Jarní a letní pozorování

[Sasa3]

Taky jsem včera vyrazil za aspoň trochu tmavší oblohou do Ondřejova. Měl jsem totiž půjčený světelný achromát SW 120/600 a chtěl jsem si ho trochu ošahat. No a tenhle dalekohled přímo volá po širokoúhlých pohledech na tmavé obloze.

Většinu času jsem strávil okukováním známějších objektů. Severní Amerika byla prvním z nich. V 27mm Panoptiku (22x, zorne pole 3 stupne) se prakticky vešla do zorného pole. Hned jsem si všimnul dvou otevřených hvězdokup, které nebyly zakreslené v Pocket Sky Atlase a o nichž jsem neměl ani tušení. Ještě že jsem měl s sebou Uranometrii 2000,0. Ukázalo se, že to jsou NGC6997 (ta jasnější) a Collinder 428 (menší a trpchu míň nápadná). Podle Uranometrie je v Severni Americe ještě třetí NGC6996. V 19mm Panoptiku (32x, zorné pole 2.2 stupně) tam bylo v daném místě bočním pohledem velmi nevýrazné mlhavo trojúhelníkového tvaru) plus pár slabých hvězd. Mimochodem v Night Sky Observer Guide tam mají zase chybu. Mapka je v pořádku, ale v textu píšou zjevně o NGC6997, ale označují ji jako NGC6996, což je o to víc matoucí, že NGC6996 se taky promítá do Severní Ameriky.

Poprvé jsem vidět pořádně Pelikána, hlavně s UHC filtrem ta nejjasnější část byla docela intenzivní a zakreslil jsem ještě pár dalších světlých fleků. Doma jsem pak zjistil, že kupodivu většina koresponduje se zjasněnímy na fotografiích. Taky se mi poprvé podařilo v malém dalekohledu vyduchařit části Srpkové mlhoviny (zatím jsem ji pořádně viděl jenom jednou na MHV v 450tce Honzy Zahajského). V zorném poli pak byla na sever od mlhoviny dvojice blízkých hvězd s nádherným barevným kontrastem, jedna do oranžova druhá do modra. Pak jsem taky vyduchařil Barnardovu galaxi NGC6822, obloha ale už byla takhle nízko nad obzorem o poznání světlejší. Blízká planetární mlhovina byla v zorném poli taky, ale nijak jsem ji neštudoval při větších zvětšeních.

Naprosto mě ale uchvátily (stejně jako loni v 80mm refáčku) temné mlhoviny Triple Cave (soustava temných mlhovin u gamma Aql) a B168 (Cigáro), což je temná mlhovina, která končí známou mlhovinou Zámotek (ta už byla docela duchařina, ale nějaký neurčitý flíček tam byl). Na jih od západního konce Cigára byla ještě jedna tmavá oblast oddělená od Cigára světlým pruhem mléčné dráhy. Ale není ani zakreslená v Uranometrii a tak nevím, co to je zač.

Dalším okoukaným objektem, který překvapil, byla M11. Ta samotná až zas tak vyjmečná nebyla (zažil jsem lepši pohledy, naposledy před měsícem z města v AS80/1200 při větším zvětšení,  či tehdy před rokem v 80mm apochromátu, kdy jsem konečně pochopil, proč se ji říká Hejno divokých kachen). V okolí je ale několik zajímavých temných mlhovin. Hlavně jsem "objevil" kousek vedle další hvězdokupu, která v Pocket Sky Atlase není. Uranometrie 2000.0 potvrdila, že to je opravdu hvězdokupa a že se jmenuje Basel 1. Opět při 22x je to docela zřetelný a nepřehlédnutelný flíček.

Za ty "objevy" může asi jednak ten širokoúhlý dalekohled a asi taky to, že jsem za poslední rok viděl těch otevřených hvězdokup docela dost, takže jsem získal praxi. Teď mě docela trkly do očí, ale před rokem by jsem si jich asi ani nevšimnul... Každopádně to docela potěší.

Jinak pěkným spestřením byl asi bolid kolem 23:57SELC. Zrovna jsem si psal poznámky o vzhledu M13 v tomto dalekohledu při různých zvětšeních a najednou jsem měl pocit, že mě někdo vyfotil bleskem (dokonce s předbleskem pro potlačení červených očí). Zvednul jsem hlavu a v souhvězdí Koníček byla naprosto nádherná jasná stopa se dvěma zjasněními. Vydržela tam asi 20 vteřin. Stopa ukazovala někam k alpha Cep.

[Sasa3]

Tak jsem teď zjistil, že ta pěkná oranžová hvězda na sever od Srpkové mlhoviny je karbonová hvězda RS Cyg. A ta druhá je opravdu domodra:

http://aa_spaceagent1.webs.com/Red_stars/RS_Cygni.jpg

[Buby]

Tak jsem teď zjistil, že ta pěkná oranžová hvězda na sever od Srpkové mlhoviny je karbonová hvězda RS Cyg. A ta druhá je opravdu domodra:

http://aa_spaceagent1.webs.com/Red_stars/RS_Cygni.jpg

Někdy se musím do této lokality kouknout bez UHC filtru, protože v něm jsou všechny hvězdy do modra, byť může být hvězda sebečervenější.

[Sasa3]

Tady je když tak ten náčrt Pelikána. Je to jen asi minutová skica nejjasnějších oblastí, které jsem zaznamenal. Těch mlhovin a detailů tam bylo mnohem víc, tohle jsou ty nejvýraznější zjasnění.

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/2011/2011_08_02/pic/orig/pelikan_001inv.jpg

[Daf]

Dnes sa mi podarilo nájst prvý krát andromedu, podmienky boli slušné, seeing tak 7/10, len ma zarmucuje to že som nevidel žiadne detaily, proste potrebujem vatší dalekohlad na detaily. Dúfam že čo najskor sa dostanem k vytúženému Bresser 203 mm teleskopu.... Použitý okulár 25 mm, zvatšenie 36x.Lokalita pozorovania, Kralovsky Chlmec na Slovensku.
Tak zatial nazdar, a prajem každému čistú oblohu!!!

[Buby]

Tak se mi po delší době opět povedlo být alespoň chvilku pod jasnou oblohou, a jelikož Měsíc nepozoruju, tak to na dlouho nebylo. Nicméně po včerejší frontě bylo krásně průzračno, a tak těsně před východem Měsíce byla obloha nádherná. Udělal sem si takovou rychlou prohlídku TOP objektů jako M13,M11,M27,M52,ngc7789,chí a há atd....Kromě toho jsem zkouknul ještě trojici méně známých hvězdokup: ngc 6885- složená z různě jasných hvězd, nijak zvlášť bohatá, ale docela pohledná, 6830 a 6823 byly trochu kompaktnější a mnohem lépe vynikaly na bohatém hvězdném poli. Pěkné kousky. Pátral jsem i po reflexní mlhovině ngc 6820, ale kde nic, tu nic.
Kouknul jsem ale aspoň na Irise, i ikdyž žádná velká hitparáda to nebyla, prostě jen osvícený prostor kolem hvězdy. Celkově nejlepší pocit mám z pozorování komety Garradd, která nám od minula pěkně povyrostla, hlavně ohon se stal výraznějším. Bylo jasně vidět jeho zdvojení. Jeden ohon krátký a široký, druhý pak dlouhý, vinoucí se prakticky napříč stupňového zorného pole. Při 70x byla kometa i s ohonem nejvýraznější, krásně též vynikla blízká oranžová hvězda. V měnším zvětšení byla obloha moc světlá, ohon se ztrácel, ve větším zvětšení to pak ztrácelo takovou tu estetickou stránku. Každopádně pokud jste ji ještě neviděli pod alespoň trochu slušnou oblohou, tak hurá na to. Kometa prolétá fakt krásným prostředím mléčné dráhy, navíc tu není nouze o červené, oranžové či namodralé hvězdy, které krásně dokreslují scenérii. A relativně výrazný ohon o délce 0,75° taky nemá každá kometka. ;)

[Sasa3]

Tak na NGC6885 (resp. NGC6882) jsem koukal včera poprvé taky. S označením je docela zmatek, v Pocket Sky Atlase tam mám dvě blízké hvězdokupy, stejně i v Night Sky Observer Guide (NSOG) jsou tam popsány jako dva různé objekty. Podle O'Meary v knize "Hershel400" je to jeden a týž objekt, W. Herschel se jenom při druhém pozorování NGC6885 spletl s určením pozice o 15' a vložil objekt do svého katalogu znovu, ale pod jiným jménem. Nikdo si toho nevšimnul a v NGC katalogu má tak tento objekt dvě označení.

Ať je to jak chce, v ED100 byla zřetelně dvojitá, ta jasnější část kolem 20 Vul byla docela řídká. Kousek od 20 Vul však byla docela hustá podélná skupinka slabších hvězd s mlhavým pozadím. Při 56x připomínála tak trochu souhvězdí Ještěrky, navíc byla oddělena od 20 Vul tmavším pásem bez hvězd. Jak jsem pak doma zjistil, tak podle NSOG je ta hustší skupinka NGC6882 a ta řídká kolem 20 Vul jako NGC6885. Pohled na tuhle skupinku byl ve dvou stupňovém zorném poli při 33x docela pěkný. Okolní hvězdné pole je pěkně husté a obsahovalo kromě 20 Vul ještě 4 další jasnější hvězdy, které vykazovaly barvu. Jedna byla dooranžova, zbylé tři domodra.

Jinak další pěkná, pro mě relativně neznámá hvězdokupa, kterou jsem včera pozoroval, je NGC7510 v souhvězdí Cepheus.

[Buby]

Jinak další pěkná, pro mě relativně neznámá hvězdokupa, kterou jsem včera pozoroval, je NGC7510 v souhvězdí Cepheus.

Na tuhle mršku jsem taky koukal, taková velice kompaktní protáhlá sevřená skupina různě jasných hvězd. ;)

[Buby]

Tak jsem si za poslední dvě noci taky pěkně zapozoroval, první noc jsem strávil v lokalitě Hrabství u Ostravy na menším setkání. Podmínky však nebyly ani zdaleka ideální, Ostrava, Opava i další okolní města velmi ruší, dobrý byl akorát zenit. Při porovnávání toho, jak nám dalekohledy ukazují M13 jsem došel k závěru, že mám rozkolimovaný dalekohled, což se při kontrole kolimátorem potvrdilo. Ale ani hrubou silou, kdy jeden držel pavouka aby se nezkroutil a druhý se snažil pootočit středovým šroubem na sekundáru, to prostě nešlo. I tak jsme si to ale užili. Koukali jsme především na osvědčené klasiky, tzn známé kulovky, řasy, hvězdokupy v cassiopeji. Kromě toho jsem si přidal i pár nových objektů, a to dvojici galaxií v Draku - ngc 5907 a M102, první velice protáhlá, druhá vřetenovitá s výrazným jádrem. Kouknuli jsme i na M33 přes UHC, pěkně tam vylezla HII oblast ngc 604. Z galaxií jsme koukli ještě na ngc 7331 a ngc 7448. Poté jsem našel planetárky ngc 6905 (modrý záblesk) v delfínu, která i náznakem ukázala svou namodralou barvu a ngc 7008(embryo) mezi labutí a kefeem. Tu jsem pozoroval i následující noc v lepších podmínkách, kde ukázala 3 jasné části rozdělené temnými oblastmi. Je to moc hezká planetárka, snadno ukazuje detaily, docela to odpovídá fotografiím. Druhou noc jsem měl podstatně lepší podmínky na louce u baráku v Hutisku, navíc mým dobrým kamarádem se stala židlička k žehlícímu prknu, díky které je pozorování dobsonem ještě o kus pohodlnější. O druhé noci ale později...

[Buby]

Mým hlavním programem předcházejících 2 noci byla oblast mezi Labutí a Kefeem. Jedná se o oblast s vyjímečně bohatým hvězdným pozadím, bez jasnějších hvězd a protkanou sítí temných mlhovin. Tato část oblohy je také domovem celé řady otevřených hvězdokup a několika planetárních a emisních mlhovin.

Začal jsem takticky u M39, odkud jsem šmejdil všemi směry po dalších objektech. Samotná M39 je jasná a rozlehlá, ne že by byla škarédá, ale chybí mi u ní to bohatství slabších hvězd, které mám rád. Z toho co se nachází poblíž vypíchnu:

Ngc 7082 - krásná a rozlehlá hvězdokupa velice bohatá na slabé hvězdy, nachází se dva stupně západně od M39, v menším zvětšení je to opravdu krásná kupa
Ngc 7062 - drobnější hvězdokupa krásně vystupující z okolního hvězdného pole, lehce identifikovatelná a relativně kompaktní, hezký kousek
Ngc 7067 - drobná a ne příliš bohatá hvězdokupa 10 mag, která již zdaleka tak nevyniká jako její dvě jasnější kolegyně
Ngc 7086 - nachází se dva stupně východně od M39 a jedná se o velice pohlednou hvězdkupu 8 mag, jasně patrných bylo asi 25 hvězd, její velikost okolo 10‘ jí činila snadno identifikovatelnou
Ngc 7128 - drobná kupka 10 mag, která má podobu drobného, asi 3‘ velkého asterismu v podobě prstýnku s oranžovým šperkem na svém vrcholu, nejjasnější oranžová hvězda má 10 mag, ostatní hvězdy tvoříčí prstýnek mají od 11,5 do 14 mag
Ngc 7031 - nejchudší a nejméně nápadná hvězdokupa v této oblasti, patrných asi 10 hvězd ve tvaru rozlámaného oblouku
IC 5146 - mlhovina Zámotek, tak schválně, kdo jste ji vizuálně viděli? Já ji našel na konci temné mlhoviny Cigáro jako neurčité zjasnění v temné mlhovině. Při použití filtru se zvýraznila a ukázala v náznaku i jeden z temných pásů, které se na ní promítají. Rozhodně to není nijak zvlášť jasná mlhovina, nicméně s UHC filtrem není ani nijak těžká.

Potom jsem se věnoval oblasti Cassiopeji, především oblasti mlhovin Srdce a Duše. Kromě toho jsem zkouknul i Pacmana(ngc 281), který byl s UHC krásně viditelný, nádherně šla rozlišit otevřená tlama.

Ngc 1027 - krásná a jasná otevřenka, složená z různě jasných hvězd, objekt stojící za podívání
Srdce - krásná oblast mléčné dráhy, které vévodí nápadná otevřená hvězdokupa melotte 15, která se nachází přímo v srdci samotného Srdce. Samotná mlhovina IC 1805 byla s UHC vidět jako jemný mlhavý závoj s relativně dobře rozlišenými okraji a obroučkou směrem k malé a slabé otevřence Czernik 13, další mlhavý ,,most,, vedl k nejjasnějí části mlhoviny označené jako ngc 896, která se jevila jako jasný a výrazná skvrna kruhového tvaru spojená se samotným srdcem slabší mlhovinou.
Duše - kupodivu mnohem slabší a méně výrazná než srdce, z triedru to znám právě naopak, tam byla výraznější duše. Samotná duše (IC 1848) byla viditelná jako neurčitý závoj přibližně oválného tvaru, který velikostí předčil zorné pole 24mm okuláru - 1,4° . V jejím centru se nachází dvojice hvězdokup Collinder 33 a 34, mě však přišlo ,že se na daném místě nachází jen jedna.

Na další průzkum oblasti mi nepřálo počasí, po obloze se začaly honit mraky. Ještě předtím, než jsem zkoumal oblast mez Labutí a Cepheem, tak jsem kouknul do Draka na docela známý Draco Triplet, skládající se z galaxií ngc 5985, 5982 a 5981. Prvně dvě jmenované byly při své jasnosti 11 mag celkem výrazné, nejslabší ngc 5981 byla se svými 13 mag viditelná jen bočním pohledem jako protáhlá skvrnka. Na viditelnosti se určitě podepsalo i to, že se galaxie nacházely na horní hranici světelného kuželu z Hutiska. I tak jsem se ale mohl pokochat rozdílným vzhledem všech 3 složek.

[Sasa3]

Tuhle oblast na severovychode Labute jsem prochazel loni v 80mm refraku. Docela me uchvatila. Vcera jsem zabrousil s 250mm Newtonem trochu niz. O planetarnich mlhovinach NGC7027, NGC7048 a NGC7026 jsem psal uz jinde. Ale kdyz uz jsem tam byl a mel jsem po ruce Uranometrii 2000,0, tak jsem si zahral na pruzkumnika a prochazel hlavne bezejmenne otevrene hvezdokupy v teto oblasi. Kupodivu jsem se porad docela chytal: NGC7024 (podle RNGC neexistujici) pripominala pri 59x Eifelovku, pri vetsim zvetseni uz hvezdokupu nepripominala. Nejhezci kousek byla NGC7044 - pripominala spis slabsi kulovku (pri 200x zacala i trochu zmolkovatet). Pekna byla jeste NGC7039 (velka, zretelne dvojita, hodi se i pro mensi dalekohledy). Basel12 pripominala spis asterism (zidlicku) nez hvezdokupu, ale nejjasnejsi hvezda byla krasne oranzova, takze pohled to byl nakonec hezky.

Jinak jsem lovil resty. S UHC pri 64x jsem konecne videl i nejake ty detaily v NGC6888 (nakres kdyz tak dodam pozdeji), neulovil jsem centralni hvezdu v M57 a ani kulovku Palomar11, konecne jsem videl NGC147 (a znovu skouknul NGC185 a NGC278) a povedlo se mi vykoukat i zajimavou galaxii IC10 v Cassiopei (tu se mi loni nepodarilo vykoukat v 130mm ED). Kouknul jsem jeste na planetarku NGC40. Kdyz jsme na ni pred casem koukali v artabanove 172mm achromatu, vypadala temer jako na fotce - po stranach centralni hvezdy mela dva  zretelne pulobloucky. V 250mm Newtonu takhle hezky nevypadala, obloucky sly videt jenom naznakem (do zvetseni 310x, vic jsem nesel).

[Psion]

Já nevidím centrální hvězdu v M57 ani v 400mm dalekohledu a viděl jsem ji pouze v 1m dobsonu.

[Sasa3]

Tak tohle se mi podarilo vykoukat z NGC6888:



Kromě jasného oblouku v severozápadní části byl zbytek duchařina.

Pokud jde o hvězdy v okolí M57, tak to vypadalo takhle



Pokud jsem to našel doma dobře, tak ty dvě hvězdy na západním okraji planetárky mají něco kolem 14.9. Čili v principu by ta centrální hvězda měla být v dosahu (má podobnou jasnost). Akorát se schovává v té mlhovině... Něco mi ale nesedí, v ED100 jsem při kresbách zaznamenal jednou hvězdu 14.1 a jednou dokonce 14.4 magnitudy. Tady jsem se horko těžko dostal na magnitudu 15 a to jsem se docela snažil. Nahodil jsem tam ještě cvičně i zvětšení 620x, ale nic víc jsem nevykoukal.

[Lukemon]

Tak ta Srpková mlhovina je moc pěkná kresba, sám se na ni chystám asi už dva roky a nikdy jsem se jaksy ke kresbě nedostal. Je to pěkný objekt ke kreslení.

[Psion]

Refraktor díky bodovějším hvězdám má často větší dosah, než by pozorovatel čekal. Ta hvězda v M57 podle mě září nejvíce v oblasti spektra, kde je oko velmi málo citlivé, kamera tuhle hvězdu zachytí bezproblémů, měla by mít 15.3 mag. Pozorovatelé hlásí její viditelnost cca od 20" zrcadla.