Jarní a letní pozorování

[Sasa3]

Včera jsem si na chvíli vyjel zapozorovat pod tmavší oblohu do Ondřejova. Obloha se docela vydařila, M13 zářila v ED100 pěkně a už při 72x byla poseta hvězdami po celé své ploše (i NGC6207 šla při tomhle zvětšení vidět). Ve městě to musím tlačit až k 130-180x, aby byla takhle hezky rozložená.

Nejprve jsem zkouknul kupu galaxií v Panně. Nejvíc jsem se těšil jak s novým 36mm okulárem (Siebert, 70 stupňů zorné pole) uvidím celý Markarianův řetízek. Tak tak se tam vešel ale nebyl to nějak výjmečný zážitek. Většina galaxií z řetízku vyžadovala při 25x docela soustředění, aby šla vůběc vidět. Navíc obloha byla při 4mm výstupní pupile pořád hodně jasná, chce to ještě tmavší místo. V Panoptiku 19mm (47x) to bylo mnohem lepší. Do zorného pole obvykle padly tak 3 galaxie, byly mnohem líp vidět a některé měly i zajímavý tvar.

Pak jsem se soustředil na těžší objekty ze seznamu Hershel 400. Nejprve to byla řídká kulová hvězdokupa NGC5897 ve Váhách. Vyžaduje tmavou oblohu a ve městě nemám takhle nízko obzoru šanci. Při 25x to byla zřetelná, byť slabá, kruohvá ploška. Vylezla trochu víc při 47x, měla mírně jasnější jádro (průměr kolem 5') a pak slabší halo kolem (10'). Na okrajích problikovaly hvězdy. Docela pěkný pohled (hlavně tím, že se liší od většiny kulových hvězdokup).

No a pak jsem šel po těch nejslabších objektech, abych porovnal, co vykouká O'Meara ve 4" objektivu pod Hawajskou oblohou, s tím, co vykoukám pod tou naší. Vybral jsem si kulovou hvězdokupu NGC 6426, kterou jsem už párkrát z města a i na tmavší obloze (N150) neúspěšně hledal. Při 47x jsem ji nespatřil, ale při 72x tam už byla velmi tězko viditelná skvrnka, která vyžadoval velké soustředění. Až doma jsem se pak podle zákresu okolního hvězdného pole ujistil, že to byla opravdu ona a ne nějaký náhodný shluk slabších hvězd. U O'Meary má známku 1.5 (1 je nejtěžší) a píše, že vyžaduje tmavou oblohu, hodně soustředění a pravidelné dýchání a i pak to není nic jiného než neurčitý flíček. Mimochodem trvalo mi to tak asi 20 minut koukání do okulárů při různých zvětšeních, než jsem ji začal vidět. Už jsem to chtěl vzdát.

Navnaděn tímhle úspěchem jsem se pustil do galaxie NGC6118. Ta má rating 1 a O'Meara píše, že je to nejtěžší objekt ze seznamu na spatření. Je sice relativně velká (delší poloosa kolem 5'), ale má vizuální jasnost jenom 11.7. Tuhle jsem už nedal, možná ale s lepší vyhledávácí mapkou bych měl šanci. Aspoň bych věděl, kde přesně koukat. Podle té O'Mearovi mapky jsem byl akorát schopen říct, že je někde v zorném poli 12.5mm okuláru.

[Karell]

Sašo ahoj, opět bezvadný report, pokud nás příští týden nezasype popel, poskytl jsi nám další inspiraci do Chorvatska.

[Sasa3]

Tak ať vám vyjde počasí. Měly by jste tam mít o trochu výš Štíra a Střelce. Tam je těch objektů požehnaně. Určitě sem potom napište zprávu z pozorování.

[Buby]

Konečně jsem se dočkal a provětral trochu dobsona pod pozdně jarní oblohou. Během asi dvou hodin pozorování mezi 22:45 a 0:45 jsem v rámci kochání se oblohou pozoroval až na vyjímky jen otřepané messiery a to především kulové hvězdokupy. Bylo zajímavé porovnávat jejich vzhled v různých zvětšeních a navzájem. Každopádně nejvíce času jsem strávil u nesmrtelné M13. Ne že by ostatní nebyly hezké, to ne, ale jedině u M13 jsem měl při větším zvětšení jakýsi pocit prostorovosti. Kromě M13 jsem tedy zkoukl M92,M5,M10,M12, všechny pěkně rozložené na hvězdy, neopomněl jsem ani takovou šedou myšku M71, která svým trojúhelníkovým tvarem a hustotou a rozložením hvězd připomínala spíše bohatou otevřenku a podíval jsem se též na M56, která je už sice slabší, ale i tak byla na okraji velmi pěkně rozlišená a nějaké hvězdy problikovaly i v jejím středu. Z otevřených hvězdokup, jež jsem pozoroval, jsem si nejvíce užil M11, o níž asi nemá cenu se rozepisovat (to je prostě nádhera) a Stephenson1, která, ač není nijak zvlášť bohatá, upoutá především hezkým barevným kontrastem dvou nejjasnějších stálic - oranžová a modrobílá. Prohlédl jsem si též 3 planetárky, kromě obligátních M57 a M27 to byla ngc 6210 v herkulu. Na internetu jsem našel rozměry 48x8", takhle protáhle ale fakt nevypadala (a nalezené snímky mi dávají za pravdu), byla docela titěrná, i při 180x byla docela maličká, podle mě nemá víc než 20" v průměru. UHC filtr na ní nijak nepomohl. V menším zvětšení měla docela hezký, modrozelený odstín. Jelikož byla o půlnoci docela vysoko i oblast řasových mlhovin, kouknul jsem na ně s 24mm okulárem a UHC filtrem a užíval si detailů. Především východní oblouk byl nádherně prokreslený, plný různých zjasnění. Ale i v tom západním byly vidět nějaké detaily. Pickeringův trojúhelník byl vidět celkem slabě a neobsahoval žádné detaily. předposledním objektem, který jsem před východem měsíce pozoroval, je dvojička známých mlhovin Severní amerika a pelikán. Severní amerika samozřejmě s UHC vypalovačka, v oblasti okolo mexického zálivu obsahovala i detaily, především v místech ,kde se do ní zakusuje temná mlhovina tvořící atlantik, pelikán byl též celkem výrazný, i když slabší než amerika, ukázal však při troše fantazie svůj charakteristický tvar. Tím úplně posledním objektem, který jsem pozoroval byla dvojička ngc 6939 a ngc 6946 v kefeu. Galaxie rozlehlá, bočním pohledem snad náznak ramen? Hvězdokupa hezká a celkem bohatá. Tím mé pozorování skončilo. Obloha nad jihovýchodem výrazně zbělala a to byla předzvěst toho, že se na oblohu brzy vyhoupne měsíc. Až v tu chvíli jsem si uvědomil, že celou dobu pozoruju jen v kraťasech a tričku. Teplá skoro letní noc a úchvatný pohled do okuláru, to je to ,co mám rád.

[stana]

Nó, nic tak neprověří kvalitu pozorovacích podmínek, jak ta galaxie 6946. V zahradoměstě se mrška skovává před "trupkami většímy/i i menšímy/i" a "na kopci" vyskakuje jak blecha z kožichu starého a hluchého psa.. ;)
.. :)teda aspoň moje zkušenost..
Kua maturita už byla hodně dáávno... :-[

[Buby]

Nó, nic tak neprověří kvalitu pozorovacích podmínek, jak ta galaxie 6946. V zahradoměstě se mrška skovává před "trupkami většímy/i i menšímy/i" a "na kopci" vyskakuje jak blecha z kožichu starého a hluchého psa..
.. teda aspoň moje zkušenost..

Já bych ani neřekl, že ngc 6946 je nějak dobrá na prověření podmínek. Možná městských ano, ale kdyby nebyla vidět mimo město, bylo by to hodně špatné a to bych ani nevytahoval dalekohled a jel rovnou domů. Řekl bych že slušným testem může být třeba California, Rosetta nebo Pelikán bez filtru. Alespoň tedy při pohledu přes 15x70. V dobsonu jsou tyhle mlhoviny bez filtru jen těžko viditelné.

[seminko3]

Pěkný report Buby. ;)Když ses tak rozjel s těmi kulovkami,je škoda že jsi v těch místech kde jsi měl namířeno trochu nezakroužil.Těch kulovek v okolí je o dost víc. ::)Ale asi jsi se nechtěl zaměřit jen na ně. ;D
Už trochu závidím vaše pozorování i se Sašou,mám absťák. :-[V posledních x dní řádil Měsíc a směny mi taky teď nevychází.
Pozorovací plán se už plní,tak nevím,nevím jak to budu dohánět. ;D
Mějte se fajn

[Buby]

Tak dnes repete, pozoroval jsem především kulovky, o nich napíšu v příslušném vláknu. Jinak jsem koukal vesměs na známé objekty. Z otevřených hvězdokup to byla ngc 6791 (velice nenápadná, na moc hvězd se rozložit nedala, to by chtělo čtyřkilo), ngc 6811 (celkem řídká hvězdokupa, hezčí byla v 70mm hledáčku, vypadala jako zrnitá skvrná v hezkém hvězdném poli), ngc 6866 - ta byla velice hezká, M 52 a ngc 7789 každý asi zná, obě nádherné, i když byly nevysoko nad obzorem, to bohatství hvězd člověka úplně nadchne. Jinak jsem se kouknul na dvojici jasných galaxií Velryba a Hokejka. Velryba velice jasná, obsahovala několik zjasnění v rovině disku, hokejka krásně viditelná i s tvarem, ve středu držadla obsahovala docela výrazné zjasnění, další zjasnění se nacházelo v oblasti čepele hole. Nakonec jsem kouknul i na planetárku ngc 6058 v Herkulu, která ale se svými 13mag a 20" rozměru nebyla nic extra. V náznaku šlo ale tušit trošku prstencovou strukturu (s UHC), která je celkem dobře vidět na snímcích.

[Sasa3]

Tak to jsme okukovali stejne hvezdokupy. NGC6811 se mi v 100ED docela líbila. Stejně tak i NGC6866. Nejvíc na mě ale zapůsobila NGC6819, při 47x to byl taková stříbrná jemně žmolkovatá kruhová skvrnka schovaná mezi dvěma jasnými hvězdami. Bočním pohledem pak problikávaly na té skvrnce hvězdy. To je ten typ hvězdokup, které mám rád. Ještě jsem přidal NGC6910 kousek na jih od gamma Cygni. Ta spíš připomínala asterizm než hvězdokupu, ale vypadala docela zvláštně (jako hračka, dřevěný koník), tak jsem si ji i načrtnul. Dominují ji 2 jasné hvězd (nohy) a nad nimi se táhne řetízek asi 8 stejně jasných hvězd (ocas, hřbet a hříva). Tady je když tak nákres jednoho Finského pozorovatele než sem dám ten svůj: http://www.kolumbus.fi/jaakko.saloranta/Deepsky/NGC/NGC6910_2010.gif
Tak nějak to vypadalo.

Jinak jsem ještě skouknul pár planetárek, ale podmínky byly horší. Zkusil jsem tak aspoň koukat s UHC filtrem, ale ani na Kočičím oku, tak na NGC6210 jsem nic nového nevykoukal. Naopak, neviděl jsem v NGC6543 ani ty výběžky co posledně. Nakonec jsem koukal bez UHC filtru, protože mi přišlo, že tam při 350x vidím prakticky to samé. Do svého seznamu pozorovaných objektů jsem ještě přidal planetárku NGC 6572. Při malých zvětšením to byla krásná modro-zelená hvězda. Barva byla krásně viditelná i při 180x, kdy už planetárka byla patrná jako malá kruhová skvrnka. I při 350x to byl stále velmi malý téměř rovnoměrně jasný namodralý kotouček. Řekl bych, že na západní straně byl trochu jasnější a uprostřed velmi mírně tmavší, takže dojem prstýnku byl téměř neznatelný. Pak jsem ještě neúspěšně zkusil blízkou kulovku NGC6535, ale na té světlé obloze zaprasené vysokou oblačností nebylo ve městě asi žádná šance na to ji vidět (to jsem ale při pozorování netušil, že je tak slabá a malá).

[Buby]

Ještě jsem přidal NGC6910 kousek na jih od gamma Cygni. Ta spíš připomínala asterizm než hvězdokupu, ale vypadala docela zvláštně (jako hračka, dřevěný koník), tak jsem si ji i načrtnul. Dominují ji 2 jasné hvězd (nohy) a nad nimi se táhne řetízek asi 8 stejně jasných hvězd (ocas, hřbet a hříva). Tady je když tak nákres jednoho Finského pozorovatele než sem dám ten svůj: http://www.kolumbus.fi/jaakko.saloranta/Deepsky/NGC/NGC6910_2010.gif
Tak nějak to vypadalo.

Tuto hvězdokupku znám, i v 15x70 byl hezky vidět ten tvar houpacího koně. Ono ta nejvýraznější část s houpacím koněm skutečně asterismus je, je popsána v atlasu asterismů na 8magu.

Tu 6572 zkusím, barevné planetárky mám rád. I když mám na ně moc malé zvětšení (moje největší je 180x) a většinou toho na nich moc nevykoukám.

[Sasa3]

Tuto hvězdokupku znám, i v 15x70 byl hezky vidět ten tvar houpacího koně. Ono ta nejvýraznější část s houpacím koněm skutečně asterismus je, je popsána v atlasu asterismů na 8magu.

No vidíš, ani jsem netušil, že se takhle jmenuje. Při pohledu do okuláru to bylo ale první, co mě napadlo. I když jsem měl spíš na mysli dřevěného koníka na kolečkách.

[Sasa3]

Včerejší noc by bylo hřích nepozorovat. Měl jsem v plánu vyjet za tmavou oblohou, naložil jsem auto rozjel se a zjistil, že nesvítí světla, jenom parkovačky. Tak jsem se po tmě naučil, jak se dostat k žárovkám a k pojistkám, ale nic špatného jsem nenašel. Takže jsem nakonec zůstal doma a pozoroval ze zahrady.

Už pohled na M13 a blízkou galaxii NGC6207 napovídal, že to bude jedna z těch vyjmečných tmavých noci. NGC6207 šla v ED100 poměrně slušně vidět při 72x, většinou ji při tomhle zvětšení nevidím a musím to tlačit aspoň k 130x, abych ji vyduchařil. Tmavost oblohy kazil trochu horší seeing. Při 72x byla M13 ještě pořád krásná a prošpikovaná hvězdami, ale už při 130x byla taková nějaká mázlá a zaostávala za tím, co jsem na ni viděl těch pár posledních dnů. Ještě jsem rychle na téhle dvojici otestoval rozdíl mezi Pentaxem XF 12mm a Baader otho 12.5mm. Jsou prakticky stejné. XF mi přišlo mírně ostřejší (hvězdy v M13 vylézaly o chlup líp), jinak NGC6207 naprosto stejně patrná (tj. oba okuláry reagují na slabé mlžinky stejně dobře) a dokonce i barvy těch dvou jasných hvězd kolem M13 vypadaly stejně (jedna dooranžova a druhá pěkně do světle modra).

Následovaly otevřenky v Mléčné dráze mezi gamma a beta Cyg. Spíš takové seznamování se s oblastí. Pohled v 33x (Panoptik 27mm) je do těchto koutů Mléčné dráhy nádherný, ale člověk se v tom hodně ztrácí a zjistit, na co se kouká, nebylo triviální (zvláště když má člověk po ruce jenom PocketSkyAtlas). Většinou to byly samé takové nevýrazné mršky (M29, Berk86, IC4996, NGC6883, NGC6871). O kousek dál ale byly pěkné a velké NGC6800 a NGC6709. Hlavně posledně jmenovaná bylo hodně bohatá na hvězdy (odhaduji tak kolem 50ti viditelných přímým pohledem), jasnější hvězdy pak vytvářely, dámy prominou, kontury ženského poprsí (případně tvar řeckého písmene malé omega). Ještě jsem se v té oblasti pokochal M56 (při 33x krásný nadýchaný zrnitý stříbrný obláček, při 180x už zřetelně zrnila a na kraji, ale i kolem středu, problikávaly hvězdy) a našel jsem dokonce i velmi těžkou otevřenou hvězdokupu NGC6791 (velmi slabý kruhový oblak o průměrů kolem 15'). Tohle myslím hodně svědčí o tmavosti včerejší noci. Zatím jsem ji totiž hodně slabě vykoukal pouze v 250mm a 300mm Newtonech.

Pak jsem se pustil do džungle kulových hvězdokup v Hadonošovi kousek na východ od Antarese. Celkem jsem jich přosel 17 (z toho 14 jsem jich viděl) plus ještě dvě planetární mlhoviny NGC6309 a NGC 6369 (v ED100 hodně nevýrazné). Podrobněji o tom ale ve vláknu o kulovkách.

Kolem druhé už byla Labuť pěkně vysoko, tak jsem se snažil vykoukat znovu Srpkovou mlhovinu (NGC6888). Opět neúspěšně, a to i s UHC filtrem. Tahle mlhovina je pro mě z města zakletá. Viděl jsem ji jenom jednou, tuším v Liticích nebo na MHV, v nějakém větším dobsonu. Tak jsem se aspoň pokochal pohledem na Cirry. Byly opravdu špičkové, i bez UHC šel východní oblouk při 33x pěkně vidět. S UHC filtrem při 47x tam pak bylo k vidění spousta filamentů, tolik podrobnosti jsem ještě ve svých dalekohlech neviděl (ale v 450tka Honzy Zahajského to byl úplně jiný level). Dokonce i v západním oblouku bylo vidět několik filamentů (větviček na konci koštěte).

[Buby]

A budu spamovat dál... :D

Když jsem včera večer pozoroval západ Slunce, kdy se celá západní polovina oblohy úplně zabarvila do žluta(podobně jako před 3 lety po výbuchu vulkánu Augustine), říkal jsem si, že to bude bída. Opak byl ale pravdou. Obloha byla nádherná, mnohem čistší a průzračnější než v předchozích dnech. Mléčná dráha sahala na jedné straně až daleko za Lyru, na druhé straně byla patrná až k Polárce. Postupem noci, kdy vycházely zpoza obzoru oblasti směrem ke středu galaxie, se stávala mléčná dráha stále grandióznější. Všude byla lemována tmavými trhlinami, črtaly se na ní skvrnky jasných hvězdokup a mlhovin, a byly vidět velmi výrazně i oba hvězdné oblaky ve Střelci. Obloha vypadala skutečně vyjímečně a taky že jsem si z ní odnesl vyjímečné zážitky a viděl vyjímečné věci.
Mým základním plánem pro včerejší noc byly komety 29P/Schwassmann-Wachmann 1 a C/2010 G2 Hill. Hlavně na kometu 29P, která byla celkem čerstvě po outburstu, jsem byl zvědavý. Jenže v místech, kde se měla kometa nacházet, byl zrovna světelný kužel od Vsetína. Dalo by se říct, že kometa byla v tom úplně nejhorším možné místě. Přímo nad městem. Výsledek tomu odpovídal. Po přesném najetí do oblasti jsem byl rád, že vidím hvězdy 13,5 mag. Kometa měla mít okolo 13 mag, jenže je difúzní. Na místě, kde měla být, něco probleskovalo, ale obávám se, že to byly jen nějaké slabé hvězdy okolo 14mag, probleskovaly totiž jako bodové zdroje v momentech lepšího seeingu ( který nebyl většinu noc nic moc). O to víc jsem dychtil spatřil kometu Hill. Kometa mezi 13,5 - 14 mag dvěstěpadesátkou, to už je celkem masakr (pokud nejste kaos). Taky spatřit jí dalo celkem úsilí. Kroužení tubusem a boční pohled byl pro spatření asi jednu obloukovou minutu velké skvrnky naprostou nutností. Ale spatřil jsem ji, a to se počítá. Vůbec obdivuju Kaose, jak něco takového může ještě odhadnout. Po pozorování komet, kterými jsem zabil spoustu času, jsem už pozoroval jen deepsky. Ještě před pozorováním 29P jsem zkouknul Leo Triplet , který byl sice viditelný v pohodě, ale galaxie neobsahovaly žádné výraznější detaily. Věnoval jsem se tedy mlhovinám. Začal jsem blikající mlhovinou v Labuti. I v menším zvětšení jasný kotouček. Ve větším zvětšení stále jen disk s centrální hvězdou. Zajímavé bylo, že jsem si vůbec nevšiml blikání, a to ani s UHC, ani bez. Povzbuzen touto planetárkou jsem zkusil další, která se nachází v levém křídle, a to ngc 6884. Pátral jsem po ní usilovně ve všech možných zvětšeních, s UHC i bez, ale ani ťuk. Asi je to nějaká malá mrška. Spíš jen z hecu jsem zkusil i slabou, avšak obří planetárku abell 61. Při jasnosti 13,5 mag a rozměru 3´ jsem neměl šanci ji spatřit. Jelikož vypadala celkem průzračně oblast kolem M52, zkusil jsem Bublinku. Byla vidět celkem na první pohled, jako protáhlá mlžinka. Měla nějakou neurčitou vnitřní strukturu, ale o bublince se určitě mluvit nedá. Kousek vedle byla patrná i sharpless 2-157 (fingers nebula), především obě klepeta byla i celkem výrazná. U když už jsem viděl tohle, zkusil jsem mlhoviny okolo Sadru. Část IC 1318 A ve tvaru motýla nádherně viditelná, ostře ohraničená tmavými mlhovinami a se zajímavou strukturou, kdy se na světlou mlhovinu promítaly různé tmavé skvrnky. O něco slaběji, ale stále výrazně byly vidět i mlhoviny obklopující Sadr z druhé strany. Jen tek jsem posunul dalekohled směrem k Albireu a přes zorné pole mi přejel jasný objekt. Vrátil jsem se zpět a uviděl jsem nádherně prokreslenou Srpkovou mlhovinu. V zorném poli 1,4° s UHC v nádherném hvězdném poli byla neuvěřitelně krásná, detailně prokreslená, plná různých zjasnění a chomáčků na vnější straně srpku. Viditelné byly i okrajové části této skvělé mlžinky, vnitřek srpku též vyplněný mlžinkou. Vypadala přesně jako na kresbě Michala Bareše, jen snad ještě jasnější. Vypalovačka jako hrom!!! Navnaděn tímto krásným pohledem jsem obrátil dalekohled do Střelce na lagunu. Laguna samozřejmě nádherná, krásně byla viditelná ta část, zvaná přesýpací hodiny. Mnohem větší zážitek mi však přichystal sousední trifid. Jasný jako kráva, se třemi klikatými temnými liniemi. Vidět byla i okrajová část mlhoviny, která má na fotografiích modrou barvu. Ze všeho najkrásnější však byla Omega. Vypadala naprosto fantasticky, úplně jako sáně děda Mrazíka (ve tvaru labutě, když zachraňoval Nastěnku ) v oblaku zvířeného prašanu, nebo jako labuť, z jejíž ocasu se vinou dlouhé jemné péra ovíjející se kolem ní. Samotná ,,labuť,, je celkem malá, okolní mlhovina, do které je ponořená, je alespoň 3 krát větší. Poslední pozorovaný objekt oné noci byla Orlí mlhovina. S UHC dobře viditelná, ale na rozdíl od omegy na mě nezanechala žádný velký dojem. Bez UHC viditelná slabě a nekontrastně. Pak už začalo svítat. Moc objektů jsem sice nenapozoroval, ale to, co jsem viděl, stálo za to, nechat si to projet zorným polem třeba padesátkrát. Hlavně Omega a Crescent stojí fakt ZATO!!

[Sasa3]

No vidíš, u tebe NGC6888 vypalovačka a u mě ani ťuk a to i s UHC filtrem. Že bych koukal na blbé místo? Měl jsem i pocit, že poznávám i ten kosodélník ze snímků...

[Buby]

No vidíš, u tebe NGC6888 vypalovačka a u mě ani ťuk a to i s UHC filtrem. Že bych koukal na blbé místo? Měl jsem i pocit, že poznávám i ten kosodélník ze snímků...

Řekl bych malý průměr. Přes 70mm hledáček i na velmi dobré obloze s UHC filtrem vidět vůbec nebyla, v 250mm viditelná nádherně kontrastně. Přitom tím hledáčkem byly třeba vidět i mlhoviny u Sadru, Crescent ovšem nikoliv.