Testování optiky

[Kami]

Trocha diskuse o testování optiky.... od západních kolegů.
Na zamyšlenou.... Ti znalejší budou vědět a číst mezi řádky.

https://www.astrotreff.de/forum/index.p ... -rohr-her/

[Kami]

Bath interferometr z 3D tiskárny....

https://www.astrotreff.de/forum/index.p ... d-drucker/

[Kami]

Jedno drobné zamyšlení k velkým tenkým zrcadlům od kolegů....za našimi hranicemi.

https://www.astrotreff.de/forum/index.p ... ff-28-f-3/

Pěkně zpracováno.......

[MMys]

No nevím, po zběžném prolétnutí celého tématu: Takový práce s tím a výsledek - strehl 0.57. Tedy v podstatě nepoužitelné.

[Psion]

Holt někdy je cílem cesta a těmi hodinami práce se dá vydělat na kvalitní dalekohled

[astar]

Ze své již dávné zkušenosti vyrobit 20" zrcadlo 1:3 je hóódně velké sousto. Už centrická chyba 1/4 vlny představuje 0,08mm sférickou vadu. Interferometrické měření musí byt také na dobré úrovni. Já osobně preferuji tzv. nulový test který odhalí odchylky 1/10 vlny. viz obr. (500mm 1:3 .už tady jsou patrné vady vyšších řádů )
Tak jak vidím ten brousící stolek, tak se to celé musí při leštění kroutit. Při leštění se leštící nástroj musí dost silně tlačit a tím pádem špatné podepření způsobí deformace disku a tím naleštění deformací nejpravděpodobněji astigmatizmus - bramboroid.
Není to vůbec prdel, tak velké a slabé zrcadlo vyrábět. Dost často se děje že se leští třeba 30 min a není vidět změna. Tak pak ještě a jednou- minimální změna. Pak potřetí a najednou je v ploše díra. Tu pak srovnat je hodně velký problém, protože se musí odebrat vše co je výš na tou dírou . To jsou poznatky z mé praxe.

[dex]

Takový práce s tím a výsledek - strehl 0.57. Tedy v podstatě nepoužitelné.

Jen pro zajímavost, jakých hodnot strehl mohl dosahovat třeba Herschel u svých zrcadel?

[Psion]

Nikde jsem to nečetl, ale vzhledem k tomu, že dělal zrcadla F11-F13, tak předpokládám kulová. Odrazivost zrcadla se prý pohybovala max 65% v případě Newtona tedy dvě zrcadla dohromady kolem 42%. Z pozorování vyplývá, že některá zrcadla musela být hodně kvalitní, když jeho Newtonem 160 mm/F13 pozoroval v roce 1782 dvojhvězdu Omega Leonis, která v té době měla vzdálenost 0,4" a z jeho poznámek vyplývá, že viděl jednoznačně dvě hvězdy.

[astar]

Přidám poznámku.
S průměrem 160mm není fyzikálně možné rozlišit 0,4" protože maximum je pro 550nm 0,7" a to v případě dvou stejně jasných složek,kde jas mezi nimi klesne o 2%.

Docela mne zaujalo jak velká zrcadla mohou být kulová, aby splnila podmínku Strehl 0,8 při zástinu 0,3.
Byl jsem celkem překvapen i z toho důvodu, že optikou se zabývám velice dlouho.
160mm - 1:8
200mm - 1:7,8
300mm - 1:10
400mm - 1:11
500mm - 1:11,8
600mm - 1:12.5

[Kami]

Jedno drobné zamyšlení k velkým tenkým zrcadlům od kolegů....za našimi hranicemi.

https://www.astrotreff.de/forum/index.p ... ff-28-f-3/

Pěkně zpracováno.......

Já jsem to schválně nechal bez mého komentáře, jestli aspoň někoho probudím.

Jak už napsal Martin i Milan, je v odkazu mnoho vad a zádrhelů. Ale na druhou stranu si v tom každý najde své, i ty špatné cesty. Opravdu chválím autora i celé jejich astrofórum, že dává volnost k takovým to pokusům. V tomto uvedeném příspěvku (vláknu) je to souhrnné, včetně broušení, leštění, parabolizace, měření i pokovení stříbrem. Zcela amatérskou cestou....

Už při mém pročítání jsem narazil na plno věcí, nad čím člověk optikou dost znalý, trochu kroutí hlavou. Ano, extrémní poměr tloušťky kotouče k jeho průměru. (1:27,6.) Tuhost brousícího stroje i podpěrná deska brusného stroje je už za hranou (na tento průměr a světelnost). S největším úsilím se to nedá ukočírovat při leštění a parabolizování, aby byla optika prvotřídní. Rozhodně ne s nějakým stálým výsledkem. Potřebujeme však prvotřídní optiku vždy? Nemůžeme jít se svými nároky níže? Též musí být světelnost primáru tak extrémní a 1:3? Jak už poukázal Milan v tabulce. S nižší světelností stačí optická křivka ve tvaru koule. Když se prohne plochý kotouč do tvaru menisku, bude jeho tuhost daleko lepší. Též je v příspěvku krásně vidět, že s možným průhybem už je od počátku počítáno a to nejenom při zkouškách, které vyžadují svislé provedení. Prostě pokus jak to dopadne. Samotné sklo není extrémní finanční výdaj (sám mám podobné, ale lépe připravené kotouče doma). Autor to chtěl zkusit a byl si vědom nejistého výsledku.

Kde jsou ty správné hranice,.... pro každého jinde. Není pro nenáročného hvězdáře, brusiče volba někde uprostřed. Kdy ještě dostačuje k obstojnému výsledku. Každá část by se dala rozpitvat a vzít pro a proti (co je lepší a čeho se naopak vyvarovat, jak postupovat), až k samotnému sestavení optiky do tubusu (nosné konstrukce).
Sám na tyto otázky odpovědi znám, ale znají je i ostatní na AF?

Byl bych rád, kdyby naše Astronomické fórum bylo více otevřené v těchto směrech a nemuseli bychom se stydět, že to jinde jde, byť se stovkami špatných, či hrbolatých cest.

[Psion]

Přidám poznámku.
S průměrem 160mm není fyzikálně možné rozlišit 0,4" protože maximum je pro 550nm 0,7" a to v případě dvou stejně jasných složek,kde jas mezi nimi klesne o 2%.

Raději sem dám citaci, co Heschel napsal: "Anteriorem pedem dextrum præcedens [Předcházející pravou přední nohu]. Velmi malá dvojhvězda. Podstatně nerovnoměrná. Obě červené. Zv. 227x není nejmenší podezření, že by byla dvojitá; zv. 460x se jeví jako podlouhlá, a když je zcela zřetelná, vidíme 3/4 zdánlivého průměru malé hvězdy, jakoby vynořené zpoza větší hvězdy; zv. 932x jsou od sebe více čisté, ale ne oddělené; ohnisko každého zvětšení nastavené na 3. a 6. hvězdu v souhvězdí Lva."

[astar]

Pepo to klidně mohl napsat, ale mohl vidět jen to co uvádím na přiloženém obrázku( aberrátor a můj program) . Pokud to považoval za dvojhvězdu tak budiž. Fyzika říká ale něco jiného .

[ladin]

Před pár lety jsem byl s Alešem Majerem a VICem na HTT a majitel (Fraxinus) nám půjčil svůj novější 33" snad na hodinu .

Odkaz na dalekohled:
https://www.astrotreff.de/forum/index.p ... /&pageNo=1).

Zrcadlo:
https://www.astrotreff.de/forum/index.p ... -33-f-3-9/

VIC tehdy dělal GoTo montáž, takže jsme sjížděli jeden objekt za druhým. Doteď si z HTT jasně vybavuju, jak úchvatně vypadala NGC7008 při zvětšení tak 400x. Více méně nám kontunuálně padaly brady... Report z tehdejší akce máme na Událostech http://udalosti.astro.cz/?p=6016

Jinak obdivuju Kamiho kuráž a jen tak dál, doufám, že se ti to povede dotáhnout do použitelného stavu

[Beda]

Dnes je průmyslová výroba astrooptiky zameřená bohužel hlavně na co největší odbyt!
Jen Teleskop Service má v nabídce 183 apochromatických refraktorů do 230 mm apertury. Ale pouze dvanáct z nich ( refraktory CF a CFF) disponují interferometrickým, u výrobce provedeným, měřením kvality optiky. U zrcadlové optiky nebude situace o nic lepší. Firmy, které za nemalý peníz optiku proměřují: Fa.Wellenform a Wolfgang Grzybovski. Dříve také Teleskop-Austria. Takže kdo chce mít jistotu, dohodne si před zakoupením proměření u těchto firem, nebo zvolí výrobek od renomovaných výrobců (APM, Askar Sharpstar, Borg, LZOS, Vixen, TeleVue, William Optics, Lichtenknecker, ZWoptical ASI, atd.) U nich je naděje, že optika bude po optimální kolimaci kvalitně zobrazovat. Teleskop Service slibuje testy na umělé hvězdě a Ronchi test v autokolimaci, což ovšem nenahradí kvalitní interferometrický test.

[Kami]

Před pár lety jsem byl s Alešem Majerem a VICem na HTT a majitel (Fraxinus) nám půjčil svůj novější 33" snad na hodinu .

Odkaz na dalekohled:
https://www.astrotreff.de/forum/index.p ... /&pageNo=1).

Zrcadlo:
https://www.astrotreff.de/forum/index.p ... -33-f-3-9/

VIC tehdy dělal GoTo montáž, takže jsme sjížděli jeden objekt za druhým. Doteď si z HTT jasně vybavuju, jak úchvatně vypadala NGC7008 při zvětšení tak 400x. Více méně nám kontunuálně padaly brady... Report z tehdejší akce máme na Událostech http://udalosti.astro.cz/?p=6016

Jinak obdivuju Kamiho kuráž a jen tak dál, doufám, že se ti to povede dotáhnout do použitelného stavu

Ahoj Ladine.
Díky za další příspěvek o tenkých zrcadlech. Možná tu ještě někoho dalšího probudíme...

Též děkuji za podporu a obdiv. Ano, chci se dál zabývat optikou, která nezná hranice. Ať už jde o tenká zrcadla, prohnutí, či jen spékání v peci, tak i stříbření. Na to máme teď chemika (chemičku), tak je to další otevřená cesta (z jara?). Jen ten čas a prostory jsou u mě trochu na štíru. Petr dobrušuje a testuje stará zrcadla a bloky co má bohatě v zásobě. Tenká zrcadla zatím necháváme v klidu. Pořád má co dělat, pod 400 už nejde a časem i ty 500 budou pouhá malá sklíčka. Z jara si jedeme pro 1m blok k jeho 800.
I stará zrcadla a bloky se dají znova přebrousit, leštit. Jen nesmí mít vnitřní pnutí. Pak to je jen na chvíli, než se to zkroutí nadobro, pro další přebrus.

Tož asi tak.