Sluneční filtr

Okuláry, filtry, hledáčky a vše ostatní, co patří k pořádnému pozorování.
Odpovědět
NisutBitej
Příspěvky: 23
Registrován: 29. 04. 2019, 07:12
Věk: 21

Re: Sluneční filtr

#31

Příspěvek od NisutBitej »

Zdravím, chtěl jsem se zeptat, jestli je nějaký výrazný kvalitativní rozdíl mezi vlastnoručně smontovaným objektivovým filtrem (tj. koupená objímka a vystřižená fólie) a zakoupeným kompletem (ASTF).
Potom by mě zajímalo, jaká je průměrným denním seeingem daná maximální rozlišovací schopnost a z toho plynoucí maximální smysluplný objektiv (resp. jeho průměr). Osvědčilo se vám třeba pozorování Slunce přes fólii s dvaceticentimetrovým průměrem, nebo je to zbytečně moc?
Nemám v tom žádné zkušenosti, možná jsem dost mimo.
Díky
Uživatelský avatar
Beda
Příspěvky: 2001
Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
Bydliště: Kaliště u Ondřejova
Věk: 80
Kontaktovat uživatele:

Re: Sluneční filtr

#32

Příspěvek od Beda »

Pokud se montáž provede jak má být, tedy folie se uloží do objímky bez napínání ( menší vlnky nevadí) tak tomu nic nebrání. Ale na pozorování fotosféry bych doporučil spíše menší , třeba 8 -10 cm refraktor a Herschelův hranol. Praxe potvrdila, že taková kombinace dává rozhodně ty nejlepší obrazy s ohledem na lokální seeing, který na většině našeho území nebývá přez den nejlepší.
Viz také zde : viewtopic.php?f=38&p=458838#p458838
https://lacerta-optics.com/Herschel-LAC ... a-48mm-M48
Uživatelský avatar
Beda
Příspěvky: 2001
Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
Bydliště: Kaliště u Ondřejova
Věk: 80
Kontaktovat uživatele:

Re: Sluneční filtr

#33

Příspěvek od Beda »

Našel jsem zajímavé pojednání mimo jiné o výrobě slídových etalonů, které ve svých Solar Spectrum filtrech používá Mark Wagner:
O historii firmy DayStar, technologii výroby slídových etalonů pro H-alfa filtry a doporučení pro optimální světelnost teleskopu (od Mark Wagnera, výrobce filtrů Solar Spectrum)
" Komerční výroba slídových etalonů začala ve společnosti Spectrolab. Pozdější zakladatel firmy DayStar Del Woods byl do ní najat Dougem Martinem, aby obsluhoval napařovací stroj. Poté přestoupil do společnosti Carson Industries, kde dělal totéž. Když fa. Carson zkrachovala, založil Del Woods ve své garáži firmu Daystar a přestěhoval se do Pomony, kde jsem se ním v roce 1976 seznámil. První publikace o výrobě slídového etalonu pochází z roku 1959, takže on nebyl první, kdo slídové etalony komerčně vyráběl.
Slídový etalon vzniká ručním dělením slídového bloku (obyčejnou ostrou žiletkou), nikoliv broušením nebo leštěním. Štěpení není problém. Nejtěžší je docílit, aby byly štěpy rovnoměrné a měly dobrou propustnost, což je předpoklad pro všechny filtry s propustností od 0.8 do 0.3Ä.
Při výrobě slídového etalonu se spoléháme na přírodu. Dělení/štěpení slídy může probíhat celé hodiny a nenajde se jediný použitelný kousek. Ve slídovém bloku jsou možná dvě nebo tři dobrá místa, která stojí za vyzkoušení. Štěpy se napařují vícenásobně z obou stran a pokud je vrchol propustnosti na správné vlnové délce, je možné přistoupit ke kontrole rovnoměrnosti. Ta se kontroluje pomocí spektrometru. Pokud etalon při této zkoušce nevyhoví, jde do koše.
Poslední zkouškou je vizuální kontrola na Slunci. Zde je nejlépe vidět, jak vrstvami opatřený krystal slídy ovlivňuje rovnoměrnost plochy etalonu. Na spektrometru může sice vypadat dobře, ale to není záruka, že vyhoví vizuálně na Slunci. Takže pokud má filtr problém s etalonem, kvůli kterému vypadá nekonzistentně, jde také do koše a vše začne nanovo. Neznám lepší metodu jak posoudit plošnou rovnoměrnost slídového etalonu.
Při použití úzkopásmových filtrů se slídovým etalonem ve slunečních teleskopech většina amatérů přehlíží jednu velmi důležitou věc. Čím užší propustnost etalon má, tím rychleji se tato rozšiřuje, pokud není úhel dopadajícího parsku dostatečně „ostrý“, resp. pokud je teleskop příliš světelný. Obligátně doporučovaná hodnota F/30 je pouze orientační. Např. filtr vyrobený s propustností 0.3Ä nikdy nebude mít tuto hodnotu v teleskopu F/30. Pro dosažení této propustnosti by bylo nutné zajistit pro něj teleskop se světelností minimálně F/45. ( viz graf v příloze). Pokud je např. k dispozici pouze teleskop s F/30, je lepší ( a levnější) pořídit filtr s propustností 0.8Ä.
Pokud může amatér pracovat pouze s teleskopem při F/20, měl by mít na paměti, že filtry o propustnosti 0.3Ä, 0.5Ä nebo dokonce 0.6Ä, budou při F/20 vykazovat pouze šířku propustnosti kolem 0.9Ä ! ". ( Spávný překlad je ovšem pološířka propustnosti filtru = FWHM ).
Přílohy
FWHM Angstr.,  vers. F_D.JPG
FWHM Angstr., vers. F_D.JPG (107.19 KiB) Zobrazeno 2857 x
Mark Wagner v roce  2018.png
Mark Wagner v roce 2018.png (352.99 KiB) Zobrazeno 2857 x
Uživatelský avatar
midars
Příspěvky: 819
Registrován: 13. 03. 2018, 12:02
Bydliště: Hlučín
Věk: 69
Kontaktovat uživatele:

Re: Sluneční filtr

#34

Příspěvek od midars »

Dík za informace. Pořídil si už někdo Baader SunDancer II H-alpha Filter ?
Moje astro, Astrofotky
Cesta je cílem, a cíl je jen konec cesty a začátek cesty nové
Uživatelský avatar
Beda
Příspěvky: 2001
Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
Bydliště: Kaliště u Ondřejova
Věk: 80
Kontaktovat uživatele:

Re: Sluneční filtr

#35

Příspěvek od Beda »

To nevím jistě, možná ano, ale já tento filtr na základě mých zkušeností s firmou SolarSpektrum mohu doporučit. Také zahraniční recenze jsou pouze pozitivní ! Filtr vznikal ve spolupráci fi. Baader a SolarSpektrum. Typ Sundancer II kombinuje výhody řízení teploty filtru při ladění na čáru H-alfa s naklápěcí ladicí jednotkou, která nastaví filtr na kratší vlnovou délku mikrometrickým šroubem. Využije se hlavně při sledování eruptivních protuberancí (surges) s rychlými změnami tvaru a polohy. Filtr je uložen v kompaktní jednotce, takže není nutné používat další adaptéry nebo pouzdra. Systém obsahuje třínásobný telecentrický systém prodlužující ohnisko dalekohledu, které by nemělo být příliš krátké. Doporučuji teleskopy alespoň f/10 nebo f/11 a delší, aby se příliš nerozšiřovala propustnost filtru ( viz graf v předcházejícím příspěvku). Vhodný refraktor je na př. Tecnosky, který díky japonským Ohara sklům vykazuje chromatickou korekci blížící se ED apochromátům a je tak universálně použitelný i pro jiná pozorování.
Přílohy
Refraktor TecnoSky 102_1122 mm.png
Refraktor TecnoSky 102_1122 mm.png (232.88 KiB) Zobrazeno 2621 x
Uživatelský avatar
midars
Příspěvky: 819
Registrován: 13. 03. 2018, 12:02
Bydliště: Hlučín
Věk: 69
Kontaktovat uživatele:

Re: Sluneční filtr

#36

Příspěvek od midars »

Díky za odpověď, která potvrzuje moji "načtenou" volbu. Jen ještě doplňující dotaz - uvažoval jsem o refraktoru TS 102 mm f/11 ED. Který z nich by byl vhodnější ? Dík za odpověď.
Moje astro, Astrofotky
Cesta je cílem, a cíl je jen konec cesty a začátek cesty nové
zuzi
Příspěvky: 678
Registrován: 21. 03. 2017, 08:14
Bydliště: Zdemyslice
Věk: 39

Re: Sluneční filtr

#37

Příspěvek od zuzi »

Měl bych dotaz na Bedu, jak vypadá ten slidovy filtr? To se pak dá mezi dvě optická skla? Slida je dost průhledná, kde tam vznikne ta schopnost selekce jen úzkého spektra?
Uživatelský avatar
Beda
Příspěvky: 2001
Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
Bydliště: Kaliště u Ondřejova
Věk: 80
Kontaktovat uživatele:

Re: Sluneční filtr

#38

Příspěvek od Beda »

midars: pokud nevadí vyšší cena toho ED, tak ten by byl ještě o něco univerzálnější ! Má o něco málo lepší korekce a přenos kontrastu, než-li achromát Astrotec, díky ED sklu. Ale i Astrotec by byl dobrá volba (Ohara skla !). Já bych mu dal přednost, neboť ten cenový rozdíl mezi oběma je značný a bude ještě potřeba 4" ERF před objektiv !
zuzi: Jak píše Mark Wagner, slídový plátek se oboustranně napaří speciálními odraznými vrstvami, které mají střídavě nízkou a vysokou odrazivost. Napařený slídový odštěpek se tmelí do dvou čirých destiček, aby se při montáži nepoškodil. Vznikne srdce etalonu, tzv. hřebenový filtr, který má mnoho úzkých propustí v celém vizuál. spektru. Z nich se potom s pomocí 10Ä blokovacího filtru vybere pouze H-alfa, přidá se pár polarizačních filtrů a na výstup začlení 656 nm ITF filtr ( https://maierphotonics.com/656bandpassfilter-1.aspx) a je hotovo :D . Více z techologie výroby popisuje Mark Wagner, jak jsem uvedl v mém předcházejícím příspěvku.
zuzi
Příspěvky: 678
Registrován: 21. 03. 2017, 08:14
Bydliště: Zdemyslice
Věk: 39

Re: Sluneční filtr

#39

Příspěvek od zuzi »

Díky za odpověď. Problém byl v tom, že mi nedošlo, že napařením, které je v tvém prvním příspěvku je myšleno napaření tenkých vrstev, to dohromady s hřebenovým filtrem mi již dává slušnou představu o tom, jak to funguje. :-)
Ještě drobnost, jak asi silné uvedené štěpy slídy? jen řádově, pokud se to ví.
Uživatelský avatar
Beda
Příspěvky: 2001
Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
Bydliště: Kaliště u Ondřejova
Věk: 80
Kontaktovat uživatele:

Re: Sluneční filtr

#40

Příspěvek od Beda »

zuzi: Opravdu velmi tenké, řádově setiny mm ;) ! Při štěpení a následném napařovaní vzniká největší množství zmetků. Nápary se navíc musí průběžně hlídat na tloušťku a homogenitu. Stačí jeden špatný a je konec. Nechtěl bych se s tím živit :D .
Uživatelský avatar
Psion
Příspěvky: 11502
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Praha
Věk: 61
Kontaktovat uživatele:

Re: Sluneční filtr

#41

Příspěvek od Psion »

Co jsem četl, slida se štípala na 50 um.
zuzi
Příspěvky: 678
Registrován: 21. 03. 2017, 08:14
Bydliště: Zdemyslice
Věk: 39

Re: Sluneční filtr

#42

Příspěvek od zuzi »

Na sériovou výrobu je to vyloženě strašidelné :-) Už třeba to, že se naprašuje při nízkém tlaku a co se nepovede zničit při výrobě a manipulaci, tak se zničí při změně tlaku. Uf. :-) 50 um je taky moc pěkné, je zajímavé, že příroda nám dělá tak homogenní vrstvy, že to z nich lze bez brošuení vyrobit.
Uživatelský avatar
Beda
Příspěvky: 2001
Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
Bydliště: Kaliště u Ondřejova
Věk: 80
Kontaktovat uživatele:

Re: Sluneční filtr

#43

Příspěvek od Beda »

Ano, příroda je k nám opravdu milostivá a nejen v tomto případě. Stačí vzpomenout palivo do JE a nebo fůzní reaktor, který staví Francouzi . Můžeme děkovat nejvyššímu, že má s námi trpělivost, i když mu fušujeme do řemesla :D .
Tato nepatrná tlouštka slídy je zapotřebí na velmi úzkopásmové etalony kolem 0,3Ä ! Ale štípání obyčejnou žiletkou je prý práce jen pro dobré nervy ;) Na druhou stranu brousit a leštit dvě plánparalelní desky na vzduchový etalon s přesností kolem L/100 je taky vopruz. Vlastně tři desky, neboť před etalonem je nutné umístit klasický ERF ! Nejkvalitnější je anglický výrobce Solarscope/UK . Jejich filtr set s čelním filtrem o apertuře 70 mm a propustnosti 0.7 Ä + blokovací filtr 20mm stojí u APM 7777 EUR. Tady je zřejmá výhoda slídových etalonů !
Uživatelský avatar
Beda
Příspěvky: 2001
Registrován: 27. 03. 2004, 14:28
Bydliště: Kaliště u Ondřejova
Věk: 80
Kontaktovat uživatele:

Re: Sluneční filtr

#44

Příspěvek od Beda »

Ještě doplním moje upozornění (č.35) na refraktory 102 mm f11 TecnoSky . Vyrábí je United/Kunming Optics, kde se plochy objektivů figurují ručně s tradiční pomalou technologií leštění. Ta zaručuje vysokou hladkost ploch a výborný přenos kontrastu. Čočky mají začerněné hrany a na všech optických plochách jsou standardní vícenásobné AR vrstvy. Tedy velmi vhodný refraktor na observaci sluníčka ! Pro pozorování chromosféry v H-alfa je ovšem nutný D-ERF filtr 110 mm s ochranými IR vrstvami a prodloužení ohniska na nejméně f30 !
Přílohy
United_Kunming achromat 102mm f11.jpg
United_Kunming achromat 102mm f11.jpg (185.95 KiB) Zobrazeno 2428 x
Marwingarden
Příspěvky: 929
Registrován: 14. 05. 2020, 08:56
Bydliště: Praha

Re: Sluneční filtr

#45

Příspěvek od Marwingarden »

Beda: mám v tom teďka trochu zmatek. Když je v ha okuláru telecentrický člen 3x a dalekohled 102/1120 f11, tak se ohnisko prodlouží na f33. Jak se tedy dostanu na f45? Nebo si potom musím pořídit dalekohled 100/1500 f15, abych se dostal na f45?
Díky Marwin
Ta obloha je prostě nádherná...
Odpovědět