MilAN píše: ↑18. 03. 2022, 00:43
To ale mění situaci v diskusi. Na uvedeném vloženém 1. obrázku nic takového nebylo vidět.....
Nevim co meni situaci, ja jsem to napsal dost jasne. A kde jsem to tedy videl, kdyz ne z prvniho odkazu ? Jen jsem na nej musel kliknout a poradne si ho prohlednout. A take jsem psal ze jsou pruhy paraelni.
Míra Pech píše: ↑18. 03. 2022, 07:53
Na tom detailním snímku je ještě patrná interference s podstatně širšími podélnými pruhy. Nemůže tento jev (obě interference) nějak souviset s geometrií zrcadel a interferencí od ohybových jevů na hranách jednotlivých zrcadel a použitím úzkopásmového filtru?
Ta zrcadla jsou sestiboka, je to mozne, kdo vi.
Celestron C9.25, LZOS 115 mm, Lunt 80mm, Losmandy G11
V příspěvku #230 jsem prezentoval difrakční obraz JWST pro jednu vlnovou délku. Pro detaily je zapotřebí snímek strečnout. Výsledek nemohl být přesný. Jednak neznám tloušťku mezer mezi zrcadly a též závisí na tom, kolika bodová FFT se použije. Snímek NASA zřejmě není monochromatický a bylo by nutné sečíst difrakční obrazce pro různé vlnové délky. To podle mne může aspoň kvalitativně vysvětlit stukturu pozorovanou na snímku z JWST.
MilAN píše: ↑18. 03. 2022, 00:43
To ale mění situaci v diskusi. Na uvedeném vloženém 1. obrázku nic takového nebylo vidět.....
Nevim co meni situaci, ja jsem to napsal dost jasne. A kde jsem to tedy videl, kdyz ne z prvniho odkazu ? Jen jsem na nej musel kliknout a poradne si ho prohlednout.
Tak ono to je opět trochu jinak. Nejsem takový blb, abych si ten 1. obrázek ve vlákně nerozkliknul. Jenže s ním se nic neděje. Je potřeba rozkliknout jeden ze 3 odkazů z tweetu, ten otevře článek, v kterém je tenhle obrázek v miniaturním provedení a teprve jeho rozkliknutím se dostanu na větší rozlišení s možností zvětšit.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Ale kdepak, zase s naprostou jistotou tvrdite co neni pravda. Pokud bych sel tak slozitou cestu, popsal bych ji nebo pripojil obrazek ci alespon jeho vysek. Ze byste byl blb ve smyslu hloupy si vazne nemyslim. Ja jsem pouze klikal na obrazek a nechaval si ho otevrit v nove zalozce, abych dostal vyssi rozliseni, az se mi to ukazalo ( to delam casto, kdyz mne nejaka fotka hodne zajima ). Bohuzel se vam opet povedlo, ze se dikutuje puvod fotky a ne ty pruhy, to je co mi vadi. Ach jo.
Celestron C9.25, LZOS 115 mm, Lunt 80mm, Losmandy G11
peta62 píše: ↑18. 03. 2022, 21:22
. Ja jsem pouze klikal na obrazek a nechaval si ho otevrit v nove zalozce, abych dostal vyssi rozliseni, az se mi to ukazalo ( to delam casto, kdyz mne nejaka fotka hodne zajima ). Bohuzel se vam opet povedlo, ze se dikutuje puvod fotky a ne ty pruhy, to je co mi vadi. Ach jo.
Jasně, když si rozkliknete fotku v příspěvku č. 373 = první fotka v tomto vlákně o které je řeč. tak se nic nezvětší .A ani v novém okně není větší !
Takže děláte z druhého blbce, i když už víte, že nemáte pravdu, že se to z té fotky nedá. Tak alespoň útok z jiné strany.
Zřejmě na vás působí můj červený avatar jako rudý hadr na vola.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Milane, snad se zas tolik nestalo? Mě stačí tvé zajímavé komentáře k tomu, co v obrázku vidíme. Postupy, jak se dostat k velké verzi neřeším. Díky za ty zajímavé detaily, cos popsal.
Ale jde to i na míň kroků:
Když klikneš na tu fotku v odkazovaném tweetu, otevře se ti ten tweet v novém okně. Zde klikneš na tu fotku a zvětší se ti. Pokud si ji přes pravý klik dáš do nového okna, máš ji hned 4000 px. Takže do článku se jít nemuselo. Nicméně článek NASA jsem si samozřejmě vzápětí načetl, protože tam bývají ještě větší verze ke stažení.
A u mě na dvě kliknutí - pravým a levým:
Ale tohle je i tak zbytečně složitý postup, když to porovnám s mými dvěma kliknutími díky rozšíření do Chrome zvaném Imagus. Díky němu najedu přímo tady na AF na fotku v tweetu a aniž bych klikal, načte se mi rovnou fotka v plném rozlišení. Kliknu do této načtené zvětšené fotky pravým a dám otevřít v novém v novém okně, takže na dva kliky mám rovnou 4000 px.
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
Když klikneš na tu fotku v odkazovaném tweetu, ...
Moc dekuji za potvrzeni, presne tak jsem to udelal.
Vysvetlovat nekomu jinemu, ze fakt ze se prestalo diskutovat o pruzich a napadani typu "ono to je opět trochu jinak" na mne pusobi na rozdil od avataru, ktery nesleduji je zbytecne. A popisovat ze si umyslne plete zvirata na koride aby mohl urazet take. Proste charakter jako turecka savle.
Celestron C9.25, LZOS 115 mm, Lunt 80mm, Losmandy G11
Nedalo mi to a zkusil jsem to také spočítat, ale přímou integrací. Docela byl problém vytvořit masku pro vstup a upravení stávajícího programu( použito 10^6 výpočtů pro jeden bod obrázku). Samotný výpočet trvá docela dlouho 20 min , z toho důvodu jsem nedělal celý obrazec. Jsou použity funkce sin, cos a ty zrovna nejsou moc rychlé . Poměr jasů je obrovský a tudíž bych se zeptal Karla jakou funkci použil pro snížení tak velkých rozdílů? Logaritmické se mi nelíbilo a proto jsem udělal dva pokusy, jeden s kvadratickým poměrem, druhy je lineární, kde bílá představuje hodnotu 0.00037 středu Airyho disku .
Přílohy
WEBB ohyb.jpg (121.07 KiB) Zobrazeno 1274 x
SW 250/1000+EQ6 Pro, Achr 100/660, Achr 80/400 , ASI 294MC PRO i ASI 294MM PRO
Ono je to ještě trochu složitější, výsledné střídání duhy jednotlivých barev je v důsledku interference difrakčních vzorů z levé pravé strany ramene závislé na poměru tloušťky ramene ku vstupní apertuře. Čím je rameno tenčí, tým je délka jednoho řádu spektra delší a naopak.
U mnoha šestiúhelníkových segmentů to bude ještě složitější, a už je nutné to řešit numericky, přesně jak udělal Astar.
Akorát pro simulaci reálného výsledku na senzoru by bylo potřeba kromě nelineárního stretchnutí výsledku ještě provést i softwarovou "přeexpozici" aby se ty teoreticky vzniklé difrakční vzory slily do paprsku.
Zkus to vynásobit nějakým koeficientem s ořezem na maximum (saturace) a slabší části zobrazit logaritmicky. To bude věrněji simulovat realitu.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Jsem rád Milane, že nám to vyšlo stejně. Nejdéle mi trvalo ve Visiu složené zrcadlo, 512x512, 16bit, png. Rychlá Fourierova transformace trvala v Iris zlomek sekundy. Na prezentovaný snímek jsem použil jen mírné lineární strečnutí. Výsledek je šestnáctibitový a zviditelnit celou plochu lze mnoha způsoby. Je fakt, že jsem do výsledku nezahrnul držák sekundáru.
Martine to by se muselo nějak rozmazat nebo na to položit mřížku jako pixely, ale to by představovalo ještě tak 2-4x jemnější zobrazení. Podobně jsem to dělat ve svém optickém programu. Jinak nevím jak to přezářit, aby to vypadalo jako na snímku? Čip je lineární tak by se to mělo dělat lineárně ne? Případně, bude- li mít někdo nějaký návrh jak to nasimulovat.
S tou barvou by to bylo velice jednoduché, jen sečíst třeba 10-20 obrazů s různou velikostí. Velikost je přímo úměrná vlnové délce. Pokusím se o to .
Jinak jen pro zajímavost jak velké jasové rozdíly nastávají v paprsku. Levé hodnoty - vzdálenost od středu v jednotkách průměru Airyho disku.
Přílohy
WEBB hodnoty v paprsku.jpg (104.96 KiB) Zobrazeno 1281 x
SW 250/1000+EQ6 Pro, Achr 100/660, Achr 80/400 , ASI 294MC PRO i ASI 294MM PRO