Astronomické fórum

I kdyby tam stín Země sahal, JWST obíhá po dost výstředné elipse kolem bodu L2 (a navíc pak se jeho pohyb skládá s pohybem kolem Slunce do roztodivné vlnovky). Každopádně pohou trigonometrickou úvahou mi délka zemského stínu vychází na 1 400 000 km (pouze iterací odhadů z podobnosti trojúhelníků). Takže stín Země do L2 nesahá.

(a koukám, že diskuze mezitím běžela na další straně, tak jsem i o něco chytřejší od vás).

Aha, ok, díky. No vlastně, když si vemu, že průměr Země je asi 109 krát menší než Slunce (a 1AU je 150M km), tak lze délku stínu odvodit.
Já pořád nějak myslel, že celá ta halo orbita je ve stínu, nebo polostínu. Kvůli chlazení.
Kdyby tedy byl Webb o něco blíž Zemi ve stínu, tak by sice ušetřil chladivo, ale zas by potřeboval zdroj energie a neúnosně moc paliva na udržení se v nestabilním místě?
To je pravda, ztráta jednoho segmentu by asi nevadila, horší by byl zásah do sekundáru, nebo dalších přístrojů.

pardalin píše: ↑25. 01. 2022, 17:22 Kdyby tedy byl Webb o něco blíž Zemi ve stínu, tak by sice ušetřil chladivo, ale zas by potřeboval zdroj energie a neúnosně moc paliva na udržení se v nestabilním místě?

On ale nepotřebuje chladivo ( odpařované chladivo ) takže by nic neušetřil. A pokud by nebyl v oné rovnovážné gravitační pozici, tak by se už pohyboval po klasické dráze kolem Slunce. Bude dál od Slunce než Země, tudíž se bude pohybovat pomaleji a Země se mu bude vzdalovat.

JWST je chlazený pasivně (od toho má ten sluneční štít), takže nepotřebuje být v zemském stínu.
Jeho solární panely musí být osvětleny sluncem, takže ani nemůže být v zemském stínu.
Nemůže obíhat kolem Země, protože Země je příliš silný zdroj tepelného záření, a natáčet teleskop neustále tak, aby jeho přístroje a zrcadlo byly schované současně před zářením Slunce i Země už by hrozně omezovalo smysluplný sektor, v němž by se dalo pozorovat.

Z výše uvedeného plyne, že musí být na nějaké heliocentrické dráze. Ta by mohla být v podstatě libovolná (byly i takové vesmírné dalekohledy, např. Spitzer Space Telescope), ale L2 byl zvolen zejména z praktického hlediska - umožňuje stálé a rychlé přenášení dat na Zemi.

Proč nemůže být na oběžné dráze je mi jasné. Myslel jsem třeba ve vzdálenosti 1 milionu kilometrů - ve stínu (a neustále korigovat dráhu).
Nepotřebuje chladivo? Podle mne tam nějaké helium (plynné) má... huh ale zas do krve se hádat nebudu , nevím. Našel jsem třeba toto:
https://vtm.zive.cz/clanky/kosmicky-dal ... spx#part=9

Chladivo tam má - v uzavřeném okruhu jako v ledničce. Takže ho nespotřebovává jako předcházející IR dalekohledy, kde se chladilo odpařováním a dalekohled skončil v okamžiku spotřebování chladiva.
Nemůže létat ve stínu Země (už proto, že potřebuje Slunce pro fotovoltaiku) ve vzdálenosti 1 mil.km, protože by letěl na vyšší = pomalejší dráze, než se pohybuje Země ( důsledek 3.Keplerova zákona) . A pokud zběžně počítám, potřebovala by přidat na rychlosti 60m/s. To odpovídá spotřebě 1/2 paliva, který má JWST k dispozici. Jenže tím by došlo ke změně dráhy z kruhové na eliptickou a jsme na nekonečných korekcích (to se mi už dál nechce počítat) a druhý den by byla potřebná podobná velikost korekce (jinak nám stín i Země uteče ) - a jsme bez paliva. Tady je nebeská mechanika nekompromisní

Ano, nějak tak jsem si to myslel. Díky za vysvětlení!

Prvotní seřizování zrcadla bude prováděno na hvězdě HD 84406 ze souhvězdí Velké medvědice.

Je tomu tak.

https://www.irozhlas.cz/veda-technologi ... 301008_voj

Dával jsem včera na fórum kosmonautixu obrázek ze zorným polem JWST s magnitudami hvězd v jeho okolí:
https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic. ... 93#p129293

Milan, to není HD 64406, ale HD 84406. Tady je porovnání. Hvězda ve čtverečku je hvězda na kterou ukazuje šipka 19,5m to opovídá v SDSS r kanálu.

Ano, v popisu je chyba, díky za upopzornění. Bohužel to nejsem schopen v galerii astro opravit, vymazat ani dodat nový obrázek. A je to jasnost v R kanálu
.....
edit: upraveno

Tady je seznam co má v plánu JWST zkoumat na záčátek (v tzv. cycle 1):
https://www.stsci.edu/jwst/science-exec ... cycle-1-go
Že je tam vzdálený vesmír je jasné, ale může se podívat na cokoliv směrem od Slunce, tak docela zajímavě vypadají i cíle ve Sluneční soustavě

Akú dráhu vlastne JWST bude opisovať na oblohe?

1. Ak správne chápem, L2 je každú noc o slniečkovej polnoci presne na juhu vo výške rovnakej, ako je slnko hlboko pod horizontom.
Zatiaľ dobre?

2. JWST obieha okolo L2, pričom väčšia poloos (apoapsida) je cca. 830 000 km a menšia (periapsida) 250 000 km. Čiže elipsa na šírku je cca. 1,08 mil. km. Excentricitu som nenašiel. Toto som našiel na wiki a interpretoval podľa seba.
Potiaľto dobre?

3. Ak je to celé 1,5 mil. km od nás, tak to bude elipsa na oblohe cca. 37° široká (na jednu stranu od L2 30°, na druhú 7 stupňov).
Správne to chápem?

4. Bude dochádzať k nejakému stáčaniu tejto elipsy? Či už z dôvodu dráhy JWST okolo L2 alebo z vizuálnej stránky pri pozorovaní zo Zeme.

5. Asi bude tá elipsa chodiť po oblohe hore-dole s tým, ako sa zem natáča k Slnku, resp. zároveň k L2.
To môže byť celkom zaujímavá trajektória po oblohe.

Celý bod 2/ není dobře.
Velká poloosa není apoapsida a malá není periapsida. Velká osa je ve směru osy x, malá ve směru osy y. JWST nebude obíhat po keplerovské dráze , to znamená, že v ohnisku dráhy nebude L2, ale osa elipsy.
Ještě tam chybí jedna věc, a to, že na tu elipsu kolem L2 se nebudeme dívat čelně , ale ona bude skloněná a dlouhá osa bude ve směru ekliptiky.
Excentricita té elipsy je přeci jednoduše spočítatelná (e=0,95) ale není na nic potřeba, protože se nejedná o keplerovskou dráhu. Pojmy ohnisko, periapsis a apoapsis proto nedávají smysl.