James Webb Space Telescope

[Psion]

Podle mě je ta základna malá a měla být řádově 10x větší, aby byl výsledek přesný jak píše stmare. Nebo nám někdo řekne, že je to potřeba počítat přes místní siderický čas a kartézskou soustavu souřadnic s přihlédnutím k teorii relativity

[stmare]

Ani chyba 25% pro mě není přijatelná a snažím se zjistit proč to tak vychází, pro ty malé vzdálenosti mezi pozorovately.

[Psion]

Už v tom návodu co jsem uváděl, jim vyšla vzdálenost Měsíce s chybou 17% a to byla vzdálenost 10x větší, takže základnou to asi nebude. Ještě jednou jsem to proměřil a vyšlo mi po upřesnění polohy 48". Počítám, že bude nějaký problém s časem, protože 1 pixel je rozdíl cca 50 000 km, takže ten výpočet je zatížený velkou chybou. Milan by musel zveřejnit snímek, který dělal v 21:50, to by bylo ideální.

[MilAN]

Já jsem si ten problém trochu zjednodušil, vzhledem k malým úhlům.
Počítal jsem vzdálenost mezi pozorovacími místy po rovnoběžce ( střední mezi místy , t.j. na 49.6° ) = 167,5 km
Vzdálenost mezi obrazy JWST - rovněž měřeny po RA kružnici =29,7"
Opravená o hodinový úhel při pozorování (7°) = 29,9"
Potom vzdálenost je: 1 155 000 km
Rozdíl proti Horizons ( 1 111 000km) je tedy 44.000 km , to odpovídá 4%
A 1" v odhadu paralaxy dělá také 4%

[nou]

Tak tu sú surové snímky. https://nouspiro.space/upload/JWST_Ligh ... -01-10.zip Môžete to premerať zo surových dát.

[Psion]

Je pravda, že základní chyba byla měřit vzdálenost měst na mapě, pokud změříme vzdálenost mezi rovnoběžkami, kudy města prochází (261 km) pak dostaneme výsledek 1 163 373 km s chybou 50 tis. km

[KpS]

Rád se na tu triangulaci podívám, ale teď se pořád ještě zabývám animací. Jen krátká poznámka: Pokud budou snímky ve stejný čas a pokud vzdálenosti na nebi i na zemi budou známy na tři desetinná místa, bude mít stejnou přesnost i hledaná vzdálenost.

[Psion]

Tady je pěkný modelový příklad výpočtu vzdálenosti asteroidu ze dvou pozorovacích míst.

http://people.tamu.edu/~kevinkrisciunas/parallax.html

[stmare]

Přemýšlel jsem o tom a problém vidím v tom, že vzorec d = D/tan(ang) funguje jen pro rovnoramenný trojúhelník. Fotily jste v době, kdy objekt nebyl v tranzitu vůči bodu v polovině mezi pozorovatelama (možná musí být na stejné rovnoběžce) a proto rovnoramenný trojúhelník nevznikl, základna je šikmá a tím pádem i delší a vyjde větší vzdálenost. Nerozumím moc myšlenkových pochodům Milana, nebo bych je nedokázal algoritmicky popsat, ale asi nějak dokázal tu správnou délku základny zpočítat.
Myslím že mám příští měsíc o čem přemýšlet jak základnu zpočítat. Určitě se budou muset použít vzorce pro výpočet alt a az v daném čase obou pozorovatelů a pak už to jenom dát všechno dohromady...

[Psion]

Ano to s tím trojúhelníkem je pravda, navíc díky vzdálenosti je v obou místech jiný hvězdný čas, tedy není to tak úplně jednoduché, jak to na první pohled vypadalo. Graficky to popisují tady. http://spiff.rit.edu/richmond/parallax/howto.html

[stmare]

To je presne ono, dik, ten bod 4., uz jsem to chtel malovat, ale nemusim.
Takze si myslim, ze jsme chybu identifikovali a brzy prijdu na to, jak to pocitat.

[MilAN]

No nevím, od začátku píšu, že máte chybu ne v měření polohy, ale ve způsobu výpočtu, který nebere v úvahu geometrii .( polohu pozorovatele vůči objektu). A přeci se nebudu s nikým dohadovat o tom, jestli je to potřeba Na to je sférická geometrie.

[nou]

Tak napadol ma jednoduchý spôsob ako vyrátať správnu vzdialenosť. Zobral som si na pomoc Matlab.

Azimut a elevácia v 21:45UT bola pre mňa 173.185674 43.379187.
Prevedieme to na kartezíánske súradnice

Kód: Vybrat vše

[-0.721690 0.086239 0.686824]=sph2cart(deg2rad(173.185674),deg2rad(43.379187),1)

Azimut k Milanovy 329.4.

Kód: Vybrat vše

[260.4410 -154.0147 0]=sph2cart(deg2rad(329.4),0, dist). 

Zanedbám že je pod obzorom.
Spravíme projekciu vektora k Milanovy na vektor k JWST.

Kód: Vybrat vše

p=dot(milan_v,jwst_v)*jwst_v

Po odpočítaní milan_v - p dostaneme vektor kolmý na vektor k JWST ktorého dĺžka je 225.95km.
Tak dostaneme 225.95/tan(deg2rad(39/3600)) = 1195004km. Čo je myslím že už celkom fajn výsledok.

[Psion]

To je presne ono, dik, ten bod 4., uz jsem to chtel malovat, ale nemusim.
Takze si myslim, ze jsme chybu identifikovali a brzy prijdu na to, jak to pocitat.

Návod tam máš, stačí postupovat podle něj, samozřejmě mimo poloh a časů focení je potřeba znát místní hvězdný čas dvou pozorovatelů, z toho spočítat hodinové úhly a následně podle vzorců vzdálenost. Dostanu se k tomu výpočtu až večer.

[MilAN]

Už předevčírem jsem si všiml, že se běhen doby měí jasnost JWST, al e vzhledem k oblačnosti a rosení bylo zbytečné něco vyhodnocovat. Včera bylo počasí použitelné a tak jsem si proměřil jas při snímání. Výsledkem je složení na hvězdy, Výsledný obrázek je zvětšen na 150%, jeho kvalita není rozhodující. Na snímku je dobře vidět počáteční velký jas, postupně slábne, pak se opět troch zvýší na pak už jen slábne. Ten střed je trochu ovlivněn tím, že JWST přechází těsně u jasnější hvězdy a následně pře s slabou. Proměření začátku a konce 75min exponování vede k počáteční jasnosti 13,8 mag a konečné 15,9 mag. Jestli a jak se manipuluje s JWST se zřejmě nedozvíme, ale je potřeba při focení s něčím takovým počítat.