první svůj vyvolaný čb film Kodak Fomapan 200. Kromě fotek nočního města (asi 3) jsem tam čekal alespoň nějakéhvězdné pole. Nic krásného,ostrého a úchvatného, prostě jen stopy a dráhy hvězd. Většina expozic byla 10-15 sekund na slušné obloze fotoaparátem Zenit E. Všechny snímky na negativu jsou ale úplně "bílé" , maximálně s nějakým flekem, který ale nemá nic společného s oblohou. Ani náznak hvězd nebo noční oblohy. Co by mohlo být příčinou?

[AstronomyGreenHorn]

zeby prilis kratka expozicia?

[MMys]

Možná sis mohl před focením trošku prostudovat, jaké expozice jsou potřeba. Při citlivosti 200ASA (a u Fomapanu to bude navíc při delších expozicích jen zbožné přání, díky Schwarzchildovu jevu) se za nějakých 10-15sekund nenafaotí téměř nic (i kdyže nevím nic o cloně, ale to je jedno, ten čas je moc krátký i na plnou díru) To, že tam jsou jen stopy nejjasnějších vězd, je vpodstatě správně, a těch tam může být pár, a budou to kratinké oválky, nikoli pěkné dlohé stopy. Jaké bylo ohnisko - padesátka ?


Příště zkus natáhnout expozici při 400ASA, při cloně f/2.8 třeba tak na 5minut. Při f/4 (doporučuju takhle zaclonit pro lepší kresbu) klidně i 10 a více minut (podle oblohy), a zkus něco citlivějšího (nějaký Ilford 400-1600ASA (třeba Deltu). Fomapan 400-ka je už dost hrubozrnný, o 800-ce ani nemluvím, tam už je vidět zrno i na fotce 9x13.

Ty hodnoty ber jako velmi hrubý nástřel, svoje najdeš podle stavu oblohy, filmu, způsobu vyvolávání...

[psmolly]

Dobře Martine, ale nemělo by tedy políčko filmu být tmavé?Všechny jsou úplně světlé.