Některé těžší zimní dvojhvězdy

Mlhoviny, hvězdokupy, galaxie, supernovy,...
Odpovědět
grajda
Příspěvky: 1592
Registrován: 31. 03. 2008, 00:29

Některé těžší zimní dvojhvězdy

#1

Příspěvek od grajda »

Tak jsem dneska po půlnoci zkoušel zdolat (odhadnout PA) u WDS HO 238 a neuspěl jsem:

http://webviz.u-strasbg.fr/viz-bin/Vizi ... ecno=21010

Popravdě jsem v Gem na deklinaci nějakých 18° nezaznamenal ani kmitání montáže, dvojhvězda se jevila jajo tečka bez ohledu na zapnutý, nebo vypnutý pohon, takže to vidím zase na špatnou kondici (na včerejšek jsem spal asi tři hodiny a to se u pozorování dvojhvězd vždycky projeví). Na pomoc jsem si vzal filtr ATC Y, bez něho byla dvojhvězda příliš subjektivně rozmazaná, na silnější filtr (O) jsem si, vzhledem k magnitudám složek, netroufnul. Poznámka z pozorování:

Tak tuto dvojhvězdu jsem nepokořil. Pořád jen ostrá tečka díky filtru y, bez něj nepoužitelná. Přitom seeing je dobrý. Neviděl jsem však ani kmitání montáže, takže bude asi chyba v mé kondici...
SW planetary 58°-2,5/400/8,7 (f/zv/zp')
SW 1,25/2''-70°-3,5/286/15+5/200/21+8/125/34+13/77/55
SW 2''-80°-20/50/96
Hyperion zoom-24-8/42-130/72-33
Filtry:ATC-všechny barevné+FX2,polarizační OMEGON
Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4622
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Některé těžší zimní dvojhvězdy

#2

Příspěvek od Sasa3 »

Před chvílí se udělala zase jedna trochu větší díra a tak jsem vyběhl ven testovat nový Pentax XO 2.58mm a Powermate 5x (resp. kombinaci Baader Ortho 12.5mm + Powermate 5x, která má obdobnou ohniskovou délku). Jelikož nebyla nad obzorem žádná vhodná planeta, narychlo jsem z Karkošky vybral proměnnou hvězdu. Zvolil jsem theta Aur, která má složky o jasnostech 2.7+7.1 s úhlovou vzdáleností 3.6". Tato dvojhvězda mi přišla jako vhodný kandidát pro můj 80/480mm apochromát. Schválně jsem vybral takovou, kde je velký nepoměr mezi jasnostmi. Chtěl jsem zachytit případné problémy s rozptýleným světlem.

Nakonec to možná tak těžký kandidát nebyl. V Pentaxu XO (186x) jsem slabou složku našel po několika vteřinách zírání. Byla vidět pěkně, řekl bych tak v 80% času. Podobné to bylo v 12.5mm+5x (192x). Pokud můžu soudit, tak obraz v Pentaxu byl o chlup lepší (ale ne o moc). Potvrdilo se mi i to, co psali v recenzích, že se u tohohle okuláru lehce pozná, kdy je zaostřený. U kombinace 12.5mm+5x šlo opravdu hůře odhadnout, jestli je už obraz zaostřen, co nejlépe. Jinak jasnější složka hrála v Baaderu s Powermatem víc barvami (jedna strana byla do modra druhá do červena). Nic takového jsem v Pentaxu neviděl, tam obraz jasnější hvězdy vypadal pěkně homogenně. Navíc jsem v Pentaxu měl pocit, že chílemi vidím tři difrakční kroužky. Když jsem se ale na ně soustředil, tak vždy tak nějak zmizly.

    Zkoušel jsem i jaké nejslabší hvězdy uvidím. Jednalo se o to, jestli náhodou kombinace s Powermatem nějak výrazně nezeslabuje obraz díky většímu množství čoček. V zorném poli se mi nepodařilo najít hvězdu, která by nešla vidět v obou kombinacích. Asi nejslabší hvězda, kterou jsem si zakreslil, má podle CdC jasnost 12.9+-0.4 (netuším, jaký spektrální typ).

Celkově se Pentax XO zatím jeví mírně lepší, ale v podstatě to samé ukázala i kombinace 12.5mm ortha s Powermate 5x.

Pak jsem ještě narychlo zkusil porovnat UO4mm a Panotpic 19mm+5x (kombinace s 10ti čočkami, teda pokud se nepletu). Opět jsou to kombinace s podobným zvětšením (120x a 126x). K mému překvapení tam ta slabá složka šla občas spatřit také i když mnohem hůře než  v předchozím případě. Řekl bych, že tady byl rozdíl výrazně ve prospěch 4mm ortha. Bohužel se už zase přes oblast hnaly mraky a tak jsem nestihl tyto dvě kombinace přesněji porovnat.

Každopádně tuhle dvojhvězdu doporučuji jako test malého refraktoru a vašich okulárů.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 7198
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 57

Některé těžší zimní dvojhvězdy

#3

Příspěvek od Artaban »

Včera jsem prošel některé dvojhvězdy v Orionu. Seeing nepřál a tak jsem toho využil a podíval se na dvojhvězdu Dzéta. Jindy to není problém, ale za hodně špatného seeingu to trochu problém byl. Složka A má 1.7mag a béčko 4.2mag. Hvězdy jsou od sebe 2,3". Béčko bylo za velkého mihotání a velkého jasu áčka při menším zvětšení špatně vidět. Až od zvětšení 165x to celkem šlo. Při dalším zvětšování až po331x
bylo béčko vidět líp, ale né jak jindy za lepšího seeingu. Tahle dvojhvězda plus špatné podmínky ukázala, jak velký ořech bude SiriusB.
Další dvojhvězdy byly těsnější, ale míň jasné. Problém byl teda jen seeing.
0ri 33: mag. 5,8-7 distanc 1,8". Jindy stačí menší zvětšení okolo 100x ale včera jsem musel na 165x Jinak seeing mezeru zrušil.
Ori 28: mag. 3,7-4,8 distanac 1,7" Obě složky jsou celkem jasné a proto bylo lepší trochu větší zvětšení 207x.
Ori 52: mag. 6 ačko i béčko. distanc 1,4" Pro průměr 17cm žádný problém ve 165x. Včera bylo lepší 275x.
Ori: 32: mag. 4,5-5,8 distanc 1,1" Za takového seeingu jsem musel dát 331x.
Včera se to tak chvělo, že byl trochu problém vidět v Trapezu složky E a F, což je jindy sranda. Možná právě proto, bylo takové pozorování dvojhvězd aspoň pro mně vyjímečně zajímavé.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654   refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4622
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Některé těžší zimní dvojhvězdy

#4

Příspěvek od Sasa3 »

Odkud mas ten udaj o 52 Ori? Ja mam 1.1" a asi to sedi, protoze v ED100 a AS80 jsem ji nevidel jinak nez jako protazenou dvojhvezdu. Rozlisil jsem ji az v 140tce a N250.
K seznamu pridam jeste tuhle peknou dvojhvezdu, kterou jsem nedavno pozoroval v AS80: lambda Ori (3.5+5.5, 4.3").
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 7198
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 57

Některé těžší zimní dvojhvězdy

#5

Příspěvek od Artaban »

Odkud mas ten udaj o 52 Ori?
Z Karkošky, ale ta moje už je trochu starší. Je teda možný, že údaj byl upřesněn.
Já jí viděl docela dobře a skoro bych věřil, že není tak těsná. Možná to bude už trochu slabší mag. Orion je bohatý na těsné a zajímavé dvojhvězdy. Ještě např. 42 Ori  1,6".  
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654   refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4622
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Některé těžší zimní dvojhvězdy

#6

Příspěvek od Sasa3 »

Mam takovy matny pocit, ze jsme na to tady jednou narazili. Tady je kdyz tak stranka o 52 Ori s detailama

http://www.cityastronomy.com/52-orionis.htm

Jinak mas pravdu, ten Orion je plny zajimavych dvojhvezd. Ja jsem neprojel jeste ani jeden maly kousek co se tahne od 33 Ori na zapad. Je tam retizek zajimavych paru, docela narocnych pro 80mm refrak. Namatkou Psi2 Ori (4.6+8.6, 3"), STF712 (6.7+8.6, 3"), STF652, ...

Jako vyzva pro tvuj refrak je v tyhle oblasti O-STF 517 (O Sigma 517). Ma temer stejne jasne slozky 6.8+7.0 a vzdalenost 0.7".
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Uživatelský avatar
g
Příspěvky: 1832
Registrován: 05. 12. 2008, 14:13
Bydliště: Neratovice
Věk: 62

Některé těžší zimní dvojhvězdy

#7

Příspěvek od g »

zajímavé čtení o vhodném přístroji na pozorování dvojhvězd:
http://www.brayebrookobservatory.org/Br ... rticle.pdf
Bino SD 82/470mm; triedry 25x100, 8x30; kukátko 2x54. Berlebach UNI19c a Report 322K; hlava Berlebach 553
Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4622
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Některé těžší zimní dvojhvězdy

#8

Příspěvek od Sasa3 »

Vcera jsem jeste po pozorovani Jupitera skouknul nekolik (pro 80mm objektiv) narocnych dvojhvezd. Byl jsem lini jit pro jiny okular, a tak vse bylo s 10mm okularem (zvetseni 120x).

AS80/1200 nemel problem jak s zeta Ori, tak ani s eta Ori (coz jsem vedel uz z drivejska). Obe dvojhvezdy vsak vyzadovaly trochu koncentrace. Obe jsou velmi hezke. Zkusil jsem i Trapez. Slozka E tam byla videt "na pozadani" (coz znamena, ze pri velkem soustredeni jsem ji byl schopen zaznamenat na kratke asi 1-2 sekundove okamziky, vzdy kdyz jsem chtel). Kupodivu tam obcas problikavala i slozka F. Ta byla hodne narocna, uz se neukazovala, kdy jsem chtel, a navic jen na zlomky vterin. U dalekohledu jsem si nebyl 100% jisty a tak jsem radeji zakreslil pozorovanou polohu. Doma se ukazalo, ze presne sedi, takze myslim, ze jsem nakonec slozku F pozoroval i v 80mm (dosavadni nejmensi prumer byl 100mm). Po vubec mem prvnim pozorovani Trapeze by mi prislo jako sci-fi, kdyby mi nekdo rekl, ze jde slozka F videt v 80mm prumeru (tehdy jsem v 150mm Newtonu zahlidnul slozku E asi po 20ti minutovem boji, o F jsem si mohl nechat jen zdat). Letos v lete se mi podarilo v 80mm refraktoru pozorovat podobne tezkou dvojhvezdu eta Dra, vcerejsi pozorovani F tak nebylo zas tak uplne mimo misu.

Detailnejsi zapis je na tradicnim miste: zde.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 7198
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 57

Re: Některé těžší zimní dvojhvězdy

#9

Příspěvek od Artaban »

Dnes byl docela špatný seeing, ale pár lepších chvilek bylo. Velice zajímavá dvojhvězda, která se taky hodí na test dalekohledu je Tejat Prior- Éta Blíženců.
Složka A je červený obr s mag. 3,1 až 3,9. Béčko je nažloutlé a má 6 mag. Je tu tedy větší rozdíl v magnitudách a i když odstup je 1,7" tak nejsou tak snadné. Zvlášť za horšího seeingu. Proto jsem v prvním okamžiku myslel, že v zorném poli mám sousední hvězdu Mí Blíženců, která je na první pohled úplně stejná. V klidnějším seeingu jsou to dvě zajímavě zbarvené kuličky. Zvětšením 341x byla vidět i mezírka.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654   refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 7198
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 57

Re: Některé těžší zimní dvojhvězdy

#10

Příspěvek od Artaban »

Včera byl velice slušný seeing a tak krom jiného jsem toho využil na malé porovnání dvou refráků. R 172mm a zase R 172 ale zacloněného na 120mm. Kolega ( nebudu jmenovat třeba se sám prozradí) si pořídil kvalitní TS APO 125/975 a dělá svá první pozorování a jedním z nich je pozorování dvojhvězd a zkouška toho, co dokáže. Některé hodně těsné dvojhvězdy jsou pro R125mm už problematické a tak mé porovnání mělo především pomoct při výběru okulárů a zvětšení. Zároveň bylo pěkně vidět, že některé celkem snadné dvojhvězdy jsou průměrem 120mm jako by snadnější, než 172mm. Důvodem je menší nárok na seeing menšího průmeru, pak to, že R 172 dává až moc světla a případná mezírka je moc osvětlená od hvězd. No a delší ohnisko trochu ubralo bar. vadě.
Ori 32 ( 1,2") snadná pro oba průměry. V menším průměru byla mezírka tmavší. Zvětšení 236x a zvětšením 275x byla mezírka vidět snadněji.
Ori 52 (1") Zvětšení 236x jasný náznak buráku. 275x krásný burák a dvě ukázkové kuličky k sobě přilepené. Hezčí pohled byl přes R120. v 172 moc svítí, ale díky zvětšení 331x je v R172 rozdělím i s nepatrnou mezírkou.
80 Býka. ( 1,7") ale 5,6 a 8 mag. Tady se ukázala výhoda většího průměru. Méně jasná složka přes R120 trochu zanikala v záři té jasnější. Zvětšením 236x byla vidět, ale zvětšením 275x lépe.
Tohle se ještě více konalo u Tejat Prior (Éta Blíženců) o které jsem psal včera. ( 1,7") složky 3,1-3,9 a 6 mag. Slabší složka v R120 zanikala více a mít jen zvětšení 236x a nevědět jakým směrem je, tak jsem jí asi přehlédl. Opět pomohlo zvětšení 275x. V R172mm je o dost méně náročná. Výhodu většího průměru pak bylo dobře vidět na Trapezu a složkách E a F. Zdaleka není třeba tak se soustředit.
R 125 by na těsné dvojhvězdy určitě využije zvětšení 2D a trochu vice taky. Myslím, že i zvětšení asi 300x bude v některých případech celkem znatelným přínosem.
Ještě clonu zvětším na těch 125mm a zkusím se zvětšením 331x co to udělá.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654   refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
Uživatelský avatar
g
Příspěvky: 1832
Registrován: 05. 12. 2008, 14:13
Bydliště: Neratovice
Věk: 62

Re: Některé těžší zimní dvojhvězdy

#11

Příspěvek od g »

APO125 snese 325x s f=3mm bezvadně, na dvojhvězdy chystám i větší zvětšení (HR 2,4mm =406x). 300x používám u ED100
Temperace APO125 je však dlouhá - pro dvojhvězdy a -4°C ca 2 hod.
Bino SD 82/470mm; triedry 25x100, 8x30; kukátko 2x54. Berlebach UNI19c a Report 322K; hlava Berlebach 553
Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 7198
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 57

Re: Některé těžší zimní dvojhvězdy

#12

Příspěvek od Artaban »

To věřím, je to dobrý sklo. Já jednou zkoušel s R172 téměř 517x a no to docela šlo. 413x pak celkem často.
Já mám spíš už problém seeing. Bylo by pěkný mít takovej 250mm refrák, ale ta náročnost na seeing bude asi hodně velká. Když jsem včera viděl ten rozdíl, ten klid hvězd v R120 oproti R172, tak to bylo znát opravdu hodně. A to jsem měl chvilkama přímo parádní seeing, kdy Ori 52 byla přes R 120 zvětšením 275x téměř bez známek pohybu. V R 172 to už tak klidný nebylo. Přitom oproti větším Dobsonům mám obraz znatelně klidnější, což využívám hlavně na planetách.
Jsem zvědav na zkušenosti jaké budeš mít se zvětšením 406x.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654   refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
Uživatelský avatar
chickenkkrust
Příspěvky: 138
Registrován: 23. 08. 2020, 22:00
Bydliště: Starý Plzenec-Sedlec
Věk: 38
Kontaktovat uživatele:

Re: Některé těžší zimní dvojhvězdy

#13

Příspěvek od chickenkkrust »

Děkuji Artabanovi za pěkný report a g za ujištění, že můžu jít v klidu i přes 2D ;)
52 Ori jsem dal zatím jen jednou (ze dvou pokusů). Ale moje maximální zvětšení je momentálně "pouze" 195x.
80 Býka zatím bez výsledku a stejně tak Tejat Prior (Propus/Éta Blíženců).

Čekám, až bude k dispozici nějaký kvalitní 4mm okulár. Ale jak tak tedy koukám, můžu jít i do 3.5/3.2mm ;)
TS APO 125/975 na EQ6-R, Bresser AR 90/900 na Exos1, N130/650
Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 7198
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 57

Re: Některé těžší zimní dvojhvězdy

#14

Příspěvek od Artaban »

Není tu zmínka o pěkné trojhvězdě Dzéta Raka. Kdo ještě neviděl, tak se určitě podívejte dokud je Rak ještě vysoko. Včera byl nadprůměrný seeing a tak poměrně jasná trojice hvězd šla rozlišit překvapivě dobře. Celková jasnost je 4,7mag. Jasnější složka je dvojhvězda z rozdělením asi 1,2" a 5,6 a 6 mag. 6" daleko je třetí hvězda 6 mag. Díky celkem hodně dobrému seeingu jsem viděl tři krásný kuličky. Těsnější dvojice měla tmavou mezírku při zvětšení 341x. Rozlišení bylo mnohem snadnější, než např. u dvojhvězdy 32 ori, která má hodně podobné parametry, ale není tak vysoko na obloze. Za dobrého seeingu to je příjemná trojhvězda na pozorování.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654   refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4622
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Re: Některé těžší zimní dvojhvězdy

#15

Příspěvek od Sasa3 »

Jo, je moc hezká. Psal jsem nedávno o ní u (negativního) pozorování Síria. Vůbec jsem ji neznal, až díky článku na CN. Tady je určitě vhodnější místo.

Obrázek
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Odpovědět