Astronomické fórum

Psion: Myslim ale, ze ziadna z teorii neriesi kardinalny problem, a sice, kde sa to vsetko zobralo, myslim vznik vsetkeho... To ci sa to rozpina tymto smerom rychlejsie ako inym su asi detaily vysvetlitelne gravitaciou na velkych skalach. Preto z mojho pohladu mozeme kludne uvazovat znovu o nekonecnom vesmire co do rozmerov. Tato varianta sa mi zda najlogickejsia, tak ako kazdy prijima nekonecnu radu cisiel v matematike. Svet asi moze byt az taky, ako samotna matematika. Sme velmi upnuty na svet podla nasich jednoduchych predstav, a uz v kvantovej fyzike si nevieme nic predstavit, iba vypocitat. Takze podla mna, treba sa pokusit vysvetlit radsej Olbersov paradox. To je podla mna jednoduchsia uloha.
Alebo skutocne aproximovat kvantovy svet na makrosvet a mozno nam odpadne problem vesmiru na velkych skalach. Cize pozriet sa na svet v celosti.

Žádná z těchto teorií to, kde se vše vzalo, ani řešit nemůže, protože na to nemáme nástroje.
Naše teorie končí před tím.
Tohle můžeme seriózně začít řešit ve chvíli, kdy nakvantujeme gravitaci a budeme se moci podívat blíže k domnělé singularitě, do té doby úvahy na tohle téma nejsou seriózní věda.

Olbersův paradox je přeci dávno vysvětlen. I kdybychom nepřijali tvrzení, že vesmír je konečný a má počátek v čase, tak nám na jeho vyřešení stačí fakt, že intenzita světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti.

Mě ten Olbersův paradox vždy přišel jako nesmysl, možná jsem zaostalý, ale takový nesmysl mě nenapadá ani po lahvi vína

kuceraz píše: ↑18. 03. 2024, 09:58 Olbersův paradox je přeci dávno vysvětlen. I kdybychom nepřijali tvrzení, že vesmír je konečný a má počátek v čase, tak nám na jeho vyřešení stačí fakt, že intenzita světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti.

No prave toto "stačí fakt, že intenzita světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti" nevysvetluje Olb. paradox, lebo s druhou mocninou vzdialenosti rastie pocet hviezd v zornom poli, povedzme napr. v jednej stvorcovej sekunde. Ak je vesmir nekonecny v priestore a case, tak by obloha mala byt jasna. Jedine vysvetlenie je, ze vesmir je obmedzeny v case a/alebo priestore.

Myslel jsem, že Olbersův paradox se vysvětluje rudým posuvem. Avšak přiznám na rovinu, že v této problematice se vyznám pramálo a rád se nechám poučit, proto prosím o schovívavost, pokud je snad má poznámka přihlouplá.

Takze by sme mohli stale uvazovat o reliktnom ziareni ako o onej, vsetkymi smermi rovnomerne svietiacej oblohe?

mirkovacik píše: ↑18. 03. 2024, 12:14

kuceraz píše: ↑18. 03. 2024, 09:58 Olbersův paradox je přeci dávno vysvětlen. I kdybychom nepřijali tvrzení, že vesmír je konečný a má počátek v čase, tak nám na jeho vyřešení stačí fakt, že intenzita světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti.

No prave toto "stačí fakt, že intenzita světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti" nevysvetluje Olb. paradox, lebo s druhou mocninou vzdialenosti rastie pocet hviezd v zornom poli, povedzme napr. v jednej stvorcovej sekunde. Ak je vesmir nekonecny v priestore a case, tak by obloha mala byt jasna. Jedine vysvetlenie je, ze vesmir je obmedzeny v case a/alebo priestore.

Citace wikipedie:

Takže ve skutečnosti vysvětlením temnoty noční oblohy je rudý posuv všeho světla ze vzdálených objektů, a ne přímo konečného stáří vesmíru – ačkoliv proces rudého posuvu a stáří vesmíru spolu ve většině teorií úzce souvisí.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Olbers%C5%AFv_paradox

Ne, obloha by neměla být jasná ani v nekonečném vesmíru. Nikdo z nás nevidí mimo viditelnou oblast spektra, do které se záření dostává právě rudým posuvem. Tomu lze zdánlivě oponovat tím, že by obloha měla být jasná v rádiovém oboru. To je ale stejný problém se stejným řešením - záření vzdálenějších zdrojů se posune až za rádiový obor. A tak dále, a tak dále.

peto: No jestli se nepletu tak ano, alespoň se to tak někdy uvádí. Bohužel asi nemám vzdělání dostatečné k tomu, abych posoudil validitu tohoto tvrzení. Nebo je nějaké lepší vysvětlení Olbersova paradoxu? Opravdu rád se nechám poučit (míněno zcela bez ironie).

kuceraz píše: ↑18. 03. 2024, 09:58 tak nám na jeho vyřešení stačí fakt, že intenzita světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti.

Bohužel nestačí. Bez rudého posuvu a extinkce světla hvězd to nejde. Intenzita světla sice ubývá s druhou mocninou vzdálenosti , ale zároveň s druhou mocninou vzdálenosti roste počet hvězd

Stanislavxyz: No to vzdelanie nemam ani ja, preto sa na to pytam, ale logiku by mi to davalo...

A nestačí pro vysvětlení to, že světlo má konečnou rychlost a Vesmír existuje konečnou dobu?

Doporučuji zajímavou knihu Peter Zamarovský Proč je v noci tma. Zabývá se podrobně Olbersovým paradoxem a různými způsoby jeho řešení.

Treba si uvedomit, ze o.p. vznikol, ked si vsetci mysleli, ze vesmir je nekonecne velky a nekonecne trvajuci. Preto to v tom stave poznania bol paradox a to dost vyznamny. Akakolvek dynamika/ohranicenie vesmiru vysvetluje o.p. Pre vysvetlenie o.p. by stacilo iba to, keby vesmir bol velkostne konecny. Alebo iba casovo ohraniceny s konecnou rychlostou svetla. Rozpinanie a č. posun su len bonusy, ale na druhej strane su to len dosledky toho, ze vesmir ma svoj pociatok a dynamiku.

Kazdy objav, ktory vysvetluje o.p. a ktory dnes povazujeme za samozrejmost, by bol v case zadefinovania o.p. prevratny.

MilAN píše: ↑18. 03. 2024, 13:08

kuceraz píše: ↑18. 03. 2024, 09:58 tak nám na jeho vyřešení stačí fakt, že intenzita světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti.

Bohužel nestačí. Bez rudého posuvu a extinkce světla hvězd to nejde. Intenzita světla sice ubývá s druhou mocninou vzdálenosti , ale zároveň s druhou mocninou vzdálenosti roste počet hvězd

To ano, ale světlo těchto vzdálených hvězd pro nás přece od nějaké vzdálenosti nebude ve viditelné oblasti spektra

A to je přesně v mém příspěvku
Nejde o druhou mocninu vzdálenosti ( tu vyváží množství hvězd rostoucí též s druhou mocninou vzálenosti) , ale o rudý posuv