Astronomické fórum

Pokusil jsem se dohledat něco k tomuto tématu, ale nikde jsem nenašel nic, co by odpovědělo na moje otázky.

Trpím mírnou krátkozrakostí (cca 1,5 dioptrie, pokud si pamatuji, tak se jednalo pouze o krátkozratost bez dalších vad) a připadá mi poměrně nepohodlné pozorovat s brýlemi (vpodstatě nosím brýle pouze při řízení auta).

Při nedávném pozorování měsíce společně s přítelkyní jsem zjistil, že zatím co ona má měsíc přes celé zorné pole (setový Plossl 25mm na nížeuvedeném dalekohledu), já jsem jej měl cca přes 2/3 zorného pole (nekamenujte mě, je to jen hrubý odhad ).

Rád bych se dotázal, jak ovlivňuje dioptrická vada zvětšení a zorné pole, případně bych ocenil vaše zkušenosti, zda brýle používate, nebo ne.

Děkuji.

Také nosím brýle (do dálky 1 dioptrie). Při pozorování dalekohledem brýle nepoužívám, jednoduše si zaostřím tak, abych dobře viděl. Při použití LPI kamery zaostřuji na monitoru notebooku, to je na blízko, tady brýle nepotřebuji. Při fotografování fotoaparátem mám v hledáčku možnost dioptrické korekce (Nikon), takže po správném nastavení také fotografuji bez brýlí.
Pokud jsem zaostřil dalekohled na Měsíc bez brýlí a potom jsem si je musel nasadit, abych se podíval do dálky a zapomněl je poté sundat, byl Měsíc při opětovném pohledu do dalekohledu rozmazaný, ale nezaznamenal jsem změnu velikosti objektu.

Nautikus napsal:
Pokud jsem zaostřil dalekohled na Měsíc bez brýlí a potom jsem si je musel nasadit, abych se podíval do dálky a zapomněl je poté sundat, byl Měsíc při opětovném pohledu do dalekohledu rozmazaný, ale nezaznamenal jsem změnu velikosti objektu.
Je pravda, že s přítelkyní byla trochu těžká domluva, neboť to bylo snad její první pozorování a tak nemohu ani vyloučit, že měla nesprávně zaostřeno (ostřil jsem to já a ona si to "nějakým" způsobem "přeostřila")

PetrB napsal: Při nedávném pozorování měsíce společně s přítelkyní jsem zjistil, že zatím co ona má měsíc přes celé zorné pole (setový Plossl 25mm na nížeuvedeném dalekohledu), já jsem jej měl cca přes 2/3 zorného pole (nekamenujte mě, je to jen hrubý odhad ).
To, co popisuješ, není v podstatě reálné.  Pokud  je oko krátkozraké o 1,5D, je v případě okuláru o F=25 mm potřeba posunout okulár o cca 0,9 mm blíže k objektivu. Jak změna velikosti ZP , resp. vinětace, tak i změna zvětšení  jsou svojí velikostí  při pozorování prakticky "nezjistitelné"

Přes celé zorné pole Měsíc mít nemohla..I ty 2/3 ZP jsou moc..Spíš přes 1/2 ZP by odpovídalo..
Nějaké doostření pro majitele + - několika dioptrií na to nemá až tak vliv..

Mám dioptrií -10,5 - takže silná krátkozrakost. Bez brýlí se mi pozoruje o trochu lépe, dostanu se s okem blíž k okuláru, navíc ta moje krátkozrakost docela dobře zvětšuje  ;) Oproti koukání s brýlemi musím samozřejmě přeostřovat, ale žádnou změnu velikosti ZP to rozhodně neudělá.
ahoj
Petr

Pokud jsi krátkozraký, tak fungují jako spojka - ;D-přidávají optickou mohutnost

MilAN napsal: Pokud jsi krátkozraký, tak fungují jako  spojka -  ;D-přidávají optickou mohutnostAno ano, máš pravdu. Když se jejich vada koriguje brýlemi rozptylkami, tak jsou to spojky. A optická mohutnost je převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti čočky a měří se v dioptriích. (to jsem se právě teď dočetl)
ahoj
Petr

Máš pravdu, Milan to napsal přesně - čočka krátkozrakého oka FUNGUJE jako spojka. Spojka je to v každém případě, promítá obraz na sítnici.
ahoj
Petr

Sorráč...Jsem poněkud společensky unaven...
/Na plech/.. :-[
Shodneme se na tom, že v oku je spojka...

Pořídil jsem si po třech letech nové brýle. Parametry zůstaly stejné, jen mám nová skla. Rozdíl je propastný, MHV se zlepšila skoro o 1, a to jsem ji moc dlouho nezkoumal. Vybral jsem si oblast v Andromedě, podíval jsem se, které hvězdičky tam vidím a pak jsem se doma kouknul na CdC, jakou mají magnitudu. Takže ta nejslabší z nich měla 5.87, což teda konečně odpovídá tomu, co bych měl ve svých podmínkách vidět (Bortle 5 - příměstská obloha MHV 5.6-6.0). Dřív jsem viděl stěží 5.02.
zdar
Petr

Čočka každého oka je spojka a ne každá krítkozrakost je způsobena větší optickou mohutností této čočky. Někdy se jedná o odchylku tvaru oční bulvy...

Dovolím si opravit MilAN odpověď #6 - 10.01.09 02:43:20. Doufám, že se na mne za to nebude příliš zlobit:
"Pokud jsi krátkozraký, tak fungují jako spojka - přidávají optickou mohutnost".
Krátkozraké oko zobrazuje před sítnicí z důvodu vyšší mohutnosti oční čočky, nebo z důvodu dlouhé oční bulvy (zpravidla). Proto se pro kompenzaci používá rozptylné čočky, která s oční čočkou sníží optickou mohutnost vzniklé optické soustavy a obraz je ostře zobrazen na sítnici.
Bohužel touto oční vadou, jež mi komplikuje pohled na hvězdnou oblohu, trpím celý život.

to  Ekolog :

Bez brýlí se mi pozoruje o trochu lépe, dostanu se s okem blíž k okuláru, navíc ta moje krátkozrakost docela dobře zvětšuje  ;)Takže moje odpověď se netýká brýlí ani dívání se s brýlemi, ale mluví o očích . Tulen naštěstí moji velmi stručnou poznámku správně pochopil.
Spojení krátkozrakého oka a okuláru dává vyšší  optickou mohutnost než u oka normálního a ve srovnání s normálním okem  se celá soustava  (oko + okulár) chová  tak, jako kdybychom přidali  k normálnímu oku   spojku o určité  kladné optické mohutnosti. Výsledkem je tedy zvětšený obraz pro člověka, který trpí krátkozrakostí proti člověku s normálním okem.  ( samozřejmě, že stále mluvíme o pozorování bez brýlí, čili tak, jak se  všichni obrýlení - pokud netrpí jinou optickou poruchou oka- zcela běžně dívají dalekohledem.)

Omlouvám se, poznámku jsem špatně pochopil. Je to přesně tak jak píše MilAN. Jen ke svým zkušenostem člověka trpícího krátkozrakostí a astigmatismem -1,75.
Měl jsem možnost pozorovat především cas. 250/3700 Gajdušek, J. Hradec. Při pozorování brýle nepoužívám, astigmatismus oka příliš neruší, pozorování je komfortnější. Nejvážnějším problémem, je zkrácení výtahu, u přístrojů s kratkým okulárovým výtahem následně nemožnost zaostření, což přináší řadu problémů při pořizování nového přístroje.