Astronomické fórum

Je možné, že z Meopty byly jen ty okuláry, bylo to na nich vygravírované v černém eloxu, tím si jsem na 100% jistý. A asi i ten objektiv. Montovat to pak už mohl někdo jiný.

Děkuju za informace, vypadá opravdu překrásně.

Před rokem a půl jsme si s MMys o něm psali, chtěl jsem ho koupit přes sbazar, nakonec jsem ho nekoupil, ten optický stav byl mizerný, nebyla k tomu bedna ani další okuláry a prodejce nechtěl couvnout s cenou.

Vzpomínky na dávné teleskopy nám nedávají spát . Můj první byl samozřejmě také brejlák . Všechno, až na čočky, byla vlastní "produkce". Někdy počátkem r. 1957 s ním byla vidět kometa Arend-Roland. To upoutalo pozornost staršího bratra, který mi v r. 1959 obstaral starý mosazný námořní achromát. Měl "závratnou" 40 mm aperturu a malou vidlicovou montáž na geodetickém stativu. Po optické stránce to byl neskonalý progres a prohlídkám oblohy jsem se potom věnoval pravidelně. Druhé foto je z dovolené s otcem, kdy jsme brzo ráno pozorovali srnčí zvěř a v noci obdivovali detaily na Měsíci.

To je teda taky nádhera!

Astro cabinet 90 (+Optik montage experiment), jako objektiv jsem si nechal vybrousit brýlovou čočku. Barvilo to stejně příšerně. Na "skutečná" pozorování jsem pak používal triedr Genira ROW 8x30. Tím jsem např. "objevil" měsíčky Jupitera, prstenec Saturnu, Vestu, M44 … A pamatuji, jak mne táta po půlnoci vyhazoval z terasy, kam jsem potají chodil pozorovat.

Mám stále ještě ruský Turist (33T?), s ním jsem dost experimentoval, protože ve vysouvacím tubusku jsou tři čočky a jejich přehazováním se mění zvětšení. S tím jsem už pozoroval i Slunce přes začmouzené sklíčko (!nedělat!).
To byla má dětská léta.

Dodnes dětem na astronomickém táboře ukazuji svůj pozorovací deník s těmi hrubkami a bavíme se tím, z jakého je vlastně roku - data tam jsou, ale nikde jediný rok . Třeba podle zákresů měsíčků Jupitera se to jednou dohledá.

Ten USSR dalekohled stále mám u rodičů - byl to ten, se kterým jsem prvně pozoroval noční oblohu - hlavně Měsíc a planety.

Ten Astro Cabinet..... Dodnes mám v mozku úplně živě zachycený vjem, jak voněl ten plast když jsem poprvé otevřel krabici.

MMys píše: ↑05. 08. 2022, 00:20 Já měl tenhle:(...)
Vyštrachal jsem ho u strýce, a na mnoho let zabavil Byl od Meopty, podstavec byl ocelový, strašně těžký. Nosil jsem to ve 13 letech vcelku přes rameno do kopce na louku

Tak to je ovšem krásný přístroj. Jako sbírkový bych ho bral i dnes.

Beda píše: ↑08. 08. 2022, 07:52 Vzpomínky na dávné teleskopy nám nedávají spát . Můj první byl samozřejmě také brejlák . Všechno, až na čočky, byla vlastní "produkce". Někdy počátkem r. 1957 s ním byla vidět kometa Arend-Roland. To upoutalo pozornost staršího bratra, který mi v r. 1959 obstaral starý mosazný námořní achromát. Měl "závratnou" 40 mm aperturu a malou vidlicovou montáž na geodetickém stativu. Po optické stránce to byl neskonalý progres a prohlídkám oblohy jsem se potom věnoval pravidelně. Druhé foto je z dovolené s otcem, kdy jsme brzo ráno pozorovali srnčí zvěř a v noci obdivovali detaily na Měsíci.

To jsou pěkné vzpomínky a hezké fotografie. Děkuji za ně.


Je to potěšení číst toto vlákno. To nadšení a nelíčená radost mladých objevitelů z dalekohledů, nad kterými by dnes většina ohrnula nos. Teď se jenom honíme za větší a větší aperturou, lepším a ještě lepším sklem v objektivu a ten entusiasmus tam často chybí. A mládež? Ta má tolik různých lákadel že je malý zázrak, obrátí-li někdo z nich svůj zrak k obloze.

Přispěji tedy také vzpomínkou. Který byl můj první už nedokážu chronologicky přesně určit, takže zmíním oba. Jednak jsem - jako ostatně většina zde - stavěl "brýlák" dle návodu z ABC. Bohužel jsem neměl to štěstí na mikroskopický okulár a tak jako okulár sloužila druhá čočka z brýlí. Jaká byla kvalita obrazu jistě nemusím popisovat... No, mnoho jsem s ním toho neodpozoroval a skončil na smetišti dějin. Naštěstí jsem někdy v té době našel a "znárodnil" otcův ruský triedr 12 x 45. To už bylo jiné pokoukání! Jistě, astronomický speciál to nebyl, kvůli velkému zvětšení se také musel porůznu opírat, či improvizovaně podpírat, avšak kvalita optiky oproti "brýláku" byla o pár řádu lepší. Pozoroval jsem s ním nejen oblohu, ale také letadla a přírodu. Žádnou historickou fotografii pozorování s tímto dalekohledem bohužel nemám, protože na mě bylo zřejmě škoda filmu, nicméně samotný dalekohled mám dodnes.

Můj první dalekohled byl Astro Cabinet 90, dál asi není potřeba nic rozepisovat. To mi bylo tak 10 let a když jsem přes něj poprvé vděl hvězdu a pak detail měsíce, tak jsem z toho byl mimo

Ako dieťa som mal požičaný teodolit Meopta. Vyzeralo to nejak takto (obrázok nižšie). Bol k tomu pre mňa vtedy otrasne ťažký statív. Z malého balkóna nie úplne vhodne (východne) orientovaného rodičovského bytu som s tým videl kráter Plato a M42. Neskôr som sa dostal k historickému Frič-ovmu mosadznému teodolitu (s priemerom závratných 30mm). V snahe zbaviť ho prachu som ho ešte ako dieťa zvnútra vytrel, čím som ho pripravil o zámerný kríž. Dodnes ho mám v pracovni v Ondřejove.

ETA Amater nebo jak se to jmenovalo, uz tu parkrat byl. A jeste ho mam, je to takovy chudak, nemel stativ a tak je na vesaku.
Mesic a Jupiter ukazuje dobre. Dostal jsem ho k vanocum, ale zahy jsem zjistil, ze bez stojanu je to marny. Tak jsem si z merkuru udelal nejakou konstrukci a koukal na Mesic u babicky ze strechy. Z vesaku jsem pak nejradeji koukal na zimni souhvezi kdyz jsem bydlel na Jizaku z okna. Prechod Venuse nebo Merkuru pres slunecni disk na stinitku.

Skoda ze nemam ten puvodni stojan.

Objektiv je achromat 55mm, f ~660 mm
puvodni okular Huygens 40x ma uzoucke zorne pole ale obraz je ok
s mikroskopovym asi-kellnerem od Meopty "10x" je obraz pekny, ale zvetsuje tak 20x

Fotka tu:
ETA refraktor